... taky ta maximální spotřeba u Ryzenů ... možná na papíře ... těch 142W dodržuje snad jen 5600x, žádný jiný a třeba 5950x nemá daleko od 200W, když se malinko "pošteluje", jede ke 250W ... lepší je počkat na reálné testy, kdy a kde že se naplní takový scenář, že AL pojede na 240W ...
Neberte to prosím ako rýpanie sa v probléme. Ale nepríde mi správne označovanie týchto procesorov ako 7nm. Áno je prezentované, že sú na úrovni TSMC 7nm procesu ale stále to je technologicky 10 nm Enhanced SuperFin (10ESF), čím sa ani Intel netají a je to teda Intel 7 Node. Avšak tieto procesory sú stále 10 nm (0.01 μm, 1.0e-5 mm) a.k.a Intel 7 Node. Laického čitateľa by to mohlo zmiasť.
Keď mám v aute 1.4 motor ale rovnako efektívny ako 2.0 je to stále 1.4 motor a nemôžem ho predávať ako 2.0 (odľahčenie :)).
takže oficiální hodnota AL (K/F/S) TDP = PL2 = 241W , ale spoň že u NTB pujde zapnout PL1, ale člověk se tím zřejmě úplně připraví o turbo frekvence a vše poběží jen v rámci základních taktovacích frekvencí.
Je ale fakt, že na krabici se z marketingového hlediska lépe vyjímá údaj 125W než 241W
die shot a velikost jader a srovnání s ZEN3
https://forum.pctuning.cz/viewtopic.php?p=9813098#p9813098
jedno GC jádro je 2x velké jako jádro Zen3
cluster 4 Gracemontů je o 19% větší než jedno GC jádro
241W do desktopu? Totalni magorina.
Intel je uplne mimo realitu, se zvysujici se cenou elektriny mit procesor +100W poznate na penezence behem prvniho ctvrt roku provozu. A neverim tomu, ze by se ty Alder Lake mely prodavat za polovicni ceny proti Zen3, aby mely aspon do zacatku nejakou vyhodu.
Dalsi a mozna dulezitejsi vec (pro me urcite) je ta vytopna, v kterou to promeni pocitac. To muze fungovat v zime, pokud uzavru v byte privod topeni, ale jaro, leto, podzim si s takovym obludne horkym procesorem moc predstavit nedokazu.
Tohle teda Intel s Patem v cele absolutne nezvladl!
Hm, tak tady to vyeskalovalo poměrně rychle, a to ještě nejsou venku necinknuté benchmarky. ???? Jak jsem už kdysi psal, nadšené vítání Alděra a pohřbívání AMD doporučuju dělat až poté, co budou venku nezávislé testy (a tohle platí všeobecně, nejen ve vztahu Intel-AMD).
Že se projeví Exík se žlučákem, to se dalo taky čekat (včetně standardních kudoz). ???????????? Člověče, máš ty vůbec nějaký život?
Uz jsou nejake vysledky MT pro PL1 a PL2.
Pri zapnutem Pl2 na 241W, se zvysi vykon o 36% oproti limitu 125W u 12900k. U 12700k je to cca 30%.
Rozdily jako krava :)
https://www.google.cz/amp/s/www.hardwaretimes.com/intel-12th-gen-alder-lake-core-i7-12700k-12900k-benchmarks-pl1125w-vs-pl1241w/amp/?espv=1
Objem u auta se udává v kubických cm. A cm3 je pořád stejná jednotka, ať je to u Fordu nebo u Hondy a udává se v ní objem válců. Naopak označení výrobního procesu je sice v nanometrech, ale není nijak specifikováno, co ta délka znamená v souvislosti s tím procesem. A pak nastane situace, že Intel dokáže narvat na jednotku plochy víc tranzistorů na 10nm procesu, než TSMC na 7nm. Tedy laického čtenáře to může zmást a může si myslet, že 7nm proces je lepší, než 10nm.
Ve výsledku je to úplně jedno, protože to je jen číslo, které neříká vůbec nic. Ty výrobní procesy se nechají srovnat v různých parametrech a u každého z nich může vyjít úplně něco jiného. Můžete je srovnat hustotou tranzistorů, ale i u té to není jen jedno číslo, protože můžete srovnávat opravdu maximální hustotu tranzistorů nebo průměrnou hustotu tranzistorů nebo třeba velikost SRAM buňky a pokaždé to vyjde úplně jinak. Procesy můžete porovnávat podle spotřeby nebo maximálně dosažitelné frekvence (což jde oboje zase blbě, protože na srovnání byste potřeboval naprosto identický čip), můžete je srovnávat z hlediska výtěžnosti, z hlediska nákladů na jejich vyrobení a určitě byste našel další a další parametry, podle kterých by to šlo srovnat. Ale opravdu to nemá smysl.
To, že při nastavení PL1 poběží vše na základních frekvencích není pravda. Pravda je taková, že při PL1 vám Intel i v tom nejhorším scénáři, tedy při maximálním vytížení všech jader, maximálním vytížení grafiky, maximální komunikaci I/O i všeho ostatního, garantuje, že frekvence velkých jader neklesne pod 3,2 GHz, frekvence malých pod 2,4 GHz a frekvence grafiky pod 300 MHz. V reálu ty frekvence budou vyšší, ať už proto, že je tam rezerva, nebo proto, že nikdy nevytížíte maximálně všechny části procesoru.
No nebrání, ale IMHO je lepší, když ty CPU jsou držené na vyšší efektivitě, i když pak v benchmarcích/recenzích vyjdou trošku horší čísla. Intel to žene do hrozně neefektivního pásma, kde se to zvýšení výkonu podle mě nestojí za to.
Ten přístup Intelu svádí k takovému "race to efficiency bottom", snad to AMD dělat nebude no... už jenom jak to pak vypadá proti těm procesorům Apple, které tohle nedělají.
To přejmenování procesů je podle mě více méně správná věc.
Ono předtím člověk pořád musel připomínat (sobě, nebo když se o tom mluví), že ten proces Intelu byl zhruba o tu jednu generaci lepší, než ukazuje číslo. Dejme tomu 14nm Intel ~ 10nm TSMC a tak podobně, 10nm Intel ~ 7nm TSMC (aspoň teda SuperFin, ta první/druhá verze v Cannon Lake/Ice Lake/Lakefield/Jasper Lake je o hodně horší). Takže když se to jakž takž srovná, tak se odstraní tahle potíž.
I kdyby třeba některé parametry vycházely hůř než u 7nm TSMC (ale ne nutně, dost možná, že třeba výkon je lepší), tak to zhruba bude v té samé kategorii. I 7nm proces Samsungu se považuje za horší než 7nm TSMC...
Taky si myslím, trošku mám z toho pocit, že by při omezení na 125 W nebo dejme tomu 150 W by ty procesory mohly vycházet mnohem elegantněji. i když asi je lepší počkat na testy, pak uvidíme, jak moc ty spotřeby ulétávají přes to PL1.
Ono teď je u Intelu dost problém, že to 240/250W PL2 tam není zdaleka vždy, ale někdy jo. Takže by se podle toho měl dimenzovat chladič a napájení.
Ideální by podle mě bylo, kdyby defaultně měl procesor vždycky ty nižší spotřeby a garantované nějaké nižší maximum, třeba na podobné úrovni jako mají ty AMD (nebo ideálně nižší, ať se začne soutěžit v efektivitě) a tím pádem desky a chaldiče mohou být dimenzované na nějakou takovou rozumnou hodnotu.
A těch 251 nebo teď 241 W by se aktivovalo ručně jako nějaký TurboOC / GameOverdrive nebo tak nějak nazvaný režim. V recenzích by se to dalo pak hezky oddělit.
teď si změř rozdíl mezi 142W a 240W u 5950x ... většinou 5% ve výkonu ... co řešíš, jaké krávy? Kdy to cpu poběží na takové spotřebě? Třeba 10700 má pl2 224W, ať děláš co děláš, na ty watty ho nedostaneš ... maximum v occt small data je 203W a to má od reálného využití hooodně daleko ...
Ja Te chapu, jako uzivatel jsem rozhodne ve stejnym tabore. Na druhou stranu, bez problemu si umim predstavit ty zakazniky, co je zajima kazdy procento vykonu a je jim jedno, ze procakem prosvisti 300W. Kdyz se k tomu prida marketing, boj o prvni misto a to, ze se tu aktualne resi hlavne kackova i9, tak mi Intel pristup "pres mrtvoly" smysl proste dava.
Me zaujal opacny konec stejne problematiky. Jestli jsem to neprehledl, to se nikde neresi idle spotreba, nebo napr. behem prehravani videa a pod? Vsak k cemu jsou low-power jadra, nez minimalizovat spotrebu v idle nebo nizky zatezi? To jsem si od AL sliboval ja a chapal jsem to jako hlavni cil novy architektury a misto toho se zas placame v grafech vykonu a spotreb all-core turba. Muj herni Rocket Lake PC idluje (casteji nez bych chtel) kolem 60W a kdybych tady videl treba 30W diky novymu chipsetu a CPU, tak bych to bral jako opravdovou revoluci.
Je to uplne jedno, ci sa to tu hemzi AMD alebo Intel fans resp. kto ma lepsi proces v efektivite s nm, ale pre vas dvoch menovite gogo1963 a p. Holecek odporucam jedine tento chladic od Kingpinu, pouvazujte o tom, na nove chipsety Z690 + Alder by sa to mohlo, predsa len niekomu hodit :D
https://www.youtube.com/watch?v=2Q7kT94o5U8
Ty opravdu malokdy prekvapis..
Ja nic neresim, protoze mne je AL u zadku, jelikoz bych musel menit celou platformu, prejit na Win11 a v principu by mi to vubec nic neprineslo, protoze stejny/vetsi vykon jako AL 12900K mi da 5950x za zlomek celkove ceny, kdybych jo chtel do toho vrazit penize, jakoz ze nechci.
Nicmene jak se tady pise v X komentarich, tak ti to CPU v MT zatezi na 'defaultne" nastavenych deskach pujde az k PL2, to znamena, ze pokud to nepujde zastropovat dolu, budes chladit a platit 240W v zatezi. Jaky bude vykonostni rozdil mezi 125W a dle mne jeste rozumnymi 150W zastropovanim nevis.
AMD s tim nema nic do cineni a je to pouze nesmyslny priklad. Evidentne neustale neco resisi ty. ja ne, pouze poukazuji na krajni hodnoty, ktere muzou byt pro nekoho dalsiho zajimave, coz ty evidentne nejsi :))
Podle toho jak vypadaly výsledky přetaktování, ten strop spotřeby AMD omezuje hlavně u modelů s nižším počtem jader a vyšším základním taktem, ale ani u modelů s vyšším počtem jader a nižším taktem to ani s výkonným vodním chlazením moc efekt nemá. AMD se prostě tak soustředilo na efektivitu, že maximum dosažitelných taktů bylo méně důležité, to v kombinaci se samotných výrobním procesem, který proti Intelu má nižší strop znamená, že jsou ty procesory blíž maximu. Proto se taky ty recenze shodují, že taktování AMD moc smysl nemá. Možná snad 65 W varianty jsou na tom lépe, pokud ovšem nejsou z méně povedeného křemíku. U Intelu je situace s taktováním podobná, protože Intel v honbě za taktem, což byla jediná možnost držet se aspoň v některých cenových hladinách na dohled AMD. Chyba ale byla, že se na takty místo efektivity museli soustředit i u 12. generace Core. Jak je vidět ani kombinace velkých a malých jader na srovnání efektivity s AMD minimálně u nejvýkonnějších modelů nestačí. Uvidíme, jak na tom budou modely s nižším TDP, tam by ke srovnání dojít mělo, neb ty pojedou v efektivnějším pásmu.
Dnes už by bylo jednodušší prostě proces roku toho a té varianty, už proto že by bylo hned jasné kdy byly srovnávané procesy uvedeny a jaké je jejich určení - většinou jsou dva pro maximální výkon a pro levnější výrobu malých efektivních produktů. Příklad. A hned je jasné i bez vzpomínání nebo dohledávání dat. Dnes je to značení dodržováno už jen ze zvyku.
To srovnání s motory bych ještě trošku zpřesnil. Kubatura měla větší význam porovnávat u atmosférických motorů, kde byly výkony při srovnatelných otáčkách a stejném systému rozvodů (OHV - 2 ventily, pak OHC - taky dva vetily až DOHC - obvikle 4 venily na válec) vlastně velmi podobné. Neberu rozdílné hodnoty a průběhy kroutícího momentu. Ale v turboéře hraje roli taky plnící tlak a tak už porovnání podle zdvihového objemu ztrácí smysl. A stejně tak v začátcích a tedy u starších výrobních postupů označení ať μm a později sovkách a desítkách nm smysl mělo. Jenže jak se u výrobců měnilo provedení samotných tranzistorů stal se z toho spíš údaj naznačující rozdíl proti předchozí generaci daného výrobce. Ale i kdyby to srovnání stále mělo smysl, záleží, jak je daný produkt zaměřen - na efektivitu a hustotu - efektivitu a výkon - takt - a celé srovnání ztrácí význam. Můžeme mít dva produkty na stejně označeném postupu s rozdílnou hustotou tranzistorů. Například se ví, že Power 10 na vylepšeném 7 nm EUV nevyužívá záměrně možnou hustotu kvůli lepší kombinaci vysokých taktů a nižší výsledné spotřeby.
Ak myslíš toto https://www.techpowerup.com/review/amd-ryzen-9-5950x/19.html
tak to je spotreba celého systému (Whole systém) je to napísané navrchu v grafe.
dekl42sa:
intel 10nm přejmenováno na 7nm = 106 milionů trazistorů.
TSMC 10nm = 52.51 milionů tranzistorů.
________________________________________________
TSMC 7nm = 96-114 milionů trazistorů.
intel 7nm přejmenováno na 4 = ~200 milionů trazistorů.
________________________________________________
TSMC N5 = ~173 milionů tranzistorů.
To jen tak na srovnání kdo koho dohání...
Už dlouho to velikost tranzistoru neoznačuje, ani u Intelu.
To číslo je dost arbitrární, asi by se to dalo říct tak, že ta změna čísla proti tomu předchozímu by měla vyjadřovat relativní míru zlepšení u toho procesu, nic víc, nic míň. Na fyzickou velikost tranzistorů je to navázané jen takhle vzdáleně nepřímo.
Davídku, ještě sis zapoměl požádat o ban pro goga a dalších pár "pozůstalých" ... tolik k té vaší AMD demokracii ... pokd to všude není jako u Dídího, je to špatně, že ... pořád vám někdo hází vidle to té vaší "vyvážené" diskuze, resp. do blití na všechno a všechny co se Intelu týče ... ...
A co jsi cekal, kdyz jsou kompletne 'vyprodani' na mesice dopredu?
Diky chipletum jsou schopni prelivat i flexibilneji poptavku mezi Desktop-Mobility-Servery. Takze pokud by jim zustavali viset chipy v desktopu (coz je stejne utopie) tak to presmenuji do tech dalsich segmentu. Staci se podivat treba na oblast notebooku, kde porad jede i Zen2 a jim se vyplati sekat misto Zen3.. cili poptavka je tak velka, ze je (bohuzel) nic v nasledujicich mesicich netlaci.
Bude throttlovat, ale ne že padne na Base frekvenci.
Třeba u i9-10900, tzn 65W 10 jádro při AVX zátzěži a 65W příkonu drží CPU takt 3.7GHz, pokud se povolí delší limit, tak jde k 250W, CPU drží nějakých 4.7GHz, výkon v nejlepším případě stoupne o 40%, spotřeba o 300%
V herní zátěží je to ale téměř identické protože CPU není zatíženo tolik, proto může boostit výše
Nicméně přesně tak je navrženo 10900, že po úvodním burstu poběží na 65W, proto to TDP drží Intel daleko lépe než AMD, které může jít z 65 na 88 na neomezeně dlouhou dobu pokud stačí chlazení.
Alder bude fungovat stejně, akorát pro ty Kčkové procesory to bude by default nastaveno na unlimited, což fakticky bylo i dnes, výrobci desek to tak pro kčkové CPUčka dělaki poměrně často (alespoň u Ztkový desek)
Počítám že u non K modelů už PL2 nemezené nebude
No naštěstí ten exces spotřeby v MT zátěži se aspoň dá uživatelsky opravit tím, že nastavím snížení toho PL2/Max Boost Power, snad to desky budou umožňovat. Místo OC se teď bude tunit směrem dolů :D Ono i těch 142W u AMD dřív bývalo hodně (když to poprvé žral Phenom Agena, tak to IIRC moc dobře přijaté nebylo...)
Snad by ta spotřeba mohla být víc vlastnost těch taktů/napětí vyhnaných skoro nadoraz, než toho návrhu a procesu...
Pochybuji, že to vzduchem při vysokém zatížení půjde. K a KF modely mají defaultně PL1=PL2. Tedy v zátěži 241 W u Core 9 a 190 W u Core 7, pokud si dobře pamatuji. Ty nejvýkonnější vzducháče mají maxima kolem 180 W a to při max otáčkách ventilátorů. Ono to jinak nejde, rozměry by neumožnily, buď by musely být vyšší a pro nižší hlučnost by musely mít nejméně 160 mm ventilátory - ty někdo nedělá, reálně snad se 180 mm ventilátory - ale to znamená i větší šířku a tedy kolize s komponentami na základní desce. Jedinou možností při zachování rozměrů jsou vyšší otáčky a tím i hlučnost. Ani černé eloxování hliníkových žeber by moc nepomohlo a měď je zase pro základní desku při těch rozměrech moc těžká. Vzduchem to množství tepla bez výrazné změny konstrukce či hlučnosti není možné. Aspoň pro Core 9. U Core 7 jistá teoretická šance snad je. I chlazení Core 5 s 150 W nabude levné, či tiché.
Ach ta logika. Protože mi zmizel příspěvek a znám Vaši výbušnou povahu tak mi je jasné, že Vám zase prasklý nervy. Proto jsem ty Vaše výlevy neviděl a logicky mi ani nemohl uniknout důvod Vašeho promazání. Jste teda veliký myslitel.
Kdybyste se alespoň trochu snažil pochopit ty moje ohníčky tak byste dnes chápal proč jsou na tom procesory tak jak jsou. Navíc byste nebyl za tupého exota co hájí neobhajitelné.
Ale když tady nemáme maršálka tak tu jste alespoň Vy. ;-)
I non-K modely mají možnost jet bez power limitu a to i bez Ztkové desky a out of the box. Záleží na výrobci desky a její kvalitě/ceně, ty levné ti seříznou výkon v extrémním případě klidně o 40% a je v tom pak pěknej guláš.
https://www.techspot.com/article/2252-intel-b560-disaster/
142W je taky poměrně hodně, ale zatím co u Phenomů to jednoznačně omluvitelné nebylo (natož pak těch brutálních 220W u FX9590BE), tak u současných Zenů to jistou omluvu snese, protože zatím nic výkonnějšího a míň žravého prostě není. Ale pro pár procent jít o ještě dalších 100W výše, to fakt ne. Nicméně kvituju, že Intel už konečně nelže ohledně spotřeby.
@kutil0017: ne, throttling je běžné slovo pro pro dynamické řízení frekvence CPU, což se děje buď pouhou úpravou napětí a následným snížením taktovací frekvence nebo vkládáním prázdných cyklů . Tím dojde v obou případech ke snížení teploty a spotřeby. Ale ve výsledku je to fuk, protože s nastaveným PL1 a omezením na 125W ten procesor pojede na nížší výkon, tak jako tak....
Ty highendové dvouvěžové chladiče zvládají i víc (a asi i taková jednověžová, ale 140mm Noctua NH-U14, celkem dost utáhne myslím i ta NH-12A).
Myslím, že i těch 240-250W výkonné vzduchy dají, pokud je to u procesoru s velkou plochou a teda poměrně nekomplikovaným převodem tepla. Takže třeba takové Rocket Lake se dalo chladit i na těch 250W extrémech nebo i výš, teploty teda už nebyly moc pěkné, ale v těch věcech jako NH-D15 je chladící kapacity o dost víc než těch 180 W. Ostatně i ty 250W Threadrippery se ještě dají vzduchem uchladit.
Tady ty Alder Lake by podle velikosti měly být při stejné úrovni spotřeby chladitelné asi jako Ryzeny 2700X, ale spíš o něco lépe (počítám, že větší plocha IHS, snížení křemíku, ztenčená vrstva pájky reálně o pár stuzpňů pomůžou a to v těch extrémech může třeba i být rozhodující). Takže IMHO to kvalitní dvouvěže dají i v těch fakt hřejících úlohách jako Blender/x265 (pokud teda deska nenechá CPU překročit i těch 241W).
Jde o to, ze kdyz mu nechas jen PL1, tak ta TDP obalka bude dost mala. To znamena,ze ty udavane frekvence Intelu v ni nebudou v MT zatezi fungovat. Jak se to bude chovat konretne bude zalezet na mnoha faktorech, ale je jiste, ze frekvence budou podstatne nizsi. V ST a lehcich MT zatezi, to bude samozrejme jedno, ale to snad nema smysl ani resit.
del42sa:
A proč řešíte, kolik výkonných jader může výrobce osadit? Evidentně násobě více, než ve skutečnosti osadí.
Nebo jen hledáte něco, v čem je Zen3 lepší?
To je dle mého zbytečné. Ne proto, že by byl horší nebo lepší, ale proto, že je to právě o volbě toho výrobce. Obecně může jakýkoli výrobce udělat lepší jádro, ale právě jde o to, jak to nakombinovat. Jak vidíte, tak výkon na mm2 má nejhorší P-jádro Alder Lake, pak následuje jádro Zen3 a to zase dostane na frak od E-jádra Alder Lake. A zcela jistě by AMD dokázalo udělat něco, co bude ještě menší než to E-jádro a s vyšší efektivitou.
Jenže o efektivitu jde jen někdy. Nejvyšší efektivitu v x86 procesorech má pravděpodobně 24jádrový Atom P5962B. Ale do PC by ho asi nikdo nechtěl.
Na EPS (kabel napájející jen CPU) je to procesor + ztráty v napájecí kaskádě. Člověk si z toho musí trošku odmyslet.
Tak je to měřené v testech co dělá na HWCooling (a tady) Ľubo. Má to i jednu nevýhodu - někdy asi může jít dovnitř procesoru elektřina z toho 24pinového kabelu po nějaké minoritní větvi napájení. Takže pak může měření na 12V kabelu trošku podhodnocovat realitu.
Další alternativa je spoléhat se na čidla v procesoru, tj. ten údaj, který vám říká HWiNFO jako "package power". pro domácího uživatele je to asi nejlepší vodítko a tyhle čidla by měly být docela přesné - většinou. Problém je, že někdy přece jen nesedí, a člověk nikdy neví, kdy ta situace nastane. AnandTech má například v databázi památné "spotřeby", kdy Ryzeny 2200G a 2400G vycházejí na asi třetinu až půlko toho, co žerou doopravdy, protože tam ten údaj z čidla prostě neseděl.
Tudíž z tohohle důvodu není asi dobře, když v recenzi tohle je jediný způsob uvádění spotřeby a mělo by se to doplnit aspoň tím měřením na zdi, když ne měřením 12V kabelu (i když je jasné, že když autor prostě nemá žádné vybavení na měření, ani wattmetr, tak je lepší, když pro orientaci a kotrolu uvede aspoň tohle, než nic).
Intel zadne frekvence pro Pl1 a Pl2 nespecifikuje. ALe da se vyjit minimalne z minima, ktere napr u 12900k je 3,2ghz. Tudiz frekvence pri zastropovanem PL1 an 125W by nemela klesnout pod 3,2Ghz. Vzhledem k tomu, ze udavana max frekvence je 5,2Ghz, dela rozdil 2Ghz na velkych jadrech, coz je skoro 40% vykonu. Takze teoreticky (nerikam, ze to tak bude, protoze to bude urcite mene), ti muze zastropovanim PL1 klesnout vykon o 40% v MT. O ST se nebavime.
proč ? protože jde o efektivitu využitých tranzistorů a v té je na tom AMD se ZENem lépe. Nejde mi vůbec o nějaké hanění AL, pokud to tak někdo chápe tak mě to mrzí. Bavím se čistě z technického hlediska.
Přečti si pozorně ten twittrový příspěvekLocuzy : https://twitter.com/Locuza_/status/1453524285260247046
Golden Cove jádro je větší o cca 75% oproti Zen3 včetně L2 cache, ale IPC z těch 75% tranzistorů navíc a skoro dvojnásobné plochy je jen 19% ( vůči Rocket Lake ) oproti ZEN3 to bude méně, řekněme v průměru 15%.
Více tranzistorů žere více elektrické energie a více topí, tak je nasnadě, proč v AL je velkých jader jen 8 a zbylých 8 jsou Gracemonty a i tak je ta spotřeba 2x vyšší než u ZENu
Takže když máme hypoteticé CPU co má die nějakých 200mm2, tak těch menších jader tam dostaneš víc než něž těch druhých. Nepočítám teď samozřejmě vnitřní obvody jako řadiče,L3 cache ,multimedia obvody, řídící logika, která evidentně musí být u obou verzí CPU.
Je tedy nesmírně důležité jak dobře je vybalancovaný poměr mezi získaným výkonem a počtem tranzistorů. Já tedy poukazuji jen na to, že P-jádra v Alder Lake jsou opravdu (i na dnešní poměry) obrovská se všemi důsledky toho rozhodnutí. Možná kdyby měla IPC třeba o 40% vyšší asi bych se na to díval trochu shovívavějším pohledem, ale takhle mi to přijde jako ne moc neefektivní (svoji roli v tom určitě hraje i ten Intelův problémový výrobní proces) a chápu, že se to některým lidem nemusí líbit , když se na to poukáže.
Já jen doufám, že v další generaci to Intel o hodně zlepší....
já v tom srovnání neřeším žádné pokročilé metody pouzdření nebo stackovaní, jen čistě plocha křemíku/počet tr./výkon.
Stohování pamětí, 3D , Foveros, EIMB, chiplety, to jsou další metody, kterými lze do určité míry zvyšovat výkon, ale taky to neplatí automaticky, protože se může zhoršit odvod tepla a např. procesor nebude moct běžet na stejně vysokých frekvencích, nebo se zvedne spotřeba ...
"Jinak co se tyce V-Cache tak si na "Chips n Cheese" dali praci a nasbirali data pro simulaci ruznych velkych L3 cache. Je tam videt, ze kazde sebemensi zhorseni latence L3 ma dopad na IPC a je tezke to narustem velikosti vyvazit. "
"V-Cache lehce latenci zhorsi, takze jeji prinos bude zajimave pozorovat benchmark od benchmarku."
https://chipsandcheese.com/2021/09/29/do-ibms-giant-l3-and-v-cache-represent-the-future/
Největší benefit V-cache bude nejspíš v serverech, kde je specifický workload, to že ji AMD dává i do desktopu je jen (drahý) bonus navíc
přijde mi zábavné, že se na mě baví ubožák jako ty ... ale proč ne, že ... jak to tedy myslelo tvoje blahorodí? Tobě zmizel příspěvek, který byl před mým příspěvkem, můj jsi neviděl, jen si myslíš, že tam nějaký byl a smazán byl tvůj, proto zmizela i moje reakce ... kdyby mělo být po tvém, ten tvůj tam zůstane a můj se mázne ... tvůj zmizel z důvodu, že byl mázlý idiotský bojový pokřik GaGyho, který byl jako první, proto zmizel tvůj, tím pádem i můj ... co chceš k tomu ještě dodat kromě toho, že jako vždycky, jsi ze sebe udělal kompletního troubu a navíc se snažíš všechno svoje neštěstí přehodit na mě?
tak pokud chtějí zjistit spotřebu porcesoru a nemají sofistikované měřící nástroje, tak se použije jednoduše diagnostika desky - Package Power. Je to dostačující.. chápu že někdo bude něco namítat, ale tohle není Apple Silicon kde to, třeba při psaní tohohle příspěvku má Package Power v průměru 350mW (dram 100, CPU 125 a GPU 25mW a to je na ni 2160p a 1600p monitor), v tom Package Power je jak CPU, tak GPU a DRAM. Tady se můžeme bavit jestli je to o 10mW jinde nebo ne.
Nicméně fakt je to poměrně jedno jestli to je watt víc nebo méně.
Snad ještě míň. Na tom slajdu je, že při 125 W je výkon 12900K o +30% vyšší než u i9-11900K na 250 W. A 12900K na 241 W ten náskok rozšíří z +30 na +50 %, což teda jako asi to leckdo může chtít ale z hlediska efektivity dost děs.
Ale zase pozor, je to údaj jenom pro jednu jedinou zátěž (nějaký Blender, takže asi AVX2).
Edit: ale zase v Cinebench R20 údajně uvolnění z 125W -> 241W přidá 35 % výkonu. https://twitter.com/9550pro/status/1454086320301568005