Intel Core i9-10980XE bude mať velikú výhodu v prípade manuálneho pretaktovania. Technológia nemá problém dosahovať frekvenciu 5GHz pri nízkom napetí jadra. V prípade zvolenej OC schémy 8-core 5GHz / 18-core 4.4GHz získa užívateľ univerzálny výkon, teda špičkový desktop i pracovnú stanicu. Rozšírené inštrukcie, navýšené IPC a bezp. oprava na úrovni hardware hodnotu procesora zvýrazňujú. Výrobca už deklaroval agresívnejšiu cenotvorbu, ak skutočne dojde k radikálnej zmene, neni čo riešiť, pecka CPU.
" Pokud chceš maximální výkon, tak AMD pustí maximální bezpečné napětí, jelikož to monitoring uhlídá. Intel nic neuhlídá, tak si to musíš hlídat sám "
- takto to rozhodne nefunguje, BIOS dosky ťa do blízkosti prierazného respektive nebezpečného napetia nepustí, v prípade špeciálok na extrémny OC pod dusíkom ťa minimálne upozorní, to ale neni náš prípad.
Pokud vím, tak debatujeme o vysokém napětí u ryzenu v základu a ne to co výrobce desky implementuje za přednastavené OC profily v biosu nebo kolik lze ubrat napětí pro domácí hraní v konkrétní sestavě.
Vědomosti domácí uživatel nemůže mít, jelikož se nedostane k detailní dokumentaci a zkušenosti může mít jen se svou sestavou a nebude to stejně fungovat u jiné sestavy. Proto se nastavuje dostatečná rezerva, aby CPU fachalo na všech deskách spolehlivě a podalo maximální výkon bez zásahu uživatele.
Například, když vrazíš ZEN2 do A320 desky, tak si toho moc nenastavíš, ale chceš, aby ti CPU fungoval na maximální výkon. Proto je lepší mít vyladěnou automatiku s hlídáním bezpečného maximálního napětí pro maximální výkon a nestarat se o ruční nastavování.
Procesor to urcite bude bombasticky, o tom zadna, ale nejak nevim co s tim procesorem delat. Nerenderuju video ani nepocitam slozite matematicke algoritmy pro vyzkum vesmiru.
Problem pro obe procesorove firmy je dnes hlavne ten, ze vetsina lidi nema pro vykon aktualnich procesoru vyuziti a nepotrebuji upgradovat. Na internet, word, excel, multimedia, proste na vsechno co doma nebo v praci na pocitacich bezne delame dnes staci mainstreamovy RyZen 3600 a vic neni treba. Dokonce i na zrouta vykonu let minulych uz doslo a procesory dnes pri hrani her s prstem v nose dodaji veskera potrebna data grafice a flakaji se. S mainstreamovym procakem nevytizite na 100% ani RTX2080Ti a nic lepsiho na hry dneska neni.
Procesory proste vykonem utekly zbytku pocitacoveho sveta a upgrade procaku je dneska zbytecnost, HEDT platforma Intelu je tak dobra jen pro specializovane pracovni stanice na rendering grafiky, pocitani slozitych matematickych vypoctu nebo databazovych stroju a temahle vecma se zabyva jen nekolik procent lidi, takze prodejnost HEDT Intelu jim zisk nevyrobi, zvlast kdyz se ocekava i drava konkurence v podobne TRipperu od AMD.
To je snad opsané z nějakého marketingového materiálu Intelu. Se vychvaluje jedna jakoby opravená díra a 20 dalších se zamlčí. Přetaktovat to půjde maximálně v mrazáku. Nízké napětí za cenu vysokých proudů, takže to bude žrát a topit. Pokud to nebude zadarmo, tak neprodejné. AMD má lepší a bezpečnější kousky na listopad myslím základní nejhorší 24 jádro threadripper už tenhle geniální Intel sežere i s chlupama.
Pokud chceš maximální výkon, tak AMD pustí maximální bezpečné napětí, jelikož to monitoring uhlídá. Intel nic neuhlídá, tak si to musíš hlídat sám, když chceš, ale nemáš žádnou dokumentaci, kolik můžeš nastavit.
AMD psalo, že používá rozmezí 0.2V - 1.5V na ZEN2. Takže vysoké napětí nevyžaduje, ale používá pro dosažení maximálního výkonu. Konkurenti nejsou na stejné výrobní technologii, takže porovnávat napětí se hodí akorát marketingu Intelu, aby oblbnul lidi co tomu nerozumí.
Nebavíme se o průrazném napětí, ale o tom kolik dokáže v základu vymáčknout výkonu ZEN2. Pokud dokáže vymáčknout větší procento maximálního výkonu automaticky, bez zásahu uživatele, tak je to lepší stav, než aby do toho někdo ručně zasahoval a kupoval CPU s výkonem tříčtvrtečním a zbytek si musel neodborně dotaktovat. Všichni si chtěj postavit počítač, aby fungoval hned na maximální výkon a ne hledat po internetu jak taktovat čím dál složitější komponenty.
Přirovnávat moderaci diskusí k politické nesvobodě nebo cenzuře je IMHO úplně mimo. Cíl je jenom aby byla nějaká kultura a nebyla to úplná ostuda.
Když něco, tak je asi lepší příměr něco jako bar a jeho vyhazovač.
Tam vám taky nebudou tolerovat úplně všechno a za některý věci vás vykopnou - aniž by to mělo cokoli společného s komunismem.
To predsa záleží od preferencií konkrétneho užívateľa, niekto je rád za auto, iný, spravidla nadšenec si PC vyladí sám. Manuálny OC vyžaduje vedomosti a praktické skúsenosti výsledok je vždy lepší ako dokáže automatika. Napríklad Asus auto OC mi bez problémov pustila 8700K na 5GHz, no hodnoty Vcore, Vccio, Vccsa, LLC a XMP profil boli zbytočne vysoké, len na Vcore +30mV a ďaľších +20mV na kalibrácii, na RAMkách ešte viac.
Auto OC Ryzenov pracuje obdobne, čiže s rezervou. Stačí kuknúť aké výsledky dosahujú chlapci po fórach auto vs. manual.
Na 4,4 GHz by to asi přetočit jít mělo, ale limitem bude chlazení a VRM, protože to bude žrát jak tank...
Skylake-X i9-7980XE na 4,5 GHz 1,175V: 492 W na 12V větvi https://www.gamersnexus.net/hwreviews/3066-intel-i9-7980xe-7960x-thermals-power-review
i9-9980XE na 4,4 GHz 1,1 V, ale s offsetem, aby AVX běželo jenom na 3,3 GHz a AVX-512 na 2,8 GHz: 392 W na 12V větvi: https://www.tomshardware.com/reviews/intel-core-i9-9980xe-cpu,5902-2.html
Za předpokladu, že to ustojí deska, je problém teda samozřejmě chlazení. V tom testu Tom's Hardware to měli na 95 C přestože má CPU už pájku a chladil to vodník. No a je to topení, 400 W procesor + ztráty zdroje plus zbytek sestavy...
Moderátoři na zdejším fóru PC-Help jsou naprostý příklad svévůle, kdy zaříznou přínosné vlákno, protože oni jsou ti co rozhodují co je přínosné a co ne, bez ohledu co si přejí diskutující v tom vláknu. Každému to je přínosné jinak ale moderátor musí prostě zamykat vlákno děj se co děj, protože jemu to přínosné nepřijde. Příklad toho proč se prostě do diskuze zasahovat nemá nebo naprosto výjimečně proti nějakýmu spamujícímu automatu nebo extrémních příspěvků vzor vyhrožování apod.
Na stejné architektuře, ale já porovnávám konkurenty. AMD při napětí 1.45V menší teplo, než Intel při napětí 1.30V. AMD má signály při vyšším napětí s menším proudem, což je samozřejmě lepší, než nízké napětí s vysokým proudem. AMD taky může mít nízké napětí, ale vzhledem k lepšímu monitoringu v čipu si může dovolit nechat automatiku držet čip na maximu výkonu bez ručního taktování. Je lepší mít propracovanou automatiku, než amatérsky hledat limity CPU.
Tak takhle to u procesorů fakt asi nefunguje. Konstantní odpor asi není zrovna ten model, s kterým by se o nich mělo uvažovat. V základu je ten proudový odběr asi vlastnost architektury, ale pak poroste podle aktuální frekvence (OC...) a podle toho, co to CPU zrovna dělá (nop versus skalární instrukce versus AVX-512),
4.4GHz all core som uviedol ako modelovú situáciu, kľudne to môže byť napríklad
5GHz 8-core / 4.0GHz 18 core, kombinácií si navolíš koľko len chceš. Ide o preferované aplikácie, ak napríklad používaš soft na úpravu RAW, kde procesor v každom kroku pracuje 0,5-1 sekundu, tak neni najmenší dôvod nenastaviť +4.4GHz.
To ale znižuje automatika, chelo by to Vcore ladit trebars po krokoch -5mV a nájsť stabilné napetie pri danej frekvencii a porovnať s tým, co hádže automat.
Je tam zrejme problém v ST booste, nenarazil som totiž na možnosť manuálneho ladenia all core a súčasne zachovanie max. TB pre 1-2 jadrá.
Tak kupříkladu Obr je podle tebe OC kapacita?
Protože on nedosáhl při ručním OC Ryzen2 na zásadně lepší výsledky, než dosáhla ta "hloupá" automatika. ???? Dostal navíc jen pár procent.
takže si vyber - buď je ten OC automat v Ryzen2 lepší, než si myslíš, nebo je Obr mamlas (jako že si myslím, že není). ????
"Přetaktování vyšších modelů Ryzenů je problematické, jelikož procesory jedou už z výroby na svém absolutním maximu. Opakuje se situace s Ryzeny 2000, které bylo výhodnější přetaktovat automatem PBO 2 a vůbec se do manuálu nepouštět. Ryzeny jsou totiž z výroby nastavené velmi dobře a nabídnou vám nejvyšší možný výkon. Zátěž jednoho jádra je vysoká a všechna jádra také nabízí vysoké frekvence."
P.S.: zastaralý Intel nikoho nezajímá. ????
Konstatní odpor myslené deriváciou časom, pasívny rezistor má odpor stejný ak zanedbáme vplyv teploty. Aktívny tranzistor má volt-ampérovú charakteristiku, pričom v každom bode vykazuje nejakú hodnotu odporu, ideálne v nepriepustnom stave nekonečný odpor, v priepustnom stave nulový odpor, v praxi sa ideálneho stavu nedosahuje. Súhlasím, na procesor neni šťastný aplikovať tento pojem.
Nárast frekvencie má minimálny vplyv proti nárastu napetia.
tynyt, musíš pozornejšie čítať príspevky, 22.9. o 14:26 som predsa napísal :
" Ja tvrdím, že nadšenec si dokáže manuálne vyladiť procesor efektívnejšie. "
Ryzen je výkonom vyhulený na doraz od výrobcu, to neznamená, že sa nedá naladiť efektívnejšie.
Intel je na tom ďaleko lepšie, manuálnym OC zvýšiš výkon i efektívnosť.
Jezkovy oci...kolik CPU s aktualni cenou jeho predchudce 2000,- Euro si koupi nejaky fanda domu, postavi si na tom stanici, ktera ho vyjde na 100+k a bude na tom delat manualni OC?
Tyhle CPU se budou prevazne kupovat v sestavach OEM vyrobcu do firem, kde temer zarucene nikdo zadny manualni OC delat nebude, par lidi na SVC co takovou bestii uzivi, si to posklada doma a par nadsencu si to koupi a mozna si nejake OC udela. Cili "98%" uzivatelu na tom zadne OC nikdy delat nebude, protoze to dostane jako hotovou krabici ve firme.
CO na tom porad nechapes? To co pises je poodobny blabol, jako ze si nekdo koupi plackuu s ULV, aby na tom upravoval videa a enkodoval. OC neni zakaznicka skupina, ktera by si tahle CPU kupovala.
Tak takhle to opravdu nefunguje. V CPU se používá CMOS technologie komplementární dvojice tranzistorů (FET). Vždy je jeden tranzistor zavřený. Pokud jsou tranzistory v nějakém klidovém stavu (0/1) spotřeba je minimální. Spotřeba stoupá se změnou stavu - tranzistory se přepínají z jednoho stavu do druhého. Tzn. čím je vyšší frekvence (rozuměj vyšší počet změn stavu), tím je vyšší spotřeba. Takže když se CPU přetaktuje, zvýší se frekvence, stoupne spotřeba. Pokud se CPU přetaktuje beze změny napětí, proudy se zvýší, protože (zjednodušeně) platí P=I*U
"Spotřeba stoupá se změnou stavu – tranzistory se přepínají z jednoho stavu do druhého. " - Tak nějak jsem předpokládal, že z tohodle je to jasné. Také jsem u toho vzorce napsal "zjednodušeně", protože vysvětlení je těžce nad rámec této diskuze i webu. Nicméně pokusím se to rozvést. Důvod proč má CMOS nejvyšší spotřebu když přepíná z 0 do 1, je ten, že v tomto stavu (přepnutí) jsou oba dva tranzistory otevřeny (zatímco v klidovém stavu je otevřen jen jeden). V tomto stavu vznikají proudové špičky, jejichž trvání je závislé na frekvenci, strmosti náběžné/sestupné hrany a vnitřní kapacity. Pokud chceš vzorce máš je mít, ale nechtěj po mě abych ti je vysvětloval: Pc= Ps + Pd, Ps = Vcc*Icc, Pd = Pt + Pl = (Cpd*fi*Vcc^2) + (Cl*fo*Vcc^2); kde Cpd = (Icc/(Vccxfi))-Cl - Toto je důkaz a myslím, že tímto můžeme debatu uzavřít.
"Takže když se CPU přetaktuje, zvýší se frekvence, stoupne spotřeba. Pokud se CPU přetaktuje beze změny napětí, proudy se zvýší, protože (zjednodušeně) platí P=I*U"
"V druhej časti si použil vzorec na výpočet výkonu, ktorý nepodporuje tvoje tvrdenie, (...)"
Myslím, že ti tím vzorcem říkal to, že když při přetaktování bez změny napětí vzroste spotřeba (a že se to děje, víme empiricky), tak za tím musí stát zvýšení protékajícího proudu.
tynyt, pletieš jabká-hrušky, navýšenie frekvencie bez navýšenia napetia znamená menší nárast spotreby ako zvýšené napetie, vykonávané inštrukcie/záťaž to je iná vec.
Však si to vyskúšaj, trebárs klofni procesor na 3GHz / 1.1V a zmeraj spotrebu, potom navýš násobič o 20% na 3.6GHz / 1.1V znova zmeraj spotrebu. A do tretice nastav 3GHz a zvýš Vcore o 20%, čiže z 1.1V na 1.320V a uvidíš pravdu.
Každá teória má zmysel len vtedy, keď ju potvrdí prax...
"navýšenie frekvencie bez navýšenia napetia znamená menší nárast spotreby ako zvýšené napetie"
To přece víme, že napětí ji zvyšuje mnohem víc. Celá diskuse je o tom, že nárůst s frekvencí, i když to škáluje pomaleji, je taky, kdežto ty jsi tam nahoře napsal, že je "minimální", což není dobrá formulace, protože to pak vypadá, jako by to bylo v praxi zanedbatelná skoronula.
mvladar: vliv frekvence je přece jasný. Překlopení 0/1 a 1/0 se vyžaduje v co nejkratším čase, což je podmínka nutná k tomu, aby ses "vešel" do CLK impulsu. Platí, že každý takový přechod stojí nějakou spotřebu (to ostatně píšeš sám), takže pokud jich za čas uděláš více, je logické, že spotřeba poroste. Další efekt má tohle zvýšení frekvence v tom, že se procesem změny stavu limitně blížíš k Diracovu impulsu, a to je změna stavu vyžadující nekonečnou energii - a tohle je jednoduché zdůvodnění a důkaz bez potřeby vypisovat jakékoli vzorečky (a podklad pro "empirii J.O. - viz výše). Takže s rostoucí frekvencí ti jedno přepnutí stavu "žere" víc.
Další věc je napětí. Téměř každý nový výrobní proces dosahuje snížení spotřeby tím, že snižuje rozdíl mezi logickou nulou a jedničkou. To je sice fajn, ale zároveň se tím zvyšuje okamžitá proudová zátěž (pokud chceš zachovat stejnou rychlost přepnutí), takže se velmi často přistupuje k různým kompromisům (a soudím, - ačkoli podrobnosti neznám - že u Ryzenu2 to bude něco na tento způsob).
edit: a stejně tak má efekt způsob využití CPU. Jak píše J.O., NOP exekuce nežere skoro nic, skalár žere víc a AVX-512, který v jeden okamžik přehrká těch 512 bitů, sežere jednoznačně nejvíce.
Lépe je na tom ten, kdo prodává výrobek s maximálním výkonem a to je AMD. Koho zajímá nevýkonný neefektivní výrobek z výroby a ještě dražší? Na fóru každý chce, aby si koupil CPU, vrazil ho do desky a hotovo. a ne shánět informace, jak z něj dostat výkon a snížit napětí, delidovat atd. Obhajuješ nesmysly.