Intel CULV: jakou má budoucnost?

Když se minulý rok na trhu objevil Acer se svou sérií Timeline, všichni byli nadšeni. Notebook byl výrazně výkonnější než Atomové minibooky, na šestičlánkovou baterii měl výdrž až k fantastickým devíti hodinám, byl velmi lehký a tenký a hlavně nebyl moc drahý, což se u těchto zařízení často nevidí. Za všemi superlativy stojí CULV. Notebooky s CULV procesorem jsou dnes zkrátka "in", jak napovídají i mohutné reklamy všude po internetu. Co je na těchto procesorech ale tak převratného?

CULV procesory

Zkratka CULV znamená Consumer Ultra Low Voltage. Písmeno C, jako consumer-spotřebitelský se do starého akronymu ULV přimíchalo vcelku nedávno. ULV procesory známe z minula jako velmi úsporné, vcelku výkonné a také velice drahé součástky do nejvyšších notebooků. Na trhu lze například od Panasonicu ještě najít starší stroje s nimi. Po vydání Atomu bylo zřejmé, že vysoká výdrž na baterii je velmi žádaná věc, ovšem trh si žádal vyšší výkon. Proto Intel stvořil CULV platformu - levnou a úspornou.

ultratenké notebooky se s nástupem CULV stávají masovou záležitostí

ULV procesory byly víceméně zrušeny a Intel své procesory dělí v podstatě do tří kategorií podle spotřeby (ignoruji čtyřjádra):

• standardní dvoujádra mají spotřebu 35 W, to platí jak o procesorech Core 2 Duo Txxxx, Pentiích Dual-Core Txxxx, tak i o nových Core i3, i5 a i7 s příponou M
• LV procesory (Low Voltage - nízké napětí) mají TDP snížené na 25 W, někdy i mírně méně, namátkou si vzpomeneme na Core 2 Dua Pxxxx, SPxxxx a z nových také dvě Core i7 s příponou LM
• CULV procesory (spotřebitelské ultranízkonapěťové) se s TDP pohybují mnohem níže, 5,5 W platí pro jednojádrové Celerony a Pentia, Core 2 Solo SU3xxx, 10 W pro dvoujádrové procesory, např. Core 2 Duo SU9xxx a konečně 18 W pro nové procesory Core i5 a i7 s příponou UM

Všechny CULV procesory od Intelu jsou postaveny na 45nm či 32nm HKMG výrobním procesu a pracují na snížených napětích, zpravidla těsně nad jedním voltem. K tomu je pochopitelně snížena jejich frekvence, aby byly stabilní, také je nutno podotknout, že se jedná o lepší kousky ze středu waferu procesorů, které jsou zpravidla úspornější, mají menší tepelné úniky a jsou stabilnější na nízkých napětích.

Tabulka specifikací CULV procesorů, se kterými se u Intelu můžeme setkat:

Spotřebou se nenechte zmást. Dvoujádra běžně nezkonzumují o 5 W více než jednojádra, jde pouze o teoretická maxima. U Core i5 a i7 je do spotřeby navíc započítán i čipset s integrovanou grafickou kartou, ve výsledku jsou tedy tyto procesory výrazně výkonnější a přesto úspornější. Frekvenci u nich uvádím v intervalu od základního taktu do maximální frekvence, na kterou procesor v zátěži vybičuje technologie Turbo Boost.

Počáteční ceny při uvedení procesorů berte také s rezervou, spousta procesorů byla chvíli po uvedení masivně zlevněna (Pentium Dual-Core SU4100 opravdu nestojí $289). Uvádím je zejména pro orientaci v cenách tří nových procesorů.

CULV vs. Atom - čipsety, paměti, grafika

Každého při pohledu na nízká TDP a frekvence napadne srovnání s Atomem. Inu, vězte, že každý procesor v tabulce je zpravidla rychlejší než Atom N450 na 1,66 GHz. Takt na takt se totiž narozdíl od Atomu jedná o plnohodnotná Core 2 Dua, Core i7 a jejich deriváty.

CULV procesory mají ovšem výhodu i ve spotřebě a grafickém výkonu. Všechny starší procesory jsou párovány s čipsetem GS45, či plnohodnotnými GM45 a GE45. Tyto v sobě mají integrovanou grafiku GMA 4500M HD, která nejen že dovede akcelerovat různé formáty HD videí či přehrávání Blu-Ray filmů (často neplatí u GS45), ale oproti GMA 500/3150/950 u Atomů předvede několikanásobně vyšší výkon se zpravidla nižší spotřebou. To je také důvod, proč netbook s Atomem na šestičlánkovou baterii vydrží kolem šesti hodin, zatímco minibook s CULV procesorem dosahuje až na osm hodin. Moderní čipset je velikou výhodou CULV procesorů.

Procesory jsou zpravidla používány s pamětmi typu DDR3, které také nějaký ten mW spotřeby oproti starším DDR2 (všechny Atomy používají právě DDR2) uberou.

Placky s CULV procesory

Notebooky s CULV procesory

Jako příklad bych zmínil samozřejmě řadu Acer Timeline, Acer měl na CULV několik měsíců výsadní právo od Intelu, proto přišel první. Osazoval jak dvoujádra tak jednojádra, ve vyšších modelech i dedikovaný Radeon.

Asus se svými notebooky řady UL k CULV procesoru přidal mamutí osmičlánkovou baterii pro výdrž přes deset hodin, leckdy je montována i GeForce G210M, nově i G310M s technologií Nvidia Optimus (automatické přepínání IGP a DGP). MSI ve své placce X600 zase přidává Radeon HD 4330.

Lenovo má na Intel CULV postaveny IdeaPady řady U a ThinkPad Edge, HP dva 11" a 13" Paviliony, Dell například parádní Vostro V13 a najdete samozřejmě i spoustu dalších modelů.

O nových procesorech Core i5 a i7 s jádrem Arrandale (platforma Calpella) toho zatím moc nevíme, CULV modely byly pozdrženy a na trh se dostávají pozvolna právě teď. Díky dynamickému škálování frekvence jak procesoru, tak grafiky, možnosti vypínání jader i uncore částí procesoru a hlavně 32nm výrobě budou mít zřejmě ještě lepší spotřebu a výdrž na baterie. V procesoru integrovaná GMA HD, či Intel HD Graphics někdy i dvojnásobně překonává starší GMA 4500M HD, není problém hrát hry jako World of Warcraft. Používány jsou pouze paměti DDR3. Výkon nové generace na takt na jádro stoupl zhruba o 30-40 %, procesory se navíc v zátěži přetaktovávají.

Drahé superodolné modely oznámil Panasonic, velmi drahý (40 tis. Kč a více) je také Fujitsu LifeBook P770 s Core i7-620UM:

AMD Yukon a Congo, VIA Nano a další notebooky

Konkurence: AMD Neo (Yukon/Congo) a VIA Nano

Jak se dalo čekat, Intel na trhu není sám, jak AMD, tak VIA přispěchali konkurovat. Zatímco AMD míří přímo na CULV, VIA zacílila někam mězi Atomy a CULV.

AMD vydala dvě platformy. První byl v lednu/januáru 2009 ohlášený Yukon. Typickým procesorem z Yukonu byl 65nm Athlon Neo MV-40 na 1,6 GHz. Ten svým výkonem směle vkročil mezi CULV, srážela jej ovšem dost vysoká spotřeba a nízká výdrž na baterie. Použitý čipset byl AMD M690E s integrovaným Radeonem X1250, který nabídl jen o malinko vyšší výkon než GMA 4500M HD, a opět měl oproti Intelu nevýhodu ve spotřebě. Shrnuto - Yukon sice konkuroval výkonem, ale s jeho spotřebou to bylo jen o malinko lepší než u klasických procesorů Core 2 Duo.

Athlon Neo MV-40 se používá i v kombinaci s čipsetem platformy Congo, jak můžeme vidět například v ThinkPadu X100e.

AMD v září/septembri 2009 uvedla Congo, platformu s novým procesorem i čipsetem. Procesory byly v podstatě tři, Athlon Neo X2 L310 či L325, dvoujádra na 1,2 a 1,5 GHz, a méně často osazovaný Turion Neo X2 L625, s dvojnásobkem L2 cache, na taktu 1,6 GHz. Jako čipset byl tentokrát osazen některý ze série AMD M780 s integrovaným Radeonem HD 3200, což už byla lepší káva (výkonově mezi starou a novou GMA). TDP procesorů se pohybovalo kolem 13-18 W, což už pro CULV znamenalo větší hrozbu (poměr výkon/watt značně stoupl).

Notebooky se jmenovanými dvoujádry bych vyjmenoval tři, dva z nich byly testované u nás a vyvolaly velmi pozitivní dojem. Oproti CULV procesorům můžete mít totiž dvoujádro se silným Radeonem za férovou cenu. V případě Pavilionu DM3-1020EC máme osazeny dokonce dva Radeony, které se za chodu systému automaticky přepínají.

• Acer Ferrari One 200 - recenze
• HP Pavilion DM3-1020EC - recenze
‚Ä¢ ThinkPad Edge - představení

VIA slabším CULV procesorům konkuruje procesory Nano s jádrem Isaiah. Příkladem může být známý Nano U2250 na dynamické frekvenci 1,3-1,6 GHz. V listopadu/novembri 2009 VIA oznámila novou řadu Nano 3000, která má na stejném taktu o 20 % zvýšit výkon a zároveň snížit spotřebu. Výhodu procesorů Nano bych viděl ve velmi nízké ceně, výdrž na baterii ovšem není nejslavnější (alespoň se starou řadou Nano 2000) a výkon je zpravidla nižší, než jakým disponuje většina CULV procesorů. Velmi slabé IGP optimismu nepřidá, to by měla ale napravit VIA Trinity, platforma spojující procesor VIA Nano 3000 s VIA čipsetem a grafikou S3 Chrome 435 ULP.

Příklad je každému jasný, oblíbený Lenovo IdeaPad S12 ohromil zejména svou skvělou cenou za minibook s pohodlnou klávesnicí, jemným WXGA 12" displejem a "silným Atomem":

Závěr: Má CULV problém nebo budoucnost?

Problémy a vyhlídky

Už dlouho všichni vědí, že ultratenké notebooky s výkonnými procesory a osmihodinovou výdrží se prodávají jak divé. Intelu se to ovšem nelíbí a začal přestavovat svou nabídku k obrazu svému. Problém tkví v tom, že CULV procesory se až moc míchají s Atomem, který se tak stává silně nevýhodným a těžko prodejným. Výsledkem je, že v nové generaci Atomu se Intel pokusil srazit spotřebu a snížit cenu, ale zachovat nízký výkon, a u nových CULV procesorů pro změnu výrazně zvýšit výkon i cenu. Rozdíl mezi nejvýkonnějším Atomem a nejslabším CULV procesorem ještě před pár měsící činil jen kolem 30 % výkonu. Dnes, pokud nebudeme počítat odcházející nabídku starých CULV jednojader, se proti nám staví Atom N470 a Core i5-520UM, což už je více než 100 %. Jinými slovy, Intel se snaží CULV posunout zpět do ULV.

Abych jen nesýčkoval, je jasné, že toto se tak docela stát nemůže a cena CULV zařízení jen mírně vzroste. Faktem zůstává, že CULV se posunul. Od prvních Timelinů s Core 2 Solo SU3500 tu dnes máme procesor se čtyřmi logickými jádry, který se dovede v zátěži přetaktovat přes 2 GHz a má v sobě integrovanou silnou grafickou kartu, na které si zahrajete i některé moderní hry. Cenový nárůst tak bude každopádně příjemně adekvátní. S rostoucím výkonem procesorů už také i ty nejslabší modely zůstávají více než použitelně výkonné, situace se pomalu posouvá do doby, kdy se budeme rozhodovat, zda chceme v notebooku mít velmi úsporný a výkonný procesor, či běžný, až zbytečně výkonný procesor.

S rostoucí silou CULV procesorů se v noteboocích začínají zabydlovat technologie jako je Nvidia Optimus, díky kterým se i z těchto ultratenkých zařízení s kancelářskou výdrží kolem osmi hodin stávají po zapnutí náročné hry opravdu silné herní notebooky.

Budoucí notebook s CULV procesorem bude tedy výrazně výkonnější, na baterii vydrží déle a může lépe těžit z přepínání grafik. Co se konkurence týče, AMD i VIA konkurují spodní polovině nabídky Intelu a dá se jednoduše říci, že posunutí o dva stupně výrobního postupu by jim otevřelo cestu k plné konkurenční válce. Zatím má Intel navrch a AMD a VIA zaujmou zejména nízkou cenou.

Zdroj: Wikipedia