Leckdo z vás si ještě vzpomene, že společnost Intel se coby dominantní dodavatel procesorů x86 v minulé dekádě dostala do hledáčků tržních regulátorů. Spor, který se společností kvůli neférovým praktikám vedlo přímo AMD, Intel (i finančně) urovnal. Jenže pak zde bylo ještě antimonopolní vyšetřování, vedené Evropskou komisí. Možná si ještě matně vzpomenete, že před více než pěti lety odešel z tohoto řízení Intel s pokutou vyčíslenou ve výši 1,06 miliardy EUR. Tomuto příběhu kupodivu stále ještě není konec, a stejná pokuta je na scéně nyní opět. Paradoxně v době, kdy jsou slyšet pochyby, zda již „monopolní“ Intel neprohrál boj o počítačovou dominanci s výrobci čipů ARM.
Důvod, proč o pět let staré pokutě opět slyšíme, je jednoduchý. Intel ji totiž v roce 2009 nepřijal. Společnost oznámila, že se odvolá, což splnila před dvěma roky (v červenci 2012), kdy své odvolání podala Tribunálu Evropské unie. V argumentaci se podle různých zdrojů Intel například snažil dokázat, že Evropská komise nedoložila, že předmětné nekalé praktiky byly skutečně „způsobilé“ konkurenta poškodit. Argumenty Intelu ale nezvítězily a soudci rozhodli, že trest vyměřený Evropskou komisí nebyl nepatřičně tvrdý (na což také Intel poukazoval). Naopak, dle Tribunálu je výše postihu na místě vzhledem k závažnému narušení tržního prostředí.
Podle zpráv o rozhodnutí byly odmítnuty všechny námitky, které Intel vznesl. Pokuta ve výši 1,06 miliardy USD by tedy tímto měla definitivně připadnout do „evropské kasy“. Ve své době šlo o rekordní postih, od té doby ale docela tvrdě dopadl třeba také Microsoft za prý nedopatřením chybějící obrazovku pro výběr prohlížeče. Evropská komise může za narušování hospodářské soutěže uvalit pokutu až do výše 10 % ročního zisku vyšetřované firmy.
Aféra s narušováním hospodářské soutěže je neblahým dědictvím ještě ze začátku éry Paula Otelliniho
Chování, kterého se Intel dopouštěl, spočívalo zejména v zákulisních dohodách s největšími odběrateli z řad OEM – například společnostmi Dell, HP, NEC a Lenovo. Ti se výměnou za různé výhody a slevy zavazovali neodebírat procesory od konkurence. Tyto smlouvy přitom mohly zabránit AMD dosáhnout lepšího tržního podílu v kritické době (dejme tomu 2004–2006), kdy měla firma na trhu technologicky kvalitnější CPU. Intelu tak umožnily bez větších problémů překonat slabší období pozdních Pentií 4. V hledáčku antimonopolních organizací byl Intel rovněž v Americe, tam nicméně přistoupil na mimosoudnímu vyrovnání.
Intel hlásí, že obchody začínají jít lépe
Intel má ovšem štěstí v neštěstí. Zároveň s tvrdými (lež možná očekávanými) zprávami o potvrzení miliardové pokuty totiž společnost oznámila, že zlepšuje svůj odhad ekonomického vývoje a hospodářských výsledků pro probíhající čtvrtletí i celý letošní rok. V tomto kvartále počítal Intel původně s tržbami 12,5–13,5 miliardy USD, už teď je ale údajně jasné, že výsledkem bude 13,4–14,0 miliardy. Hrubá marže má narůst o bod na 64 %. V souladu s tím Intel uvádí, že za celý rok zaznamená růst obratu, namísto očekávané stagnace tržeb, což byla prognóza, kterou společnost udávala v dubnu (apríli).
