Odpověď na názor

Ad ten počet jader - jsou to E-Core, která se organizují do clusteru po čtyřech jádrech a až tenhle cluster se napojuje na propojovací logiku. To umožňuje nacpat 16 E-Core na prstencovou sběrnici Raptor Lake jako nic (potřebuje to jenom čtyři "zastávky" navíc).

Tady to má stejnou výhodu - není třeba 288 uzlů v mesh propojovací logice, ale jenom 72, tj. podobné jako u dnes standardního Xeonu (56 - 60 jader). Je samozřejmě otázka, jak dobře to bude fungovat, jak efektivně opůjde bandwidth paměti do jader, jestli nebude špatná latence a tak.

Jinak jestli je pravda, že ten 288jádrový model bude složený ze dvou 144jádrových kusů, tak dokonce každý bude mít jenom 36 uzlů v mesh propojení (když se nepočítá IO a akcelerátory), takže ty klastry E-Core teoreticky mohou být třeba v 6x6 šachovnici což by i ta dnešní propojovací logika měla zvládat levou zadní.

V podstatě se dá říct, že to celé stojí na tom, že u malých jader se ve podstatě nahrazuje jedno P-Core jako blok za blok čtyř E-Core. Plocha není o moc větší a "s venkem" to taky komunikuje +- jako jedno P-Core.

22. 9. 2023, 20:04 editováno autorem komentáře