Tak tu zase máme něco, na čem si smlsnou fanoušci AMD a případně antifandové Intelu. Asi si ještě vzpomínáte, jak překvapivě defenzivní začal Intel najednou být v předvečer Computexu a jak se pokusil den před odhalením Ryzenů 3000 ochladit nadšení pozoruhodnou tiskovou konferencí, ukazující procesory Core v lepším světle. A brojící například proti benchmarku Cinebench (nebo PCI Expressu 4.0), v kterém se jim proti AMD tolik nedařilo. O skoro tři měsíce později a měsíc a půl po vydání 7nm procesorů AMD se Intel k této formě přesvědčování zase vrátil a možná zašel ještě dál.
Reálné testy výkonu podle Intelu
Intel zdá se po brífinku k odhalení notebookových procesorů Intel Comet Lake-U minulý týden opět měl i tiskovku, kde „uváděl věci na pravou míru“ jako tehdy během Computexu. Web XFastest přinesl z této akce snímky slajdů i testovacích sestav. Intel se snažil proti konkurenci hájit několika způsoby, které víceméně vycházejí z toho, co už jsme viděli minule. Jako obvykle je v nich většinou jádro pravdy, ale taky problematická selektivnost. Jde samozřejmě o marketingové, ne technické slajdy, takže prostě musíte mít na paměti, že tvůrci měli za úkol, aby Intel vypadal co nejlépe, ne nějakou metodickou správnost.
Intel jednak opět vytáhl argument, že výkon by se měl porovnávat v reálných aplikacích, které jsou lepším indikátorem výkonu pro „mainstreamové PC“. Na následujícím slajdu k nim řadí webový browser, email, úpravu fotek, sledování videa, Word nebo PowerPoint a samozřejmě hry, které jsou ovšem asi jediná z těchto věcí, která opravdu potřebuje výkon. Oproti tomu je postaveno 3D renderování, což je věc, která jde nadprůměrně dobře Ryzenům, ale podle Intelu patří na pracovní stanice nebo servery. Můžete si všimnout, že Intel slajd udělal tak, že oněch správných testů, které jdou dobře na procesorech Core, vyjmenovává několik, ale ten AMD nakloněný rendering je na slajdu zcela osamocen. A také je u něj nadpis „okrajové využití“.
Intel pro měření reálných aplikací doporučuje sice umělé, ale na skutečných programech typu MS Office založené benchmarky SYSmark 2018, MobilMark 2018 a pro simulaci webového browsení pak WebXPRT 3. U toho je jinak zajímavé, že ho vyvíjí firma Principled Technologies, která měla na svědomí nechvalně známý test procesorů Core proti Ryzenům, který si u ní loni objednal Intel a u nějž byly jemně řečeno vážné pochybnosti o tom, zda v něm nebyla konkurenci záměrně sabotovaná. Nevím, jestli je pro tuto firmu stále Intel ve vztahu platícího klienta, ale když už se tu řeší metodika testování, možná by se dalo po přemýšlet, zda je principiálně bezproblémové, když je vývojář benchmarku placený jednou stranou (koho chleba jíš…). V politice/státní administrativě by to byl střet zájmů.
Intel také na této konferenci zřejmě ukazoval simulaci dynamiky kapalin, v které bylo Core i7-9700K rychlejší (15 minut) než Ryzen 9 3900X (17 minut). Zde bohužel nevím, jestli je to typický/reprezentativní výsledek, nebo vyzobávání třešniček.
Reálná výhoda turba a lepších latencí
A také se připomíná, že mají procesory Core výrazně kratší latenci přístupu do operační paměti. Nebo na jiném slajdu zase uvádí stížnost, že se Ryzeny nedají vysoko přetaktovat – jen na takty o 200–300 MHz nižší, než je turbo – nebo stížnost, že maximální turbo není dosažitelné na všech jádrech. Intel tady cituje standardní recenze. Tyto výtky jsou všechny pravdivé. Ale v hodnoceních nezávislých testů a samotných naměřených výsledcích výkonu jsou ostatně vždy zohledněné, takže nejde o něco, co by mohlo výkon Ryzenů relativizovat. Ten je takový, jaký je, i přes tyto citované problémy.
Další slajd pak připomíná, že procesory Intel (zde je opět srovnáván Core i7-9700K a Ryzen 9 3900X) jsou lepší nebo srovnatelné ve hrách, což je pravděpodobně výsledek oné latence RAM. To je opět již obecně známé, takže se není moc nad čím pozastavovat. Poznámka pod čarou jinak říká, že ono „srovnatelné“ znamená, že rozdíl ve výkonu je do 3 %. Nevím, jestli tedy v některých titulech na „plné“ pravé straně slajdu nejsou i některé, kde je AMD o 1–3 % lepší a mohly by jít do krásně prázdné levé části (to už možná ale podezříváme moc). V poznámkách je jinak také text, že výsledky nemusí zohledňovat všechny existující opravy bezpečnostních chyb, ty ale naštěstí většinou tolik nehýbají výkonem ve hrách.
Jednovláknové náročné výpočty
Shrnující slajd pak má ukazovat, že Intel ve většině věcí vede (čtyři položky) a jen v málo věcech prohrává (jedna položka). Ona poslední věc, která Intelu nejde, není navíc pojmenována nějak relevantně, třeba 3D rendering, nebo silně vícevláknové aplikace – protože takových je víc. Intel této kategorii programů bizarně říká „pozicování AMD“, jako by to bylo něco umělého. A je u ní uvedeno pouze ono „nereálné Cinebench R20 MT“ (celá prezentace myslím neuvádí nikde žádný jiný příklad programu, kde jsou Ryzeny rychlejší, jako by se snažila tvrdit, že Cinebench je osamocený výstřelek). Alespoň je ale uvedena škála těchto rozdílů – vedení Intelu v oněch dobrých případech je 3–9 %, ale v oněch vícevláknových aplikacích je podle tohoto slajdu přiznaně pomalejší o 35 % (i9-9900K) až o 51 % (i7-9700K).
Ještě se tedy musíme pozastavit (ale to nebudeme sami) nad třetím ze sloupců, v kterých Intel vede, v tomto případě o 6–9 %. Intenzivní výpočty („Compute Intensive“) jsou tu reprezentovány celočíselným testem SPEC2017. Podstatné ale je, že jen v jednom vlákně (1T). To je myslím zavádějící, vzhledem k označení kategorie by měl být použitý vícevláknový test, který SPEC samozřejmě podporuje. Pak by asi ale asi Ryzen 9 3900X také vyhrával. AnandTech SPEC2017 testoval (ovšem jenom jednovláknově, protože šlo o test IPC, ne „intenzivních výpočtů“) a došel k tomu, že jak v část int, tak fp má na jádrech Zen 2 vyšší IPC (výkon na jeden MHz) proti jádrům Skylake. Takže s 12 jádry proti osmi bude asi situace ve vícevláknovém testu poměrně jasná. To je holt opět ta selektivnost.
AI výkon a integrovaná grafika Ice Lake
Intel během těchto tiskovek kromě desktopu také srovnával procesory pro notebooky, 10nm Ice Lake Core i7-1065G7 s Ryzenem 3700U. Zde to asi nebude kontroverzní, nebo to tak aspoň zatím nevypadá (tato CPU ještě v reálu moc dostupná nejsou). Intel poukazuje na vyšší výkon integrované grafiky, o které víme, že by na Ice Lake měla opravdu být slušná (čip by měl ostatně také mít na své straně výhodu 10nm procesu). Intel ukazoval například výrazně vyšší FPS ve hře Total War: Three Kingdoms (32,2 proti 18,5 FPS).
A Intel také stejně jako minule poukazuje na vyšší „AI výkon“, protože Ice Lake má skutečně speciální instrukce pro akceleraci neuronových sítí. Je samozřejmě třeba pamatovat, že ty se projeví, až když je nějaký program explicitně začne používat. A to bude od vývojářů vyžadovat aktivní změny, takže to nenastane automaticky. Také by se dalo argumentovat, že je přirozenější a efektivnější prostě programy používající neuronové sítě spustit na integrované grafice (jak Intel, tak AMD podporují výpočty s hodnotami FP16, které pro tento účel dají výkon přes 2 TFLOPS). Mimochodem, Intel k demonstraci výkonu tohoto rozšíření používá benchmark nazvaný AIXPRT. Jeho jméno není shoda okolností, stejně jako WebXPRT ho vyvíjí zase ona firma Principled Technologies.
Krabice procesoru AMD Ryzen 9 3900XTakový je už marketing
Tyto slajdy by se asi správně ani neměly nějak extra řešit. Máme pro procesory nezávislé recenze, které by pro vás měly být mnohem důvěryhodnějším porovnáním. Takovéto prezentace berte spíš jako zpestření (možná i pobavení na víkend?) a pohled do fungování hardwarového průmyslu. Asi ani nemá smysl z nich dělat nějaký skandál, prostě jenom ukazují, jak píáráci dělají svoji práci.
Jak bylo řečeno na začátku, je zde samozřejmě také pravdivé jádro, například že na Intelu je vyšší herní výkon (minimálně tedy když se porovnávají špičkové modely, je otázka, zda to pak platí vždy při všech srovnání modelů se stejnou cenou) a že mají díky vysokým frekvencím často lepší jednovláknový výkon. Nicméně to z recenzí víte. A asi jsme také dost dospělí na to, abychom se uměli rozhodnout, které testy jsou relevantní a které ne, a nemusí nám to říkat Intel (pravda, někdo to možná navenek podřídí zase tomu, kterou značku má rád).
Srovnání náskoku Intelu proti Ryzenům 3000 z reálné recenze, v jednovláknových aplikacích a hrách a ve vícevláknovém výkonu (Zdroj: ComputerBase)Galerie: Výkon a výsledky Ryzenů 3000 ve světových recenzích
S tím je i ten problém, že Intel je v pomyslném sporu CPU jednou ze stran, a tudíž je na pováženou, zda by měl vůbec mít právo určovat si pravidla, podle kterých se bude rozhodovat o vítězi. Obě firmy by asi měly mít právo poukázat například na nějaký problém v testování, který jim škodí, aniž by tato ukázaná škoda byla současně skutečně reprezentativní ukázkou kvalit produktu (viz ten zfušovaný test Ryzenu od Principled Technologies). Je ale otázka, zda se tady Intel spíš už nesnaží námitkami proti metodice házet konkurenci klacky pod nohy a shodit ze stolu právě takové reprezentativní ukázky naopak jejích kvalit.
ČLÁNKY DO MAILU