Intel má od regulačních úřadů zákaz vyvézt do Číny jednak výpočetní koprocesory Xeon Phi, ale také klasická serverová CPU Xeon, pokud by měla skončit v některém z několika čínských výpočetních center. Intel už v Číně pomohl vybudovat tehdy nejvýkonnější superpočítač Tchien-che 2, zdá se ale, že další úspěchy už na tuto zakázku nenaváží. Na další kontrakt s firmou Inspur, která měla superpočítače budovat, bylo totiž vývozní povolení zamítnuto.
Důvodem je podle všeho obava, že dotyčná výpočetní centra jsou využívána k jaderným simulacím a dalším výzkumům souvisejícím s jadernými zbraněmi, které jsou hodnoceny jako riziko pro národní bezpečnost. Tím pádem nabývají procesory pro tyto účely strategického významu. Podle americké administrativy Intel nesmí prodat Xeony čínským výpočetním centrům či univerzitním pracovištím v Čchang-ša, Kantonu a Tchien-ťin. Trnem v oku je u nich zřejmě propojení s National University of Defense Technology, která měla údajně používat k jaderným simulacím i superpočítače Tchien-che 1 (anglicky „Tianhe“) a Tchien-che 2.
Superpočítač Tchien-Che 2 ve výpočetním centru Čchang-ša
Intel už potvrdil, že dostal nejprve upozornění, podle kterého příslušné kontrakty vyžadují zvláštní povolení, jež mu pak následně bylo zamítnuto. Společnost to hodlá respektovat s tím, že se plně řídí americkým právním řádem. Nicméně zákaz odrážejí určitou nedůvěru mezi oběma zeměmi a zřejmě zkomplikuje vzájemné vztahy. Podobně negativně bude ovlivněn i Intel. Ten se snaží na čínském trhu prosadit poměrně významnými investicemi (jejichž smyslem je možná také zažehnat hrozbu, že se do něj opřou státní regulační orgány jako do Qualcommu) a tyto snahy zalíbit se asi také utrpí ránu.
Opatření ale na druhou stranu nebude mít nějak extrémní dopady, je spíše gestem. Dotyčné procesory totiž může do zmíněných zařízení ilegálně prodat nějaký prostředník (i když by se tím vystavil problémům). V případě nouze je lze sehnat i na volném trhu, neboť se prodávají na celém světě a jejich cirkulaci nelze reálně omezit. Striktní dodržení embarga na výpočetní centra tedy asi vynutit nelze, o to více, že export Xeonů do Číny celkově zakázán nebude a Intel je bude dál prodávat do běžných serverů.
Xeon Phi 14nm generace Knights Landing
Šance pro konkurenci?
Mohlo by se zdát, že zákaz dodávek na čínské projekty poškodí Intel a naopak nažene zákazníky ke konkurenci – zejména tedy k výpočetním GPU od Nvidie nebo AMD (které by také mohlo dodat CPU). Je ale třeba mít na paměti, že i zde jde o americké firmy. Pokud by od nich tedy instituce na „černém seznamu“ chtěly koupit hardware se srovnatelným výpočetním výkonem, bude vývozní povolení opět zamítnuto. Utrpí tedy spíše americký technologický průmysl jako celek.
Moc srovnatelně výkonných alternativ pro superpočítače přitom k dispozici není. Americké jsou například také procesory IBM Power; Čína by nicméně mohla přezbrojit například na japonské HPC procesory Fujitsu s architekturou Sparc. Pokud tedy ze strategických důvodů neřekne ne i tato země. Tento krok amerických úřadů proto nejspíš v Číně opět podpoří snahy o vyvinutí vlastních konkurenceschopných CPU. Tyto programy už v Číně běží dlouhá léta, byť jen s omezeným úspěchem. Nyní k nim možná přibude i vývoj výkonných výpočetních GPU či mnohojádrových koprocesorů typu Xeon Phi.
Zdroj: The Register
