Odpověď na názor

tombomino:
Nechápu, proč vás stále baví vykládat o tom, že Intel dělá krátkodobá rozhodnutí, aby na nich vydělal. Když si vezmeme Intel za posledních 10 let, tak vidíme to, co třeba AMD došlo až vloni. Tedy, že desktop se stává minoritou a je potřeba se soustředit na notebooky a servery. V serverech navyšoval počet jader, v noteboocích snižoval spotřebu.
Že v roce 2011 nedokázal nacpat na 32nm procesu nacpat 4 jádra do 15 W, ale žralo mu to 55 W, to snad není chyba. A chybou není ani to, že s nástupem 22nm procesu v roce 2012 klesla spotřeba 4jader na 45 W, v roce 2015 ji dostal na 35 W a konečně v roce 2017 uvedl první 15W čtyřjádro. Opravdu se vám zdá skoro čtyřnásobné snížení spotřeby za šest let špatné? A zdá se vám, že to bylo proto, že dojil trh?
S tím M1 čipem moc nerozumím tomu vašemu krátkodobému finančnímu rozhodnutí. To rozhodnutí, že Apple bude mít vlastní procesor neudělal Intel. Intel se mu přizpůsobil. A přizpůsobil se mu tak, že mu to krátkodobě neublížilo, jak to bude z dlouhodobého hlediska, se uvidí. Ale jakou měl možnost? Podbízet se cenou? Říci, hele Appláci, my vám ty čipy budeme dávat za polovinu, ale zůstaňte u nás? Pro Apple by to asi mělo nějaký význam. Ale jaký význam by to mělo pro Intel? Takový, že HP, Asus, Dell, Lenovo... by chtěli tu slevu taky?
Nebo jaké by podle vás mělo být to "manažerské" rozhodnutí, které by vás uspokojilo?