U technologické firmy by se IMHO vždycky mělo myslet na to, že nejsou jenom aktuální finační výsledky, protože vrchol ziskovosti klidně může přicházet v době, kdy reálná dynamika trhu už je proti té firmě a ta je za vrcholem.
Vždycky by se mělo koukat na to, jestli tam není produkovaný technický dluh. Protože ty produkty trvá dlouho připravit a následky špatných rozhodnutí jsou vidět až za pár let. Navíc ta setrvačnost tržního podílu a prodejů u Intelu (nebo jiné podobné) je nebezpečná v tom, že sice vede k super tržbám, ale současně může zakrývat různé varovné známky průšvihu (toho dluhu), takže kvůli tomu může dojít k odkladu řešení a promarnění dalšího času. To ten přístup „zajímají mě jenom finance“ riskuje.
Je problém, že taková velká firma může léta hodně vydělávat, ale když jede na tu setrvačnost trhu a nechá si sílit konkurenci, tak se to pak může o to víc projevit, když se ten efekt dostaví, protože řešení zas emůže být o ta léta zpožděné.
Jako v tomhle má Intel kliku, že u něj trh celkem na problémy reaguje pomalu a na to pozitivní/obrat k lepšímu rychle. Jenže nelze se na to slepěě spoléhat, to by se mohlo dost vymstít. Kdyby rezignovali na snahu být na špičce nejen sertvačností, ale i svojí technologií, tak riskujou Nokii. Pořád gigant, pořád gigant, a najednou pád na dno, kterej byl nezastavitelnej.
Ale teda celkem věřím, že si tohle Intel už ohlídá, jenom musí nějak vyřešit ten výrobní proces (a chyby v organizaci/řízení/kultuře, pokud jsou tam nějaké konrkétní, které tyhle problémy způsobujou, protože ty můžou způsobit i další podobné).