Minulý měsíc překvapila zpráva, že Intel představí vlastní čipy na těžbu kryptoměn. Donedávna největší polovodičová firma se skutečně pouští do byznysu, který udělal firmy jako Bitmain. Intel teď oficiálně oznámil, že nepůjde jen o výzkumné koncepty, ale že jeho těžební čipy budou uvedeny na trh jako komerční produkt. Už má nachystané první dvě generace i první zákazníky, kteří jimi hodlají spotřebovávat elektřinu.
Bitcoinové čipy, jejichž první generace má příznačné jméno Bonanza, bude vyrábět nově ustavená divize Custom Compute Group, která bude spadat pod divizi Accelerated Computing and Graphics. Ta je vedena Rajou Kodurim a je zodpovědná také za připravovaná samostatná GPU. Raja Koduri také na korporátním blogu vstup Intelu do výroby kryptoměnových (blockchainových) akcelerátorů oznámil.
První generace ASICů pro těžbu Bitcoinu „Intel Bonanza“ se začne prodávat později v tomto roce. Ale firma už získala tři zákazníky. Její čipy mají odebírat a používat firmy Argo Blockchain, GRIID Infrastructure a BLOCK (firma dříve známá jako Square, v níž figuruje Jack Dorsey, zakladatel Twitteru – který také mimochodem koketuje s kryptoměnovými experimenty typu NFT).
První generace generace krypto ASICů má kódové označení BMZ1 a má jít o malé 14mm² čipy, kterých pak nicméně bude samotný těžební hardware používat paralelně velké množství (takto to vypadá i u konkurenčních těžebních strojů). Druhá generace s kódovým označením BMZ2 by údajně mohla používat 5nm proces TSMC, byť to Intel nesdělil (takže trochu ubere z omezených kapacit, které jsou na nejmodernějších výrobních technologiích dostupné pro CPU, GPU a další užitečnější věci).
Takto by měl vypadat ASIC Intelu pro těžbu Bitcoinu, snad generace Bonanza BMZ1 (Zdroj: Intel)Raja Koduri v blogpostu uvádí, že Intel do této oblasti může přispět tím, že vyrobí energeticky efektivnější těžební čipy díky svým expertním zkušenostem. Firma uvádí, že její řešení má být v operacích SHA-256, které Bitcoin počítá (vlastně jako balastní zátěž, samotné výpočty nemají praktický smysl), až 1000× energeticky účinnější. Jenže je to ve srovnání s GPU, která dávno nejsou konkurenceschopná a již kolem roku 2014–2015 se pro těžbu Bitcoinu přestala používat. O kolik budou čipy Bonanza efektivnější než nejnovější ASICy Bitmainu, které už jsou na trhu, není řečeno. To ale není jediný problém.
Raja Koduri představuej GPU Intel Xe na akci Intel Architecture Day 2020 (zdroj: Intel)Argumenty o lepší energetické efektivitě jsou iluzorní
Energetická efektivita těchto ASICů může znít jako skvělá zpráva, ale ve skutečnosti vůbec ničemu nepomůže, ačkoliv blog Raji Koduriho vyznívá tak, že by mělo jít o řešení politováníhodné nehospodárnosti a plýtvání energií, které – jak je tam přiznáno – těžba kryptoměn znamená.
Pokud těžaři kryptoměn získají stejný výkon při nižší spotřebě, jen nakoupí více těžního hardwaru a budou ve výsledku spotřebovávat stejně elektřiny jako předtím, jen se přitom „prohashuje“ víc výpočetních operací. Je třeba si uvědomit, že energetická efektivita těžních čipů se zvyšovala ve všech předchozích generacích, ale celkovou spotřebu těžařů to nesnižuje, ta naopak stále roste. Bitcoin není navržen tak, aby měl nějakou danou produktivitu na jednu výpočetní operaci, naopak je navržen takovým způsobem, v jehož důsledku produktivita neustále zhoršuje.
Pokud naroste výkon hashování (výpočetních operací), síť kryptoměny automaticky ztíží podmínky pro vytěžení dalších „mincí“, takže zlepšení energetické efektivity těžních čipů nikdy nebude mít žádný pozitivní vliv na tristní nehospodárnost a ekologickou a ekonomickou (protože zvyšuje ceny energií ostatním) škodlivost této technologie. Ta se bude pořád jen zhoršovat – pokud nějací propagátoři tvrdí opak, nejspíš lžou. Jediné řešení by bylo opuštění těžby nebo přímo Bitcoinu…
Zatímco třeba bankovní systém nebo VISA spotřebují na transakci jen skutečné energetické náklady na její vypořádání, Bitcoin na jedné straně vypořádává transakce, ale vedle toho zároveň provádí extrémní množství oněch zcela balastních výpočtů jen tak pro nic za nic, protože jeho fungování je tak navrženo. Pokud se energetická účinnost a výkon těžebních čipů zlepší, prostě se jen automaticky přidá více tohoto energii spotřebovávajícího balastního a zbytečného počítání. Toto je inherentní problém kryptoměn založených na těžbě a tzv. Proof of Work, nejde o nic, co by se u nich dalo nějak vyřešit.
Krok Intelu může mít i opačný vliv. Tím, že se takto velká a vlivná firma přiklonila ke kryptoměnovému byznysu, může do jisté míry přispět k legitimizaci kryptoměn v očích společnosti a firem, takže se opět přifoukne jejich spekulativní cena (nejen Bitcoinu, protože cena i různých alternativních napodobitelů nebo konkurentů je víceméně na Bitcoin navázaná). To může způsobit, že se těžbou (a výrobou těžebního hardwaru) zase spotřebuje energie a zdrojů více, takže situace se jenom zhorší.
Zdroje: Intel, techPowerUp
