DWCZ:
Směšné je, jak jste hloupý. V kupónové privatizaci investovali lidé podle svého uvážení. Každý kdo chtěl, si za tisícovku koupil kupónovou knížku (ve skutečnosti 1035 korun) a bylo úplně na něm, co s těmi kupóny udělá, do jaké firmy je investuje, anebo jestli je přenechá nějakému fondu. A ano, socialistický člověk si nevěděl moc rady. Někteří sedli na lep slibům z reklamy, jiní investovali po socialisticku, tedy vrazili to do "své" firmy, kde celý život makali a pak se hrozně divili, že přišli o všechno - o akcie i o práci, když firma zkrachovala.
A i ti, co podobnou chybu neudělali, neměli ty zkušenosti západního světa. Nebyl tu internet, kde bychom se mohli poučit, nebyla tu literatura. Dneska bych samozřejmě investoval úplně jinak, než tenkrát. Ale to neznamená, že budu popírat odpovědnost za své investování. Investoval jsem dobrovolně do toho, do čeho jsem sám chtěl.
A pocit zmaru z 90. let ani z kupónové privatizace nemám. Okrást se můžete nechat stejně tak dneska, jako jste se nechal okrást v těch devadesátkách. Dneska i tenkrát tomu nezabrání nic jiného než váš rozum.