Tak ono je celkem jasné, že Intel nepadne ze dne na den do červených čísel. Nicméně v každé firmě existuje nějaký inovační cyklus, kdy se jednotlivé produkty probíjejí postupně z nadějných hvězd a otazníků do dojných krav a končí jako prašiví psi (viz Bostonská matice). Problém Intelu je, že má možná ty otazníky (které mají sice potenciál, ale nemá je jak vyrábět), ale už ne hvězdy a jeho stádo dojnic nevyhnutelně míří do psího stadia. Vysoké zisky jsou dost možná posledními záchvěvy slávy aktuální generace.
Ten zlom může přijít kdykoli, následky pak budou poměrně drastické - minimálně pro Intelův core byznys.