Budou se čipsety Intelu vyrábět u TSMC?
S touto zprávou přišel tchajwanský web DigiTimes, který již o nedostatku výrobních kapacit společnosti Intel referoval dříve. Intelu se podle něj nedostává kapacity na 14nm proces. Na tom se mu nyní totiž sešly všechny serverové, desktopové i mobilní procesory a navíc i jejich čipové sady, dříve vyráběné na o generaci starších linkách. Podle původních plánů touto dobou už měly být procesory 10nm, což je nyní odloženo až na konec roku 2019, takže se čipsety dostaly na 14nm proces a ujídají významnou část kapacity, kterou Intel potřebuje pro procesory. Podle DigiTimes údajně nyní poptávka výrobců počítačů přesahuje produkci Intelu až o 50 %, ale není úplně jasné, čeho přesně se toto číslo týká.
Intel podle DigiTimes bude prioritizovat výrobu 14nm serverových procesorů a čipových sad, které mají nejvyšší marži. A naopak levnější 14nm čipy by měly být „outsourcovány“. Formulace jsou trošku neprůhledné, ale z toho, co DigiTimes píše, vyplývá, že „na špalku“ by se v prospěch serverových čipů měla ocitnout produkce čipových sad pro osobní počítače, tedy čipsetů řady 300. Část výrobních kapacit prý Intel uvolní tím, že výrobu těchto čipsetů objednal u TSMC na zatím neupřesněném procesu. Mělo by asi jít hlavně lowendovou variantu H310, která se prodává nejlevněji (a o problémech s jejím nedostatkem už prosákly zprávy dávno). Podle DigiTimes se ale outsourcing dotkne asi i dalších čipsetů řady 300, tedy i B360 a Z390. Jedinou výjimkou by asi byly čipsety Z370, ty jsou totiž ještě stále 22nm a z kritické 14nm výrobní kapacity tedy neubírají.
Intel zprávu nekomentoval, respektive se k ní odmítl vyjádřit nebo ji dementovat. Podle výrobců desek, o jejichž informace se asi tyto zvěsti opírají, by se asi nedostatek 14nm čipů mělo podařit vyřešit někdy ke konci roku. To implikuje, že náhradní čipsety od TSMC by se mohly objevit už takto brzy, ale jistě to říct nelze.
Přesun výroby by měl být hodně komplikovaný
Objednat výrobu u TSMC sice na první pohled dává smysl, protože dočasný nedostatek kapacity by je ideální doplnit outsourcingem místo toho, aby se otevřely nové linky, které poté nebudou mít upotřebení. Ovšem v případě výroby čipů není přesun do jiné továrny nic jednoduchého. Fyzický návrh čipu je silně závislý na cílovém výrobním procesu. Rozhodnutí o tom, kde se bude vyrábět, musí typicky padnout víc jak rok před začátkem prodejů. Navíc by proces Intelu měl mít dosti odlišná pravidla pro implementaci konkrétních prvků. Přesun produktů takto narychlo by asi i v případě čipsetů, které jsou asi relativně „nejpřenosnější“, vyžadoval nemalé změny.
Je-li tedy tato zpráva reálná, musel Intel pravděpodobně out-sourcing čipsetů připravovat už poměrně dlouhou dobu. Ovšem je možné, že vzhledem objemu své produkce měla společnost návrh čipových sad pro tyto účely preventivně připravený předem coby plán B. To by dovolilo zareagovat dostatečně pružně a vykrýt neplánovaně velkou poptávku včas.
Každopádně tato zpráva svědčí o tom, že o procesory Intelu (jimž jsou čipové sady nezbytným doplňkem) je nebývalá poptávka. Potažmo to také ilustruje oživení dlouho klesajícího trhu s osobními počítači, který logicky táhne nahoru Intel, jelikož v nějakých 90 % PC jsou procesory této značky.