Oficiální roadmapa výrobních procesů Intelu: tick-tock zpátky?
Tato se roadmapa Intelu se nejprve objevila v prezentaci ASML, nicméně poté Intel kontaktoval média s tím, že není úplně autorizovaná a ASML lehce změnila to, které údaje jsou prezentované. Intel s tím zaslal původní slajd, z kterého úpravy vycházely, takže si můžeme porovnat obě verze.
Tato roadmapa každopádně ukazuje, že Intel by rád opět naskočil na dvouletý cyklus dostupnosti nových procesů (což se teď zdá se daří TSMC, ale Intelu naopak ne). Jak můžete vidět, v roadmapě mají vyznačené plánované technologie dvouleté intervaly nástupu. A to přesto, že od každé Intel počítá s dvěma vylepšenými verzemi, + a ++. Například 7nm++ proces by ale měl již přicházet ve stejném roce jako první 5nm generace. Možná by docházelo k nějakému míchání produktů, možná by ++ procesy byly v záloze, každopádně by se ale podle plánů Intelu měly překrývat.
10nm+++ proces?
Určitá zvláštnost je v roadmapě na kraji. První generace 7nm procesu v ní není označená jako následník první ani druhé generace 10nm technologie. Slajd jako by říkal, že 7nm proces Intel odvodil až od 10++ technologie, která má přijít příští rok s procesory Tiger Lake (jednoplusová ani není vyznačená). Po tomto procesu má ale v roce 2021 dokonce existovat technologie 10nn+++.
Roadmapa výrobních procesů Intelu pro roky 2019 až 2029 dle ASML (Zdroj: AnandTech)Po 5 nm přijde 3nm, 2nm a 1,4nm technologie
Roadmapa sedí s tím, co Intel dřív uváděl o 7nm procesu – prvním s EUV – tedy že první čipy (serverová GPU) vyjdou v roce 2021. Ovšem hned u 5nm procesu je to hodno pozoru. V předchozí zprávě jsme totiž uváděli, že podle CEO Roberta Swana mají vyjít 5nm čipy v druhé polovině roku 2024. Ale zde je jako start tohoto procesu uveden už rok 2023. Tento rozpor možná má nějaké vysvětlení. Nabízí se třeba teorie, že roadmapa mluví o termínech dokončení procesu nebo startu sériové výroby, zatímco samotné čipy mohou být uvedené až o nějaké měsíce později, což by zde vytvořilo ten rozdíl.
Roadmapa od ASML uvádí, že o dva roky později, tedy v roce 2025, by Intel chtěl mít novou generaci, kterou zřejmě bude nazývat jako 3nm proces. O další dva roky, výhledově v roce 2027, by pak další generace mohla být 2nm. A konečně v roce 2029 za další dvě léta by pak přišla 1,4nm technologie. Tedy za deset let – povede-li se to, tak to nebude vůbec špatný výkon na to, že teď tu dlela jedna technologie roků pět.
Zatím není uvedeno, jaké technologie budou použité. Od 7nm generace Intel má aplikovat EUV, ale zda třeba od 3nm či dokonce už 5nm procesu třeb anastoupí jiná struktura tranzistorů místo FinFETů či jiné materiály, ještě Intel nesdělil. 7nm proces je jinak ještě ve fázi vývoje, 5nm je nyní definován. Pro 3nm postup se nyní hledají vhodné postupy, další generace jsou ještě jen ve fázi přípravného výzkumu.
Názvy nemusí být ovšem asi definitivní. Toto je totiž zrovna část, kterou v roadmapě přidali v ASML. Původní slajd Intelu má uvedené tytéž roky pro jednotlivé nové generace, ale nedává jim nanometrové číslo. Intel tyto procesy má označené jen termíny „N2023“, „N2025“, „N2027“ a „N2029“. Samotné roky by tedy měly sedět (ale jak už bylo řečeno, teoreticky nemusí být vždy také rokem vydání prvních procesorů), ale je možné, že například 2nm nebo 1,4nm proces nakonec budou mít jiné číslo. Toto asi zatím Intel nechce závazně ukotvit.
Roadmapa výrobních procesů Intelu pro roky 2019 až 2029, původní slajd ze září 2019 (Zdroj: AnandTech)Intel oficiálně mluví o portování architektur na starší proces
Samotná informace o přinejmenším plánu vrátit se k dvouletému tick-tock tempu vývoje nových procesů je významná zpráva (stejně jako oficiální datace budoucích technologií). Ovšem v roadmapě je i další pozoruhodnost. Intel v ní přímo uvádí, že technologie z novějších procesů bude možné portovat na ty starší. V praxi by to podle grafiky většinou měl být převod z první generace nového procesu na poslední generaci toho předchozího. Například architektura CPU či grafiky, vyvinutá pro 3nm technologii, by takto mohla být převedena na souběžný 5nm++ proces.
Pokud by se tak například vyskytly potíže s některým z nových procesů – nebo třeba v první generaci nebude dosahovat dost vysokých taktů – tak bude mít Intel možnost některé (třeba desktopové) produkty místo toho vyrobit na předchozí ++ technologii. Toto je něco, co Intelu nyní chybí: už od roku 2015 stále používá jádro Skylake s stejně starou architekturu GPU, protože nová jádra vyvíjel v návaznosti na 10nm technologii, která má zpoždění či není dostatečně použitelná (například pro desktop).
Rocket Lake má podle Sharkbaye z PTT.cc ve skutečnosti mít AVX-512 a jde o port architektury Tiger Lake zdá se i včetně jádra CPU (Zdroj: PTT.cc, překlad @Chiakokhua/Twitter)Že je ale nyní backportování oficiální součástí strategie, je možná dalším dokladem, že by k tomuto tolik potřebnému transferu nových architektur mohlo dojít už i teď v desktopu. Sílí totiž indicie, že v roce 2021 by procesory Rocket Lake pro desktopový socket LGA 1200 mohly mít konečně nová jádra, třebaže jsou stále 14nm. Vypadá to, že by Intel na tento v té době již přes šest let starý proces mohl překonvertovat novou CPU architekturu z 10nm++ Tiger Lake a také jeho GPU architekturu.
