Procesory Skylake jsou zde a s nimi i otázka... Jak se taktují? Delší dobu po internetu kolovaly spekulace o tom, že by nové 14nm čipy měly jít bez problému na 5 GHz při poměrně nízkém napětí. Co je na tom však pravdy?
Prvně si řekněme, jaké změny Intel u nových modelů udělal v oblasti přetaktování. Pamatujete doby dávno minulé, kdy bylo možné frekvenci procesoru měnit pomocí frekvence sběrnice? Ty jsou zpět... Intel se totiž rozhodl oddělit frekvenci sběrnice procesoru od sběrnice PCIe. Fungují tedy obě nezávisle a při zvyšování frekvence BCLK nejsou ovlivňovány všechny možné čipy, které jsou připojeny právě na sběrnici PCIe.
V tuto chvíli vás asi napadá ďábelská otázka... "Půjdou tedy taktovat i zamčené procesory?" Na to vám naprosto upřímně nejsem schopen odpovědět a ani na technickém semináři Asusu v Londýně o něčem takovém raději nepadlo ani slovo. Výrobci základních desek to tedy buď neví, nebo se tahle informace tají až do momentu, kdy zamčené modely vyjdou. Nezbývá nám tedy zatím nic jiného, než čekat a doufat, že se co nejdříve nějaké informace objeví. Takové přetaktované základní Core i3 nebo i5, to by bylo jistě bestsellerem.
První dva modely, které byly uvedeny k dnešnímu dni, mají označení Core i7-6700K a Core i5-6600K. Jak můžete vidět, odemčené modely zůstaly zachovány a lze tak jen spekulovat o tom, zda zamčené nebude možno taktovat, nebo bude, ale s velkým omezením. 6700K běží se základní frekvencí 4 GHz a Turbem na 4,2 GHz, zatímco 6600K je taktováno o dost níže a to na 3,5 GHz s Turbem na maximálně 3,9 GHz. Oba procesory mají TDP 95 W.
MSI Z170A Gaming M7
My do testu obdrželi kit procesoru Intel Core i5-6600K a základní desky MSI Z170A Gaming M7. Pojďme si tedy prvně rychle představit právě desku.
Tradiční černo-rudý vzhled typický pro řadu MSI Gaming byl celkem razantně přepracován a výsledek můžete vidět níže. Jelikož je vzhled vždy subjektivní záležitostí, nechám zhodnocení na vás. V poslední době jsou hodně v módě plechy/plasty kryjící zadní panel a po vzoru nejvyšších modelů minulé generace jej nově dostala i nižší Gaming M7.
O chlazení napájecí kaskády a čipsetu se starají masivní hliníkové pasivy ozdobené červenými doplňky a logy. Musím uznat, že zde MSI odvedlo velmi dobrou práci, jelikož ani po největším přetaktování a v maximální zátěži se teplota napájení nevyšplhala nad 48 °C, přičemž teplota v místnosti v době testování byla 27 °C.
Pro rozšiřující karty je k dispozici celkově sedm slotů PCIe. Tři z toho jsou velikostí ×16. První dva mají linky vyvedené klasicky z procesoru, přičemž první jich má šestnáct a druhý osm. V případě multi-GPU zapojení budou každý pracovat s osmi linkami. Díky tomu, že čipset Intel Z170 dostal velký upgrade, co se linek PCIe týče (z osmi PCIe 2.0 na dvacet PCIe 3.0), je poslední slot aktuálně se čtyřmi linkami ve verzi 3.0.
Konektorů SATA je celkově šest, všechny interní a žádné eSATA se nekoná. Všechny jsou nativně z čipsetu, zatímco čtyři ještě sdílí po dvojících rozhraní SATA Express. Pokud byste rádi osadili SSD do slotu M.2, tak máte k dispozici rovnou dva, každý s propustností až 32 Gb/s. Do obou lze osadit disky o formátu 2240/60/80.
Nechybí ani základní výbava pro přetaktování. Vypadá to, že MSI připravilo Gaming M7 částečně i pro extrémní přetaktování, jelikož je vybavena tlačítky power a reset, ale hlavně třeba i slow modem, což je přepínač, pomocí kterého se dá frekvence procesoru natvrdo shodit na 800 MHz. Pokud se ptáte, k čemu je ten plastový ovladač s červeným tlačítkem, tak se jedná o jakýsi způsob automatického přetaktování, kdy si otočením navolíte hodnotu podle tabulky na fotce a červeným tlačítkem aktivujete. Co mě překvapilo, tak že se hodnoty pro Core i7-6700K a pro Core i5-6600K liší o 300 MHz, což by mohlo nasvědčovat tomu, že Core i7 půjde taktovat lépe. Porovnání bohužel zatím nemám, takže nemohu soudit.
O provoz gigabitového ethernetu se stará síťový čip Qualcomm Killer v nejnovější verzi E2400. Zvukový kodek je poslední generací ověřený Realtek ALC1150.
Zadní panel není vybaven příliš bohatě, za to však nabízí čtyři porty nejnovějšího USB 3.0, z čehož jeden je v provedení s konektorem typu C. Potěší rovněž dvě HDMI v kombinaci s DisplayPortem. Obě HDMI by měly být ve verzi 2.0, tudíž by zde měla být i podpora rozlišení 4K při 60 Hz bohužel nejsou ve verzi 2.0. Nechybí výstupy osmikanálového audio kodeku, tlačítko pro obnovení nastavení BIOSu nebo třeba speciální port USB pro obnovu BIOSu z flash disku a to i například bez osazeného procesoru.
Intel Core i5-6600K a MSI Z170A Gaming M7 – představení
Přetaktování odemčeného Core i5 Skylake
Přetaktování odemčeného Core i5 Skylake
První, čeho jsem se před samotným taktováním bál, byly problémy s BIOSem, jako to již tradičně bývá u každé nové generace. Minimálně u základních desek s čipsetem Intel Z97 se problémům nevyhnul nikdo z trojky Asus, Gigabyte, MSI. Musím však uznat, že mě MSI Z170A Gaming M7 velmi mile překvapila. Za celé dva dny intenzivního testování jsem nenarazil na prakticky žádný větší problém. Občas se rozpadl obraz u ikonek v BIOSu, avšak přechod na jinou záložku to ihned opravil. Samotné taktování však bylo bezproblémové, nemluvě o následném provozu desky.
Prvně asi to vůbec nejzajímavější a to informace, jak hodně lze zvýšit frekvenci BCLK. Teoreticky bychom měli být schopni se dostávat na frekvence starých dobrých procesorů Core 2 Duo, avšak na to rovnou zapomeňte. Na testované desce MSI se mi podařilo běžet stabilně na nějakých 240 MHz, 250 MHz již bylo nestabilních. Pro porovnání, na desce Asus Z170-Deluxe a jiným kouskem procesoru jsem neměl problém s 350 MHz, avšak je otázkou, jak hodně to závisí na desce a jestli to spíše není o procesoru.
Zkoušel jsem rovněž porovnání maximálního stabilního taktu dosaženého pomocí změny BCLK a následně i pomocí změny násobiče. Rozdíl nebyl téměř žádný.
Testovací sestava
Testovací sestava | |
procesor | Intel Core i5-6600K |
základní deska | MSI Z170A Gaming M7 |
grafická karta | Gigabyte GeForce GTX 750 Ti OC |
operační paměť | Corsair Vengeance LPX 2800 MHz CL16 |
pevný disk | Kingston HyperX Fury 240 GB |
zdroj | Seasonic X-460 Fanless |
chladič | Noctua NH-U12P |
operační systém | Windows 8.1 Professional, 64bit |
ovladač grafické karty | GeForce Driver 347.88 WHQL |
Přetaktování
Taktování odemčeného Core i5-6600K šlo mnohem lépe, než jsem vůbec čekal. Z bohatých zkušeností s procesory Haswell jsem už ani nedoufal v to, že by se teploty držely na nějakých rozumných hodnotách a kvůli tomu jsem ani výsledný maximální taxt nečekal nijak vysoký. Stabilitu jsem testoval pomocí extrémně náročného Prime95, ze kterého jsem rovněž zaznamenal maximální teploty a spotřebu jsem následně měřil v reálnější zátěži pomocí benchmarku Cinebench R15 a to několika průběhy po sobě.
Velmi mile mne potěšilo, když jsem začal hledat maximální stabilní takt. Samo MSI v materiálech doporučuje držet napětí procesorů Skylake se vzduchovým a all-in-one chlazením do 1,45 V. Já zvolil 1,4 V s tím, že kvůli vdropu a vdroopu jsem nakonec skončil na nějakých 1,368–1,376 V. Při tomto napětí se maximální stabilní takt zastavil na 4,7 GHz a maximální naměřená teplota byla, i v těchto parných dnech, „jen“ 76 °C. Oproti Haswellům malý zázrak.
Frekvenci jsem snížil o 100 MHz a hledal jsem minimální napětí, při kterém je procesor stabilní. Došel jsem na 1,32 V, což sice není zrovna zázrak, co se týče poměru frekvence a potřebného napětí, ale teploty se dostaly maximálně na 74 °C. V obou případech (4700 a 4600 MHz) byla frekvence NB nastavena na 4000 MHz s mírně přidaným napětím, což teplotě zrovna nepomáhá, ale přináší to nějaký výkon navíc.
Nakonec jsem hledal takovou frekvenci, která bude stabilní s výchozím napětím. Ano, 1,2 V, které vidíte na screenshotu, jsou opravdu výchozím napětím námi testovaného Core i5-6600K. 4400 MHz v tomhle případě byla již velmi obstojná hodnota. Znatelný pokles napětí se projevil výrazně na spotřebě i teplotě, která se zastavil na 58 °C.
Vliv na výkon, teplotu a spotřebu
Abyste měli přehled o tom, jaké přetaktování má u nového odemčeného Core i5 ještě smysl, zpracoval jsem z naměřených hodnot tři grafy s vlivem na výkon, teplotu a spotřebu.
Největší skok oproti výchozímu nastavení nastal logicky při „lehkém“ přetaktování na 4,4 GHz. Dle naměřených teplot a také spotřeby v poměru s výkonovým přínosem se toto přetaktování projevilo jako nejlepší. Poměr výkon/watt má dokonce lepší než výchozí nastavení.
Závěr
Obecně jsem však k taktování procesorů Skylake trochu skeptický. Mám zkušenost i s dalším kusem Core i5-6600K a ten byl poměrně horší, kdy se maximální stabilní takt zastavil na 4,64 GHz při napětí necelých 1,4 V a ani na validaci nebyl schopen překročit 4,8 GHz. Rozhodně tedy nedoporučuji si z tohoto článku udělat závěr takový, že šestá generace procesorů Core půjde taktovat velmi dobře. Vše záleží na kvalitě jednotlivých kousků.
Lze však říct, že taktovat by měly jít minimálně stejně jako předchozí 22nm generace Haswell (Refresh). Zatím vůbec nic nenapovídá tomu, že tomu tak nebude. Spíše naopak se zdá, že Skylake bude pro taktování o něco málo lepší. Nechme se překvapit, jak se bude dařit i běžným prodejním kouskům a teprve poté si udělejme finální obrázek.
Recenze samotných procesorů bude zveřejněna, jak nejdříve to bude možné. Bohužel s množstvím kousků pro novináře to není tentokrát zrovna slavné, tudíž jsme nebyli schopni kompletní recenzi přinést hned v den uvedení.
Za zapůjčení procesoru Intel Core i5-6600K a základní desky MSI Z170A Gaming M7 děkujeme společnosti MSI