Intel Xeon E5: osm jader a PCIe 3.0 pro LGA 2011

Doposud byli zákazníci odkázáni buď na Xeony řady E3-1200 pro LGA 1155, nebo na starší Xeony řad 5500 a 5600 do socketu B (LGA 1366). V předchozí větě není chyba, Intel u generace Sandy Bridge změnil systém značení svých serverových procesorů.

Řada E3-1200 je tak obyčejné Sandy Bridge (brzy snad i Ivy Bridge) se čtyřmi jádry a dvoukanálovým paměťovým řadičem. Minulý týden byly vydány modely řady E5, a to v sériích E5-1600 pro jednoprocesorové a E5-2600 pro dvouprocesorové sestavy; všechny pasují do LGA 2011. V nabídce má Intel ještě Xeony řady E7 pro desky se čtyřmi a více sockety, tyto ale zatím vycházejí z architektury Westmere a používají patici LGA 1567.

Stručné srovnání Xeonů E5 vůči jejich předchůdcům nabízí tabulka:

Není žádným tajemstvím, že Core i7-3900 jsou ve skutečnosti osmijádra, ale pro dosažení vyšší frekvence, kterou cílová skupina nadšenců ocení, je Intel prodává se dvěma deaktivovanými jádry. Xeony E5-2600 budou k mání jako plnohodnotná osmijádra, E5-1600 bohužel stále jen jako šestijádra. Sandy Bridge-E mělo také od začátku podporovat PCI Express 3.0, standard ale v době vydání ještě nebyl dokončen, nebylo jak otestovat kompatibilitu, a tak Intel tuto feature zakázal. Právě vydané Xeony ale už podporu PCIe 3.0 nabídnou, a to u všech 40 linek, které procesor obsluhuje.

Wafer plný osmijádrových Sandy Bridge-EP ukazuje Lisa H. Graff, viceprezidentka Intelu a generální manažerka Datacenter Platform Engineering Group.

Navzdory tomu, že nové Xeony E5 jsou vyráběny stále 32nm technologií, stejně jako Xeony 5600 (pouze série 5500 používá 45nm čipy Gainestown, tedy serverový Bloomfield), Intel slibuje nárůst výkonu až o 80 %.

Prsty v tom mají instrukce AVX. Pokud je aplikace dokáže správně využít, může běžet téměř dvakrát tak rychle.

Přestože oba procesory jsou vyráběny 32nm postupem, Sandy Bridge vykazuje oproti Westmere až o 50 % lepší výkon na watt podle testu SPECpower. Kromě vylepšení v řízení spotřeby je pravděpodobně rozdíl způsoben nižšími takty, ty základní u osmijádrových modelů nejdou nad 3 GHz (s jedinou výjimkou jménem E5-2687W, která má také výjimečné TDP 150 W).

Thermal design power obou srovnávaných modelů je 95 W, základní takt Xeonu E5-2660 jsou ale pouhé 2,2 GHz, zatímco starší X5675 honí svých šest jader na 3,06 GHz. Troufám si tvrdit, že modely s nižším počtem jader (v nabídce je dokonce jedno dual-core) a vyšší frekvencí už tak dobrých výsledků nedosáhnou.

Díky technologii, kterou Intel nazývá Data Direct I/O, mohou síťové adaptéry a jiná zařízení posílat data přímo do cache procesoru. Oproti staršímu způsobu, kdy data procházela přes operační paměť, toto řešení prý snižuje latenci až o 30 %.

O technologii Direct I/O se dozvíte více v komentovaném videu na stránkách Intelu. Na stejném místě naleznete ještě několik dalších klipů k nejnovějším Xeonům. Pro kompletní seznam modelů zamiřte na následující odkazy: E5-2600, E5-1600.

Současně s Xeony E5 byly uvedeny také čipsety řady C600. Jedná se o serverové mutace již známého X79. Podobně jako se do vydání Sandy Bridge-E nestihla podpora PCIe 3.0, nestihl Intel doladit řadič SAS v čipsetu. Nyní už jsou ale problémy vyřešeny a některé verze C600 SAS nabízejí.

Přehled modelů Xeon E5 tak, jak je na svých stránkách prezentuje Intel (stručnější podoba této tabulky):

Na závěr ještě fotografie jádra a waferu:

Originál (2098 × 2104 px, 2,15 MB)

Originál (3888 × 2592 px, 1,67 MB)

Originál (2707 × 2298 px, 1,42 MB)

Zdroj: tisková zpráva Intelu, prezentaci vyfotili kolegové na CeBITu