Goldmont+ patrně zvedne IPC
Architektura jader v procesorech Gemini Lake se oficiálně jmenuje Goldmont+ či Goldmont Plus, což by běžně vyvolávalo dojem, že jde jen o mlaou úpravu jader Goldmont bez plusu, které už jsou nyní v čipech Apollo Lake. To by ale mohly být mimikry. Podle informací z patchů pro jádro Linuxu, které zaslal přímo vývojový tým Intelu, bude asi architektura ve skutečnosti přepracovaná a patrně by měla výkon na 1 MHz (tzv. IPC) zvyšovat docela dost, což by možná vysvětlovalo dřívější zprávy zmiňující 31% zrychlení.
O přesnější povaze architektury Goldmont+ informace nejsou, v komunikaci okolo Linuxu je ale jeden důležitý detail: Goldmont+ má totiž mít čtyři instrukční dekodéry. Goldmont přitom obsahovatl dekodéry jen tři a architektury Silvermont a Airmont ještě jen dvě (podobně jako Jaguar/Puma od AMD). Tím pádem je Goldmont+ stavěn na zpracování čtyř instrukcí za jeden takt, zatímco předchůdci jen na tři (nebo dvě). Posílení dekódování je přitom znak, který by měl odrážet navýšení výkonu napříč celým jádrem. Takže lze čekat, že i zbytek projde různými upgrady, dokonce by snad mohly přibýt i nějaké výpočetní jednotky. Goldmont+ by pak byl skutečně velkým architektonickým předělem a 30% zvýšení výkonu by mohlo být docela reálné, přičemž zdaleka ne jen v nějakých výjimečných případech.
Gemini Lake má obecně (pokud ponecháme stranou výkon) být podobný současné podobě čipů Apollo Lake. Existovat budou dle roadmapy dvoujádrové a čtyřjádrové verze a TDP má být stále stejných 10 W, tedy alespoň u varianty určené pro desktop (minipočítače, Mini-ITX desky a podobně). Gemini Lake se bude opět vyrábět v pouzdru BGA pájeném na desku, nikoliv pro isntalaci do nějakého socketu. To také znamená, že po uvedení na trh v čtvrtém kvartále může ještě chvíli trvat, než se tato CPU objeví i v nějakém zařízení nebo desce, která se bude dát běžně koupit.
Desktopová roadmapa Intelu, Q3 2017 (Zdroj: PCEVA)Gemini Lake podporuje dekódování 10bitového VP9
K čipům Gemini Lake se jinak objevila ještě jedna věc, která by mohla potěšit uživatele shánějící procesor pro HTPC či multimédia. Integrovaná grafika uvnitř má totiž podle informací získaných z linuxových ovladačů mít nativní podporu pro dekódování videa v 10bitovém formátu VP9. Ten doposud uměla jen velká CPU Kaby Lake. Stejně jako 10bitové VP9 bude Gemini Lake zvládat i 10bitový profil HEVC (Main 10), do nějž bude možné i enkódovat. Kromě toho budou podporovány i všechny starší běžné formáty. Dle dřívějších informací údajně také má být ve výbavě HDMI 2.0, které by umožnilo nativní výstup ve 4K s 60 snímky za vteřinu.
Pod tlakem Cortexů nebo Applu?
Proč by Intel jádra „Atomů“ najednou tak rychle rozšiřoval pro vyšší IPC, není úplně jasné. Je možné, že pro vyloženě „malé jádro“ už nevidí budoucnost v konkurenčním boji s aktuálními ARMy a potenciálně třeba i lowendovými CPU založenými na architektuře Zen (byť žádná taková zatím nebyla ohlášena). Intel by možná chtěl mít SoC, který by se úsporností vyrovnal běžným ARMům, ale zároveň také uměl konkurovat těm výkonnějším v jednovláknovém výkonu. Jejich IPC totiž v průběhu let rostlo.
Například SoCům Apple s velmi rychlými jádry nyní může takto konkurovat jen Core M a nikoliv Atom. Jenže u Core M Intel možná naráží na limity toho, že vychází z vysokofrekvenční architektury, v níž navíc zančné množství tranzistorů jde na spotřebu zvyšující prvky typu AVX/AVX2, které v mobilním CPU moc potřebné nejsou. I díky tomu asi proti těmto architekturám Apple dokáže v benchmarcích podávat tak překvapivě dobré výsledky. Možná nyní Intel změnil strategii a rozhodl se vytvořit jádro, které by sice bylo od základu přímo zaměřeno na úsporný běh s nízkým TDP, ale zároveň mělo vysoké IPC. Takové CPU by možná dokonce mohlo obnovit zájem výrobců Androidích tabletů o Atomy, případně odradit výrobce těch Windowsích od pokukování po čipech ARM.
