Zcela běžným artiklem jsou dnes chytré LED žárovky. Přes telefon můžete ovládat intenzitu nebo i barvu. Můžete také z dovolené zkontrolovat, zda jsou všechny světla v domě zhasnuta
O co v této „nové“ technologické revoluci jde, je ve skutečnosti o něco komplikovanější. Nejde totiž jen o pouhé připojení k internetu. Opravdovou revoluci přinesou až skutečně chytré přístroje. Jejich plíživý nástup už ale můžeme nějakou dobu pozorovat. Již před rokem jsme psali o chytrých termostatech, které dokáží lokalizovat polohu smartphonů jednotlivých členů rodiny a podle toho udržovat v bytě potřebnou teplotu – velmi ekologické i ekonomické. Podobně chytré dnes mohou být všemožné předměty, které nás běžně obklopují. Právě to je jedním z rysů IoT. Ne vždy je navíc nutný přímo přístup na internet. Důležitá je hlavně komunikace mezi zařízeními, která může přinést zcela netušené možnosti. Ale začněme hezky popořádku.
Jak komunikovat?
To, že by bylo skvělé, kdyby se každé zařízení bylo schopné hlásit v síti jako samostatný subjekt, napadlo vývojáře už dávno. Teprve nedávno ale začaly ceny potřebných čipů klesat na úroveň, kdy je můžeme strčit v podstatě do každého přístroje. Ne vždy je to ale nutné. Pokud potřebujeme chytré zařízení libovolného typu vyrobit skutečně extrémně malé, lehké nebo levné, bohatě postačí komunikace přes Bluetooth nebo NFC. Data se přenášejí jednou za čas (nebo simultálně) třeba do smartphonu, který dnes máme skoro všichni v kapse. Instalovaná aplikace pak zajistí zpracování dat a případně jejich odeslání na internet.
Protokol IP6 umožňuje přidělit 340 282 366 920 938 463 463 374 607 431 768 211 456 adres. To je 100 pro každý atom na Zemi
Takových zařízení již dnes na trhu najdeme celou řadu – mohou to být chytré květináče, které upozorní na nedostatek vody, zubní kartáčky, které kontrolují pravidelnost ale také správnost čištění nebo chytré zámky, které se samy odemknou, pokud se k ním přiblížíte s registrovaným smartphonem. Tento typ chytrých hraček spojuje jeden zásadní rys – jsou vybaveny senzory.
Cítí, vidí, slyší
Přítomnost nejrůznějších senzorů v každodenní běžné elektronice je jedním z důvodů masivního nástupu IoT. Gyroskopy, akcelerometry, humidometry, pohybové senzory – ty všechny a mnohé další už dávno běžně používáme. Až agresivní pokles jejich ceny při masové výrobě ale umožnil jejich osazování do „levné“ domácí elektroniky. Přítomnost nejrůznějších čidel ale nabízí zcela nepředstavitelné možnosti. Pouhým přiložením iPhonu k paciantovi je dnes zkušený doktor schopen provést základní pohotovostní diagnostiku. A to nejde o žádné specializované zařízení.
Ciscem sponzorovaný neziskový projekt Planetary Skin, který sbírá a zpracovává data ze senzorů na celé Zemi
Právě zdravotnictví je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí IoT. K dostání je celá řada domácích senzorů, které vám provádí každodenní kontrolu. V prodeji najdete třeba váhy, které každý den měří váhu, i tělesný tuk. Z výsledků pak vypracovávají graf, který mohou publikovat na speciální web. Zde můžete výsledky srovnávat třeba s přáteli, což může pomoci vaší motivaci. Aktivně na nasazení těchto technologií pracují také profesionálové ve zdravotnictví. Kombinovaná data z nejrůznějších domácích senzorů mohou doktora upozornit na blížící se problém dřív, než ve skutečnosti nastane.
U větších domácích zařízení samozřejmě není důvod, proč by neměly být připojeny přímo do sítě (přes kabel nebo Wi-Fi), ty dražší v sobě mohou rovnou obsahovat jednoduchý počítač, který může na základě poskytovaných dat optimalizovat jejich funkci. Na veletrzích vídáme ledničky, sporáky i pračky s dotykovými displeji. Běžné jsou robotické vysavače, které vyjíždí do pokoje, pokud prach přesáhne přijatelnou hodnotu a zároveň nikdo není doma. Přístroje, které se hlásí k síti je pak samozřejmě možné pomocí počítač, tabletu nebo chytrého telefonu nejen monitorovat, ale také ovládat.
Data zpracovat a sdílet
Vytvoření a dodržování mezinárodních standardů bude pro rozvoj IoT zcela zásadní
IoT je pochopitelně ještě v plenkách, ale čeká ji zářná budoucnost. Ta překvapivě neleží v zařízeních samotných, ale v datech, která produkují. Pokud je budeme schopni efektivně zpracovávat, třídit a sdílet, otevírají se zcela netušené možnosti. Představte si chytrou domácnost, která bude na specializovaných stránkách hlídat, kdy je nejlevnější elektřina a podle toho pustí, pračku či robotický vysavač.
Lednička si sama objedná nezbytné potraviny, auto zase opotřebené pneumatiky. Televize pozná, jací členové domácnosti před ní sedí a podle toho vybere pořad, který bude průnikem jejich zájmů. Váha se zdravotními senzory doporučí sporáku vhodné recepty. Ty se sestaví z aktuálního obsahu lednice, zobrazí se na dotykovém barevném displeji sporáku, který nezapomene doporučit nejvhodnější způsob přípravy. Budík dostane informace o posunu vaší ranní schůzky, nezapomene vzít v úvahu aktuální dopravní situaci, zjistí si, že auto nemá dost benzínu a tak přidá také pár minut na natankování. No a samozřejmě také přizpůsobí dobu, ve kterou má chytrý kávovar ráno připravit černou životabudící tekutinu.
Tohoto obrovského potenciálu jsou si samozřejmě vědomy velké technologické firmy, proto se do této oblasti již s vervou pustili. Již na několika veletrzích jsme mohli vidět celou sestavu chytrých spotřebičů Samsung, které je možné ovládat pomocí vhodné aplikace na tabletu nebo ze speciálního terminálu, který je v domácnosti vestavěn do zdi. Na tomto řešení je pozitivní, že je reálné a můžete si jej dnes koupit. Problémem je jednak to, že je velmi drahé, (to je u průkopnické technologie normální) ale hlavně, že jde o uzavřený systém s velmi omezenými možnostmi.
Chytrý průmysl
O notný kus dál se rozhodlo vydat americké Cisco, které se chystá s dalšími technologickými partnery nabízet konkrétní řešení. Na veletrhu CES 2014 prezentovali koncept chytré domácnosti, ale také specializovaný systém pro parkoviště, či sociální obchodní systém pro supermarkety. V profesionálním využití IoT dokonce možná leží větší ekonomická příležitost, než segmentu spotřebitelů.
Holandský projekt Sparked přišel s myšlenkou vkládání senzorů do dobytka. Farmář by se tak rychle dozví, zda je kravička nemocná nebo třeba jalová. Každá kráva prý vyprodukuje 200 MB dat za rok
Pokud si necháte poslat balíček ze zahraničí, můžete dnes sledovat jeho pohyb. Na každém překladišti jej naskenují terminálem připojeným k internetu, po zadání identifikačního čísla na webu přepravce se okamžitě zobrazí jeho poslední známá pozice a dle toho se také vypočte předpokládané datum doručení. Drobná vychytávka, kterou dnes všichni běžně využíváme, a velmi nám zpříjemňuje čekání na vysněný obsah balíčku. Tento příklad je samozřejmě jen drobnost, ve srovnání s tím, co již IoT nějakou dobu průmyslu přináší. Chytré sklady a továrny vybavené nejrůznějšími vzájemně komunikujícími čidly a senzory zlevňují, zrychlují a zkvalitňují výrobu nejednoho velkého výrobce (nejen elektroniky).
Stále častější je také spojování technologických značek s firmami vyrábějícími domácí spotřebiče. Příkladem budiž společný počin Belkinu a firmy Crock Pot, která vyrábí „americké remosky“. Na telefonu můžete třeba od bazénu pohodlně sledovat, jak dlouho ještě maso potřebuje
IoT se ale nezastaví jen u soukromých firem. Sdílet data na globální úrovni může vést k něčemu, co si dnes ani nedovedeme plně představit. Data se sítě senzorů z celé planety mohou nabídnout extrémně přesné předpovědi počasí a poslouží jako nejefektivnější systém včasného varování. Celá města zapojená do jednoho systému mohou díky vyvažování výkonu ušetřit ohromná množství energie. Komplexní komunikace většiny automobilů na cestách může v budoucnu výrazně omezit dopravní zácpy.
Tato zářná budoucnost ale stojí a padá na jednom zásadním problému. Tím je existence a hlavně pečlivá implementace celosvětově uznaných standardů, pomocí nichž budou zařízení komunikovat. Uzavřené systémy si sice výrobci snáze vyvinou a budou nad nimi mít dokonalou kontrolu. Teprve výměna dat v globálním měřítku může přinést skutečnou technologickou revoluci. A potenciál zde rozhodně je. Je také nutné podotknout, že největší příležitost dnes mají firmy, které budou umět také informace zpracovat a samozřejmě také ti, kteří nabídnou umělou inteligenci schopnou s daty nezávisle nakládat.
Není to bez rizika
Zásadním tématem, které je nutné v souvislosti s nástupem IoT aktivně řešit, je bezpečnost. Zařízení připojených k internetu nekontrolovatelně přibývá, u mnohých si výrobci se zabezpečením příliš hlavu nelámou. Pokud je pak zapojíme do domácí sítě, mohou se snadno stát vstupní branou k vašim souborům či heslům. Druhou věcí je přístup k datům, která generují senzory chytrých přístupů. Také ony musí být dobře zabezpečeny, a přesto musí být dobře přístupné pro aplikace, které je budou využívat. V tomto ohledu nás čeká skutečně nelehký a dlouhý boj.
Velmi populární jsou nejrůznější domácí zdravotní pomůcky. V této oblasti dominuje firma Moneual, která letos představila chytrou chůvičku. Ta rozpozná několik druhů pláče, zaznamenává jejich četnost a může také upozornit neslyšícího opatrovníka vibracemi a blikáním na speciálním náramku
Auta mají náskok
Zcela samostatnou kapitolou jsou auta, motoristický průmysl byl v tomto ohledu vždycky průkopnický. Budoucnost v tomto odvětví vidí tak velcí technologičtí hráči, s nejdůležitějšími automobilovými značkami má partnerství Intel a Nvidia. Ve fázi vývoje je mnoho zajímavých technologií, jako například adaptivní asistent, který dokáže počítat trajektorii vozů v okolí a zareagovat, dřív, než si člověk vůbec auta všimne. Dokážeme si představit, že časem auto nastartuje už při vstupu do garáže, pustí hudbu, kterou do té doby přehrával integrovaný zábavní systém domu a nastaví také totožnou teplotu. Mluví se také o tom, že vůz dokáže v případě nehody okamžitě zavolat o pomoc. Už dnes je ale celá řada fascinujících technologií dostupná – automatické brždění v dopravní zácpě, kontrola slepých úhlů, hlasové ovládání rádia a samozřejmě navigace, která dostává aktuální data o dopravní situaci a podle toho plánuje trasu.
Nvidia na veletrhu CES 2014 předváděla algoritmus počítající trajektorii okolních aut pomocí platformy Tegra K1
Co vše může představovat Internet of Things
Oblékněte si Wearables
Dalším trendem, který s IoT významně souvisí, se v angličtině označuje Wearables. Do češtiny můžeme tuto technologii trochu krolomně označit jako „nositelná elektronika“. Jde o přístroje, jež nějakým způsobem připevňujeme na tělo. Za průkopníky můžeme považovat už dávné digitální hodinky se stopkami, případně později s kalkulačkou. Právě hodinky a náramky nyní zaznamenávají masivní návrat na scénu.
I na našem trhu dnes můžete chytrých hodinek koupit celou řadu, ostatně píšeme o nich už pár měsíců v Extra PC. Od těch úplně jednoduchých náramků, které se připojí k vašemu chytrému telefonu a na základním několikařádkovém displeji zobrazují čas, případně upozorní na příchozí zprávu či hovor, se dnes běžně setkáváme i s drahými „miniaturními počítači“ typu Samsung Galaxy Gear. Tady už jde o hodinky s vlastním barevným dotykovým displejem, procesorem, foťákem i unikátními aplikacemi. Chytrými digitálkami to dnes ale nekončí, fantazii designérů se totiž jak víme, meze nekladou. Pojďme se společně podívat na ty nejzajímavější a nejšílenější nápady.
Tenisky
Za ranou nositelnou elektroniku můžeme považovat senzor Nike+, který se vloží do podrážky tenisek a propojí s iPodem nebo iPhonem. Senzor funguje jako krokoměr, vhodná aplikace pak dokáže spočítat spálené kalorie, či uběhnutou vzdálenost. Basketbalisté například pomocí senzoru měřili výšku skoků.
Za ranou nositelnou elektroniku můžeme považovat senzor Nike+, který se vloží do podrážky tenisek
Špunty
Velmi nás zaujal také projekt Dash – bezdrátová špuntová sluchátka, která mají vlastní úložiště, akcelerometr, tréninkové funkce a jsou voděodolné. A aby to byly správné wearables, nabízejí přes Bluetooth 4.0 informace z měřiče tepu a měřiče okysličení. Uvidíme, zda se tento koncept dostane na trh, něco podobného ale chystá i LG.
Dash – bezdrátová špuntová sluchátka, která mají vlastní úložiště, akcelerometr, tréninkové funkce a jsou voděodolné
Plenky
Jeden z nejpodivnějších nápadů na nositelnou elektroniku pohází pochopitelně z Japonska. Jde o chytré plenky, které jsou vybaveny několika senzory. Na připojené zařízení pak mohou odeslat oznámení o změně teploty, vlhkosti nebo tlaku. Co taková data znamenají, si můžete domyslet sami.
Chytré plenky mohou být vybaveny několika senzory
Brýle
Chytré brýle dnes díky Googlu bereme jako samozřejmost, s Glass se totiž setkáváme téměř všude. Už je k dispozici také univerzální varianta pro libovolné dioptrické brýle. Google ale není v této oblasti jediný – mnozí výrobci mají svoje speciální řešení, které se využívají například v průmyslu (dělník v brýlích vidí postup montáže) a samozřejmě v počítačových hrách a virtuální realitě.
Rakety a golfové hole
Doslova pytel se roztrhl s chytrým sportovním náčiním, případně senzory, které na rakety, hole i hokejky můžeme připnout. Zásadní je samozřejmě aplikace, která dokáže data vyhodnotit. Kombinace dobrého senzoru a chytrého algoritmu však může velmi efektivně odhalit chyby ve hře, je poměrně jisté, že se bez těchto vychytávek brzy neobejde žádný profesionální hráč.
Doslova pytel se roztrhl s chytrým sportovním náčiním, případně senzory, které na rakety, hole i hokejky můžeme připnout
Oblečení
Chytré oblečení bude jednou představovat velký a zajímavý trh. Dnes tu máme první vlaštovky – bunda, která umí topit – buďto automaticky nebo pomocí integrovaného přepínače a samozřejmě nanoprádlo, které je pomocí různých senzorů přímo na těle schopno měřit všemožné údaje.
Bunda, která umí topit – buďto automaticky nebo pomocí integrovaného přepínače
Batohy a kabelky
Batohy dnes často mají solární panely nebo integrované baterie, skutečně chytrými je ale učiní až další funkce. Mohou vás třeba upozornit, že v nich nejsou klíče nebo peněženka Případně vám řeknou, že do nich při odchodu z domu máte přihodit deštník, protože si sami ověří předpověď počasí.
Kontaktní čočky
Google nositelnou elektroniku miluje, nikoho tedy nepředstavil jejich nový projekt chytrých kontaktních čoček. Ty mohou najít uplatnění třeba ve zdravotnictví – první prototyp by měl měřit hladinu cukru v slzách, což by diabetikům výrazně usnadnilo život.
Google nositelnou elektroniku miluje, nikoho tedy nepředstavil jejich nový projekt chytrých kontaktních čoček
