"Podle výsledku si poté můžete pohlídat, abyste nekoupili zbytečně drahý tarif s vysokou rychlostí, než jakou lze na vašem kabelu fyzicky dosáhnout. Váš operátor ale u CETINu samozřejmě dostupnou rychlost ověřuje."
Docela by me zajimalo jak?
Jak zjistim, jakou rychlosti mi pojede linka predtim nez udelam smlouvu a dostanu modem a fyzicky to odzkousim?
Nezjistim a co vic napriklad ani O2 to zjistit nedokaze, coz vim z praxe. Nestalo se to pritom jednou, ale narazil jsem na to opakovane.
Cely clanek to docela shazuje, protoze kdyz je tam uvedeny takovyto nepodlozeny nesmysl, vim ja, ze clanek neni jen reklama a ze ostatni veci v clanku jsou spravne?
A mimochodem, kdyz uz je tam tak rozsahly uvod, tak by se pro lajky hodilo jim i rict, kde se vzal CETIN. Teda, ze CETIN vznikl oddelenim infrastruktury "Telekomu" od O2 do samostatne firmy.
Tmobile ma uz par dnu novy VDSL2+ 35b modem v nabidce, Sercomm Speedport Plus. Snad to bude lepsi nez ten hnusak Zyxel s firmwarem ukuchtenym tezce narychlo. Na zjistovani max rychlosti pozor ! Dnes a denne zjistuji, ze tu databazi Cetinu asi nekdo / neco nahodne generuje. Kde slo vcera 20M, jde dneska 6M, kde neslo mit pripojeni vubec, lze dneska mit 250M. Je to hodne velka laborie. Prakticky se nejlip dozvi clovek jakou rychlost bude moct mejt az po oziveni linky a zapnuti modemu. Doporucuji uzavirat tydle veci po telefonu / online, aby to slo pripadne vypovedet bez problemu.
Eri - nabidku routeru Mikrotik nechapu, jsou to Ethernetova zarizeni, nemaji vstup na linku.
Vidím tady docela přehnané bazírování na gigových portech a rychlé Wi-Fi. Náročnější uživatel, který podobné věci řeší, totiž už nejspíš zvolí i zapojení s odděleným xDSL modemem v bridge režimu, zatímco routing, switching a bezdrát bude realizovat pomocí jiných zařízeních. Ostatně i článek podobný směr lehce naznačuje, ale pak od něj zase uhne.
Modem jako bridge se dá umístit co nejblíže domovní přípojce (napájení jde řešit přes PoE), a tím zkrátit délku telefonních rozvodů. Navíc tvoří další bariéru mezi telefonními dráty a vlastní sítí, což se hodí třeba i kvůli bouřkám. Elektrická špička na lince, která způsobí odpálení DSL čipu, je totiž relativně běžná věc - a výměna levného routeru je pak méně bolestivá, než když člověk tímto způsobem přijde o nabušený model za velké peníze.
V tomto kontextu mi pak jako velice zajímavý modem přijde Netgear DM200 (https://www.netgear.com/home/products/networking/dsl-modems-routers/DM200.aspx), který ty nesmysly okolo ani nenabízí. V praxi jsem u něj naměřil znatelně vyšší rychlost uploadu ve srovnání se ZyXELy a Comtrendy, sráží ho však dost tragické WebGUI a po cca roce provozu začal chybovat a způsobovat ztrátovost.
Nejde však jen o geeky a nadšence s náročnějšími požadavky. Praxe mě naučila, že ty základní xDSL routery často trpí na nestabilitu a výpadky, pokud mají zajišťovat i routování, DHCP a Wi-Fi. Tyhle postřehy mi potvrdil i servisní technik InfoTelu (zajišťují servis pro Cetin).
Takže ve výsledku lze prověřené kombo MikroTik router + xDSL modem jako bridge doporučit i úplně běžným domácím uživatelům - alespoň z pohledu toho, kdo to pak příbuzným chodí spravovat.
Tak to tedy čumím, na Radka celkem podrobný článek :-O. Něco takového bych čekal od Lukáše. Za mě ????.
Chybí mi tam ale jedna část - technologie. Popsat existující profily (17a, 35b, 106, 202), zkratky G.Fast, G.IMP G.998.4, G.Vector G.993.5, Bonding. Ale nenapsat jen názvy (některé se v článku objevují), ale vysvětlit, co které znamená a jakou přináší vlastnost, vzájemné závislosti/vazby atd. Pak by to bylo dokonalé
Problem, ktery clanek neresi a ja to take nevim, je IPv6. Netusim, jak a jestli vubec to operatori poskytujici internet resi, ale napriklad u UPC jejich modemy neumi rezim bridge pro IPv6.
Pokud mate pridelenu IPv4 adresu, coz u UPC plati pro stari zarizeni a smloluvy, potom je to bez problemu, v opacnem pripade to co popisujes nefunguje.
Autor by mel do clanku problematiku IPv6 dozjistit a dopsat. Je to dost dulezite.
Problem je, kdyz ti tvrdi, ze to pojede 25Mb/s a potom po instalaci a uzavreni smlouvy se zjisti, ze to nejede pres 4Mb/s.
V tom je ten zasadni problem, nikoli, ze by si lidi obejdnali vyssi tarif nez je deklarovany, ale ze objednaji deklarovany a potom to nejede ani z poloviny tou deklaorvanou rychlosti (mereno mimo spicku samozrejme).
U xDSL mi IPv6 fungovalo i v kombinaci s desetiletým ADSL/ADSL2+ modemem od TP-Linku (myslím, že TD-W8901GB), který o IPv6 nikdy neslyšel. Tedy na modemu zde nezáleží, IPv4/IPv6 je záležitost až routeru vytáčejícího PPPoE připojení.
Je to ale trochu starší informace - já pro IPv6 neměl využití, takže když jsem přecházel z pfSense na velký Debian, tak jsem se IPv6 konektivitu v PPPoE daemonu už ani nesnažil rozcházet.
Mě mapa pokrytí ukazovala že budu mít za pár měsíců 250 Mbit, jakmile to spustili ukazovalo mi to 55 Mbit, když jsem psal na CETIN tak mi řekli že víc jak 50 Mbit to nedá (přesto že jsem tak 300 metrů od rDSLAMu). Teď mi mapa ukazuje 250 Mbit, když jsem psal dotaz na ISP tak mi řekli že jsou z toho zmatení a že poslali požadavek na CETIN, který jim odpověděl že můj dům není připojen vůbec a investice je to za 50 000. Ovšem objednávkový systém CETINu jim umožňoval na mou adresu podat objednávku na 100 Mbit. Když mi přišel technik zapojit přípojku tak se jen usmíval a ač nebyl schopný říct kolik to vlastně vytáhne tak prý 100 Mbit úplně v pohodě. Zítra by mi měl přijít modem tak snad se už konečně dozvím jak se věcí mají.
Z toho plyne že ani v CETINu, ani u ISP, ani technici vůbec nemají ponětí jaké jsou parametry přípojky dokud přípojka není koncovému zákazníkovi zcela zprovozněna. Je dost možné že bych vytáhnul i 250/Mbit ale nemohl jsem ho vůbec ani objednat.
Jako mas na modemu verejnou nebo privatni IPv4 adresu, tak musis mit na modemu prirazen rozsah IPv6 adres a potom zalezi, jaky rozsah ti operator prideli a UPC prideluje rozsah na modem prave takovy, ze za modemem uz muzes mit jedinny podrozsah IP adres pro vsechny koncova zarizeni pripojene za modemem, ale nemuzes uz tam vytvorit podsit tveho routeru. U IPv6 totiz neexistuje NAT a vse se ridi pridelenymi rozsahy.
Bavíme se o modemu v režimu bridge a připojení vytáčeném přes PPPoE, jak se to u nás na xDSL dělá.
V téhle situaci má modem pouze vnitřní IP adresu pro management (a ta ani není nutná pro funkčnost), ale samotná konektivita je protáhlá skrz až na vlastní router. Takže modem neví nic o tom, jestli si router vyjednal IPv4 nebo IPv6. Přidělené (veřejné) IP adresy od poskytovatele jsou pak až na routeru, a teprve za ním vzniká domácí subnet.
To co popisuješ ty zní spíš jako dva routery za sebou, ale situaci u UPC neznám. Můj scénář platí pro xDSL od O2, T-Mobile, apod.
jj, presne tak.
Asi jsem to nenapsal dost jasne, ale UPC modem rezim bridge pro IPv6 neumi. Jakmile na modememech od UPC zapnes IPv6, tak se rezim bridge znepristupni.
Kazdopadne pokud na xDSL nic takoveho nehrozi, jak vzplzva z tvych komentu, tak OK, pro mnohe pak bude xDSL lepsi nez kabel od UPC, pokud ty nezprovozni rezim bridge i pro IPv6.