Nyní se ale podívejte na trochu „jiné“ přetaktování. Známý overclocker a člen fóra XtremeSystems s nickem Sin0822 osadil chystané čtyřjádro Core i7-3770K s operačními pamětmi G.Skill RipjawsZ 2666 MHz CL10 do základní desky Gigabyte Z77X-UD5H a zkoušel, jak vysoko tyto vysokofrekvenční moduly vyžene. Nepáral se s tím a osadil rovnou čtyři moduly, čímž obsadil všechny dostupné sloty základní desky. To je navíc další „zátěž“ pro paměťový řadič a přetaktování s tolika moduly bývá často horší.
Validace je pro vetšinu lidí naprosto nepodstatný a nicneříkající údaj, jako zajímavost ji však uvedeme. Dostal se totiž na frekvenci celých 3004 MHz při CL11, což se se čtyřmi moduly moc, doteď možná vůbec, nevidí.
V benchmarku Hyper PI (obdoba Super PI, akorát spouští jeden výpočet na každém výpočetním vlákně, kdežto Super PI běží pouze na jednom) dosáhl maximální stabilní frekvence 2832 MHz, opět s časováním CL11. To je moc pěkné a do plně stabilní hranice to již nemá zdaleka tolik jako u validace.
Velká výhoda procesorů Ivy Bridge je v podpoře děliček (přesněji řečeno násobičů), které umožní nastavit pamětem frekvenci i 2800 MHz bez změny frekvence sběrnice (ověřeno máme u základních desek Asus P8Z77-V Pro a MSI Z77A-GD65). Mně osobně se podařilo dosáhnout frekvence 2600 MHz při časování CL9, ale výš už se zdál být omezením paměťový řadič našeho procesoru.
Zdroj: XtremeSystems