Jak velká je dnes těžba kryptoměn? Spotřebuje víc elektřiny než středně velké státy

Těžební mánie vzniklá letos na jaře kvůli strmému nárůstu cen „kryptoměn“ Bitcoin a Ethereum se rozrostla do značné míry. Svědčí o tom minimálně vyprodané Radeony s čipem Polaris 10/20, které byly prvním cílem těžařů, ale i speciální těžní karty, které výrobci začali prodávat (jak na straně Nvidie, tak AMD). Těžení ale dorostlo takové míry, že začíná tvořit problém z hlediska spotřeby energie. Výpočty potřebné pro jeho provoz podle aktuálních odhadů překračují spotřebu některých států – a nemyslí se tím San Marino nebo Andorra.

Vzhledem k distribuované povaze těchto výpočtů není samozřejmě možné spotřebu celé instalované základny hardwaru počítajícího nějakou kryptoměnu změřit, byly však učiněny odhady. Digiconomist má analýzu vycházející z celkové rychlosti výpočtů celé cítě (hashrate), která je víceméně známá, odhadu skladby zařízení (ASICů, GPU), která jsou k těžení použitá, a jejich rentabilitě při stávajících cenách elektřiny a výnosech kryptoměny. Na té záleží, protože nerentabilní hardware ekonomicky uvažující těžaři od sítě odstaví. Takto pojatý model bude asi značně složitý a potenciálně nepřesný, nicméně dává alespoň hrubou představu o tom, kolik elektřiny v těžbě „zahučí“.

Demo těžení Etherea s osmi GPU na desce ASRock H110 Pro BTC+. Výrobci hardwaru berou kryptoměny smrtelně vážně

Podle těchto analýz Digiconomist odhaduje, že provoz sítě Bitcoin (která zároveň provádí těžbu a s ní i finanční transakce, které mají být jejím smyslem, tyto dvě složky nelze oddělit) nyní v přepočtu na rok spotřebovává okolo 14,5 miliardy kilowatthodin elektřiny. Ethereum, které není těženo čipy ASIC ve velkých komerčních farmách, ale stále na GPU, se mainstreamovější a známější kryptoměně začíná blížit. Příkon této sítě se odhaduje okolo 4,7 miliardy kilowatthodin.

Tyto objemy citelně zasahují do celkového spotřeby elektřiny na světě, podle žebříčků spotřeby dle států má Ethereum skoro takovou spotřebu jako celý stát Moldavie s populací 3 miliony lidí (tato země je 120. největším konzumentem elektřiny na světě) a vyšší než třeba Kambodža či Kypr. Bitcoin spotřebuje více než Tádžikistán, Mozambik nebo z evropských států Slovinsko a blíží se spotřebě Turkmenistánu nebo Chorvatska. V součtu obě sítě sežerou více elektřiny než Island, Sýrie (v roce 2014, kdy byla populace 17 milionů lidí) nebo Jordánsko a pokud by představovaly stát, byly by 71. největším konzumentem energie.

Odhadovaná celková spotřeba sítě těžící a provozující kryptoměnu Bitcoin by z ní dělala 81. největšího konzumenta na světě, kdyby šlo o stát

Ethereum spotřebuje skoro tolik energie, co celá Moldávie

Kryptoměny tedy v současnosti mají ekonomicky (i ekologicky) už docela významnou spotřebu energie, Bitcoin by například měl hltat více energie, než kolik za rok vyrobí JE Temelín (13,94 TWh podle Wikipedie – pro připomenutí, elektrárna má nominální výkon 2110 megawattů a jen výstavba přišla na 98 miliard korun). Absolutní spotřeba ale skrývá ještě jednu nepříjemnost – extrémně vysoká je totiž spotřeba na jednu platbu. Provoz sítě Ethereum na každou provedenou finanční transakci podle Digiconomistu spotřebuje 48 kilowatthodin a Bitcoin dokonce 165 kilowatthodin.

Platební systém Visa potřebuje podstatně méně energie, byť zpracovává mnohem více transakcí. Graf ukazuje, pro kolik průměrných domácností v USA by stejné množství elektřiny stačilo (přes milion a čtvrt u Bitcoinu)

Platební systém krytpoměn spojený s těžbou, kdy množství klientů v síti naráz analyzuje tytéž data (tedy vysoce redundantně) je tedy z pohledu energetické náročnosti dnes značně neefektivní. Celá platební síť VISA má mít odhadem spotřebu jen 540 milionu KWh, přičemž transakcí zpracuje 82,3 miliard. Při spotřebě energie připadající na jednu transakci Bitcoinem zajistí VISA plateb přes 25 tisíc.

Spotřebu by mohlo zlepšit opuštění systému Proof of Work

Tato nelichotivá srovnání by mohlo zlepšit, pokud by se při stejné síťové hashrate provádělo více transakcí a tím byly jejich jednotkové náklady „zředěny“. Nicméně pokud je spotřeba již nyní při omezeném používání takto vysoká, pak by asi při šíření tohoto systému jen rostla, což vyvolává pochybnosti, zda je takto nastavená technologie udržitelná (a to vůbec nemluvě o tom, jak je (ne)rozumná z ekologického hlediska). Určité zlepšení by mohlo nastat, pokud by kryptoměny místo systému „proof of work“, který zatěžuje provoz ohromnými výpočetními nároky na každý nový blok, přešly na systém „proof of stake“, který by takto enormní dopady na spotřebu energie neměl. Zatím však tato inovace v praxi nikde nasazena nebyla, i když u Etherea se s ní v budoucnu naštěstí počítá.