Jak vypadá český trh s elektronickými knihami

2. 8. 2012

Sdílet

 Autor: Redakce

Rozpor mezi zájmy vydavatelů a čtenářů

Perex tohoto exkursu do světa e-knih vlastně shrnul to, co se v naší malebné, ale v optice elektronických knih hlavně provinční kotlině v letech minulých událo. Úplná fadesa to nicméně nebyla; v metafoře řečeno, auto občas rychle vypálilo, ale pak jako by mu začalo docházet palivo.

Autor tímto nejasným přirovnáním naráží na projekty uzavřených platforem pro prodej e-knih, které se chtěly stát „českým Amazonem“ (a zpočátku vypadaly skutečně nadějně), ale nakonec jen nevýrazně přežívají dodnes. Pohořely na uzavřeném modelu, který e-čtenářům nutil ke čtení rádoby vhodné aplikace pro počítače a mobily namísto toho, aby jim vyšly vstříc a podporovaly jejich čtečky.

Už je z čeho vybírat (obchod eReading.cz)
Už je z čeho vybírat (obchod eReading.cz)

Zazlívat jim to ovšem nemůžeme; zkoušely u nás uspět s podobným modelem, na kterém Amazon vybudoval své impérium. Rozdíl byl ovšem v tom, že zatímco Amazon s Kindlem kolonizoval nové „území“, tak zde spousta pokrokových čtenářů už nehodlala čekat na [r]evoluci, která stále nepřicházela, a zkrátka si pořídila vlastní čtečky. Odtud pramení ono smělé tvrzení, že by e-knihkupci měli vyjít čtenářům (a jejich čtečkám) vstříc a nikoli jim nutit vlastní řešení.

Výraznější obrat v bezvýchodné situaci začal přicházet během posledního roku. Zataženým nebem začaly prosvítat paprsky. Paprsky určité naděje, že tu budeme mít obstojnou nabídku elektronických knih dost možná dříve než v desetiletém tandemu (jak jindy bývá tradicí) za zeměmi, odkud knižní evoluce přichází.

Že elektronické knihy nejsou jen sezónní módou, ale v době nul a jedniček zkrátka přirozeným směrem vývoje, čtenářstvo pochopilo. Řada je teď na nakladatelích.

Platformy pro jejich prodej tu již jsou (podrobněji dále), pomyslnou štafetu teď „do teplejch“ musejí vzít nakladatelé. Ti menší už začínají na výhody e-knih přicházet namísto toho, aby jen uslzeným tónem argumentovali jejich hendikepy – nejčastěji možnými ztrátami spojenými s pirátstvím, což paradoxně zase tak žhavý problém není. Skutečný přelom ale nastane až ve chvíli, kdy se do vydávání e-knih pustí velkonakladatelé, kteří mají možnost nabídku českého elektronického čtení podstatně rozšířit.

Dosud se jim do toho až na nečetné výjimky nechtělo. Jejich averzi (nebo spíše skepsi) k e-knihám lze částečně pochopit – konverze mnohdy několika tisíců titulů do elektronické podoby znamená obrovské množství člověkohodin, jejichž návratnost stále nemusí být z pohledu velkého nakladatele úplně jistá. Začít konverzí a následným prodejem papírových bestsellerů by pro nakladatele bylo patrně nejvhodnější vstupenkou na trh s elektronickými knihami.

Zvýšená poptávka po oblíbených titulech i v elektronické podobě by pro ně snad byla definitivním argumentem pro to, že v e-knihách je nevyhnutelně budoucnost (a že čím dříve přistoupí do tohoto vlaku, tím jen lépe pro ně).

 

Vytvořit si konzistentní názor na elektronické knihy v České republice je komplikované a víc než u čehokoli jiného záleží právě na optice, skrze kterou je na ně pohlíženo; proto se na ně pokusíme nahlédnout různými hledími. Nicméně z nezaujatého pohledu se trend e-knih v Česku (víceméně v posledních dvou letech) transformoval z fáze „warezové guerilly“ do funkčního, byť stále mrňavého trhu. Všechno tedy ukazuje na to, že jsme na dobré cestě.

U čtenářů vedou knihy bez přežité DRM ochrany

Čísla prodejů e-knih (viz dále) zcela evidentně vypovídají o tom, že u čtenářů vedou elektronické knihy bez tradiční DRM ochrany, které je nelimitují v tom, na jakém zařízení je mohou číst. Je to vcelku pochopitelná sentence, hlavně v kontextu k tomu, že si mnoho čtenářů v minulosti pořídilo vlastní čtečku – nejčastěji Kindle, který (kromě nákupu přímo z Amazonu, který není českému obsahu zatím otevřen) nepodporuje zabezpečené e-knihy.

Vzhledem k tomu, že většinový podíl mezi čtečkami e-knih v Česku má podle anket právě Kindle, budou nezabezpečené e-knihy představovat hlavní směr i do budoucna. V dohledné době by tuto tendenci mohl zlomit akorát Amazon tím, že by se otevřel i českým e-knihám; takové „zaručené zprávy“ tu ale už byly několikrát, zatím se tak ale nestalo a v nejbližší době patrně ani nestane.

 

Nezabezpečené e-knihy jsou krapet zavádějící termín; určitou formu ochrany, přezdívanou jako sociální DRM, obsahují. Sociální DRM je v podstatě obdoba vodoznaku, ve kterém je uvedeno, kdo knihu koupil. Sám čtenář jej vidí, a svázání e-knihy s jeho jménem by ho tak mělo odradit od toho, aby ji šířil dále. Oproti tradiční DRM ochraně to je krok vpřed: čtenář už alespoň není omezován technickými mantinely, a e-knihu si tak může číst na libovolné čtečce.

Namístě je tedy otázka: když je to tak snadné, proč se do vydávání e-knih nepustí všichni nakladatelé? Odpověď hledejte výše: u velkých nakladatelů za tím nejčastěji stojí vynaložení mnoha úsilí a celková nedůvěra, u těch menších pak obvykle svazující licence na překladovou literaturu. Určitá skepse v sociální DRM je asi také přítomna: byť se tato forma ochrany zdá být vhodným kompromisem mezi hájením zájmů nakladatelů (tj. potlačováním pirátství) a nesvazováním rukou čtenářů, musí to českým nakladatelům potvrdit až čas.

A pirátsví? To zřejmě není tak horký problém, jakým jej nakladatelé ze strachu vykreslují. E-knihy se samozřejmě jako jakákoli jiná hodnota kradou, na potírání pirátů ale stačí konvenční metody. Nač to nadále rozepisovat, když to očima nakladatele pregnantně popsala Olga Biernátová (Kniha Zlín):

A pak se logicky snažíme hlídat net a likvidovat nelegální kopie. Stáhnout je z Uložto.cz je celkem pohoda, do dvou hodin od odeslání emailu je to pryč a momentálně tam naše knihy nejsou (určitě ne bez vynaložení extra úsilí nebo získání odkazu z venku, popř. hesla), Xtrance naše e-knihy hájí a odkazuje na jejich nákup. Ebookforum je trochu problém, ale v řešení. Zbytek jsou drobky, se kterými je nutné počítat. Díky dobrému webu, velkému množství distributorů, recenzí, recenzí reading copies a dalších věcí celkem pěkně zasekáváme první stránky na Googlu, takže hledání nelegálních kopií obecně přes vyhledávače není úplně jednoduché, určitě ne pro laika.“ Olga Biernátová vlastně nakladatelům tímto dává „tutoriál“, jak čelit pirátům – zkrátka nerezignovat na boj s nimi.

 

Kdo e-knihy prodává

Matadorem e-knih v tuzemsku je obchod Palmknihy.cz, který s nimi koketuje už od léta páně 1999. E-knihy ale prodává až od roku 2010, do té doby nabízel pouze bezplatné. Knihy zpravidla prodává se sociální DRM ochranou a ve standardních formátech pro čtečky. Do „party“ se nedávno přidalo internetové knihkupectví Kosmas.cz, které jde na e-knihy obdobně jako výše zmíněné Palmknihy.cz, prodává je tedy ve standardních formátech a obvykle jen se sociálním DRM. Nezabezpečené knihy v obvyklých formátech má v nabídce také obchod eReading.cz, který se na rozdíl od Kosmasu a Palmknih snaží prorazit s vlastní čtečkou.

Prostřednictvím platformy Wooky prodává elektronické knihy knihkupectví Neoluxor a obchody Rajknih.cz a eBux.cz. Pirátství je na této platformě ošetřeno tím, že e-knihy je možné číst pouze prostřednictvím zvláštní aplikace pro počítače a mobily – anebo „Wooky tabletu“ a vlastní čtečky.

E-knihy prodává rovněž knihkupectví Martinus.cz, ovšem obvykle ve formátu PDF a k tomu ještě s klasickou DRM ochranou (Adobe DRM), s níž si každá čtečka neporadí. Formát PDF rovněž není úplně nejvhodnější volbou pro pohodlné čtení.

České e-knihy jsou k nalezení i v obchodu iBookStore pro zařízení s operačním systémem iOS – iPhony, iPady a iPody. Zatím není jejich nabídka příliš rozsáhlá, časem v ní nicméně přibývají nové tituly.

Mluviti v číslech

Velikost českého trhu s e-knihami nejlépe ilustrují čísla; podívejme se proto na prodeje a nabídku výše zmíněných prodejců. Palmknihy.cz mají v nabídce zhruba 5 400 e-knih, z nichž něco málo přes dva tisíce tvoří placené tituly. Nabídka není nijak vyhraněná; nacházejí se v ní beletrie, literatura osobního rozvoje i odborné publikace.

Za prvních pět měsíců tohoto roku Palmknihy.cz prodaly 13 639 elektronických knih; toto číslo je nicméně „přifouknuté“ o prodeje e-shopu Alza.cz a Datart.cz, kam Palmknihy dodávají e-knihy. Kosmas za stejné období prodal 10 684 e-knih, kterých má v nabídce zhruba 1 500. Obchod eReading.cz má v nabídce 2 620 elektronických knih a za první pololetí tohoto roku jich prodal 12 695. eReading.cz stejně jako Kosmas a Palmknihy nabízí pestrou škálu knih. Pro srovnání se podívejme na druhý, „uzavřený“ břeh: obchody na platformě Wooky mají v nabídce celkově 3 378 e-knih a za první pololetí roku jich prodaly 18 310.

 

Není od věci podívat se přímo na prodeje konkrétních nakladatelů, jelikož v předchozích řádcích jsme zmiňovali pouze obchodníky, kteří e-knihy (pře)prodávají. Nakladatelství Jan Melvil Publishing, které se do vydávání e-knih pustilo jako jedno z prvních u nás, za první pololetí tohoto roku prodalo celkově 3 800 e-knih, které tvořily zhruba 30 % celkových prodejů titulů.

Se současnou nabídkou třinácti e-knih (zaměřených hlavně na osobní rozvoj) to je vynikající výsledek. V průměru to znamená téměř 300 prodaných kopií od každého titulu v elektronické podobě. Nutno také dodat, že uvedené číslo tvoří pouze prodeje prostřednictvím platformy Wooky a obchodu iBookStore. Pokud by nakladatelství prodávalo knihy jen se sociálním DRM, byly by prodeje ještě vyšší. V každém případě jde ale o úctyhodné číslo; hlavně v kontextu k tomu, že český trh s e-knihami je teprve v plenkách.

U přepočtů celkových prodejů na prodané kopie ještě moment zůstaňme. Nakladatelství Kniha Zlín, které má v současnosti v nabídce čtyřiadvacet e-knih, prodalo od minulého listopadu do letošního května 4 021 e-knih. V průměru to tedy znamená 167 prodaných kopií od každého titulu, což také není vůbec špatné číslo. Na rozdíl od nakladatelství Jan Melvil Publishing však Kniha Zlín e-knihy prodává se sociálním DRM prostřednictvím Palmknih, Kosmasu a dalších obchodů. Zprůměrování celkových prodejů na prodané kopie je samozřejmě dost zavádějící, autor se tím nicméně snaží poukázat na to, že úspěšnost nelze hodnotit podle jedné, byť sebelíp vypadající cifry.

A na čem se u nás e-knihy čtou? Ucelený průzkum patrně neexistuje, vycházejme proto z ankety, kterou na svůj web umístilo nakladatelství Kniha Zlín. Z ní vychází to, že dvě třetiny hlasujících čtou e-knihy na Kindlu. Druhou nejpočetnější skupinou (cca 10 %) jsou pak čtenáři, kteří je čtou na iPadu, potažmo dalších tabletech. Po ní následují čtenáři s různými dedikovanými čtečkami a pak ti, kteří elektronické knihy čtou na počítačích a telefonech. Anketu vydavatelství samozřejmě nemůžeme považovat úplně za bernou minci, nicméně docela dobře vypovídá o struktuře zdejší „e-čtenářské“ populace, jelikož nakladatelství Kniha Zlín své tituly prodává všemi zdejšími významnějšími kanály.

A kolik je u nás dedikovaných čteček, to můžeme jen hádat. Zpravodajský server Lidovky.cz odhaduje, že více jak 200 tisíc. Tomuto číslu nicméně vůbec neodpovídají prodeje výše uvedených prodejců. Za Cnews.cz proto tipujeme, že jich může být mezi čtyřiceti až osmdesáti tisíci.

ICTS24

Dost už čísel. Zatím nejsou nijak závratná (dosahují jen zlomku papírových prodejů), ale ani zanedbatelná. Prodeje rostou velmi rychle, a tak bude český trh s e-knihami třeba už příštím rokem existovat úplně v jiných rozměrech. A čím více se budou e-knihy prodávat a číst, tím více nakladatelů v nich začne nacházet výhody.