Protože nemám k dispozici na testování klimatizovanou místnost se stálou teplotou, snažím se všechny karty testovat alespoň za obdobných podmínek. Po letech jsem se dopracoval k tomu, že rozumným kompromisem pro testování je teplota kolem 25 °C a na ní se snažím držet při testech, pro které je klíčová.
Je to o dost víc než doporučovaných 20 °C pro obytné místnosti, ale jde o teplotu, na kterou se v zimě dá místnost bez problémů vytopit (nebo abych byl přesnější, na 25 °C teplotu udržuje pracovní počítač a testovací sestava, jejíž obvyklá spotřeba se v zátěži pohybuje kolem 250-400 W), v létě jde zase o teploty, na které se většinou dá alespoň přes noc vyvětrat a třeba někdy mezi čtvrtou a šedmou raní udělat potřebné testy.
V posledních dnech, kdy se dostáváme na 35 °C ve stínu, už ale ani to noční, nebo spíše brzké ranní větrání moc nestačí. I z tohoto důvdou mě zajímalo, co dokáže vyšší okolní teplota udělat s naměřenými výsledky, a vy se zase můžete přesvědčit, o kolik je grafické kartě při pětatřiceti ve stínu a 32 °C v místnosti hůře než při normálním počasí.
Pro testování jsem si vybral novou HD 7970 GHz Edition, jejíž recenzi jste si před pár dny mohli přečíst. Osazená byla v nové testovací sestavě a testy probíhaly podle stejné metodiky.
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Teplotu okolí při měření kontroluji hned na třech místech – na digitálním teploměru meteostanice (pravda, nejde o žádný zázrak, ale o krabičku odněkud z Číny za pár stovek) a na dvou senzorech z monitorovacího panelu Scythe Kaze Master. Protože mě zajímá teplota vzduchu, který jde do skříně, je první senzor před ventilátorem na čele a druhý je před nasávacím ventilátorem na dně skříně. S ohledem na parametry (resp. výrobní odchylky) snímačů se sice dokážou dvě čidla od sebe při stejné teplotě lišit i o 2 °C, ale na změnu okolní teploty reagují všechny prakticky stejně).
Senzory z diagnostiky grafické karty zaokrouhlují teploty na celé stupně, senzory z monitorovacího panelu udávají teploty s přesností na desetiny, ale protože se udávané dokážou skokově měnit o více než půl stupně, musíme i tyto výsledky brát s rezervou. Chyba se tak u všech měření může pohybovat kolem, možná i kousek přes 1 °C.
Výsledky praktických testů
Je nabíledni, že rozdílné okolní teploty se projeví především na výsledcích naměřených teplot. A rozdíl naměřených teplot na vstupu víceméně odpovídá rozdílu teplot u jádra. Tady by to byla korekce výsledků celkem jednoduchá, v podstatě stačí odečíst rozdíl teplot při měření a dostaneme kýžený výsledek s případnou malou chybou.
Jenže vyšší teploty se nepřímo projeví i jinde, a tam už se jejich vliv nedá zdaleka tak dobře předvídat. Protože je na teplotě grafického čipu přímo závislá regulace chlazení, vyšší teplota GPU se projeví především na vyšších otáčkách ventilátoru v zátěži a tím pádem i hlučnosti karty.
Rozdíl mezi 40 a 44 °C u teplot bez zátěže ještě regulaci nevzrušoval, takže alespoň tady jsou obě hodnoty shodné. V zátěži už ale byl rozdíl znatelný.
Víme také, že zejména u procesorů a grafických čipů coby obvykle nejžravějších součástek v počítači má teplota významný vliv i na spotřebu.
Z toho, že spotřeba v úsporném režimu (tím je myšlená uspaná grafická karta) je o necelé 3 W vyšší a obdobný rozdíl lze naměřit i při uspané kartě ve Windows (v režimu ZeroCore s udávanou spotřebou pod 3 W), lze vyvozovat, že na vyšší spotřebě se nepodílí jen grafika, ale i ostatní komponenty počítače.
V zátěži je pak rozdíl ještě o poznání vyšší, v Crysis v zátěžové scéně narostla o necelých 12 W a v Metro 2033 je to lehce přes 10 W (jde o průměrné hodnoty z minutového benchmarku měřené po prohřátí karty).
Poslední generace grafických karet AMD i Nvidie už bohudík pro hráče a bohužel pro přesnost výsledků měření umí výkon přizpůsobit aktuální spotřebě karty (ať už naměřené nebo odhadnuté) a tak se nám vyšší teplota nakonec může promítnout i do výkonu. Alespoň v případě Radeonu HD 7970 GHz Edition jsem ale nenarazil na rozdíly, které by byly větší něž běžná chyba měření.
Na to, co to udělá s výkonem GeForce, se snad podíváme o prázdninách, kdy by mělo být díky volnějšímu tempu zbýt na podobné hraní víc prostoru.
Připadají vám naměřené rozdíly velké nebo zanedbatelné? Rozdíl 12 W ve spotřebě nebo 4 °C u chladiče nevypadá zase tak dramaticky. Stačí si ale uvědomit, že jediné, co se změnilo, je okolní teplota, a rozdíl ještě není zase tak velký, jen 4–5 °C. V tomhle případě od sebe dělí oboje testování jen několik dní, horší výsledky jsem naměřil jen poté, co pár chladnějších dní vystřídala tropická vedra. V zimě, kdy se vytápí na 20-21 °C, už mohou být oproti letním recenzím rozdíly přes 10 °C.
Nutí to k zamyšlení nad tím, kolik recenzentů něco podobného při testování vlastně řeší a jak. Zdaleka ne všichni mají k dispozici místnosti, ve kterých se nepohne teplota, ať je venku mínus dvacet nebo pětatřicet ve stínu. A je to i důvod, proč u běžných recenzí grafických karet přes léto nejspíš trochu zvolníme.
Co vy, berete testování za shodných podmínek jako samozřejost, kterou není třeba v metodice ani zmiňovat, nebo si raději neděláte iluze o tom, za jakých podmínek některé testy vznikají?
ČLÁNKY DO MAILU