Do AMD přišel v lednu (mediálně
ovšem bylo vše prezentováno až koncem března) na pozici
korporátního viceprezidenta sekce Cores, Server SoC and System IP
Engineering, což je podskupina týkající se vývoje procesorových
jader spadající do vývojového zázemí AMD vedeného Markem
Papermasterem (což je po Kellerovi a Rajovi
Kodurim další transplantát z Applu). Pozice se nejmenuje
stejně jako ta, kterou vládl Jim Keller, minimálně zde ale bude
velký překryv.
Nazar Zaidi přichází do AMD
Nazar Zaidi byl viceprezidentem pro
vývoj již v Braodcomu, kde pracoval na vícejádrových CPU,
a to docela zajímavých. Vedl totiž vývoj 64bitových jader
Vulcan, což je vlastní implementace architektury ARMv8 (tedy něco
na úrovni architektury X-Gene, Cavium ThunderX, či Apple Cyclone
a navazujících). Podle charakteristiky, kterou AMD uvádí, je
Vulcan nejvýkonnější serverové jádro s architekturou
ARMv8, ale toto tvrzení si nelze moc ověřit, neboť benchmarky
nejsou (vím-li) veřejně dostupné. Vulcan je podle dostupných
informací poměrně široké jádro s vysokým IPC, i když
možná nižším než u poslední (a docela silné)
architektury Applu.
Slajd Broadcomu k architektuře Vulcan
Tato položka v CV přirozeně
vede k úvaze, že Zaidi bude v AMD pokračovat v evoluci
architektury K12, což jsou 64bitové ARMy opět hlavně pro server,
oznámené
v roce 2014. Loni ovšem AMD oznámilo, že prioritně chce
dotáhnout Zen a K12, u nějž nemá jistý tak velký trh,
odsunulo na
rok 2017. Zaidi by ale každopádně promluvil až do návrhu
a tvorby jeho následníků, neboť teď je již K12 zřejmě
v pokročilé fázi. Nicméně tento člověk nebyl nutně najat
jen kvůli ARMu, jelikož v kariéře má zkušenost i s dalšími
architekturami, mezi nimiž je i x86 (což také blog
upozorňující na jeho příchod do společnosti vypichuje).
Od Intelu přes startupy do Broadcomu
Nazar Zaidi má za sebou pestrou
kariéru. Všechny tituly konče PhD má z University of Texas
v Austinu, tedy pro AMD skoro doma). Kromě Broadcomu pracoval
zprvu v Intelu, kde v devadesátých letech (nástup v roce
1990) ověřoval původní Pentium a poté se podílel na
subsystému poskytujícímu kompatibilitu s x86 ve VLIW
procesorech Itanium (zda tato zkušenost pomůže k sladění
vývoje dvou instrukčních sad v AMD, ukáže budoucnost).
Následně si prošel několika menšími společnostmi, které
obvykle spolknula nějaká další. Spoluzaložil a dělal
viceprezidenta startupu Nexsi Systems, vyvíjejícího síťové
prvky, jehož IP po krachu v roce 2002 koupily Juniper Networks
(zde ovšem asi nešlo o nic příliš významného, cena byla
jen 2,5 milionu dolarů).
Síťovým procesorům se věnoval
i poté, kdy byl viceprezidentem (zřejmě zodpovědným za CPU
část) v Raza Microelectronics (RMI), kde se pracovalo i na
vídejádrových čipech MIPS. Zajímavé je, že RMI založil v roce
2002 Saiyed Atiq Raza, zakladatel NexGenu. NexGen předtím koupilo
AMD, čímž se dostalo k základu pro procesory K6, K6-2 a tak
dále (hlavní architektura byla převzatá, CPU ale dostala
kompatibilitu s platformou Super Socket 7 a SIMD
instrukce 3DNow) – v historii firmy šlo o docela
důležitou fázi. Raza ale pak z AMD v roce 1999 odešel
a poté rozjel RMI.
V roce 2008 se společnost RMI
(která mezitím zase od AMD koupila řadu RISC procesorů Alchemy)
spojila s NetLogic MicroSystems a v roce 2012 bylo
všechno odkoupeno Broadcomem. A právě touto cestou přibyl
Zaidi do společnosti, která byla
nedávno také koupena firmou Avago za plných 37 miliard dolarů.
Za dobu kariéry mimochodem Zaidi také získal 37 patentů
týkajících se návrhu CPU.
Opteron A1100, první CPU AMD s architekturou ARM
Doufejme, že tyto zkušenosti naleznou
v AMD dobré uplatnění (a firma se vyhne akviziční
karmě, kterou lze v předchozím odstavci vypozorovat).
