Není tomu ani týden, co jsme informovali o odchodu Johna Bruna z AMD k Apple. Odliv mozků, se kterým se AMD potýká už několik let (přibližně od akvizice ATI Technologies), pokračuje dál. Nedokážeme si to vysvětlit jinak než neschopností vrcholového managementu AMD, který odlivu nedokáže zabránit a klíčové zaměstnance si udržet (namísto toho je aktivně propouští). Jméno Boba Feldsteina jste možná neslyšeli, jeho odchod bude ale AMD hodně mrzet, jak vysvětluje Theo Valich ve svém článku. A nejen proto, že muž donedávna s třemi tituly viceprezidenta AMD odešel k úhlavnímu konkurentovi AMD, firmě Nvidia.
Feldsteina získalo AMD odkoupením ATI, kde působil od roku 1994 jako viceprezident pro návrh čipů (VP of Engineering). Sám čipy navrhovat neumí, umí ale něco ještě důležitějšího: prodávat je. Právě jemu může AMD děkovat za to, že její grafické akcelerátory používají dvě ze tří současných herních konzolí, Microsoft Xbox 360 a Nintendo Wii. Šušká se, že grafický čip nebo dokonce i procesor od AMD nalezneme ve všech třech konzolích příští generace, tedy v Xboxu „Durango“, Wii U i Playstationu 4, a je to též zásluha Boba Feldsteina.
Historické okénko: Xbox s grafikou od Nvidie na věčné časy a nikdy více
První generace herní konzole od Microsoftu, nazvaná jednoduše Xbox, vycházela ze standardního desktopového hardware – používala například procesor prakticky shodný s Celeronem odvozeným od Pentia III. Grafické jádro a severní můstek si ale Microsoft objednal na míru od Nvidie. Nvidia dodala čip NV2A, architektonicky podobný řadám GeForce 3 a GeForce 4, a čipset MCP-X, který se krátce nato stal základem prvního čipsetu nForce pro procesory AMD.
Nvidia prodávala Microsoftu čipy stejně, jako grafická jádra výrobcům karet nebo čipsety výrobcům desek. Microsoft ale na rozdíl od nich nemohl změnit dodavatele, neboť čipy byly šité na míru pro Xbox. Smlouva byla postavena tak, že Nvidia mohla Microsoftu prodávat zastaralé čipy za draho a to také dělala. To byl také důvod, proč Microsoft v roce 2005 výrobu starého Xboxu zařízl, zatímco konkurenční Sony svůj Playstation 2 prodávalo i po vydání Playstationu 3 jako levnou alternativu.
Návrh GPU pro Xbox 360 tedy Microsoft svěřil ATI. Lukrativní kšeft vyjednával Bob Feldstein a při té příležitosti vymyslel nový obchodní model, se kterým mohl mít Microsoft jistotu, že jej ATI neoškube stejně jako Nvidia. ATI neprodala Microsoftu čipy Xenos, nýbrž mu licencovala jeho návrh. Microsoft si tedy jeho výrobu zajišťoval sám a nechával si jej potisknout vlastním logem namísto loga ATI.
Detaily samozřejmě neznáme, pravděpodobně Microsoft platil nějaké rozumně nastavené licenční poplatky za každý dodaný kus. ATI a později AMD ale přišla k dobrému kšeftu i pokaždé, když chtěl Microsoft čip zmenšit a ušetřit tak výrobní náklady. Xenos byl původně vyráběn 90nm technologií a v průběhu let ATI/AMD pro Microsoft vypracovala „die-shrinky“ nejdříve na 65nm a nejnověji na 40nm postup (a Theo Valich tvrdí, že jednu dobu se Xenos vyráběl i 55nm technologií).
Nvidia jako drahý zubař
Nvidii nemuselo příliš mrzet, že se rozhádala s Microsoftem, neboť od Sony získala zakázku na dodávky grafických čipů pro Playstation 3. Protože ale japonská společnost původně s grafickým jádrem nepočítala (rozhodla se pro něj až na základě problémů s výrobou procesoru Cell, který měl původně běhat na frekvenci vyšší, než 3,2 GHz), Nvidia měla na vývoj řešení jen necelý rok a půl. To, co dodala pod názvem RSX, se tak nápadně podobná GeForce 7800 GT (jádro G70) se 128bitovou paměťovou sběrnicí. Sony to stačilo, jen v zákulisí to prý mezi dvěma firmami trochu skřípalo.
Theo Valich cituje anonymní zdroj ze Sony, podle nějž spolupracovat s lidmi z Nvidie bylo jako jít ke drahému zubaři. „Víte, že odvede svou práci a že výsledek bude výborný, ale nemáte z toho dobrý pocit, naopak z toho máte docela blbý pocit.“ A pokud se zprávy zatím v rovině nepotvrzených drbů potvrdí, pak AMD vycítilo příležitost a vyjednávací tým pod vedením Boba Feldsteina prodal Sony pro Playstation 4 procesory a grafické čipy AMD.
Údajně vinou arogantního chování přišla Nvidia také o velkou zakázku v Číně. Tuto kauzu ale vyšťoural Charlie Demerjian, kterému asi Nvidia hodila hračky do kanálu (byť ani s AMD či Intelem si Charlie příliš servítky nebere) a kolega Honza Olšan si nemyslí, že na ní je mnoho senzačního.
Seznamte se: Bob Feldstein, viceprezident Nvidie pro licencování technologií
Přesně takto (v originále VP of Technology Licensing) zní název nového zaměstnání Boba Feldsteina. Podivujete-li se nad tím, že AMD se proti jeho přestupu ke konkurenci nepojistila konkurenční doložkou, nebylo to možné – zákony státu Kalifornie, kde obě firmy sídlí, toto ujednání neuznávají.
Bob Feldstein by mohl Nvidii pomoci prodat především čipy Tegra a také Project Denver, až ho Nvidia vyvine. Mimochodem: Tegru 3 má údajně používat tablet Microsoft Surface, Nvidia ale zakázku dostala až poté, co ji nebyl schopen splnit Qualcomm.
A nebo by Nvidia mohla licencovat grafická jádra z Tegry jiným výrobcům. Následující grafy pochází od analytické firmy Jon Peddie Research:
Graf vlevo představuje veškeré SoC, které obsahují grafické jádro (a možná i samostatná grafická jádra v mobilních zařízeních, jako mají např. Nokia N8 a E7; jejich GPU dodává Broadcom). Rovná polovina pochází od Imagination Technologies, neboli PowerVR. Třetinu trhu má Qualcomm, zbylí hráči včetně Nvidie mají jednotky procent. V grafu napravo jsou zastoupeny pouze firmy, které vyvíjejí grafické akcelerátory, sami je ale nevyrábí a své návrhy pouze licencují jiným firmám. Neuvěřitelných 78,9 % tohoto trhu patří Imagination Technologies, jejíž PowerVR SGX najdete například v čipech Texas Instruments OMAP, Apple A5 a dalších.
Qualcomm svoje grafická jádra Adreno nikomu nelicencuje, jenže ten si taky pro svoje Snapdragony vyvíjí vlastní procesorová jádra a dává smysl se snažit prodat je pohromadě. Nvidia ale používá jádra ARM Cortex-A9 jako většina ostatních výrobců, její rodinné stříbro je grafický akcelerátor.
Ale to je jen takový nápad stranou. Jsem si jistý, že Bob Feldstein vymyslí něco ještě lepšího.
Zdroj: VR-Zone