Větší rozlišení znamená více pixelů, a tedy více informací na displeji. Při stejné velikosti obrazovky pak vyšší jemnost. V ideálním světě by jemnost odpovídala minimálně rozlišení lidského oka, až v případě zařízení pro virtuální realitu pak jeho násobku.
4K je zkratka, jejíž použití není vždy úplně přesné, respektive se často zaměňuje se správnějším UHD (Ultra HD). Rozlišení 4K, neboli True 4K používá filmový průmysl a činí 4096 × 2160 px. Vedle toho Ultra HD je násobkem Full HD, tedy 3840 × 2160 px a používá se u televizorů i počítačových monitorů. Označení 4K se ale již zažilo a Nvidia jej u nových grafických karet řady GTX10xx hodně propaguje. Podle ní jde o další velkou věc v gamingu, oficiálně však o 4K při 60 snímcích hovoří až u nejvyšší GTX 1080Ti.
Dlouho bylo nejčastější „počítačové“ rozlišení 1366 × 768 px, za což mohou výrobci notebooků a jejich snaha ušetřit. Jeho označení HD je trochu zavádějící. Podle statistiky webu Statcounter však stále vede se skoro 28% podílem a druhé Full HD používá necelých 20 %. Rozlišení Ultra HD se ve statistice vůbec neobjevuje. Statistika ovšem nerozlišuje notebooky a stolní počítače.
zdroj: Statcounter.comJaké ppi potřebujeme a co je to ppd?
Apple přišel s rozlišením Retina a jeho 326 ppi má zhruba odpovídat schopnosti lidského oka rozeznat jednotlivé body ze vzdálenosti, z jaké se běžně díváme na displej mobilu. Velikost bodu je v případě Retiny 0,077 mm a lidské oko jej z 25 centimetrů nerozezná.
Jemnost okolo 300 ppi platí pro smartphony a tablety (a přesto jich mnoho nabízí trošku zbytečně i vyšší rozlišení na úkor baterie). U televizorů a počítačů se ale na displej díváme přeci jen z větší vzdálenosti a není potřeba dosáhnout až na 300 ppi. Ono to ani není reálné, museli byste mít rozlišení 8K na displeji o velikosti 27" – potom byste se mohli na obrazovku dívat zblízka a mít obraz ostrý jako na iPhonu. Na monitor se však většinou díváte ze vzdálenosti 50 centimetrů, což je jako když natáhnete ruku s mobilem před sebe.
Zde nastupuje jednotka ppd (pixel per degree, neboli pixel na úhel), která pro zmíněnou Retinu udává hodnotu 57 ppd. Vzorec pro to je 2×d×r×tan(0,5°), kde d je vzdálenost od displeje a r rozlišení. Tedy úhel zorného pole, ve kterém by v ideálním případě měl být zhruba jeden pixel na úhlovou minutu.
Pixel na úhel. (zdroj: graphiq.com)U stolního monitoru se předpokládá vzdálenost 50 cm, takže po výpočtu získáte 4K displej jemnosti Retiny (57 ppd) na úhlopříčce 30". Pro 4K na menším 27" monitoru by to stejné platilo, pokud byste se na něj dívali ze 45 centimetrů. Matematický výsledek odpovídá i realitě, kdy 4K je nejlepší na monitoru od 30" výše, kvůli ceně se však prodávají spíše 27 a 28" úhlopříčky. (Pro televizi byste u 4K potřebovali ze dvou metrů sledovat třímetrový obraz).
Zásadním nepřítelem takové kombinace jsou ovšem aplikace v čele s Windows. Správně škálovat prvky tak, aby byly nejen jemné, ale i čitelné, nezvládá pořádně ani Microsoft. Možnost zvětšit měřítko, tedy velikost textu a aplikací na 125 a více procent zafunguje často jen na některé prvky a zbytek aplikace pak vypadá rozbitý.
Vysoká jemnost displeje je pak v praxi využitelná jen na filmy a hry, kde žádné prvky nejsou. Situace se ale postupně zlepšuje a v posledním buildu jsem mezi svými aplikacemi už nenarazil na větší problém.
Zleva: 4K 100% měřítko, 4K 150% měřítko, downscale na Full HD (Místo jednoho pixelu se jednoduše použijí čtyři)
Dalším problémem je výkon. U mobilů žere vysoké rozlišení akumulátor ideální kombinací je 4,5" displej s HD rozlišením (jaká má Xperia Compact a iPhone SE), ale co se většinově prodává dobře víte. U stolních počítačů uvádí Nvidia podporu 4K již u starších grafik od GeForce GTX 650, ale až s grafikami GeForce řady GTX10xx s jádrem Pascal máte jednak dostatek výkonu na hraní v tomto rozlišení, a také ty správné porty.
Konektory a jejich propustnost
Kromě dostatečného výkonu potřebujete pro rozlišení 4K i ty správné verze konektorů. Na analogový D-Sub můžete zapomenout, DVI by jej čistě teoreticky zvládlo v režimu dual link, ale reálně 4K získáte až s HDMI nebo DisplayPortem. Obecně je DisplayPort lepší téměř ve všem, ale častěji se setkáte právě s HDMI. (Rozlišení 4K při rozumné snímkovací frekvenci získáte u starší řady GTX 9xx jen přes DisplayPort 1.2)
Verze konektorů bývá spojena s čipem. Vysoké rozlišení na vyšších frekvencích je u Nvidie dostupné od řady GTX10xxJiž první verze DisplayPortu uměla 4K při 30 Hz, od verze 1.2 zvládá až 75 Hz a DisplayPort 1.3 umí 4K při 120 Hz. HDMI je pro snímkovou frekvenci 30 Hz potřeba alespoň ve verzi 1.4, ideální je však novější HDMI 2.0 s propustností 18 Gb/s (podporuje 4K při 60 Hz). Je důležité se na podporu těchto portů zaměřit i u monitoru a podporu musí mít samozřejmě kabel.
Hry v rozlišení 4K vypadají lépe a překážkou je jim jen výkon, potažmo cena. Běžně prodávané herní počítače (vyzkoušeno na špičkové sestavě HAL3000 s grafikou GeForce GTX1080) bez problémů zvládnou většinu nových her v rozlišení 4K, případný downscaling na Full HD pak vyřeší i ty nejnáročnější hry.
Monitory: ideálně 30"
4K monitory budou sice dražší než ty s QHD rozlišením, ale kvalita obrazu může být lepší (neplatí to vždy) i proto, že jde o čtyřnásobek Full HD. Přepočet nižšího rozlišení tak bude jednodušší. Filmy jsou ve Full HD nebo 4K, hry mohou mít rozlišení i 1440p, ale celkově je 4K určitě lepší volbou do budoucna. I pokud v současnosti nemáte grafiku vhodnou na hraní ve 4K, vyplatí se pořídit monitor, který by to uměl. Grafika je v herním počítači komponenta, která se mění častěji.
Tip: 4K IPS herní monitor Acer Predator
Obyčejné Full HD monitory začínají sice už na 2000 Kč, ale nejlevnější slušný 24" monitor s rozlišením Quad HD pořídíte okolo šesti tisíc a 28" 4K za devět tisíc. Mezi těmito dvěma už není takový rozdíl a větší plocha je zkrátka lepší. U panelu je dobré se také dívat po jeho frekvenci, a pokud nejste ortodoxní hráči akčních her, vyhnul bych se matrici TN. Dostatečně rychlou odezvu mohou mít i panely typu IPS či VA.
U 4K je stále trochu problém s nedostupností modelů, které by měly 144 Hz panel, jenže na takovou frekvenci by pomalu nestačilo ani rozhraní DisplayPort 1.4. Zatím seženete spíše 60Hz panely. Hráči čistě akčních her se tak kromě TN panelu zřejmě zaměří ještě na rozlišení QHD. Určitě je ale dobré vzít takový monitor, který podporuje modul pro synchronizaci s vaší grafickou kartou. V případě Nvidie je to podpora technologie G-Sync.
Tip: Hráčské 4K monitory s G-Sync HDR a 144Hz panelem budou příští měsíc
U televizoru bych dnes už neváhal a 4K pořídil. Samozřejmě pokud nesledujete pouze terestrické vysílání, na které stačí i malá obrazovka. U počítače je to složitější, nicméně pod QHD bych už nešel. Základním předpokladem pro vysoké rozlišení je kromě výkonu počítače a podpory frekvencí hlavně úhlopříčka. 4K se zkrátka pojí s pořádně velkou plochou.
Graf závislosti ppd na úhlopříčce a rozlišeníZhruba do velikosti 27" se více vyplatí Quad HD (2560 × 1440 px), výhody 4K začínají kolem 30", čemuž brání jen cena. Pořízení 4K může zabránit jen nedostupnost monitorů s vysokou obnovovací frekvencí, ale ani tu nepotřebují všichni a navíc takové modely budou hodně drahé.
