Pod pojmem elektronická čtečka se nemusí skrývat pouze placka s elektronickým inkoustem. Elektronické čtení si můžete dopřát i na displejích tabletů nebo smartphonů, do kterých doinstalujete speciální software. Dobrým příkladem může být multiplatformní aplikace Amazonu, která synchronizuje veškeré vaše nakoupené knihy mezi tablety, smartphony, počítači a čtečkami Kindle. Z českých vod potom to stejné umí Wooky. Pokud si však chcete dopřát opravdu pohodlné čtení bez pálení očí a nutnosti téměř každodenního nabíjení, zůstávají nejlepší volbou čtečky s elektronickým inkoustem. A díky vyvíjející se technologii, je dnes celá řádka čteček vybavena dotykovými displeji, jenž známe právě z chytrých placek. V případě, že výrobce dotykovou technologii zvládne, může hardwarová tlačítka zcela nahradit. V opačném případě se z ovládání čtečky stává peklo. V testu se vyskytlo hned několik zástupců obou skupin.
Co je to e-ink?
Úkolem elektronického papíru je co možná nejvíce se přiblížit k vlastnostem klasického papíru za podmínky, že bude možné měnit jeho obsah. Drtivá většina dnešních čteček dnes využívá technologie, jejichž fungování tkví v použití dvoubarevných mikrokapslí ukrytých v kulovitých buňkách. Jednotlivé kapsle jsou obarvené na černou nebo bílou barvu a v buňkách se pohybují pomocí změny elektrického náboje. Ten se mění na dvou elektrodách umístěných na spodní a horní vrstvě. Podle toho, zda je černý náboj přitažen nebo odpuzen od svrchní vrstvy se bod na displeji jeví jako bílý, nebo černý. V případě použití částečného napětí dostane bod šedou barvu.
Ještě před rokem platilo, že e-INK je pasivní neosvětlená technologie. S malou revolucí přišel Amazon když představil svůj Kindle Paperwhite. Pomocí LED diod podsvítil elektronický papír. Nejde však o agresivní světlo, které ničí oči při civění na LCD panel. Tím byl vyřešen problém nutného externího světla a kromě Amazonu se této možnosti chytli i další výrobci. To ostatně zjistíte i v testu.
Jak jsme testovali
Čtečky jsou typem zařízení, kde není možné získat přesně změřitelné hodnoty. Prakticky nás nezajímá výpočetní výkon a nepotřebujeme měřit ani jiné exaktní hodnoty. Proto je tento test postaven na subjektivním hodnocení jednotlivých vlastností. Bodování je jako obvykle rozděleno do tří kategorií, v nichž jsme zhodnotili všechny důležité parametry a přiřadili jim odpovídající bodovou váhu.
První kategorie tvoří celou polovinu výsledného hodnocení. Obodovali jsme v ní totiž kvalitu displeje, což je podle nás u elektronické čtečky nejdůležitější část. Kromě kontrastu, barvy elektronického papíru, popř. podsvícení jsme sem zahrnuli i reakce na dotyky. Ty souvisí i s použitou technologií – kapacitní či infrasnímačů kolem displeje.
Do druhé kategorie jsme zahrnuli zpracování čteček. V testu jsme neměli žádnou čtečku, která by zde výrazně zaostávala – ultra levné plasty jsme naštěstí nikde nepotkali. I tak jsou mezi jednotlivými modely značné rozdíly,především pak v použitých povrchových úpravách. Rozhodně je totiž lepší svírat v ruce placku z příjemnou měkkou úpravou soft touch než kus lesklého plastu.
Poslední kategorie funkce zahrnuje softwarové možnosti čtečky a aplikace, které se čtením knih tolik nesouvisí. Do ní jsme navíc zahrnuli i to, jakým způsobem systém čtečky reaguje na povely uživatele. Tato kategorie tvoří čtvrtinu celkového hodnocení.
Úvod, metodika
Amazon Kindle Paperwhite
Amazon Kindle Paperwhite
Jako vždy, když máme v testu ikonu dané kategorie, v koutku duše doufáme, že se už konečně musí najít lepší konkurence. Tentokrát k tomu nebylo daleko, i přesto si však Kindle svoje prvenství udržel. I když není nejlepší zcela ve všem, ve výsledném hodnocení jde stále o nejlepší volbu. Amazon opět ukázal, že čtečky umí nejen plnit dobrým obsahem, ale na špici je také v jejich zpracování. Konstrukce, ač plastová, je takřka bez chyb. Tělo je opatřeno povrchem zvaným soft touch, který napomáhá k příjemnému úchopu a zabraňuje klouzání. Na celém Kindlu navíc pouze jedno tlačítko na jeho probuzení ve spodní hraně, na vše ostatní poslouží dotykový displej. Ten používá kapacitní technologii, kterou známe z chytrých telefonů. Na dotyky reaguje skvěle a díky vyladěnému prostředí, je většina úkonů otázkou chvilky.
Čest svému jménu děla kvalita elektronického inkoustu a podsvíceného papíru. Z testovaných čteček se barva papíru nejvíc blíží bílé barvě, a i když je lehce našedlý, kontrast je určitě nejvyšší. Displej je podsvícený trojicí diod, které jsou umístěné na spodním okraji displeje. Ve tmě při silnějším podsvícení sice lze pozorovat nerovnoměrnost rozptylu světla, avšak v praxi stejně budete podsvícení regulovat na nižší úrovně. Nepříjemným překvapením je nemožnost LED diody zcela vypnout. Ač na nejnižší stupeň svítí jen lehce, i tak dochází k zbytečnému vybíjení baterie.
 Kindle Paperwhite |
|
Kobo Glo
Kobo Glo
Překvapení v testech máme rádi. A i mezi čtečkami nás jedno takové čekalo. Značka Kobo, která stojí za povedenou, i když ne moc známou čtečkou Kobo Touch přišla s konkurencí Kindlu včetně podsvícení displeje. S nejnovějším modelem od Amazonu si nezadá ani v kategorii zpracování. Překvapila nás především záda čtečky, která jsou rovněž z materiálu soft touch, navíc doplněna o stylovou texturu. Pro čtenářky navíc nabízí Kobo čtečky v několika barevných kombinacích, mezi nimiž nechybí ani bílo-růžová. Úhlopříčka displeje je stejná jako v případě Kindlu, tedy 6", avšak díky menším okrajům v horní a spodní části je celkový půdorys tabletu menší než v případě Amazonu.
Samotný displej nemá takový kontrast jako Kindle Paperwhite a papír je nažloutlý, avšak má stejně jemné rozlišení. Navíc lze jeho podsvícení zcela vypnout a spolehnout se tak na úspornou metodu externí lampičky nebo denního světla. Displej není kapacitní, avšak využívá infrasenzorů, které jsou umístěny podél dvou okrajů displeje. Tuto technologii dříve využívali třeba All-in-One počítače a na malých úhlopříčkách se vyznačuje především skvělou citlivostí. Na displej není potřeba vůbec tlačit, stačí jemné pohlazení. Skvělý dojem trochu kazí nevyladěný software, který občas nereaguje tak, jak by si čtenář přál a třeba při otevírání dokumentů ve formátu PDF se opravdu zadýchává.
 Kobo Glo |
|
Jinke Hanlin V90
Jinke Hanlin V90
První model s devítipalcovým displejem porazil stejně velkého kolegu především zpracováním a rychlostí prostředí. A to i navzdory, že displej má menší rozlišení (768 × 1 024). Navíc nabízí pokročilé funkce, jež známe především z tabletů s smartphonů. Čínské znaky v pravém horním rohu nad displejem sice nebudí moc důvěry, obavy však nejsou na místě. Bílé tělo, které působí poměrně elegantním dojmem nabízí pevnou konstrukci, která se ani se svými většími rozměry nijak nekroutí. Čtečka je o poznání těžší než menší sourozenci. Zvětšil se totiž především akumulátor, který devítipalcovou čtečku umí živit několik týdnů. V tomto modelu má kapacitu celých 2 300 mAh, což je na úsporné zařízení, jimiž ebooky jsou, výborné číslo.
Displej, který je kapacitní, nereaguje tak dobře jako v případě Kindlu. Občas se rozmyslí, že dotyk bude prostě ignorovat. Nenahrává tomu ani pomalejší prostředí, které bylo na náš v kus až příliš složité. Na úvodní stránce najdete několik sekcí, které připomínají widgety z Androidu – mezi ně si můžete umístit kalendář, mailový klient či RSS. Kromě čtečky knih tak získáte i jakousi provizorní náhradu za tablet.
 Jinke Hanlin V90 |
|
Pocketbook Pro 912
Pocketbook Pro 912
Hned na dalším místě, jen o pár procent hůře se umístila druhá devítipalcová čtečka. Ta nabídne o něco jemnější displej, k jehož dotykovému ovládání však potřebujete něco navíc. Tím není nic jiného než dotykové pero (stylus), na která jsme si již odvykli. Problémem je, že stylusy vždy platila za přesná zařízení, v případě této čtečky je tomu trochu jinak. Pokud se trefujete na velké ovládací prvky, je vše v pořádku, pokud však chcete označit text – třeba kvůli zkopírování do slovníku, není to nic jednoduchého. Dostat kurzor do mezery mezi slovy rozhodně není otázka jednoho pokusu.
Displej nabídne jemnější rozlišení než Jinke Hanlin – 825 × 1 200 – avšak má o něco horší kontrast, především vinnou velmi šedého elektronického papíru. Pomalejší je pak překreslování, které se v souvislosti na prováděné činnosti protahuje u na několik sekund. K nejrychlejším nepatří ani prostředí čtečky. Především otevírání složitějších dokumentů v PDF je za trest. Pokud jej zvětšíte a toužíte po přechodu na další stránku, počkáte si dlouhé vteřiny, které se klidně protáhnou na 10-15 s. Celkový dojem z čtečky pak pokazí plastová záda, která působí levným dojmem i vinnou lesklých prvků.
 Pocketbook Pro 912 |
|
Prestigio Libretoo
Prestigio Libretoo
Výrobce vycházel při navrhování čtečky z designu třetí generace Kindlu s klávesnicí. Na rozdíl od trochu obyčejně šedého Kindlu zvolili návrháři čistě černou barvu, která působí elegantnějším dojmem. Tlačítka pro otáčení stránek ale najdete pouze na levé straně. Pro někoho, kdo drží čtečku v pravé ruce, to může být výhoda – není potřeba složitě přehmatávat a stránka se dá pohodlně otočit palcem. V opačném případě vás však při každém otočení čeká nepříjemná ekvilibristika. Čtečka rozhodně potěší přibaleným příslušenstvím. V krabici najdete elegantní kožené pouzdro v černé barvě doplněno červenými doplňky a odznáčkem ve tvaru loga Prestigia.
Mnohem důležitější jsou však provozní vlastnosti při čtení knih. Těmi nás čtečka zrovna dvakrát neoslnila. Nevýhody spatřujeme v kvalitách elektronického papíru, na kterém při otáčení stránek nebo procházení menu zůstávají zřetelné obrysy předchozích nabídek či stránek. Docela často tak budete při čtení obnovovat displej speciálním tlačítkem. Ani rychlost čtečky není nijak oslňující, i při běžných formátech (ePub, TXT) se čtečka dokáže zamyslet třeba na dvě sekundy, než dojde k samotnému překreslení displeje. V kombinaci s poměrně tuhými tlačítky se nám několikrát stalo, že nebylo poznat, jestli je čtečka „kousnutá“, nebo špatně reagovalo tlačítko.
 Prestigio Libretto |
|
