Pád tedy vypadá velmi strmě, nicméně nezapomínejme, že jde o odhad "cizí" agentury, nikoliv o odhady samotných výrobců, což by pro ně byl výrazně větší problém (podle interních odhadů se dimenzuje výroba a logistika). Původní odhad IHS iSuppli byl navíc podle všeho dost silně nadsazený a projekce pro další roky počítala s nárůsty prodejů téměř geometrickou řadou: za rok 2012 to mělo být oněch 22 milionů, o rok později již 72 milionů a v roce 2016 těžko uvěřitelných 181 mil. kusů.
Za relativně nízké prodeje Ultrabooků může podle analytiků hlavně cenová politika Intelu; je pravda, že Ultra-zařízení nepatří zrovna k levným a i když jde často o povedené a výkonné notebooky, většina uživatelů není ochotná dát za ně mezi 20 a 35 tisíci korun. Marže výrobců přitom na vině nejsou, jak je vidět v grafu nahoře, nejsou nijak vysoké (nebo alespoň v minulých letech nebyly). Velkou marži, prý až 60 %, má Intel jako dodavatel klíčových komponent.
Otázkou je, zda relativně nízké prodeje Intelu, který celou kategorii Ultrabooků v podstatě vymyslel, vůbec vadí. Menší množství uživatelů, kteří jsou ochotní si připlatit, pro něj může být lepší než vyšší množství prodaných kusů s minimální marží. V každém případě se nezdá, že by polovodičový gigant hodlal svoji strategii ohledně notebooků v blízké budoucnosti nějak zásadně měnit.
Zdroj: ExtremeTech
