Konec čipů Sandy Bridge – Intel oznámil EOL pro 32nm Core i5 a Core i7

27. 9. 2012

Éra 32nm procesu u Intelu pomalu ale jistě končí. Polovodičový gigant v minulosti obvykle ponechával na trhu výběhová CPU poměrně dlouhou dobu, aby udržel starší továrny zaměstnané. U 22nm procesu však tlačí na pilu víc. Už v létě zástupci firmy uvedli, že čipy Ivy Bridge tvořily tou dobou čtvrtinu produkce a 22nm proces zaznamenává nejrychlejší rozjezd v historii Intelu. Důsledkem této rychlé obměny není nic jiného, než že se 32nm CPU Sandy Bridge budou brzy poroučet. Na jaře definitivně skončí všechna čtyřjádra této architektury, včetně vysoce populárního Core i5-2500K.

Přesněji řečeno, společnost na jaro příštího roku oznámila takzvaný „end of life“ (EOL) těchto procesorů. To znamená, že na ně přestane přijímat objednávky, což po určité době automaticky znamená konec výroby. Zaříznuty budou čipy Celeron G440, dále Core i5-2310, i5-2320, i5-2400, i5-2400S, i5-2405S, i5-2500, i5-2500K, i5-2500S, i5-2500 a s nimi i Core i7-2600, i7-2600K a i7-2600S. Navíc skončí i již 22nm procesor Core i5-3450. Uvedené čipy mají EOL stanoveno na 29. března (marca). Vedle toho byl již dříve oznámen konec čipů Sandy Bridge s deaktivovanou grafikou (tedy Core i5-2380P, i5-2450P a i5-2550K), k čemuž dojde 22. února.

Procesory Intel

Po tomto datu se tyto procesory v nabídce Intelu obrazně řečeno přestěhují na vejminek – čekat na smrt. To znamená, že produkce skončí a odejdou již jen předem nasmlouvané objednávky (poslední budou vypořádány do 27. září/septembra; u procesorů bez grafiky do 9. srpna/augusta). Boxované procesory budou k dispozici už jen ze starých skladových zásob. A po jejich vyčerpání bude se Sandy Bridge konec. Tedy s jednou malou výjimkou. Pro zákazníky ze sektoru embedded si Intel ponechá v nabídce dva modely čtyřjader, a to Core i7-2600 a Core i5-2400. Pochopitelně ale budou k dostání jen speciálními distribučními cestami.

Z plánovaného konce procesorů Sandy Bridge není pochopitelně třeba dělat drama. Tyto procesory se sice (alespoň dle mého názoru) zapsaly do historie hardwaru zlatým písmem, v architektuře Ivy Bridge mají však důstojnou náhradu. Ovšem s jednou výhradou, kterou zde nemůžu nezmínit. Po procesorech architektury Sandy Bridge se asi bude stýskat přetaktovávačům.

U těchto čipů totiž Intel ještě letoval tepelný rozvaděč k čipu, zatímco u 22nm procesorů místo toho začal používat teplovodivou pastu. Její diskutabilní kvalita znamená často značně vyšší teploty v zátěži a také mnoho stížností od uživatelů, zvyklých na skvělý taktovací potenciál předchozí generace. Na druhou stranu je třeba přiznat, že Ivy Bridge má na stejné frekvenci o nějaké to procento vyšší výkon, což vám bolístku s pastou trochu vykompenzuje.

Zdroje: CPU World (1, 2)