Displej LCD se skládá ze dvou vrstev plochého, polarizačního materiálu, mezi nimiž je vrstva roztoku s tekutými krystaly; mírným zatlačením na displej se můžeme přesvědčit sami. Důležitější ale je, že při průchodu elektrického proudu se krystaly přerovnají a pro světlo jsou polopropustné. Velkou výhodou také je, že nijak příliš neoslňují a mají nízkou spotřebu energie. Navíc ovšem:
- Mají větší efektivní plochu pro zobrazení
- Nevzniká u nich zakřivení obrazu
- Díky nižší spotřebě energie nevydávají tak velké množství tepla
- Nevyzařují elektromagnetické záření
Užitná hodnota 15palcového displeje LCD je v podstatě ekvivalentní 19palcové obrazovce; některé notebooky mají i 17palcový displej. To je důsledkem nejen velkého rozlišení, ale také toho, že u notebooku sedíme zkrátka blíže a stačí nám tak výrazně menší obraz. Díky přímému adresování displeje (kde každý pixel přesně odpovídá jistému tranzistoru) mají přesný a ostrý obraz; narozdíl od CRT obrazovky u nich nevznikají jevy jako poduškovitý nebo soudkovitý obraz, případně chyby ve sbíhavosti na hranách obrazu. Displeje LCD jsou také úspornější a bezpečnější s ohledem na vyzařování.
Jak pracuje LCD displej?
Polarizační filtr LCD displeje umožňuje průchod jen těch světelných vln, které jsou orientovány stejným směrem jako samotný filtr. Jestliže je druhý polarizační filtr orientován kolmo na první, neprochází žádné světlo, zatímco při shodné orientaci prochází vše - změnou úhlu orientace lze řídit množství procházejícího světla. A tato změna úhlu je úkolem buňky tekutých krystalů, na kterou působí elektrický náboj. Barevný displej má navíc pro každý pixel hned tři buňky, a sice pro červenou, zelenou a modrou barvu s odpovídajícími tranzistory; je možné hovořit o subpixelech.
Rozlišení
Rozlišení udáváme jako počet pixelů ve vodorovném a svislém směru. Podívejme se nyní na tabulku, která shrnuje různá standardní rozlišení.
| Standard | Rozlišení | Poměr stran |
| VGA | 640 × 480 | 4:3 |
| SVGA | 800 × 600 | 4:3 |
| XGA | 1024 × 768 | 4:3 |
| WXGA+ | 1440 × 900 | 16:10 |
| SXGA | 1280 × 1024 | 5:4 |
| SXGA+ | 1400 × 1050 | 4:3 |
| WSXGA | 1600 × 1024 | 25:16 |
| WSXGA+ | 1680 × 1050 | 16:10 |
| UXGA | 1600 × 1200 | 4:3 |
| HDTV | 1920 × 1080 | 16:9 |
| WUXGA | 1920 × 1200 | 16:10 |
| QXGA | 2048 × 1536 | 4:3 |
Současné notebooky mají často 14-17palcové displeje LCD s rozlišením SXGA+ (1400 × 1050) nebo UXGA (1600 × 1200); na klasické katodové obrazovce o stejné velikosti by tak velké rozlišení bylo nepoužitelné, ale pro notebook je ideální, protože LCD panel má ostřejší obraz a uživatel sedí notebooku blíže. Na stolních panelech mají tato rozlišení smysl až u rozměru 17-18 palců.
V současnosti je u displejů kolem úhlopříčky 15 palců standardem rozlišení 1366 × 768 bodů, což mnoho uživatelů považuje spíše za nedostatečné - notebooků s 15palcovým displejem s rozlišením 1440 × 900 je spíše méně (toto rozlišení používá například MacBook Pro), horizontální rozlišení s počtem 1600 obrazových bodů je rovněž v menšině, a vyznačují se jím zejména modely určené pro byznys. Rozlišení Full HD (1920 × 1080) je pak typické pro notebooky určené pro prohlížení či zpracování Full HD videa, například pro nedávno uvedený Sony VAIO F22.
Pro mnohé uživatele je rozlišení 1600 × 1200 u notebooku obtížně čitelné. Částečným řešením mohou být Velké ikony, které nastavíme z Ovládacích panelů, ikona Zobrazení; pod Windows XP klepneme z karty Vzhled na tlačítko Efekty a zde zaškrtneme políčko Používat velké ikony.
Kontrast a jas panelů LCD
Jas a kontrast se sice týká i klasických CRT monitorů, ale při posuzování LCD displeje je ještě důležitější. Nevýrazné zobrazení na monitoru je téměř vždy důsledkem nesprávného nastavení jasu, nebo naopak opotřebení monitoru; jas LCD panelů se oproti tomu skutečně od jednoho modelu k druhému liší. Jas se měří v jednotkách nit (nt) neboli kandelách na čtvereční metr.
Kontrast se vyjadřuje jako poměr svítivosti mezi bílou a černou; vyšší kontrast znamená ostřejší a čitelnější text.
ČLÁNKY DO MAILU