Lenovo IdeaPad Y560: výkon s křišťálovým zvukem

Úvod, vzhled, kvalita zpracování

Řada Y je mezi konzumními notebooky Lenovo IdeaPad poměrně nová. Jedná se o nejvyšší, resp. nejvýkonnější třídu IdeaPadů. Tyto notebooky poskytují vysoký multimediální a herní výkon, kvalitní obraz a zvuk. Řada ukázala své růžky už loni modelem Y550, resp. aktualizovanou verzí Y550p s architekturou Intel Calpella a mainstreamovým grafickým čipem nVIDIA. Novinka - Y560 - přináší svěží, modernější design, výkonnější grafickou kartu ATI, která podporuje přepínání, a v neposlední řadě také značkové reproduktory JBL; to vše za cenu kolem 21 500 Kč s DPH. Předchozí generaci jsme hodnotili kladně, získá kladné hodnocení i nový model?

Vzhled

Ve srovnání s předchozí generací má IdeaPad Y560 papírově téměř shodné rozměry (385 × 255 × 33 mm) i hmotnost (2,62 kg), které nijak nevybočují ze standardu třídy. Přestože základní designové prvky řady byly zachovány, vzhled notebooku prošel poměrně výraznou změnou. Už první dojem z počítače je mnohonásobně lepší než v případě Y550, která byla trochu baculatá - zařízení díky rafinovaným tvarům působí příjemně tenkým a kompaktním dojmem.

Lenovo zachovalo promyšlený potisk víka displeje, kdy je na saténově matném podkladu (s mírným třpytem) lesklý geometrický vzor. Zachováno bylo rovněž orámování víka oranžovým lemem, který je viditelný jak za zavřeného, tak otevřeného stavu a střídmému víku dodává drzý nádech. Plastické logo výrobce samozřejmě nechybí, výrazné jsou také pokovené kryty pantů. (Pozn.: Nové modely Y560, které jsou momentálně na trhu, mají radikálně odlišný design víka, podobný Y550p.)

Po otevření víka displeje na nás opět dýchne design řady Y. Veškeré plochy jsou lesklé, zvyknout si tak musíme na všudypřítomné otisky prstů a občasné škrábance. Prostor nad klávesnicí je sytě černý, umístěné jsou v něm dvě masivní mřížky reproduktorů. Klávesnice a prostor kolem ní je vyvedený v tmavě šedé, tentokrát metalické barvě se vzorem podobným kovu, která za určitých světelných podmínek přechází v hnědou. Rámeček tenkého víka displeje je černý.

Na závěr tradičně zmíním diodové indikátory, které jsou všechny (až na optickou mechaniku) bílé, intenzita světla nijak neruší a působí vkusně. Nad klávesnicí najdeme ukazatele aktivity pevného disku, Bluetooth a Wi-Fi. Vlevo je podsvícené tlačítko napájení (při spánku bliká), vpravo ztlumení zvuku (signalizované podsvícením). Na přední hraně základny se nachází pouze dvě diody - napájení a baterie (nízký stav indikovaný červeně). Zajímavostí řady Y je podsvícené logo IdeaPad v pravé opěrce zápěstí.

Kvalita zpracování a konstrukce

Co se kvality zpracování týče, udělal na mě IdeaPad Y560 poměrně dobrý dojem. Dílenské provedení je velice dobré - plasty přesně lícují, jednotlivé díly mají kvalitní úpravu. Tuhost konstrukce je dostatečná a ze standardu třídy nevybočuje - základna se neprohýbá příliš ochotně, jen pravá strana je kvůli optické mechanice o poznání měkčí, opěrky zápěstí jsou nadprůměrně tuhé. Zvedání notebooku za roh základny je bez problému na pravé straně, vlevo už ale prohýbání pozorujeme. Co se víka displeje týče, to se kvůli klenutí mírně prohýbá, ačkoliv vady v obraze prakticky nesledujeme; v krutu se chová spíše nadstandardně, tradičně si jen "zalupe". Trochu méně pevný je oranžový lem.

Klávesnice, touchpad, porty

Klávesnice

Klávesnice je totožná s minulou generací, zachovala si tak všechny (dobré) vlastnosti. Pohodlně se na ní píše (zvlášť přihlédnu-li k faktu, že máme co dočinění s výkonným multimediálním strojem), jednotlivé klávesy mají příjemný odpor i zdvih, stisk je jistý. Klávesnice má hluboký zvuk, je možné na ní psát poměrně tiše. Někoho překvapí absence numerického bloku, osobně si ale myslím, že pro hráče je tato varianta příjemnější díky vystředění s displejem a touchpadem. Podpora klávesnice se od minula zlepšila, na prohýbání ale samozřejmě přesto narazíme. Nepozoroval jsem ale žádnou vůli a s ní spojené rezonování.

Rozložení je pro IdeaPady typické - uspořádání do základních šesti řad, velkorysé kurzorové šipky, klávesy Home, End, Page Up a Down v krajním pravém sloupci a dvouřadý Enter. Oranžová funkční klávesa Fn je na místě klávesy Control; dvojhmatem ovládá především funkce v horní řadě kláves (vypnutí webové kamery, spánek, vypnutí podsvícení displeje, přepínání obrazových zařízení, změna rozlišení, ovládání bezdrátových sítí, vypínání touchpadu), ovšem na kurzorových šipkách nalezneme také úpravu jasu displeje a dublované ovládání hlasitosti.

Nad klávesnicí se uhnízdila dvě dotyková tlačítka (spuštění správce napájení a změnu režimu OneKey Theater - úprava režimu zvuku a obrazu, např. při přehrávání multimédií). Dotyková ploška SlideNav rovněž nechybí. Pomocí ní můžete spouštět uživatelsky nadefinované aplikace, měnit pozadí plochy či zamykat displej. Pokud povolíte novou zkušební verzi ovládacího software, získáte možnost přepínat mezi virtuálními plochami. Vlevo od klávesnice je kromě tlačítka napájení taky všudypřítomné OneKey Rescue (zálohování a obnova), vpravo ovládání hlasitosti. Caps a Num Lock jsou indikované diodou přímo v klávese.

Touchpad

Y550 měla touchpad standardní velikosti, novinka jde v tomto směru dál - šířka touchpadu je shodná s velikostí mezerníku (9,5 × 5 cm), máme tak před sebou opravdu velkou plochu. S touchpadem jsem byl spokojený - dodavatelem je Synaptics, což jeho kvality do velké míry definuje. Odezva dotykové plochy je výborná, citlivost i přesnost rovněž. Touchpad podporuje multidotyková gesta (zoom, otáčení, gesto třemi prsty apod.), rolování samozřejmě také.

Povrch je vroubkovaný pro lepší pohyb prstu (což kvůli lesklému povrchu pomáhá jen částečně), někomu je toto provedení ovšem nepříjemné, já s ním problém nemám. Nebýt vroubkování, těžko byste touchpad kvůli mělkému zapuštění rozeznali od opěrek zápěstí, ovšem ani tak si není uživatel vždy jistý. Rolovací plošku rozeznáte i hmatem.

Rozměrná tlačítka touchpadu plní svou úlohu velice dobře, stisknout je lze kdekoliv v jejich ploše, jen nepatří k nejtišším a rezonují. Mezi nimi si našla místo signalizační dioda vypnutého touchpadu, kterou chválím.

Porty

Na levé straně se nachází postupně analogový obrazový výstup D-Sub (standardní kvality, při rozlišení 1680 × 1050 pixelů bez vad v obraze), dále digitální HDMI výstup se zvukem (pro použití je nutné aktivovat dedikovaný grafický čip ATI), gigabitový ethernet (Broadcom), dvojice USB 2.0 konektorů s velmi omezeným prostorem kolem a dvojice audio konektorů. Pravá strana ukrývá kromě optické mechaniky také zdířku zámku Kensington, napájecí konektor, dále USB 2.0 a kombinovaný eSATA/USB 2.0 port, pod nimiž se na těžko přístupné zkosené hraně nachází 34 mm ExpressCard slot. Přední hrana už nabízí pouze čtečku paměťových karet.

Konektorová výbava IdeaPadu Y560 je pro multimediální ráz notebooku zcela adekvátní. Jen USB porty na levé straně jsou poněkud stísněné, vpravo zase zamrzí špatně přístupný slot karet ExpressCard.

Displej, zvukové možnosti, datové úložiště

Displej

Ve velmi tenkém víku je uložený standardní 15,6" širokoúhlý displej (typ CMO N156B6-L0D) s lesklým povrchem, LED podsvícením a standardním "HD Ready" rozlišením 1366 × 768 pixelů. Kontrast tohoto konkrétního displeje nebyl příliš přesvědčivý (což je u notebooku pro zábavu škoda), ani změna režimu OneKey Theater zobrazení příliš nepomohla. Pozorovací úhly jsou pro TN panel standardně horší. Díky senzoru okolního osvětlení si může Y560 regulovat jas displeje automaticky, ovšem tato funkce se mi opravdu neosvědčila (displej byl vždy tmavší, než bych chtěl), vypnout ji však není problém.

Přestože u "herních" notebooků z důvodu nízkého výkonu mobilních grafik nejsem příznivcem vysokých rozlišení displeje, v tomto případě, kdy se počítač snaží zaujmout kompletní multimediální výbavou, bych o displeji s rozlišením 1600 × 900 bodů pouvažoval, nehledě na to, že by měl lepší kontrast i podání barev.

Na internetu se objevily zprávy a videa o tom, že displeje v Y560 trpí jistým šumem. Situace se má tak, že, šum "tam" opravdu je. Ovšem rozhodně bych stav neoznačil za problém - za normálních okolností nemáte šanci si šumu všimnout, patrný je až při specifických (nízkých) nastaveních jasu/gama. Já osobně jsem si šumu všiml až po nesprávném ukončení hry Mafia II, která zanechala ztmavený obraz. Nebýt toho (a znalosti situace), ničeho bych si nevšiml.

Víko displeje spojují se základnou dva panty umístěné za notebookem, kvůli čemuž víko otevřeme "pouze" do úhlu 135¬∞. Panty mají solidní tuhost, takže displej celkem bezpečně drží na místě, ovšem kvůli silné páce trpí výrazným třesem/pružením. Otevřít víko displeje je ale poměrně obtížné, protože leží opravdu těsně na základně notebooku (mimochodem při přenášení klávesy tlačí na displej) a výrobce uživateli situaci neulehčil použitelným prolisem či štěrbinou. Jakmile však najdete ten správný grif, dá se otevřít jednou rukou.

V rámečku nad displejem najdeme vestavěnou 1,2 MPx (1280 × 1024 pixelů) webovou kameru běžné kvality obrazu s diodovou indikací aktivity.

Zvukové možnosti

Zvuk integrovaným zvukovým zařízením zprostředkovává v čipové sadě vestavěný kodek Realtek. Vícekanálový digitální zvuk vedený skrze HDMI si už vzala na starost ATI. Notebook se pyšní certifikací Dolby Home Theater v3.

Vestavěné reproduktory jsou jednou z chloub Y560, jelikož za nimi stojí samotná JBL a je to opravdu znát. Už Y550 přinesla na poměry notebooků výbornou reprosoustavu 2.1. Tentokrát byl sice subwoofer vynechán, přesto hrají reproduktory ještě lépe než u předchůdce. Nebojím se říct, že se IdeaPad Y560 pyšní jedněmi z nejlepších notebookových reproduktorů vůbec - mají sytý, přirozený zvuk, který se příjemně poslouchá. Nehledě na to, že mají výbornou hlasitost (běžné notebooky překonají minimálně o 100%) a čistotu reprodukce i při nejvyšší hlasitosti, kterou Lenovo mimochodem garantuje. Reproduktory JBL si tedy zaslouží jedničku s hvězdičkou!

Dodám jen, že ve víku displeje je po boku webové kamery vestavěná dvojice stereofonních mikrofonů především pro videohovory, jejichž kvalita neoslní.

Datové úložiště

Multimediální a herní notebook potřebuje dostatek rychlého prostoru pro data. Zvolen byl klasický 500 GB pevný disk Seagate, jehož dvě plotny rotují rychlostí 7 200 otáček za minutu, proto je také vybaven 16 MB vyrovnávací pamětí. K jeho výkonu nemám námitek, práce s daty byla obecně svižná - průměrná rychlost čtení se pohybovala kolem 87 MB/s s přístupovou dobou pod 16 ms, což parametrům úložiště zcela odpovídá. Dodám jen, že disk nepatřil k nejtišším ani v klidu, ani při práci.

Datové úložiště je z výroby rozdělené na dva přístupné oddíly (systémový oddíl o velikosti 420 GB a 30 GB oddíl s ovladači a mapováním záloh aplikace OneKey Recovery). Zbylé místo (cca 15 GB) zabírá skrytý oddíl s tovární zálohou systému a záchranným rozhraním OneKey Rescue.

Výkon, herní testy, provozní hluk a chlazení

Výkon

Námi vybraná "prostřední" konfigurace IdeaPadu Y560 dává uživateli díky možnosti přepínání mezi integrovaným čipem v procesoru a dedikovanou grafickou kartou volit, kdy probudit rudou "bestii" ATI a kdy naopak dát přednost úsporné grafice Intel, která na většinu činností od prohlížení webu až po přehrávání HD videa stačí.

Srdcem testovaného IdeaPadu se stal plnokrevný dvoujádrový procesor Arrandale, Intel Core i5-520M (v českých luzích a hájích najdeme nižší verzi 460M), který podporuje všechny funkce své rodiny od Hyper Threadingu (2 vlákna na jedno jádro, tedy "virtuální čtyřjádro") až po užitečný Turbo Boost (přetaktování při vytížení méně jader ze standardních 2,4 až na 2,93 GHz). Zvolena byla samozřejmě čipová sada HM55 a 4 GB operační paměti (DDRIII 1 066 MHz).

Dedikovaný čip vyšší střední třídy ATI Mobility Radeon HD 5730 je příbuzný s oblíbenou HD 5650, přidává však zvýšené takty jádra a pamětí. Přepínání karet určuje uživatel buď posuvníkem na přední hraně notebooku (pozn.: nepříliš pohodlná varianta, nutné použití nehtu), popř. nabídkou na ploše Windows; výkonný čip je signalizovaný diodou u přepínače. ATI tento procesor řadí do kategorie "Premium Graphics", s čímž je možné objektivně souhlasit. Výkon se pohybuje mírně nad střední třídou, díky architektuře připravené na moderní počítačové hry (podpora DirectX 11 s shadery 5.0, odpovídající poměr výpočetních jednotek) podává lepší výkony než recyklované nVIDIA GeForce 3XX stejné třídy.

Herní výkon je tedy na poměry notebooků velmi dobrý - nové hry spustíte v nativním rozlišení s určitými omezeními obvykle na vysoké detaily (pokročilá fyzika, složité stínování či vyhlazování hran budou u náročných her už na grafickou kartu moc), hry starší 1-2 let poběží plynule na nejvyšší detaily. Podívejme se ale na konkrétní výsledky v aktuálních počítačových hrách - jak vidíte, u novinek je sice průměrný výkon naprosto bez problému, ovšem často se setkáváme s poklesem FPS (snímky za vteřinu) až pod únosnou mez 20 FPS.

1) DX11 nebylo možné spustit, hra měla problémy v obraze.
2) Při vypnutí HBAO se výkon zhruba o 50% zlepší, výrazná změna v kvalitě však nenastane.
3) Při vysokých stínech se hra pohybuje obvykle kolem 20-25 FPS.
4) Bylo nutné vypnout vertikální synchronizaci, jinak je hra nehratelná (pomalá odezva kláves).

Provozní hluk a chlazení

Při chodu na integrovanou grafickou kartu Intel je možné v režimu snížené spotřeby za více než dostatečného výkonu pro kancelář či web dosáhnout velmi tichého provozu (až na hlučný pevný disk) - ventilátor se většinu času vůbec netočí, jen občas profoukne pasiv a zase se vypne. Jen při dlouhodobé vyšší zátěži se ventilátor na nízké otáčky rozeběhne stále (osobně mi tento chod byl příjemnější než nárazové vyfukování). Přepneme-li na výkonnou grafickou kartu ATI, točí se od jisté doby ventilátor na nízké úrovni stále (ale při nižším vytížení je schopný i vypínat - ATI PowerPlay tedy funguje dobře).

Teploty při provozu s integrovaným grafickým čipem jsou srovnatelné s jakýmkoliv jiným notebookem v takovém režimu - čipy se drží mezi 40-50¬∞C, pevný disk do 40¬∞C, ani šasi se nijak nezahřívá (klávesnice do 33¬∞C, opěrky s touchpadem ani při vyšším zatížení nedosáhnou tělesné teploty, rub notebooku do 40¬∞C). S provozem na klíně není problém.

Změna nastává až při vysokém výkonnostním vytížení za použití dedikované grafické karty. V tomto případě mám z chlazení poněkud rozporuplné pocity. Původně jsem chtěl kritizovat, ale na druhou stranu při porovnání s konkurencí a přihlédnutí k dále popsaným okolnostem jsem spíš neutrální. Teploty komponent dosahují velmi vysoké úrovně - běžně přes 90¬∞C, výjimkou při delším hraní velmi náročné hry nejsou nárazově ani teploty nad 100¬∞C, pevný disk ale ovlivněn není. Na druhou stranu se mi nestalo, že by se notebook vypnul či začal zpomalovat. Že je v takovém případě chlazení hlučnější, asi není nutné zdůrazňovat, je to navíc přirozené (při hraní méně náročné hry je ovšem chlazení poměrně tiché). Ventilátorem vyfukovaný vzduch dokonce dosahuje nezřídka teplot kolem 85¬∞C, což už je opravdu velmi vysoká hodnota. Ovšem teploty rubu šasi jsou běžné (u ventilátoru, pod kterým je kovový plech, cca 50¬∞C, ovšem lokálně), lícní strana základny - opěrky a klávesnice - mají naopak velmi příjemné teploty, což mě velmi překvapilo (opěrky a touchpad do 37¬∞C, klávesnice do 40¬∞C).

Na závěr jen doplním pár postřehů - jednak, chlazení jednoznačně nemá žádné rezervy, tato konfigurace je ta nejvyšší, kterou s čistým svědomím uchladí, proto koupi verze se čtyřjádrovým procesorem nedoporučuji. Co se konstrukce chlazení týče, je velmi kompaktní, celé měděné, ovšem chladící trubice heatpipe jsou spojené a v sérii prochází skrze oba čipy, čímž ovlivňují jejich teplotu.

Bezdrátová konektivita, Napájení a výdrž

Bezdrátová konektivita

Pro bezdrátové spojení s okolním světem (popř. okolními zařízeními) je k dispozici standardní dvojice prostředků - Bluetooth 2.1 modul s EDR od Broadcomu a Wi-Fi adaptér Intel podporující standardy 802.11b/g/n.

V testovaném modelu nebyl k dispozici slot na kartu SIM, notebook nebylo ani možné doplnit o vestavěný modul pro připojení do sítí mobilních operátorů.

Dodám jen, že o softwarové přepínání bezdrátových zařízení se stará utilita pod zkratkou Fn+F5, hardwarový vypínač se nachází na čelní hraně základny vpravo.

Napájení a výdrž

O napájení se stará šestičlánková Li-Ion baterie s mírně nadstandardní nominální kapacitou 57 Wh (překvapivě s články Sony, váha 332 g), která z těla notebooku nevyčnívá. Nabíjí ji starší, nepříliš kompaktní Lenovo 90 W napájecí adaptér (váha 479 g i s kabeláží), který je schopen baterii za chodu "doplnit" zhruba za 2-3 hodiny v závislosti na zatížení.

S integrovanou grafickou kartou, která pro všechny měřené činnosti samozřejmě s rezervou stačí, se Y560 při kancelářské práci vybije až téměř za čtyři a půl hodiny při běžné spotřebě kolem 10 W. Prohlížení webu si samozřejmě díky aktivní WiFi a flashovým animacím řekne zhruba o 13 W (přehrávání YouTube SD videa 19 W), výdrž tak klesne na stále slušné tři a půl hodiny. "Promítání" filmu si řekne v podstatě stabilně o 19 W, stihnete tak s výdrží dvě a půl hodiny i delší celovečerní biják.

Při přepnutí na dedikovanou grafickou kartu ATI spotřeba zhruba o polovinu stoupne. V klidu si notebook řekne o 17-18 W, video odběr zvýší až na 30 W, za plného vytížení se spotřeba přehoupne i přes 50 W (při hraní hry běžně 30-40 W).

IdeaPad Y560 je díky páté verzi správce napájení Energy Management (5.4) vybaven funkcí šetření životnosti baterie tím, že je volitelně nabíjena pouze do 80% své kapacity. Pokud často používáte notebook připojený k nabíječce a oželíte 20% kapacity, tato funkce vám bude jistě velmi užitečná.

Linux, Dodávaný software, Zhodnocení

Linux

Live CD linuxové distribuce Ubuntu 10.10 dokázalo obsloužit všechny základní funkce notebooku včetně bezdrátových zařízení. Zkratky a klávesy pro ovládání hlasitosti, jasu, ale také vypínání displeje fungovaly bez problému. Dodám jen, že v Linuxu není podporováno přepínání grafických karet, jako výchozí se samozřejmě použije ta dedikovaná. Eventuelně můžete grafický adaptér nastavit napevno v BIOSu. Myslete však na to, že bez dedikovaného čipu ATI nebude funkční HDMI.

Dodávaný software

Za operační systém byl zvolen Microsoft Windows 7 Home Premium v 64bitové edici, která tak dokáže využít celé 4 GB vestavěné operační paměti. Nechybí certifikace Lenovo Enhanced Experience, která dokazuje spolupráci Lenova s Microsoftem pro co nejhladší běh Windows 7.

Testovaný IdeaPad Y560 (možná kvůli tomu, že se jednalo o mezinárodní anglickou verzi) obsahoval větší množství předinstalovaného softwaru, než na jaké jsme u Lenova zvyklí. Microsoft přirozeně dodal zkušební verzi Office 2007 a balík Windows Live Essentials. Předinstalována byla rovněž trial verze bezpečnostního balíku McAfee či (nepochopitelně) vnucující se klient ooVoo.

Samo Lenovo dodalo v součinnosti především se CyberLinkem další aplikace. Z těch zajímavějších zmíním OneKey Recovery (zálohovací aplikace se záchranným rozhraním OneKey Rescue), OneKey Theater (změna režimu zobrazení a zvuku manuálně, nebo automaticky na základě prováděných činností), DirectShare (pokročilý správce sdílení) či ReadyComm (správce sítí a připojení). "Zabezpečení" obličejem VeriFace nechybí. Více se o technologiích Lenovo dočtete v našem samostatném článku.

Novinkou je aplikace SplitScreen (rozdělení displeje do sektorů, do kterých lze umisťovat okna), mezi staré známé patří MediaShow (správce multimédií), Power2Go (vypalovací software) a YouCam 3 (snímání webovou kamerou s efekty, funkce zrcadla).

Verdikt

Ač lesklý, přesto rafinovaně vkusný Lenovo IdeaPad Y560 cílí na uživatele, kteří hledají především výkon a náročnější multimediální vyžití, což jim notebook díky výkonnému procesoru a grafické kartě vyšší střední třídy plnými doušky poskytne; s přepínáním grafických adaptérů však nabídne i příjemnou výdrž na baterii. Počítač zaujme špičkovými reproduktory JBL, pro Lenovo typicky nadstandardní kvalitou zpracování, povedenou klávesnicí a velkým, citlivým touchpadem.

Není ale všechno zlato, co se třpytí, a tak je i Y560 "vybavena" několika vlastnostmi, ze kterých úplně nadšený nejsem. Pokud bych měl jmenovat jednu, určitě by to bylo chlazení v zátěži, které je tak trochu jako Jeckyll a Hyde - teploty komponent i vyfukovaného vzduchu jsou vysoké, ovšem lícní strana základny jako by s horkem uvnitř neměla nic společného. Kromě chlazení bych se zmínil ještě o displeji, který mohl být lepší.

Celkové mám ale z notebooku pocit dobrý, získá si tak ode mě kladné hodnocení, protože ve většině ohledů je lepším standardem třídy a v nedostatcích oproti konkurenci nevyčnívá, spíše naopak. Přesto bych ale doporučil koupi slabší verze s Core i3, která se bude méně zahřívat, přitom výkon výrazně nižší nebude.

Kompletní fotogalerie

Kompletní fotogalerie

Specifikace a parametry, výsledky benchmarků a testů výdrže

Specifikace, výsledky testů a výdrže

 

 

Poznámka:  * prohlížení webu přes Wi-Fi, poloviční jas displeje; ** kancelářská práce, poloviční jas displeje, vypnuto Wi-Fi i Bluetooth; *** Přehrávání filmu v DivX, SD rozlišení, Wi-Fi aktivní

Výkonnostní testy provedeny s dedikovanou grafickou kartou ATI Mobility Radeon HD 5730, testy výdrže s integrovaným čipem Intel HD.