Lenovo ThinkPad X1: nejtenčí profesionál (test)

Už od začátku roku se objevovaly informace v souvislosti s  ThinkPady vybavenými architekturou Huron River. Přestože o většině modelů se podrobně vědělo s dostatečným předstihem z prosáknutých interních informací výrobce, velkou neznámou představoval blíže nespecifikovaný ultramobilní notebook řady X. Až začátkem jara spatřily světlo světa první informace a obrázky, které jasně ukázaly, že si pro nás Lenovo přichystalo něco neobvyklého‚Ķ

 

ThinkPad X1 je pro čínského výrobce úplnou novinkou. Jedná se o pracovní stroj, který - ač to bude pro mnohé zklamání - není následovníkem řady X300, dokonce není ani úplně klasickým zástupcem řady X. Ve stručnosti má X1 ztělesňovat co možná nejtenčí korporátní notebook s výhodami ThinkPadů, ale také kompromisy, které takový stroj logicky přináší. Přesto se má stále řadit do rodiny ThinkPad Classic.

 

Pro dnešní test se nám exkluzivně podařilo získat první "ostrý" vzorek v České republice, který se od toho u nás finálně prodávaného liší pouze kapacitou datového úložiště a paměti RAM. Do ruky se nám tak dostává konfigurace osazená plnokrevným dvoujádrovým procesorem Sandy Bridge, integrovanou grafickou kartou a SSD diskem. Koncová cena je předběžně odhadována na 45 000 Kč s DPH. Pojďme se podívat, zda nejsou kompromisy příliš velké!

Vzhled

Co se půdorysu týče, na 13 palců je stroj o něco rozměrnější, než by dle úhlopříčky člověk odhadoval (337 × 231,1 mm); "tloušťka" zavřeného přístroje je však více než příjemná (16,5 - 21,3 mm). Ručička na váze se zastavila těsně nad 1,7 kg, notebook je tak těžší, než vypadá. Je zajímavé, že při pohledu na ThinkPad X1 všichni nezávislí pozorovatelé jako první hlesli cosi o srovnání s listem papíru - takový pocit skutečně zavřený notebook díky minimální tloušťce a k tomu zkoseným hranám vzbuzuje.

Všechny části notebooku jsou provedené v černé, matné, jakoby pogumované povrchové úpravě; tu ale z ThinkPadů známe dlouho - odolává lépe škrábancům a do jisté míry také otiskům prstů. Počítač tak působí jak na pohled, tak na dotyk velmi příjemně. Po otevření tenoučkého víka displeje zažijeme poměrně výrazné překvapení - displej má lesklý, bezrámečkový překryv z tvrzeného skla, nicméně s poměrně výrazným černým lemem. Hned pod displejem zaujme chiclet klávesnice, ale o té až později. Základna má ostře řezané hrany, takové jsou rovněž všechny profily.

Diodových indikátorů je na ThinkPadu X1 relativně málo, jsou tradičně zelené, případně oranžové. Pod displejem najdeme trojici ukazatelů - Wi-Fi, Bluetooth a aktivitu pevného disku. Zavřeme-li víko, vidíme ukazatel nabíjení baterie (při nabíjení problikává, nízký stav baterie indikuje oranžovou barvou) a režimu spánku (svítí-li, notebook spí; bliká-li, přechází do hibernace). U konektoru napájení je další dioda, která svítí, je-li připojený adaptér.

Kvalita zpracování a konstrukce

Exkluzivní pracovní notebook s cenou převyšující 40 000 Kč si nemůže dovolit klopýtnout v kvalitě zpracování a konstrukce. Lenovo v případě X1 takovou chybu ani v nejmenším neudělalo. Začneme-li provedením, k němu nemůžu mít nejmenší výtku - všechny jednotlivé části šasi dokonale lícují, na vrzání (ani jiné nelibé zvuky) nenarazíme. Pouze pravá opěrka na velmi malé plošce při silném zatlačení klape (zřejmě baterie), při běžném použití ani úchopu se s tímto jevem však nemáme šanci setkat.

Konstrukce vychází z hořčíkové slitiny, kterou doplňuje plast na místech, kde se uživatel notebooku dotýká. Celé víko displeje je kovové, překryv panelu je z tvrzeného skla Gorilla, které je silně odolné vůči škrábancům. Díky kombinaci těchto faktorů vykazuje několikanásobně vyšší tuhost, než by se na první pohled zdálo - notebook je bez problému možné za roh plně otevřeného víka zvednout, ačkoliv při tlaku vady v obraze pozorujeme. Vana základny je také kovová, včetně vrchního rámu, pouze líc je překrytý plastem. Ani zde nedochází k žádnému prohýbání. Celkově působí notebook v ruce velmi solidním, kompaktním dojmem.

Klávesnice, touchpad, porty

Klávesnice

Už v předchozí části jsem nakousl, že X1 disponuje (jako první klasický ThinkPad) chiclet klávesnicí. Rozložení je šestiřadé s ergonomicky tvarovanými klávesami. Horní řada má redukovanou výšku, v rozích najdeme zvětšené Escape a Delete. Zbylý prostor zabírají tradičně tlačítka F1-12, dále Home, End a Insert. Mezi vedlejší (modré) funkce, které aktivujeme klávesou Fn v levém spodním rohu (v BIOSu je možné zaměnit s Controlem), patří zámek počítače, správa napájení, spánek, přepínání bezdrátových sítí, úprava nastavení zařízení pro videokonference, přepínání obrazových výstupů, úprava jasu displeje a trojice multimediálních kláves.

 

Page Up a Down jsou v bloku s kurzorovými šipkami, Print Screen si našel své hnízdo mezi pravým Altem a Controlem. Mezi zajímavé vlastnosti klávesnice patří jednak nepromokavé provedení s dvojicí velkorysých odtokových kanálků (na styčné hraně s opěrkami) a jednak modrá funkce na mezerníku - podsvícení klávesnice, které nahradilo tradiční lampičku ThinkLight. Podsvícení je možné regulovat ve dvou krocích, s intenzitou ani homogenitou jsem neměl problém, prosvítá jen z ostrého úhlu.

Na klávesnici jsem si nejprve pár dní zvykal - pocit ze psaní je jiný, a to jak v porovnání s Edge, tak klasickými ThinkPady; klávesnice mi připomínala minulou generaci klávesnic strojů v černém. Ergonomie je velice dobrá, stisk je tvrdší, ovšem jistý, psaní je přesné a pohodlné. Kvůli tenké základně není tichá. Celkově musím i v tomto případě Lenovo pochválit - oproti klasické ThinkPadí klávesnici bych uvítal pouze sedmou řadu, ačkoliv ve srovnání s ostatními výrobci je tato výtka trochu nefér. Občas mohou uživateli při odkládání rukou vadit ostré rohy základny, pří psaní však problém není.

Vpravo od klávesnice najdeme ještě podsvícené tlačítko napájení (svítí, když je notebook zapnutý, pulzuje, je-li uspaný), modré ThinkVantage, vypínání mikrofonu a ovládání hlasitosti. Ztlumení zvuku a mikrofonu je signalizované oranžovou diodou.

Polohovací zařízení

Ačkoliv je X1 tenká jako list (nechám-li se trochu unést), stále se jedná o ThinkPad, ke kterému prostě neodmyslitelně patří dvojice polohovadel UltraNav - touchpad a TrackPoint. Začnu od konce - červený polohovací bod v klávesnici má standardně výbornou citlivost, doplňuje ho trojice vyhrazených tlačítek (levé, pravé a prostřední, ve výchozím nastavení rolovací). Tlačítka mají jistý, mírně hlučnější stisk, reagují v celé ploše.

Touchpad však zde opět nahradil clickpad s tlačítky integrovanými v dotykové plošce. Ačkoliv je jeho plocha na 13" notebook poměrně velkorysá, povrch má vroubkovanou konturu a celkově velmi dobrou odezvu, podporu gest, náročným uživatelům vyhovovat (jako žádný clickpad) nebude - jste-li zvyklí na prst položený na levém tlačítku, smiřte se s tradičně nižší obnovovací frekvencí; pravým tlačítkem zase není možné přesouvat. Zamrzí absence vyhrazené klávesy pro vypnutí touchpadu. I přesto však musím říct, že se jedná o jeden z povedených clickpadů.

Porty

Třináctipalcový ultratenký notebook samozřejmě nenabídne stejně širokou konektivitu jako velké notebooky, přesto se Lenovu povedlo vybavit nejtenčí ThinkPad tak, aby uživatel neměl pocit vyložených nedostatků, snad pomineme-li ExpressCard. Dále - X1 nedisponuje dokovacím konektorem - ten standardní se do těla jednoduše nevešel a cestou speciálního řešení se výrobce ubírat nechtěl, zvlášť nastolil-li nově pro všechny modely jednotné dokování.

Většinu konektorů najdeme na zadní straně notebooku, díky čemuž nabízí dostatek prostoru. Existuje spousta uživatelů, kterým konektory zezadu nevyhovují, já se naopak řadím k příznivcům tohoto řešení, nemá-li notebook možnost dokování.

Na zádi tedy najdeme vedle zdířky pro zámek Kensington a napájecího konektoru také kombinovaný eSATA/USB 2.0, který je stále napájený (např. pro nabíjení mobilního telefonu), dále Mini DisplayPort jako náhrada analogového VGA, který se rovněž nevešel (přípojka vede samozřejmě jak obraz, tak vícekanálový zvuk, pomocí redukce z ní jsme schopní vyvést jak zmíněný analogový VGA, tak digitální DVI či HDMI), přítomné je plnohodnotné HDMI (1 920 × 1 080 bodů i se zvukem je samozřejmostí), USB 3.0 port (řadič Renesas; konektor je zde především z důvodu možného připojení USB replikátoru portů s obrazovým výstupem), posledním v řadě je gigabitový ethernet (Intel s podporou vPro).

Přední hrana (záměrně nepoužívám termín "strana") nenabídne přirozeně nic, až levý bok pod prakticky nepraktickou gumovou krytkou ukáže sdružený 4pólový audio konektor a jeden USB 2.0 port. Na pravoboku to je pak už pouze čtečka paměťových karet SD.

Displej, zvukové možnosti, datové úložiště

Displej

Náš tenký kamarád do deště byl vybaven 13,3" matným TN displejem LG LP133WH2-TLM5 s LED podsvícením a rozlišením "HD Ready" (1 366 × 768 bodů), který je překrytý tvrzeným sklem Gorilla s bezrámečkovou úpravou (tzv. "Infinity" displej).

Jak jsem uvedl, toto řešení má samozřejmě své nesporné výhody ve výtečné odolnosti (díky tomu notebooku odpouštím, že sklo dosedá přímo na klávesnici), nicméně také svá omezení a jasná negativa. Nejvýznamnějším je, že, ačkoliv získal displej nadstandardní jas (udávaných 350 nit, tedy o dobrých 30-50 % více než u běžných displejů), pro práci ve slunečném exteriéru to pořád nestačí, úplně pohodlné není ani používání ve světlé místnosti, posed s oknem v zádech je velký problém. Navíc matný displej překrytý lesklým povrchem kombinuje nevýhody obou samostatných provedení.

 

Celkově je kvalita zobrazení v rámci 13" panelů průměrná, svítivost je samozřejmě výrazně lepší, na úrovni stolních LCD monitotů; nicméně určitě bych si dokázal představit živější barvy, u prémiového notebooku bych spíš ocenil IPS panel, leč otázka by směřovala ke spotřebě.

Víko displeje je spojené se základnou dvojicí pantů v podlouhlých černých kovových lůžkách, zavřené jej drží především přítlak - na mechanické zámky Lenovo u tak tenkého stroje rezignovalo. Díky "pracovnímu" uspořádání je možné víko otevřít až do plného úhlu 180¬∞. Chod pantů je příjemně plynulý, netrpí třesem a displej drží dostatečně pevně, víko je navíc možné jednoduše otevřít jednou rukou. Dodám, že kolem Gorilla Glass najdeme ještě tenký gumový rámeček pro měkčí dosednutí víka na základnu.

Nad displejem najdeme ještě standardní HD webovou kameru (1 280 × 720 bodů), u níž není tvrzení o zvýšené světelné citlivosti pouhým marketingovým sloganem, protože i za téměř úplné tmy ukáže použitelný, ale hlavně naprosto plynulý obraz. Aktivita kamery je indikována zelenou diodou.

Zvukové možnosti

Všem zvukovým zařízením, a to jak interním, tak externím (analogové audio, HDMI, DisplayPort), distribuuje zvuk HD kodek Conexant integrovaný v čipové sadě. Vestavěné miniaturní reproduktory najdeme na rubu notebooku, zvuk se však díky perforacím může šířit i boky, přesto je položení na měkkou podložku částečně dusí. Překvapivě má tato drobná "reprosoustava" na svou velikost poměrně slušný zvuk, zřejmě díky tomu si zasloužila certifikaci Dolby Home Theater - pro náruživý poslech to sice není, ale přesto zvuk neurazí.

Samozřejmostí je ve víku vestavěný stereofonní mikrofon (pod displejem), záznam je kvalitní, pouze s mírným šumem na pozadí - Lenovo skutečně vzalo slib kvalitních videokonferencí vážně.

Datové úložiště

ThinkPad X1 je vybavený ztenčenou 2,5" šachtou pro pevný disk. Lenovo dává na výběr mezi mechanickým diskem a provedením tzv. RapidDrive (kombinací mechanického disku a SSD úložiště v mSATA slotu, nebo samostatným SSD diskem). České verze budou vybavené jedním SSD diskem, a tak miniPCI-E slot zůstane volný.

Ačkoliv běžně bude notebook dodáván se 160GB SSD diskem, v testovaném kusu si našla místo 128GB verze od Toshiby, která samozřejmě podávala velmi slušné výsledky, zároveň poskytovala příjemné ticho a o starost méně s mechanickým poškozením.

Uživatel má z disku přístupných 106 GB na systémovém oddílu C:, dalších téměř 12 GB zabírá tovární záloha operačního systému na Q: a 1GB skrytý systémový oddíl.

Výkon, provozní hluk a chlazení

Výkon

Jak jsem už uvedl, Lenovo si vzalo za cíl osadit plnokrevný pracovní hardware do tenoučkého notebooku. Že to myslí smrtelně vážně, dokazuje konfigurace českého stroje - srdcem se stal dvoujádrový procesor Sandy Bridge, Intel Core i5-2520M s taktem 2,5 GHz, který nejenže poskytuje velmi solidní výkon (podpora Hyper Threadingu, Turbo Boostu 2.0 až do 3,2 GHz), ale také veškerou podporu pro zabezpečení a vzdálenou správu vPro.

 

Logickým doplňkem je integrované grafické jádro v pouzdře procesoru Intel HD 3000 a 2 GB DDR3 paměti na 1 333 MHz (k dispozici je pouze jeden slot, prodejní verze budou mít paměti dvojnásobek). No a spojnici s dalšími komponentami představuje opět pracovní čipová sada QM67.

Výkon a hardwarové možnosti jsou pro 13" pracovní ultramobilní notebook více než dostatečné - nesetkáme se s nedostatkem výkonu ani pro náročné výpočty, grafický čip dokáže akcelerovat jak HD video, tak méně náročné a starší hry, svižnost počítači navíc dodává SSD úložiště a korporátní uživatelé jistě ocení dokonalou připravenost pro zabezpečení a centrální správu. Osobně proto nevidím, na co si v tomto směru stěžovat.

Provozní hluk a chlazení

Velmi kompaktní systém chlazení se sestává hned ze dvou trubic heatpipe, které odvádí teplo z měděného pasivu k speciálně navrženému ventilátoru s lopatkami ve tvaru sovích křídel. Ten funguje akusticky vzato pouze ve dvou režimech - jeden je i přes SSD disk naprosto neslyšný, ventilátor je buď vypnutý, nebo běží na minimální otáčky.

Druhý režim je zvýšená aktivita v důsledku zatížení, kdy už se větráček opravdu roztáčí. V takovém případě je sice stále tichý, ovšem vydává vysoký, pronikavý zvuk, který není příjemný a je slyšet i za pracovního šumu (zřejmě se Lenovo nevědomky trefilo do "správné" frekvence, protože je slyšitelný poměrně daleko, zní podobně jako fén v dálce). Ačkoliv se příliš často s tímto chodem nesetkáte (během normální práce maximálně při delším sledování flashového videa), bohužel ubírá na jinak velmi dobrém dojmu nejen z chlazení, ale také notebooku.

Při běžné kancelářské práci se teplota čipů drží kolem 40-45¬∞C, šasi se mírně zahřívá pouze na rubu v levé polovině, kde je umístěno chlazení; ani tam však teplota nedosáhne té tělesné. Povrchové teploty se jinak drží kolem 28-31¬∞C, práce na klíně tak není ani zdaleka problém. Zatížíme-li notebook klasicky kombinací FurMarku a Prime95, teploty se vyšplhají výrazně výš - po 20 minutách se procesor drží přes 90¬∞C (ve špičkách 95¬∞C), povrch šasi už tak ideálních hodnot nedosahuje, ovšem při provozu na stole není problém na notebooku pracovat - opěrky nepřesáhnou 31¬∞C, klávesnice v levé polovině překročí 40¬∞C, rub notebooku lokálně v oblasti chlazení atakuje 50¬∞C a ventilátorem vyfukovaný vzduch už je poměrně horký - 57¬∞C.

Bezdrátová konektivita, Napájení a výdrž

Bezdrátová konektivita

V základní výbavě tenkého ThinkPadu najdeme Wi-Fi adaptér Intel Centrino Advanced-N 6205 standardů 802.11a/b/g/n (prodejní kus má mít ale nejvyšší 6300 Ultimate-N v konfiguraci 3×3, přičemž podpora Wireless Display je samozřejmostí) a Bluetooth 3.0 tradičně od Broadcomu. X1 je navíc vybavena slotem pro kartu SIM a možností jednoduše osadit 3G modem (pod klávesnicí - přístup přes dva šroubky) díky anténní přípravě.

 

Notebook disponuje jak hardwarovým (na pravém boku, tuhý chod), tak softwarovým (Fn+F5) přepínačem bezdrátových adaptérů.

Napájení a výdrž

Daní za tenké provedení je vestavěná baterie, která není uživatelsky vyměnitelná. Nachází se v celém prostoru opěrek zápěstí, výrobcem je SMP a obsahje čtyři Li-Pol články s celkovou kapacitou 38 Wh.

V souvislosti se slabou baterií naštěstí Lenovo přišlo hned s několika příjemnými vylepšeními - v první řadě dodávaný 90W napájecí adaptér (456 g i s kabeláží) dobije díky technologii RapidCharge za chodu notebooku baterii do 80 % kapacity přesně za 30 minut (nabíjecí výkon je téměř 70 W, účinnost vyšší než 90 %, baterie se samozřejmě zahřeje a notebook proto fouká, nabíječka se drží kolem 53¬∞C), do 90 % se dostaneme za 37 minut a na plné dobití musíme čekat hodinu. S 65W adaptérem však dobíjení probíhá jako u běžných notebooků. Druhou vlastností je deklarace 3 let provozu a 1 000 nabíjecích cyklů, na což je možné rozšířit záruku. No a poslední potěšující zprávou je podpora přídavné 6článkové Slice baterie, která se připne zespodu notebooku přes vyhrazený bateriový konektor a výdrž zdvojnásobí.

V našich standardních testech vydržel notebook při nicnedělání (idle) přes 4,5 hodiny se spotřebou pohybující se kolem 7,5 W. Kancelář s internetem "vyždímala" baterii kvůli flashovým videím za 3 hodiny. Při nejvyšším zatížení odebírá z baterie notebook 46 W, výdrž by tak nedosáhla ani jedné hodiny. Je-li notebook připojený na napájecí adaptér, při běžné činnosti si řekne běžně o 12-16 W (maximálně zhruba 26 W). V nejvyšší zátěži spotřeba vzroste na 57 W.

Správce napájení Power Manager dokáže kromě pouhého přepínání profilů také měnit prahy nabíjení baterie, a to jak manuálně, tak automaticky (nicméně vzhledem ke kapacitě a mobilitě je toto pro X1 nevhodné). Novou funkcí je plánování profilů, podsvícení displeje, časovačů a dalších vlastností.

Linux, Dodávaný software, Zabezpečení a záruka, Zhodnocení

Linux

ThinkPad i v tomto případě dokazuje, že s Linuxem obvykle není na štíru. X1 si s distribucí Ubuntu 11.04 spuštěnou z Live CD rozuměl velmi dobře, veškerý hardware fungoval, klávesové zkratky a speciální vyhrazená tlačítka rovněž, problém byl pouze - jako obvykle - s clickpadem, protože Linux si nerozumí s prstem položeným na některém z tlačítek a začne aplikovat gesta dvěma prsty.

Dodávaný software

Předinstalovaným operačním systémem je samozřejmě Microsoft Windows 7 Professional v 64bitové edici. Jak je u Lenova nově dle specifikace Enhanced Experience 2.0 zvykem, po spuštění notebooku nenajdeme příliš nainstalovaných aplikací, kromě správce napájení je i většina aplikací z ThinkVantage Tools přítomna pouze jako instalační balíčky. Mezi evergreeny ale patří Microsoft Office 2010 Starter, Windows Live Essentials 2011 a možnost instalace zkušební verze bezpečnostního balíku Norton Online Security.

Zabezpečení a záruka

Kromě čtečky karet Smart Card bychom hledali výtku vůči ThinkPadu X1 v oblasti bezpečnosti jen velice těžko - kromě standardního zabezpečení na úrovni BIOSu (UEFI) a už běžného Intel Anti-Theft v podobě řešení Computrace najdeme v pravé opěrce jako obvykle také čtečku otisků prstů UPEK s TPM čipem, která je doplněná o signalizační diody, notebook dokáže po rozpoznání uživatele zapnout, což je skutečně milé.

 

Základní záruka čítá, jak se u vyšších ThinkPadů sluší a patří, 3 roky (1 rok na baterii) s nutností odnést notebook do servisu. Tu je poměrně levně možné rozšířit na vyšší varianty s odezvou následující pracovní den a opravou u zákazníka, je možné navýšit také počet let. Jak jsem zmínil, k dispozici bude rovněž servisní balíček pro baterii, který kromě samotné baterie oproti minulosti kryje také práci servisního střediska.

Zhodnocení

ThinkPad X1 v testu dokázal, že je skutečně výjimečným notebookem - Lenovu se totiž podařilo odpovědět na volání skupiny uživatelů, kteří hledají tenoučký ultramobilní počítač s plnohodnotným výkonem, do jisté míry vytříbeným designem, avšak s pracovním určením a tomu odpovídajícími schopnostmi. X1 charakterizuje špičkové zpracování s velice odolnou konstrukcí, výborná podsvícená klávesnice, povedená polohovadla a rozumná ergonomie zachovávající základní rysy ThinkPadů.

Velmi se mi líbí provedení s povrchem příjemným na dotyk. Uvnitř štíhlého těla navíc najdeme plnohodnotný dvoujádrový procesor a výbavu vhodnou pro pracovní nasazení, ať už budeme mluvit o podpoře centrální správy vPro či bezpečnostním TPM čipu. Díky SSD disku umí být notebook nejenom rychlý, ale také naprosto tichý.

Je jasné, že každému se X1 nezavděčí, protože v souvislosti s tenkým provedením a určitým odklonem od (pro mnohé) fádních ThinkPadů přišlo několik kompromisů. Tím největším, na který bude jistě narážet největší množství kritiků, je lesklé tvrzené sklo Gorilla, kterým je překrytý matný displej, a tak se sluncem bude uživatel bojovat. Druhým výrazným kompromisem je slabší výdrž vestavěné baterie, kterou však výrobce částečně eliminuje velice rychlým nabíjením a možností přídavné baterie. Vyznavače ThinkPadů zamrzí také absence dokovacího konektoru, který se prostě nevešel. No a závěrem "kritického okénka" zmíním ještě ventilátor s vysokým zvukem.

Tak či onak ve mně zanechal ThinkPad X1 velmi dobrý dojem, skutečně rád jsem notebook celé ty krátké dva týdny používal coby svůj hlavní stroj a netěší mě, že jej musím vrátit, přestože nejsem tak docela cílovou skupinou (zvlášť uvážím-li cenovku).

 

Poznámky pod čarou

Ad TrackPoint - měl jsem možnost testovat jak český produkční kus, tak předprodukční mezinárodní. Na mezinárodním kusu měla tlačítka TrackPointu tichý a měkký chod, stisknout je bylo možné po celé ploše. Kdežto česká produkční verze měla tvrdší, hlučnější stisk, pravé tlačítko navíc reagovalo pouze při stisku blíže středu. Můj názor je ten, že produkční kus měl výrobní vadu, proto tuto skutečnost nezmiňuji.

Co se kvality konstrukce a odolnosti týče, tvrzené sklo Gorilla můžeme škrábat klíči, noži, propiskami‚Ķ a vše vydrží. Na zavřený notebook je možné se postavit - i to bez újmy přežije (tohoto testu jsem se účastnil a následně s notebookem normálně pracoval).

Děkuji společnosti VOR, s.r.o. za zapůjčení ateliéru a fotografické techniky, jmenovitě panu Pavlu Skálovi.

Specifikace a parametry, výsledky benchmarků a testů výdrže

Specifikace a parametry, výsledky benchmarků a testů výdrže

• Popis metodiky testování.