Lenovo ThinkPad X220: černý cestovatel (test)

Lenovo ThinkPad X220 patří k ultramobilním a také drahým notebookům, které patří do nevelké kategorie modelů s 12,5" úhlopříčkou. Ta zcela nahradila dřívější dvanáctky s poměrem stran 4:3 a posléze 16:10. ThinkPad X220 má dnes již standardní poměr stran 16:9 a rozlišení HD ready, které je rovněž standardem pro všechny kategorie notebooků až do velikosti úhlopříčky 15,6". Notebook se prodává také ve verzi tablet s otočným displejem.

Všechny modely jsou vybaveny novými mobilními procesory Sandy Bridge. Nejlevnější model - X220i  - pořídíte už za 22 tisíc korun (druhý v řadě už ale stojí o deset tisíc víc), což by ještě před několika lety bylo nemyslitelné. Dobře si pamatuji, jak jsem si v roce 2004 pořizoval X31 za necelých padesát tisíc korun, a to šlo o nejlevnější model této řady s 256 MB RAM a 40GB diskem. Základní model X220 je vybaven procesorem Intel Core i3 s frekvencí 2,1 GHz a 2 GB RAM a stejně jako u dražšího modelu je přítomen 320GB disk se 7 200 otáčkami.

Druhý model v pořadí je už vybaven výrazně výkonnějším procesorem Intel Core i5 2520M s frekvencí 2,5 GHz a 4 GB paměti. Ten pořídíte za 32 tisíc, v ceně je ale už dokovací stanice s DVD-RW mechanikou. Dalších šest tisíc si připlatíme za úsporný model s Core i5 2537M s frekvencí 1,4 GHz a diskem SSD o velikosti 160 GB. A konečně nejdražší model je vybaven procesorem Intel Core i7 2620M s frekvencí 2,7 GHz, a ten stojí poněkud závratných 45 tisíc. Žádný z modelů přitom nenabízí 3G modem, všechny modely ale obsahují anténu a stačí jen vložit patřičný modul.

Testovaný model je vybaven procesorem Intel Core i5 2540 s frekvencí 2,6 GHz a jde zjevně o sample, protože tento konkrétní model v ceníku nenajdete. Nejblíže je mu "dvojka" v řadě, která stojí 32 tisíc korun. Všechny modely jsou ale vybaveny šestičlánkovou baterií, zatímco testovaný model dorazil s devítičlánkem, který z notebooku vyčuhuje na zadní straně a také trochu zvyšuje základnu počítače, což zlepšuje ergonomii psaní. Základní hmotnost 1,5 kg se tak zvyšuje na necelých 1,7 kg.

Černá klasika

Kdo sleduje vývoj notebooků ThinkPad od počátků, ví, že je s nimi spojena černá barva, světýlko nad displejem osvětlující klávesnici, trackpoint k ovládání ukazatele myši a specifický layout klávesnice s oddělenými funkčními klávesami. A X220 není jiný - kdybyste nevěděli, že se jedná o nový model, klidně byste si jej spletli s X201. Jedinými výraznými rozdíly oproti starším modelům jsou clickpad a trochu větší mezery nad a pod displejem dány poměrem stran displeje 16:9. Každý model má také trochu jiný profil rámečku okolo displeje, ale toho si všimnete jen při podrobnějším zkoumání.

I přesto, že má notebook úhlopříčku 12,5", je relativně malý - displej totiž začíná hned za klávesnicí, není zde žádné hluché místo, které většina notebooků využívá pro baterii. Zatímco šířka, která je dána úhlopříčkou, je větší, hloubka je stejná a notebook tak působí menším dojmem. Malá hloubka má ovšem za následek poněkud menší touchpad, jeden centimetr navíc by se určitě hodil.

X220 má příkladné zpracování, displej je pevný ve zkrutu, nevydává žádné pazvuky a ohýbání nemá žádný vliv na obraz. Také tělo není zdrojem žádných pazvuků a neprohýbá se. Jediným zásadním problémem je vrzání displeje po zavření notebooku - dovření totiž není úplně pevné, takže plasty těla a víka po sobě "kloužou" a vydávají pazvuky. Trochu také může vadit baterie - část, která vyčuhuje z notebooku, při promáčknutí popraskává, protože plasty nedoléhají zcela přesně. To ale nebude problém baterie standardní, která je zcela schována v těle notebooku.

Displej, clickpad, DisplayPort

Displej s technologií IPS

Displej má naprosto standardní rozlišení 1366 × 768 bodů, které této velikosti displeje naprosto vyhovuje. Přesto si ale dokážu představit spíše rozlišení 1280 × 800 bodů, tedy poměr stran 16:10, což by lépe využilo plochu velikosti víka - nad a pod displejem jsou zbytečné "prázdné" proužky. Jas displeje je nastavitelný v 16 krocích, přičemž jak maximum, tak minimum je dostatečné. Při nočním sledování filmu nepálí do očí a v prosluněné kanceláři na displej stále vidíte. I přesto, že je displej matný, není vhodné mít za sebou okno, je to ale stále lepší než u lesklého provedení, který se v takovém případě mění v zrcadlo.

 

Opět tu máme tedy notebook s nadprůměrným displejem a opět tedy jsme požádali kolegy z ExtraHardware, kteří dělají pravidelné a podrobné testy LCD monitorů, aby i této části dodali trochu exaktnosti. Minimální jas lze nastavit na pouhých 4 cd/m2, maximální pak na překvapivě vysokých 333 cd/m2. S notebookem si tedy počtete i někde venku mimo hluboký stín. Jen průběh jasu mohl být vyrovnanější, například při nastavení na 12 z 15 poloh je stále jen 118 cd/m2 a poslední dvě polohy mezi sebou mají veliký skok.

 

Teplota barev není nastavena na optimálních 6500, ale naměřených 6800 K ve středu monitoru nepůsobí ještě nepřirozeně. Barevné odchylky v průměru kolem hodnoty dE = 3 lze pochválit (dE 10 už znamená dost ustřelenou barvu), červená a jasně zelená odstřelují trochu více. V tomto ohledu je notebook vysoce nadprůměrný. Zklamal naopak v barevném gamutu, pokrývá totiž odhadem asi jen tři čtvrtiny prostoru sRGB. Zejména červené, fialové a růžové tóny čekejte méně syté.

Nepravidelným čtenářům opět vysvětlíme, o co na obrázku s měřením výše jde. V levé části dominuje diagram s gamutem monitoru. Čím větší gamut (trojúhleník vytažen směrem k vrcholům R (červená), G (zelená) a B (modrá)), tím sytější barvy monitor zobrazuje. Standardní gamut sRGB je vyjádřen žlutooranžovým trojúhelníkem, gamut monitoru pak černým. Jak vidíte, přesahuje jen v modrozelené oblasti (tyto sytější barvy jsou dány typicky "studenou" barvou LED podsvícení), jinde zdaleka nedosahuje. Na displeji bude tedy jinak docela hezky barevná fotka vypada vypraně, při úpravách budete mít tendence barvy nezdravě saturovat. Gamut kolem 60-70 % sRGB je typickým problémem notebookových monitorů. Jsou zde i výjimky, jednou z nich byl HP EliteBook 8540w se 15,6" IPS displejem pokrývajícím těméř celý (daleko širší) gamut sRGB a dosahující kontrastu přes 700:1.

Po zopakovaném vysvětlení se přeneseme jako obvykle ke kontrastu a podání černé barvy. Při vcelku standardních 120 cd/m2 byla naměřena hodnota černé barvy 0,18 cd/m2, což je podobné, jako u průměrných desktopových IPS a chvályhodné. Kontrast pak dosahuje něco přes 650:1 a dá se srovnat třeba s 24" IPS Dell U2410 či Asus PA246Q. U notebooků nadprůměr, oproti desktopům lehký podprůměr. Zkusili jsme i odezvu, ta se pohybovala kolem 23 ms. Šmouhování ve hrách tedy není problémem, snad jen pro opravdu špičkové progamery citlivé na každé rozmazání hrany. Pozorovací úhly jsou oproti notebookům s TN vynikající, ztráta kontrastu při pohledu zespodu mi ale subjektivně přišla trochu vyšší než u desktopových IPS.

Klikací clickpad

Lenovo naštěstí nezměnilo typ klávesnice na chiclet, ale ponechalo standardní tvar tlačítek včetně nulových mezer mezi nimi, stejně jako layout s velkým Enterem. Na klávesnici se nachází funkční tlačítka, jejichž rozmístění částečně připomíná desktopovou klávesnici. Klávesnice má na dnešní poměry docela vysoký zdvih, ale to je opět dáno tradicí - taková klávesnice ThinkPadů je zkrátka už léta. Klávesnice se neprohýbá, tlačítka jsou tichá, na klávesnici se píše velmi dobře; jen ti, co jsou zvyklí na chiclet, se budou muset trochu otrkat.

 

ThinkPady nikdy také neupustily od trackpointu, který je v mnoha ohledech lepší než touchpad, zejména v těsných prostorách, kdy není dostatek prostoru pro ruku - například když máte notebook v klíně v autobuse nebo letadle. Prostřední tlačítko trackpointu umožňuje rolování stránkou nahoru a dolů, což například nedávno testovaný HP EliteBook neuměl. Ač se to nezdá, trackpoint dokáže být velmi přesný, stačí jen získat cit do prstu.

Nechybí ani touchpad, kterým je X vybaven už od modelu X201. Na malém notebooku je ale skutečně maličký, protože mu překáží tlačítka trackpointu. Naštěstí je ale typu clickpad, takže na spodní straně tlačítka již nejsou potřeba. Clickpad tedy šetří místo, na druhou stranu si na něj musíte zvyknout, je to přece jen něco naprosto jiného než běžná tlačítka, zejména v tomto malém provedení. A protože spodní klikací část sahá až "za roh"dolů, je to naprosto nevhodné ovládání ve stísněných prostorách, zde ale naštěstí nastupuje trackpoint. Na touchpadu funguje rolování pomocí dvojprstu i po straně, po straně se ale hůře "chytá".

Digitál jen v DisplayPortu

Vzhledem k tomu, že baterie nezabírá celou zadní část notebooku, zbylo na zádi ještě místo na malý výdech horkého vzduchu a také na napájecí konektor. Všechno ostatní najdete ale již po stranách. Vlevo jsou dva výstupy na monitor, VGA a DisplayPort, dále dva porty USB a dokonce "široký" ExpressCard. Vpravo pak najdete USB kombinovaný s eSATA, ethernet, slot na paměťové karty a výstup na monitor.

Poněkud mi vadilo, že tu není konektor HDMI, který je přece jen na monitorech častější než DP a navíc jsou i levnější redukce z HDMI na DVI. A kromě toho ani jeden z portů USB není typu 3.0, což je v dnešní době docela škoda. A do třetice umístění USB portu na pravé straně - je hodně vpředu, takže pokud máte drátovou myšku, bude vám při práci překážet kabel i konektor. Rozhodně lepší je v tomto případě bezdrátový mini vysílač, jako má například Logitech.

Procesor, spotřeba a teploty, dokovací stanice

Pořádný procesor

Lenovo X220 může být vybaven čtyřmi procesory, přičemž Core i5 2540M je druhým nejvýkonnějším v řadě a bez problému deklasuje většinu procesorů Core i5 předchozí modelové řady. Základní frekvence činí 2,6 GHz a turbo může skočit až na 3,3 GHz při vytížení jednoho logického jádra. Procesor má maximální TDP 35 W včetně grafického jádra, v idle padá napětí na 0,74 V a v maximum (Prime 95) stoupá na 1,216 při 3,1 GHz a 1,61 V při 2,9 GHz. To jsou mimochodem hodnoty turba, když je procesor vytížen na maximum; na 3,1 GHz ale vydrží jen chvíli, než se procesor pořádně zahřeje, pak frekvence padá.

 

Integrovaná grafika Intel HD 3000 pro běžnou kancelářskou práci postačuje, dokonce si na ní zahrajete i nějakou starší hru, samozřejmě na nízké detaily. Ze základního taktu 650 MHz se dokáže dostat až na 1,3 GHz v případě zátěže a nepřekročení celkového povoleného TDP. To vše je doplněno čtyřmi gigabajty paměti, z nichž si grafika ukousne 128 MB. Základní model X220 má však jen dva gigabajty, což se dnes už moc nevidí, i ty nejlevnější notebooky s cenami pod deset tisíc mívají v základu čtyři. Pokud tedy budete vybírat nejlevnější model, rozhodně myslete na okamžitý upgrade.

 

Stejně jako u většiny ThinkPadů je disk zasunut do notebooku z boční strany do šachty, neschovává se za krytem na spodní straně. Z tohoto důvodu je velká část pravé strany zabrány krytem této šachty a není ji možno "pokrýt" konektory. Disk má v tomto modelu kapacitu 320 GB, nabízí 7 200 otáček a na disk tohoto typu celkem solidní rychlost čtení. 500GB modely jsou ale ještě rychlejší a nabízí přenosové rychlosti i 10 MB/s vyšší. Každopádně ani rychlý disk nedokáže nahradit SSD, bohužel nejbližší model s výkonným procesorem stojí o 13 tisíc více. Vypalovačku notebook z pochopitelných důvodů nemá, dostanete ji ale standardně v dokovací stanici.

Spotřeba nízká, teploty vysoké

Notebook může být vybaven základní šestičlánkovou baterií, která je zarovnána s tělem notebooku a nabízí relativně průměrnou kapacitu okolo 62 Wh. Výrobce však zapůjčil testovaný model s baterií devítičlánkovou, která má kapacitu na tak malý notebook monstrózních 94 Wh, což znamená takřka neuvěřitelnou výdrž 12 hodin při nízkém vytížení (okolo 7 W), například při psaní ve Wordu. Pokud sledujete film, zvládne notebook pracovat na baterii téměř devět hodin (okolo 10 W) a při prohlížení náročných webů pak přes šest hodin. V takovém případě se spotřeba pohybuje někde mezi 11 a 14 watty, při sledování flashových filmů pak spotřeba vzroste až na 16 W.

Teploty uvnitř notebooku rostou v zátěži a při špatných tepelných podmínkách, kdy teploty v místnosti atakovaly 30 stupňů, až k hranici 90 stupňů, čemuž odpovídá i teplota spodní strany notebooku. V takovém případě není vhodné mít notebook v kolenou. Když ale teplota v místnosti klesne na obvyklých 22 stupňů a notebook je vytížen běžným způsobem, teploty jader nejdou přes 50 stupňů a spodní strana notebooku je pouze vlažná. Také větráček je v tomto případě velmi tichý a nijak neruší. V zátěži je ale jeho intenzita docela vysoká, což je dáno relativně malým tělem.

Dokovací stanice v ceně

Všechny ThinkPady lze připojit k dokovací stanici a X220 není výjimkou. Kromě nejlevnějšího modelu dostanete dokinu UltraBase v ceně (jedná se o model UltraBase kompatibilní pouze s X220 a pouze pro X220 speciálně určený; X220 ale lze dokovat na klasickém Mini Docku III), což je také jeden z důvodů, proč rozdíl mezi nejlevnějším a tímto modelem činí deset tisíc korun.

Dokovací stanice má základnu o něco větší než je notebook samotný, respektive je zhruba stejně velká jako notebook s velkou baterií. Dokovací stanice je poměrně vysoká, což je dáno přítomností optické mechaniky, jde tedy skutečně o dokovací stanici, ne jen o lepší replikátor portů. Notebook je v dokině výše i vpředu, což trochu znesnadňuje psaní, je nutné mít ruce dost vysoko. Je proto lepší mít externí klávesnici a myš. Na druhou stranu má notebook vyšší sklon, tak by to nemuselo tak vadit.

Portová výbava je v podstatě stejná, jakou má notebook, tedy VGA a Display Port, HDMI a DVI chybí. To ale není takový problém, redukce nebo přímo kabel lze dokoupit celkem snadno. Dále jsou tu 4 USB porty, bohužel jen USB 2.0, ethernet, napájení a výstup na sluchátka. Na pravém boku pak najdete již zmíněnou vypalovačku. Když chcete notebook z dokovací stanici "vylomit", stačí zatáhnout za páčku na levé straně, čímž se uvolní zámek.

Zhodnocení, závěr

Nejen pro fandy

ThinkPad řady X patří už řadu let k tomu nejlepšímu, co lze v segmentu malých notebooků pořídit. Je určen pro byznysovou sféru, čemuž odpoví jednak výbava a jednak cena; za více než třicet tisíc ale dostanete skutečný skvost, který je radost používat. Nebudu se tajit tím, že mám pro ThinkPady určitou slabost, což je dáno i tím, že jsem je před lety používal pro pracovní účely - postupně X31, T42 a R60. A právě k malým X jsem si získal asi nejbližší vztah, protože jsou malé, mobilní a přesto jde o plnohodnotné počítače s výkonným hardwarem, vysokou výdrží a možností připojit dokovací stanici.

 

Testovaný model je jako staré ThinkPady: to, co je dobré, ponechává a něco málo vylepšuje. Skoro jako Porsche, které má už desítky let podobný stejný design a mění se jen detaily. ThinkPady vždy platily za velmi kvalitní notebooky, a to jsou stále, jenže konkurence za tu dobu dotáhla a ThinkPad už zkrátka není ve své kategorii tím nejlepším, co můžete pořídit. Za stejnou sumu můžete pořídit konkurenční mašiny, které budou srovnatelné a někdy i v lepší výbavě, například Fujitsu Lifebook P701HP nebo EliteBook 2560p. Na druhou stranu ale mají ThinkPady asi nejloajálnější uživatelskou základnu a majitelé starších modelů zpravidla neodchází ke konkurenci.

X220 je jednoduše skvělý notebook, který není svým designem a provedením poplatný současným trendům a udržuje si svoje historické charisma. To je na jedné straně jeho síla, na druhé straně může jít o slabinu, protože uživatelé neznalí značky mohou vnímat notebook jako "nemoderní". Každopádně fanoušci mohou být v klidu, X220 splnil všechna moje očekávání.

Výsledky benchmarků a testů výdrže

• Popis metodiky testování