V průměru se každý rok objem elektroodpadu navýší o 2,5 milionu tun. Každý obyvatel Země loni v průměru vyprodukoval 7,3 kilogramu e-odpadu. OSN vydala nový report Global E-waste Monitor 2020. Evropa podle něj oproti ostatním výrazně lépe recykluje, jenže také nejvíce spotřebovává.
O elektronickém odpadu se ví to, že ho jako bohatá společnost produkujeme, ale sami z větší části nelikvidujeme. Doplácí na to země tzv. třetího světa a samozřejmě životní prostředí. Situace přitom není růžová, co se objemu dopadu týče, jak prozrazuje report Global E-waste Monitor 2020. Za projektem stojí některé agentury a programy Organizace spojených národů a International Solid Waste Association.
V roce 2019 bylo na Zemi vyprodukováno rekordních 53,6 milionu tun e-odpadu. Nejvíce ho vzniklo v Asii, tj. 24,9 Mt, dále 13,1 Mt v Americe, 12 Mt v Evropě a pouhých 2,9 Mt v Africe a 0,7 Mt v Oceánii. Jedná se o hmotnost přesahující součet váhy všech lidí žijících v Evropě a zhruba odpovídající váze 350 lodím Queen Mary 2. V průměru na hlavu připadlo 7,3 kg e-odpadu – započítány jsou dospělí i děti globálně. To už dává věci do lepší perspektivy.
Pouze 17,4 % e-odpadu bylo recyklováno. Materiály jako zlato, platina nebo měď v hodnotě 57 miliard dolarů proletěly komíny spaloven, případně skončily na skládkách. Za posledních pět let se roční produkce e-odpadu zvýšila o 21 %. A co hůř, v roce 2030 lidstvo podle predikce vyprodukuje 74 milionů tun e‑odpadu, což bude znamenat zhruba zdvojnásobení produkce během 16 let.
Evropa nejvíce recykluje a nejvíce konzumuje
Za nepříznivý trend mohou mj. širší využívání elektroniky, ale samozřejmě také špatné možnosti opravy a krátké životní cykly zařízení. Jedná se o témata, kterými se zabývá mj. Evropská unie. Chce např. lepší opravitelnost elektroniky nebo se angažuje ve sjednocení nabíječek mobilů. Snažit by se měla, protože právě Evropa, kam tedy spadají i státy mimo společenství EU, je nejhorší v kategorii váha vyprodukovaného e-odpadu na člověka – průměrně 16,2 kg. (V Česku to bylo 15,7 kg.)
Ve srovnání s ostatními se jí to daří, neboť zrecyklovala 42,5 % e-odpadu. Amerika zrecyklovala 9,4 % a Asie 11,7 % e-dopadu. Ostatní regiony dopadly ještě hůř. V daném kontextu se ovšem nejedná o velké vítězství. Konzumace v Evropě je příliš vysoká a recyklace stále nedosahuje ani poloviny vyprodukovaného elektrického odpadu.
Jaká zařízení tvoří e-odpad?
E-odpad má nepříznivý vliv na zdraví lidí a životní prostředí. Např. se odhaduje, že v nezdokumentovaných tocích odpadu (tj. e-odpad, který nebyl řádně označen a recyklován) se každoročně nastřádá 50 tun rtuti. Z jakých typů přístrojů se e-opad skládá? V roce 2019 oněch 53,6 Mt tvořilo:
- 17,4 Mt malých zařízeních,
- 13,1 Mt velkých zařízení (některé počítače se řadí do jedné z prvních dvou kategorií v závislosti na rozměrech),
- 10,8 Mt zařízení pro tepelnou výměnu,
- 6,7 Mt obrazovek,
- 4,7 Mt malých IT a telekomunikačních zařízení (sem patří mobily, počítače do 50 cm, tiskárny apod.),
- 0,9 Mt svítidel.
Od roku 2014 z hlediska celkové váhy nejvíce rostla kategorie zařízení pro tepelnou výměnu (o 7 %), dále velkých zařízení (o 5 %) a lamp a malých zařízení (o 4 %). Růst zapříčinila vyšší spotřeba v zemích s nižšími příjmy, které dohání bohatší západní společnost. Váha vyhozených obrazovek a malých IT a telekomunikační zařízení se o procento snížila. Není to nutně známka nižší spotřeby, jen že jsou obrazovky LCD tenčí a lehčí než CRT.
Alespoň se počet zemí, které zavedly určitou legislativní regulaci e-odpadu, zvýšil z 61 na 78. To ovšem stále není ani polovina z celkového počtu 195 států na této planetě, které by chtěla dosáhnout International Telecommunication Union.
Zdroje: Global E-waste Monitor 2020 via WHO | tisková zpráva ITU | WEEE2 –Definition and Understanding of the 6 Categories
ČLÁNKY DO MAILU