O pirátství můžeme s určitostí napsat leda to, že je velice obtížné problematiku rozseknout. Někteří umělci či umělkyně se obviňují pirátství z toho, že jim kazí výdělek, jiní tvrdí opak. Nedávno vyplavaly na povrch výsledky studie z roku 2015 o tom, jak pirátství ovlivňuje prodeje autorsky chráněných děl. Tato studie tvrdí, že nijak zvlášť. Svou troškou do mlýna přispěla Maggie Stiefvater, autorka úspěšných fantasy titulů zaměřených na dospívající publikum. Pokud vás tématika pirátstvím zajímá, doporučuji si přečíst její příspěvek na vlastním blogu v plné délce. Jeho obsah se na následujících řádcích pokusím krátce shrnout. Autorka upozorňuje, že se baví primárně o americkém trhu, kde její knihy vychází jako první.
Únik knihy před vydáním
Její série The Raven Cycle nedávno skončila čtvrtým dílem. První tři knihy se staly bestsellery, prodeje třetí však byly slabší. Autorka uznává, že ne každý vydrží se sérii až do konce, přesto byla kniha velmi pozitivně hodnocená a papírová verze se prodávala podobně dobře jako předchozí dva tituly. Výrazně však oslabily prodeje elektronické verze. Oproti dřívějším časům je běžnější, že je kopie v předstihu před vydáním dostupná těm, kdo knihu zrecenzují či ji budou prodávat.
Zatímco dříve šlo o levné papírové výtisky, dnes se častěji rozdává elektronická verze. Právě tato verze třetího dílu série The Raven Cycle necílená na širokou veřejnost unikla předčasně na síť. Fanoušci a fanynky tak měli možnost si knihu přečíst předtím, než vůbec oficiálně vyšla (bavíme se o roce 2014). Autorka tak z prodejů elektronické verze získala polovinu částky, na kterou dosáhla minule.
Prodeje elektronické verze třetího dílu série byly výrazně nižší kvůli pirátstvíPřitom se jí dařilo pořádat více akcí pro fanouškovský tábor a neměla pocit, že by zájem o knižní sérii opadal. Pro příště si vyzkoušela experiment. Pro čtvrtou knihu zařídila, aby vydavatel neposkytl recenzentské elektrické kopie. Vydavatel následně autorce sdělil, že bude náklad čtvrté knihy poloviční oproti třetímu dílu. Kde byla chyba? Napsala snad autorka mizerné pokračování, což vedlo k oslabení prodejů série? Recenze tomu neodpovídaly.
„Už není rok 2004“
Autorka se svým bratrem vyrobila elektronickou verzi čtvrtého dílu, jež celkovou délkou odpovídala finálnímu dílu. Obsahem však byly jen první čtyři dokola se opakující kapitoly – a na konci byl připsán moralizující vzkaz. Falešné kopie knihy zaplavily internet, legitimní kopie nebyly k sehnání. Autorka věděla, že tento stav dlouho nevydrží, ale chtěla získat aspoň týden. Kdo si chtěl knihu hned přečíst, musel si ji koupit.
Výsledek? Tištěná verze byla vyprodána za dva dny, což byl solidní výsledek i s ohledem na nižší náklad. Následovaly dotisky. Navíc se prodeje tištěné a elektronické verze opět více méně vyrovnaly. Maggie Stiefvater své povídání uzavírá tím, že už není rok 2004. Nebavíme se o světě, kde je zpirátěno pár kopií a je tím produktu udělána reklama. Podle autorky má pirátství reálný dopad na prodeje děl.
Pirátství pak může snadno vést k negativním jevům, když vydavatel např. zruší plánované další díly sérií, jako se to málem stalo Stiefvater. (Což může samozřejmě vyvolat poněkud ironickou reakci pirátícího fanouškovského tábora o tom, že zlý vydavatel zařízl jeho oblíbenou sérii.) Tento příběh ukazuje, že není zcela platný argument o tom, že kdo dílo ukradl, by si ho stejně nekoupil. Zjevně existuje dost lidí, kteří když nemají jinou možnost, dílo si normálně koupí. Ještě podotýkám, že pirátství knih může být jiné než problematika pirátství hudby například.
https://twitter.com/mstiefvater/status/924706517831618560
https://twitter.com/mstiefvater/status/924707467543699456
https://twitter.com/mstiefvater/status/924708436356599808
https://twitter.com/mstiefvater/status/924717357246959616
https://twitter.com/mstiefvater/status/924724746356375552
https://twitter.com/mstiefvater/status/925391335326212096
