Podle webu Eurogamer, který se
dopustil už řady předchozích informačních úniků ke Switchi,
jsou specifikace částečně podobné čipu Tegra
X1, proti němuž by ale SoC měl být poměrně výrazně
upravený (zatím vše nasvědčuje tomu, že nejde o stejný
křemík, ale o speciálně navržený SoC). První zásadní
rozdíl je v CPU, které údajně nemá být osmijádrem typu
big.LITTLE, má nést toliko čtyři Cortexy-A57. Úplně by tedy dle
této verze chyběl úsporný klastr „little“ s Cortexy-A53.
Je možné, že byly vypuštěny kvůli tomu, že u zařízení
se nepočítá s aplikacemi s nízkou spotřebou CPU jako
na tabletu nebo mobilu a ve hrách by stejně většinou běžela
rychlá jádra.
Takt CPU je kvůli omezenému TDP
výrazně nižší než u X1. Čtyři Cortexy-A57 mají údajně
mít frekvenci 1020 MHz (místo až 1,9 GHz), která platí jak pro
mobilní režim, tak pro situaci, kdy je Switch ve svém docku
a napájen z elektrické sítě. To by mělo umožňovat,
aby hry mohly běžet se stejnými nastaveními umělé inteligence
a dalšími úlohami běžícími na CPU v obou režimech
používání. Grafická kvalita na druhé straně bude moci při
zadokování být vyšší, jelikož výkon GPU se již měnit bude.
Nintendo odhaluje konzoli Switch
GPU opět nedosahuje stejného taktu,
jako v Tegře X1 (kde by měl být maximálně 1000 MHz).
Zadokovaný Switch má GPU provozovat na taktu 768 MHz, což by při
stejném počtu shaderů dávalo o něco více než tři
čtvrtiny výkonu původního SoC. V mobilním režimu je však
prý frekvence ještě výrazně nižší, údajně jen 307,2 MHz.
Rychlost je konfigurovatelná, ale jen v režimu doku, kdy
vývojáři mohou zvolit zmíněnou nižší bateriovou rychlost
(například pokud jejich hra výkon navíc nepotřebuje nebo aby
bylo chování enginu/programu stejné v obou případech). Ve
výchozím nastavení má však Switch při vložení do doku proti
mobilnímu režimu 2,5× grafický výkon. Toto by teoreticky mělo
umožňovat třeba to, aby mobilní režim hry vykresloval
v rozlišení 1280 × 720 bodů (což je prý rozlišení
displeje Switche), ale stolní už 1920 × 1080 bodů,
které je obvyklé u televizí.
Podobně jako takt GPU je volitelná
také frekvence pamětí, vývojář hry může zvolit mezi 1600 MHz
efektivně a sníženou rychlostí 1333 MHz. Vyšší hodnota je
výchozí pro zadokovaný režim, nižší je zase výchozím
nastavením pro mobilní režim s napájením z baterie. Na
rozdíl od taktu GPU ale lze volitelně použít plný takt RAM i na
baterii, tj. obě úrovně výkonu jsou dostupné v obou
režimech.
Tyto frekvence jsou údajně přímo
z manuálu pro vývojáře a Nintendo u nich prý
uvádí, že jde o finální a definitivní parametry. Jak
je to se se šířkou sběrnice a počtem výpočetních
jednotek, Eurogamer zatím jistě neví. Šířka paměťového
řadiče by pravděpodobně asi mohla být zachována na dvou
kanálech, tedy v případě LPDDR na 64 bitech (čímž by při
frekvenci 1600 MHz měl SoC plnou propustnost Tegry X1, 25,6 GB/s).
Nvidia Tegra X1
256 shaderů, nebo víc?
Velkou otázkou je ale počet shaderů,
neboli marketingovou řečí Nvidie „Cuda jader“. Pro
připomenutí, Tegra X1 má 256 shaderů, 16 texturovacích a 16
rasterizačních jednotek. Větší počet by dokázal kompenzovat
nízký takt, ovšem zase by o něco zvýšil spotřebu, která
Nintendo v prvé řadě donutila frekvenci přiškrtit. A také
by narostla velikost a cena čipu, což při pohledu do historie
konzolí Nintendo příliš nesedí do politiky firmy. Je-li ovšem
čip na míru navržený, pak striktně vzato nejsou výrazné
důvody, proč by konfigurace musela být stejná jako u Tegry
X1.
Zatím tedy Nintendo Switch vypadá na
hardwarově slabší konzoli. Nebude mít podle všeho na to, aby
výkonem dohonilo Xbox One nebo PlayStation 4. To ale bylo
prakticky předem dáno tím, že jde o handheld běžící na
baterii, byť možná s aktivním chladičem. TDP může odhadem
být 5–10 W, s čímž lze těžko konkurovat konzolím
se zátěžovou spotřebou bližší nebo i přesahující
100 W. Ovšem Switch by měl být výkonnostním upgradem proti
Nintedu Wii U, které je v dnešní době hrubou silou, ale
i technologicky hodně zastaralé (jeho GPU má 320 shaderů na
taktu 550 MHz architektonicky odpovídajících DirectX 10 Radeonům
HD 4000).
Zdroj: Eurogamer
