Podle snímků z prezentace AMD určitě nehodlám dělat rozhřešení, s tím si počkáme na naše vlastní testy. Spíše v rychlosti upozorním na marketingová kouzla s čísly a ohýbání podmínek, za kterých se něco vysvětluje či porovnává (až moc často i neporovnatelné).
V první várce snímků se dozvíte, že je AMD FX první procesor, který dosáhl frekvence 8,4 GHz (o tom, že to bylo pod kapalným héliem, se ale snímek nezmiňuje), že si lidi výkonné stolní počítače kupují kvůli vyšším rozlišením, upgradovatelnosti, vyššímu výkonu než u notebooků a jaké výhody nabídnou nové procesory AMD FX oproti již uvedením řadám A a E (přetaktování, super rozlišení a Eyefinity, snímek vyznívá tak, jako by to na slabších procesorech nebylo možné, což není pravda, ale také schází vysvětlivky pod čarou). Další snímky uvádí počet hráčů v roce 2011 a informaci, že 76 % lidí už neinvestuje do PC víc než 700 dolarů.
Po vysvětlení, že AMD FX je navržený pro super rozlišení a karty v CrossFireX následuje to zajímavější – modely a parametry procesorů AMD FX (s uvedením se objeví ale jen první tři, na zbytek si budeme muset dalších pár týdnů počkat).
Dále už následují srovnávací tabulky a testy. AMD tradičně vypíchlo technické parametry, u kterých má vyšší hodnoty a které se tudíž hodí do srovnání. Jestli tím na někoho zapůsobí…
Víme, že porovnávat procesory podle MHz, počtu jader, nebo velikosti cache, je při různých architekturách k ničemu. Z uváděných parametrů jsou tak možná zajímavé přidané instrukce (které budou možná někdy v budoucnu smysluplně využitelné) a podpora režimu 2× ×16 u PCIe slotů a multiGPU.
Dál už AMD čarovalo s grafy výkonu. A hodně… Tím, že grafy nezačínají v nule, se dá zmást jen málokdo. Uváděné údaje jsou ale natolik abstraktní, že z nich asi nemá smysl něco vyvozovat.
U prvního grafu neznáme nic, dokonce ani snímkové frekvence. Může jít o libovolné nereálné nastavení (tedy klidně i velmi nízké detaily, na kterých testy běhají ve stovkách FPS). Grafický subsystém tvořily pravděpodobně dva Radeony HD 6970 v Crossfire. Pár procent navíc v takovém případě vyrazí AMD už jen na tom, že Core i5-2500K v Crossfire běží jen v režimu 2× ×8. Můžete namítat, že je to pár fps a sběrnice karty prakticky nebrzdí, ale většina testů, o které se toto tvrzení opírá, vznikala při uvedení sběrnice PCIe 2.0, a část z nich probíhala jen na GeForce, které nejsou na propustnost PCIe tak citlivé. Máte-li odkaz na aktuální srovnání na dvou HD 6970, sem s ním.
Další snímek ukazuje výkon ve vícevláknových aplikacích. AMD tady procesory srovnává se střední a vyšší střední třídou Intelu. Jde o veskrze celkem dobře optimalizované aplikace, které z vícejádrových procesorů dokáží těžit. V testech jsou u recenzentů i u výrobců oblíbené, protože je na nich pěkně vidět, že jsou vícejádrové procesory výkonnější a že má přidávání dalších jader smysl. Určitě si ale radši počkáme i na výkon v hůře optimalizovatelných úlohách.
Další sada snímků popisuje vylepšené Turbo (umožňuje přetaktovat i všechna jádra) a nové instrukce pro šifrování.
Následující herní testy by mohly být jakž takž v pořádku, protože u nich AMD střílí do vlastních řad. Opět jsou ale v této podobě abstraktní – porovnání průměrných snímků v jediné hře DiRT 3 o výkonu moc neřekne, a minimální snímky v Deus Ex jsou snad ještě horší. Pominu-li fakt, že samo porovnávání minimálních extrémů je ošemetné, při daném nastavení je v obou případech hodnota minimálních FPS vyšší než 60 snímků/s, tedy víc, než dokáže většina používaných LCD zobrazit. Praktická výhoda je v tomto případě nulová a je to dost blbě vybraný příklad.
Další snímek má demonstrovat možnosti přetaktování. Fajn, 30 % výkonu navíc při zvýšení taktů ze 3,6 na 4,8 GHz netřeba komentovat. Počítejte ale s tím, že je to u každého kusu individuální, na 4,8 GHz je bez záruky, a znamená to často výrazné zhoršení provozních vlastností. Tenhle snímek ale zaujme spíš jinou věcí – jde o standardní test, u kterého víme konkrétní výsledné skóre, takže výsledek není tak abstraktní a není v něm moc proměnných. Výsledky řady dalších procesorů najdete v interaktivních grafech v našich testech, jmenovitě upozorním na konkurenta z vlastní stáje, Phenom II X6 1090T, který se svými 5,72 body jenom těsně zaostává.
Jeden z nejkontroverznějších snímků je porovnání špičkových platforem a následné srovnání výkonu. Nebudu do toho snad ani tahat platformu LGA 1155, která může nabídnout jen o málo nižší (či obdobný) výkon za mnohem přívětivější cenu než highendová LGA 1366, půjdu rovnou po tom, co nám servíruje AMD.
Na prvním AMD porovnává cenu herního systému postaveného na špičkové platformě LGA 1366, na druhém na AMD FX. Odlišná je cena pamětí, desky a procesoru. Rozdíly začínají (nelogicky) už u pamětí, tady připomínám, že Core i7 980X má tříkanálový řadič, čili v kitu zaplatíte jeden modul navíc. Znamená to ale taky víc paměti. U procesoru AMD nejspíš záměrně mlží – model 980X sice v cenících vyhrabete, ale z pozice top modelu jej už dávno sesadila o malinko výkonnější 990X. Na místě 980X je teď obyčejná 980, která má zamčený násobič a poloviční cenu. Rozdíl zkresluje relativně levná grafika – v sestavě s cenou přes (v přepočtu) dvacet, resp. čtyřicet tisíc, je karta za nějakých 270 dolarů poddimenzovaná. Na druhou stranu je v ceně počítače započtený i levný (asi fullHD) monitor. I to ale postrádá logiku – o pár stránek dřív jsme se dozvěděli, že jde o procesor určený pro Eyefinity, dá se tedy předpokládat, že investice do panelů bude podstatně vyšší.
Výsledkem je obskurní srovnání s téměř dvacetitisícovou výhodou AMD, ale o zdravém rozumu člověka, co si pořídí na hraní procesor za dvacet tisíc, k němu grafiku za pět tisíc, a doplní to monitorem s fullHD rozlišením, bych měl přinejmenším pochybnosti.
Na dalším snímku je srovnání obou platforem ve hrách. Výkon je prakticky vyrovnaný, chybí jen jeden nepodstatný detail – jde o jiné konfigurace, než jsou porovnávané v předchozím snímku, a profláklo se už i to, že AMD pro srovnání ve fullHD rozlišení osadilo Radeonem HD 6870, tedy kartou nižší střední třídy. Dál to nemá smysl komentovat.
A ještě poslední zajímavost – v téměř kompletní „uniklé“ prezentaci jakoby náhodou chybí jedna z klíčových věcí nutných pro korektnější interpretaci výsledků – podmínky a sestavy, na kterých testy probíhaly. Proč tomu tak je, nebudu spekulovat.
Pro jistotu připomínám, že není zcela zřejmé, k jakému účelu a pro koho prezentace sloužila, je už dost stará a na tu oficiální přímo od AMD pro širokou novinářskou veřejnost, ze které budou vycházet i články, si ještě pár dní počkáme. Dá se předpokládat, že ještě dozná změn.
Zdroj: Donanimhaber
