Návrh vychází ze zkušeností ve Francii, Itálii, Litvě, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Spojeném království, Španělsku a Švédsku. „Každý si zaslouží rychlé širokopásmové připojení. Chci se zbavit byrokracie, která nám v dosažení tohoto cíle brání. Evropská komise si přeje, aby získání širokopásmového připojení bylo rychlejší a levnější,“ tvrdí Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise.
Co Komise navrhuje? Je třeba…
- zajistit, aby nové nebo renovované budovy byly připraveny pro vysokorychlostní širokopásmové připojení;
- otevřít přístup k infrastruktuře za spravedlivých a přiměřených podmínek včetně ceny – to se týká existujících kabelovodů, potrubí, vstupních šachet, rozvodných skříní, sloupů, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí;
- ukončit nedostatečnou koordinaci stavebních prací tím, že se kterémukoli provozovateli sítě umožní, aby sjednával dohody s jinými poskytovateli infrastruktury;
- zjednodušit složité a časově náročné postupy udělování povolení (zejména pro stožáry a antény) zavedením standardní šestiměsíční lhůty pro udělení nebo zamítnutí povolení a umožněním podávání žádostí prostřednictvím jediného kontaktního místa.
Pro Komisi je plán důležitý, aby byla naplněna politika Digitální agendy, která říká, že do roku 2020 by měli mít všichni Evropané přístup k síti s rychlostí 30 Mb/s a polovina domácností má být připojena rychlostí 100 Mb/s. Na to je už připraven i Český telekomunikační úřad a MPO ČR, jež chtějí posílit optické spoje díky výnosům z aukce volných kmitočtů (která byla ovšem zrušena).
Původní plán Komise také dostal trhliny. Před nedávnem došlo ke škrtům v rozpočtu a na digitální politiku zamíří místo původních 9,2 miliardy eur jen miliarda. Snížení nákladů při budování sítí by proto mělo podvinvestování částečně nahradit. O dalším směřování nového návrhu bude jednat ještě europarlament a Rada EU.
Zdroj: EU
