No už jsem to asi dva roky tak neprovozoval, ale s 5400RPM Samsungem EcoGreen se dalo ještě v té době fungovat, když na to měl člověk návyky (tj. když to chroustá kvůli nějaké vaší akci, tak na to nereagovat tak, že způsobím další chroustání navíc - když čekám na otvírání Firefoxu a trvá to už 15s, tak nekliknu ještě na ikonu Chrome). Ale na podobně starém 5400rpm disku v starém Core 2 notebooku s Intelím "GPU" je to naopak tragédie sama. Asi taky záleží co člověk dělá. Kancelářskou činnost vám to ani moc nemusí narušovat. D§ležité je nehcat prohlížeč pořád otevřený (a třeba i Office), protože zavírání a otevírání trvá na HDD dlouho, a pak si člověk normálně dělá.
Teď už nevím, kdy jsem konečně SSD začal na systém používat, ale pamatuju, že mi několik měsíců sedělo v šuplíku - mezi dobou, kdy jsme se rozhodl překousnout zvrácenost, že disk je spotřební materiál, a dobou, co jsem se dokopal přenést systém, protože to právě zas tak nehořelo a :effort:.
Když je ale SSD, tak člověk ty návyky mít nemusí a jde to rychle pořád. Takže pro normálního uživatele je to samozřejmě lepší.
Defragmentovat nebo čistit manuálně nebylo třeba a vypínat swap taky ne, lepší je to asi nechat jak to je, protože při takovém tom čištění aktualizací nakonec IO zaměstnáváte, takže v tu chvíli se bude pracovat hůř.
Mít dost RAM je samozřejmě dobře - 4, 6GB - nedobře.
Hibernační soubor je naopak rozhodně třeba mít a hibernaci používat, protože takové PC zásadně místo zapínání a vypínání hibernujete - to je i celkem rychlý - náběh systému celkem rozummě rychlej, i "vypnutí". Kdežto opravdu vypínat a pak studený boot OS je na mnohem dýl.