Příští měsíc to bude 41 let od premiéry filmu Superman od Richard Donnera. Tehdy nejdražší film historie představil dvě zajímavé technologie – holografickou projekci a paměťové krystaly. Hologramy už v experimentální podobě fungují a krystaly jsou na tom podobně. Microsoft na konferenci Ingite prezentoval Project Silica, jehož cílem je vytvořit levná a superodolná média pro archivaci dat. Aby se kruh uzavřel, novinku prezentoval právě na uložení slavného komiksového bijáku.
Destička z čistého křemenného skla o rozměrech 75 × 75 × 2 mm je schopná uchovat 75,6 gigabajtu dat (plus rezerva pro kontrolní kódy). Je přitom mimořádně odolná. Inženýři tvrdí, že data z ní půjde bez problémů přečíst i po tisíci letech. Během testování ji trápili ve vroucí vodě, pekli v troubě při 260 °C i škrábali drátěnkou. Destička bez úhony přežila. Už k ní upírají zraky ve studiu Warner Bros (tvůrci Supermana), protože hledají spolehlivé médium k záloze obřího televizního a filmového archivu.
Warner Bros tvrdí, že všechny filmy uchovává ve třech kopiích v různých lokacích. Jedna je vždy analogová (negativy či filmové pásy), dvě zálohy jsou digitální. Pevné disky i magnetické pásky mají výdrž jen v řádu let, studio proto každé tři roky úložiště obměňuje. Dokonce přiznává, že dnes natáčené filmy na digitál zpětně převádí do filmových negativů. Ty jsou navíc tři, využívají se totiž monochromatické varianty se záznamem azurové, purpurové a žluté složky obrazu (tj. klasické CMY).
Zálohy zaberou hodně místa a musí se udržovat při konstantní teplotě a vlhkosti. To vše stojí spoustu peněz. Silica zlevní výrobu, odpadnou pravidelné obnovování i laboratorní podmínky pro ukládání destiček.
Miliarda let i terabajtové kapacity
Destičky slouží jako optická média. Femtosekundové lasery do nich vypalují voxely („3D pixely“). Bity jsou definovány jejich orientací a tloušťkou. Každý voxel nese 8 bitů informací a do dvoumilimetrového skla se vejde přes 100 vrstev voxelů. Technologie nicméně neumožňuje přepis. Co je jednou vypálí, to tam zůstane. (Leda že by se sklo opět roztavilo při 2000 °C.)
Disk z křemenného skla už mimochodem cestuje vesmírem spolu s Muskovou Teslou Roadster. Společnost SpaceX loni při premiérovém startu rakety Falcon Heavy vyslala k Marsu i tzv. Arch uchovávají část lidského vědění.
TIP: Seagate chce v roce 2026 vyrábět 50TB disky
Za Archem i Silicou stojí stejný tým. Technologii totiž vyvíjí vědci z Centra optoelektronického výzkumu z Univerzity v Southamptonu. Ti tvrdí, že jejich optický záznam může vydržet miliardy let a jednou nabídne takovou hustotu záznamu, že na 9,5cm kotouč se vejde 360 TB dat.
Disky s takovou výdrží ale budoucím generacím přinesou jiné starosti. Lidé budou muset zjistit, jakým způsobem jsou na Silice kódována data a které formáty pro jejich ukládání používají. I dnes je se zpětnou kompatibilitou řada problémů, kdo bude za 1000 let vědět, co je to MP3? Problém tedy nebude přečíst data fyzicky, ale logicky. V tomhle má analogový záznam navrch.
Zdroj: Microsoft
