Crucial m4, 128 GB
Crucial je v podstatě takovou na retail orientovanou větví slovutného Micronu. Má tak samozřejmě velmi blízko ke společnému podniku Intelu a Micronu – IMFT. Crucial m4 je v podstatě to samé co Micron C400 a v podstatě navazuje na model C300. A to jak ve výrobci řadiče (Marvell), tak samozřejmě v tom, kdo dodává čipy MLC NAND flash.
C400 a samozřejmě i m4 mají osmikanálový design, tzn. že se setkáte s „počítačově“ vypadajícími kapacitami 64, 128, 256 a 512 GB. Tyto se od sebe liší nejen kapacitou pro ukládání dat, ale především rychlostí zápisu. Zatímco rychlost čtení dosahuje u všech modelů 415 MB/s, resp. 40 000 IOPS, v zápise jsou podstatné rozdíly:
- 64 GB: 95 MB/s sekvenční zápis, max. 20 000 IOPS
- 128 GB: 175 MB/s sekvenční zápis, max. 35 000 IOPS
- 256 a 512 GB: 260 MB/s sekvenční zápis, max. 50 000 IOPS
Nejmenší kapacita (64 GB) je zamýšlena určitě jako takřka čistě systémový disk, takže by nižší max. rychlosti zápisu teoreticky nemuseli být na obtíž. Rychlost při zápisu 4kB bloků je pořád velmi slušná. Testovaná kapacita 128 GB se pak už za teoretickou max. rychlost zápisu nemusí stydět.
Micron si jako řadič vybral Marvell 88SS9174-BLD2, různé revize tohoto čipu znáte například z Intel SSD 510 a dokonce i zmíněného RealSSD C300. Ačkoli C300 nebyl produktem bez chyb, právě sázka na novější revizi už vyzkoušeného a i na dnešní dobu stále dost výkonného řadiče se ukázala být od Micronu/Crucialu chytrým tahem. Crucial m4 na rozdíl od mnoha SSD a řadičů konkurence má pověst relativně bezproblémového.
Za celou dobu se objevila snad jediná chyba projevující se po 5184 hodinách provozu. Výrobce vše vyřešil aktualizovaným firmwarem. Aktualizační software k SSD Crucial je mimochodem velice jednoduchý, aktualizuje rovnou na poslední verzi firmware a opět na rozdíl od konkurence vám řekne, že už nemusíte hledat novější firmware, neboť prostě nabízen ještě není. Aktualizace je započata v prostředí Windows, dokončí se ale po restartu v textovém režimu jakéhosi blíže neurčeného OS (snad nějaký FreeDOS, to ale opravdu není podstatné).
Konkurenceschopnou cenu pomáhá Crucial m4 udržet osazení levnými 25nm MLC NAND flash s certifikací pro 3000 cyklů P/E (program/erase; tedy v podstatě přepisy). Je zajímavé, že AnandTechu bylo Micronem sděleno, že jde v podstatě o stejné čipy, jaké Intel označuje certifikací pro 5000 cyklů P/E. Liší se právě jen metodika/přísnost výstupních testů. Jinými slovy, MLC NAND flash osazené na C400 či m4 ve skutečnosti vydrží více než 3000 cyklů P/E.
Výsledky všech testů + detekované informace
OCZ Octane, 128 GB
Určitě jste ještě nezapomněli na první Vertex či Agility od OCZ. Ty tvořily v podstatě první konkurenci SSD od Intelu. Zásluhu na tom měl řadič Indilinx Barefoot. Mladý a co do počtu zaměstnanců trpasličí Indilinx tehdy na rozdíl třeba od JMicronu dokázal na trh uvést řadič se slušným výkonem při čtení i zápisu malých bloků (kolem 3000 IOPS) a rovnou s podporou pro SSD životně důležité funkce TRIM.
OCZ sice na čas přeběhla k SandForce, později však Indilinx přímo koupila. Nakonec je však know-how Indilinxu využíváno především pro tvorbu firmware SSD (stále komplexnějšího), zdánlivě nové čipy Indilinx Everest a Everest 2 jsou ve skutečně přeznačené produkty Marvellu.
OCZ Octane sází na Indilinx Everest, což nejspíše bude ten stejný Marvell 88SS9174 jako třeba u Crucial m4. Jedním ze svědků je kupříkladu i naprosto stejná dostupná kapacita OCZ Octane a Crucial m4.
Octane jsou také dodávány v různých kapacitách lišících se svým výkonem při zápisu. Zatímco rychlost čtení dosahuje 535 MB/s, resp. 37 000 IOPS, v zápisu Octane začíná na 170 MB/s (7700 IOPS) u 128GB modelu a končí na 400 MB/s, resp. 16 000 IOPS u 512GB. Výjimkou je pak 1TB Octane, který má ještě o něco rychlejší čtení.
SSD Octane jsou osazeny překvapivě velkou DRAM cache (512 MB ve dvou 256MB čipech) a právě v optimalizaci práce s cache společně asi s obsluhou HW šifrování AES či wear levelingu tkvěla práce Indilinxu. A nutno říct, že na rozdíl od SSD OCZ s čipy SandForce se neozývají vlny nevole ohledně spolehlivosti.
Výsledky všech testů + detekované informace
OCZ Vertex 4, 128 GB
Vertex 4 je sice nejnovější ze tří v tomto testu přidaných SSD, nicméně jej určitě musím čtenářům nejméně představovat. O jeho testu na AnandTechu jsme vás celkem zevrubně informovali a do recenzování Vertex 4 se postupně pustila dobrá polovina všech existujících hardwarových magazínů po celém světě. Výměna SandForce za Indilinx u top řady OCZ prostě nemohla zůstat bez odezvy.
Zatímco Octane používá první Everest alias Marvell 88SS9174, Vertex 4 řídí Everest 2. A ten není podle všeho ničím jiným než přeznačeným Marvellem 88SS9187. To nám ale nijak nevadí, neboť Marvellu řadiče pro SSD v současnosti prostě jdou a není se za co stydět.
Vertex 4 sice není vždy výkonnější než SandForce SF-2xxx, ale přímo říct, že je rychlejší ten či onen prostě nelze. SandForce se svým přístupem k zápisu prostě příliš liší od řekněme konzervativnější konkurence.
OCZ nebo možná její část Indilinx z Vertex 4 novými firmware postupně mačká více a více výkonu. K citelnému zrychlení došlo po přechodu z fw verze 1.3 na 1.4. Koneckonců pár testů jsem ještě s firmwarem 1.3 také zkusil naměřit.
Aktualizace firmware provedete přes OCZ Toolbox a musím říct, že tento program jsem si neoblíbil. Nejenže musíte aktualizace provádět postupně (tedy z 1.3 nejdříve na 1.4.1.2 a pak teprve na 1.4.1.3), ale také vám utilita není rovnou schopna říct, že už novější firmware pro vaše SSD neexistuje. Nejnovější firmware 1.5beta stále ještě není finální a aktualizace na něj nebyla pomocí OCZ Toolbox v době provádění testu možná. Teoreticky by výkony 128GB Vertex 4 mohly s verzí 1.5 být o dalších asi 10 MB/s lepší.
Výsledky testů s firmware 1.3
Výsledky všech testů + detekované informace s firmware 1.4.1.3
Jak používat interaktivní grafy, testovací konfigurace
Jak jsme testovali
Výkon disků jsme srovnávali pomocí syntetických testů v rámci dvou osvědčených benchmarků. Zvolili jsme AS SSD Benchmark 1.6 a HD Tune Pro 4.61. Prvně jmenovaný kromě naměřených hodnot po vyhodnocení výsledků generuje také bodové skóre.
Vzhledem k tomu, že jedinou hodnotou, kterou benchmark nezměří, je spotřeba (chcete-li přesněji, tak příkon), považovali jsme toto skóre za kritérium pro seřazení. Příkon SSD se totiž pohybuje v řádech jednotek wattů. V režimu standby jsme u všech disků naměřili nulovou spotřebu, což je příjemné překvapení od dob minulých. Nejvíce energie pak disky potřebují při zápisu, i tehdy se však největší žrout pohyboval okolo hodnoty 3 W. Rozdíly kolem jednoho wattu (a ještě pouze při aktivitě) nebudou asi rozhodující ani u notebooku.
Zatímco klasické pevné disky odeberou nemálo z 12V větve, u SSD stačí zpravidla měřit jen 5V
Detail bočníku použitého pro měření příkonu SSD
Ve specifikacích výrobců vždy najdete maximální přenosovou rychlost, která odpovídá práci s velkými datovými bloky – tedy sekvenční. V praxi však disk často pracuje s mnohem menšími bloky dat. Proto jsme měřili rychlosti při práci s 4kB a 512B bloky. Dále nám testy ukázaly hodnoty přístupové doby a také to, jak si disky poradí s kopírováním běžně používaných souborů.
Srdcem testovací sestavy byla základní deska Gigabyte GA-Z68XP-UD3-iSSD. Dalšími zmíněníhodnými komponentami byl zdroj EnergyKnight SS-400ET-T3 (Seasonic) a procesor Intel Core i7-2600K. Ovladačem byl vždy iastor.sys s podporou AHCI (NCQ) i TRIM.
Jak na interaktivní grafy 2.0
- Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace.
- V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
- Po najetí myší na některou z položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 % (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
- Budete-li chtít nějakou položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i pro další grafy v dalších kapitolách.
- Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
- Zámek základu (monitor, který se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty) aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
- Před prvním použitím grafů si pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
- Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
- V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.
AS SSD Benchmark (čtení/zápis různě velkých bloků, kopírování)
HD Tune (čtení/zápis, náhodná data)
Příkon (spotřeba) v idle, při čtení/zápisu
V režimu standby žádné SSD buď nepotřebuje žádný příkon, nebo je alespoň příkon pod rozlišovací schopnost použitých měřičů.
Závěrečné shrnutí
Verdikt
Ačkoli možná čekáte oddělené hodnocení pro jednotlivé modely, bude stačit jedno víceméně platící pro všechny. To, že se jedná o produkty se srdcem Marvellu se nakonec ukázalo jako velmi důležité a výkon i provozní vlastnosti všech tří testovaných SSD mají mnoho společného.
Právě zmíněné provozní vlastnosti, u SSD tedy v podstatě jen příkon jsou v podstatě jedinou kańkou na vysvědčení SSD Crucial m4, OCZ Octane a Vertex 4. Kolem 4 W při aktivitě a 1,5 W v idle nikoho s desktopovým PC nezajímá, u malého notebooku to však může být citelná část celkového příkonu při provozu na baterii.
V dalším už lze testované produkty snad jen chválit. Výtku jsem měl jen k aktualizačnímu software od OCZ, nicméně všechna tři SSD včetně ne už zrovna nového Crucial m4 podávají velmi dobré výkony a drží se špice takřka ve všech testech. Někde dokáží SSD se SandForce SF-2281 sice utéct (především dražší HyperX SSD se synchronním designem), zato výkony nově přidaných tří SSD s řadiči Marvellu běží spolehlivě rychle bez ohledu na komprimovatelnost či případnou duplicitu zapisovatelných dat.
Jelikož snad kromě trochu podivného výkyvu OCZ Octane v AS SSD (aktualizace: se současným firmwarem je skóre kolem pouhých 395 bodů v AS SSD dosahováno opakovatelně) platilo, že Vertex 4 byl o nějaký kus výkonnější než Octane a ten zase o chloupek než Crucial m4, dá se doporučit orientace podle ceny, případně dle důvěry ke značce či časem dané „odzkoušenosti“ produktu.
Podobné pravidlo výběru by se dalo vztáhnout na už dříve otestované SSD se SandForce SF-2281, které se výkonem dramaticky neliší (slovo dramaticky bych použil možná pro ilustraci rozdílu nových SSD a desktopových SSD první generaci či oproti klasickým pevným diskům). Něco přes 3000 Kč už není za výkonný 128GB SSD, na který kromě operačního systému dáte i spoustu nejčastěji spouštěných aplikací a her, tak drastickou cenou.
 |
Za poskytnutí SSD do testu děkujeme obchodu Alfa.cz |
Nevynechejte:
