Zpráva, pocházející z nespecifikovaných zdrojů,
připomíná, že výrobci procesorů nejsou akvizice cizí: v nedávné době si
AMD pořídila rychle rostoucího výrobce
mikroserverů, v devadesátých letech pak zase šťastně koupila firmu
NexGen i s procesorem, který se později stal známou K6. Jiným „důkazem“
pak má být únorové prohlášení viceprezidentky Lisy Su, že pro AMD není
architektura x86 svatá. Vzhledem k tomu, že ze stejné věty už bezpočtukrát
vzešly „zaručené zprávy“ o tom, že AMD již brzy přejde do tábora procesorů ARM,
není na místě brát tuto novou spekulaci nijak vážně. Při pozornějším pohledu
totiž na věci najdeme celou řadu háčků.
Problémem největším je hned ten nejkardinálnější – peníze.
AMD se sice daří relativně dobře, nedosahuje však žádných velkých zisků a
s výdaji musí být opatrná. Nezapomínejme ovšem, že od společnosti MIPS lze
všechny technologie jednoduše licencovat, takže vynakládat vysoké finanční
prostředky na koupi dává pramalý smysl. Licencování technologií třetím stranám
by sice mohlo nějaké prostředky získat zpět, stále by však šlo o zátěž pro chod
firmy, která jen nedávno prošla dalším kolem škrtání
výdajů a pracovních míst.
Problematická je však i vůbec užitečnost společnosti MIPS
pro AMD. Zatímco technologie firmy SeaMicro by jí měly pomoci v oblasti
serverů, kde za poslední roky nejvíce ztratila, z koupě MIPS nic takového
nekouká. Jak jsme již napsali dříve, MIPS je na mobilním trhu, kam by asi AMD
rádo proniklo, toliko trojkou a její postavení je mnohem slabší než u dalšího
nováčka – Intelu. Jakékoli snahy o prosazení této architektury tedy
bezpodmínečně vyžadují masivní finanční injekce. Dále by AMD muselo na svá
bedra přibrat nutnost softwarového vývoje a podpory platformy. Nejde přitom jen
o systém Android: jelikož se procesory MIPS již dlouho nepoužívají
v serverech, muselo by AMD značně podpořit také port Linuxu (a
serverového software typu Apache) pro tuto architekturu.
K tomu všemu by pro procesory
MIPS bylo třeba založit nový vývojový tým; v současnosti přitom AMD budí dojem,
že má co dělat, aby stíhala vyvíjet procesory na bázi x86. V tomto smyslu by zřejmě akvizice byla velice náročná.
Zejména rozsáhlou softwarovou činnost si AMD nemůže dovolit, již teď má plné
ruce práce s prosazováním GPGPU výpočtů. Jinými slovy, pro AMD je kriticky
důležité zůstat na vyšlapané cestičce x86, kde sice čelí tvrdé konkurenci
Intelu, ovšem také silně profituje z mnoha jeho investic.
Ve hře by stále mohl být zájem o duševní vlastnictví a
lidské zdroje, což v jazyce lidském znamená patentované technologie a
odborní pracovníci. Finanční dopad transakce však i zde hovoří proti, vždyť
technologie lze od MIPS licencovat a potřebné talenty lze jednoduše přetáhnout.
Zkušenost koneckonců praví, že po akvizicích noví zaměstnanci často dávají
(nebo dostávají) výpověď.
Shrnuto – zdravý rozum hovoří proti. Dovolím si tedy soudit,
že celá zpráva není s největší pravděpodobností nic jiného než bohapustá
fáma. Na mnoha místech ostatně autor působí dojmem, že si již připravuje prostor,
aby mohl vše vzít zpět. Sám podotýká, že ve hře o MIPS (pokud tato jednání
vůbec probíhají) jsou mnohem bohatší firmy – například Google. Zkrátka, ať už bude
kupcem kdokoliv, pro Bright Side Of News* nebude nic snazšího než tvrdit, že
AMD skutečně zájem měla a že z obchodu sešlo skutečně jen proto, že jí
konkurenti přeplatili. Byť si samozřejmě nemůžeme být zcela jisti, je velmi
pravděpodobné, že si redaktor vše prostě vymyslel.
Zdroj: Bright
Side Of News*
