Nová jádra si od MIPS Technologies lze licencovat
k výrobě vlastních čipů, stejně jako je tomu u architektury ARM. Jde o tři
řady pro různá nasazení. Jádra interAptiv a microAptiv jsou určena pro průmyslové
nasazení, respektive pro roli mikrořadičů (jejich konkurencí jsou jádra Cortex
řady R, respektive C). Naproti tomu jádro proAptiv je již standardním
procesorem pro obecné použití a jako takové je pro nás asi nejzajímavější. MIPS
Technologies jej směřuje proti jádrům Cortex A-9 a A-15. Ta již vedle služby
v chytrých telefonech ostatně pošilhávají i po nasazení v serverech a
noteboocích.
Jádro proAptiv představuje superskalární architekturu typu
„out-of-order“ a používá instrukční sadu MIPS32. Jeho dekodéry zvládnou v jednom taktu zpracovávat tři
instrukce. Co se týče výpočetních jednotek, ALU část je schopna v jednom
cyklu přijmout čtyři instrukce, zatímco FPU část dvě. Pipeline má 13 stupňů,
což je srovnatelné s 15stupňovým Cortexem A-15. Datová a instrukční
vyrovnávací paměť první úrovně mají velikost 16 nebo 32 kB. Architektura
umožňuje navrhovat procesory s až šesti jádry; za tímto účelem používá
technologii pro zajištění koherence CPS (Coherent Processing System). Ta zároveň dokáže odpojit distribuci
napájení a hodinového signálu od jednotlivých jader a srazit tak spotřebu
v klidu nebo při částečném vytížení. Dle schématu procesoru by měla být
vyrovnávací paměť druhé úrovně sdílená mezi jádry.
Ve srovnání s Cortexem A-15 vychází proAptiv poměrně vyrovnaně.
Obě jádra mají údajně dosahovat kolem 3,5 MIPS/MHz v testu Dhrystone, proAptiv však má mít navrch v testu CoreMark. To však nemusí zcela
korespondovat s výkonem v reálném softwaru. Dle vyjádření MIPS
Technologies by oba konkurenti měli také dosahovat podobných frekvencí. Pro jádro proAptiv má
konkrétně jít o 1,2 GHz v běžných podmínkách a až 2,0–2,5 GHz při použití
agresivnějších výrobních postupů. Co ovšem vyznívá ve prospěch architektury
MIPS, je velikost výsledného čipu. Jádro proAptiv má údajně zabírat zhruba
poloviční plochu oproti Cortexu A-15. S tím by teoreticky mohla jít ruku
v ruce i o něco nižší spotřeba výsledného čipu.
Bude samozřejmě trvat delší dobu, než se nová jádra objeví
na trhu v procesorech různých výrobců. MIPS Technologies má
zřejmě za cíl nejen získání podílu na mobilním trhu, ale hlavně udržení pozic v oblasti procesorů pro průmyslové
nasazení. Zde je třeba podotknout, že výrobci
procesorů MIPS poměrně často používají vlastní návrh jádra, a nejsou tedy tak
závislí na jádrech licenčních. Příkladem mohou být například procesory Cavium
Octeon nebo čipy společnosti Ingenic, které se již prodávají v čínských
mobilních zařízeních. Hotové licenční návrhy ovšem otvírají cestu na trh širšímu okruhu
zájemců. Architektuře MIPS by se větší podíl na mobilním trhu hodil, neboť ji
co nevidět vedle procesorů ARM začnou ohrožovat i procesory Atom od Intelu.
Zdroje: Anandtech,
MIPS
Technologies
