GeForce Partner Program
Na vině je tzv. „GeForce Partner Program“, což je nový rámec spolupráce s výrobci karet, který Nvidia začala potichu prosazovat. Jeho podmínky drží v tajnosti; Kyle Bennett z HardOCP uvádí, že nikdo z partnerů Nvidie není ochoten o něm mluvit a informace od zaměstnanců bylo možné dostat jen pod podmínkou anonymity, jelikož firmy i jednotlivci mají strach ze sankcí. Bennett uvádí, že původně mu tip na existenci ne úplně košer praktik v GPP dali (jakož i dalším novinářům) přímo z AMD. Až po vydání článku na HardOCP se ale o věci začalo mluvit veřejně. Zdá se totiž, že v některých případech se novináři obávali soudních sporů nebo přerušení spolupráce, tedy odříznutí od vzorků pro recenze a podobně. Takové varování údajně dostal i web HardOCP.
V blogu na webu Nvidie (který vyšel až poté, co se Bennett zástupců firmy na věc začal ptát), je GeForce Partner Program mlhavě popisován jako snaha přinést zákazníkům lepší produkty skrze to, že značky a komunikace Nvidie a partnerských výrobců karet budou „konzistentní“ a „transparentní“. Tyto formulace by asi mohly znamenat prakticky cokoliv, ale podle Nvidie prý výrobci karet ony věci oceňují a rychle se ke GPP přidávají. Kdo je členem, ale sdělit odmítla.
The GeForce Partner Program is designed to ensure that gamers have full transparency into the GPU platform and software they’re being sold, and can confidently select products that carry the NVIDIA GeForce promise.
This transparency is only possible when NVIDIA brands and partner brands are consistent. So the new program means that we’ll be promoting our GPP partner brands across the web, on social media, at events and more. And GPP partners will get early access to our latest innovations, and work closely with our engineering team to bring the newest technologies to gamers.
Podle toho, co Bennet o programu GPP zjistil, jde o smlouvy s výrobci grafických karet, jejichž cílem je u nich zajistit určité formy exkluzivity pro GPU od Nvidie a zřejmě je na místě obava, že tyto snahy budou uměle podlamovat konkurenci a zhorší rozmanitost volby na grafickém trhu. Podle Benneta se některé firmy také obávají, že tyto prakticky nemusí být úplně v pořádku legálně a že jim nadělají problémy, pokud budou chtít spolupracovat i s konkurenty Nvidie, což je v tomto kontextu zdá se nejen AMD, ale už i Intel.
Nabídka, kterou partneři nemohou odmítnout?
Podle Nvidie je zapojení do programu pro partnery čistě dobrovolné, ale problém je v tom, že firmy, které nepřistoupí, budou znevýhodněné. Bennett zjistil, že benefity připojení k GPP zahrnují lepší přístup k technologické asistenci a inženýrům Nvidie, dřívější přístup k novým produktům a technologiím a možnost být mezi prvními výrobci, kteří budou mít karty na prodej při vydání novinky, což má všechno přímý dopad na konkurenceschopnost. Dále se na připojení do GPP může pojit i účast na bundlovacích akcích (tedy nabídkách her zdarma ke kartám), slevových akcích, propagaci v médiích a sociálních sítích a také přímá finanční podpora marketingu a propagace od Nvidie. To může být jedna z nejdůležitějších položek na seznamu, protože tyto peníze na reklamu mají velký význam (není asi náhoda, že byly významnou součástí strategie Intelu). Z pohledu výrobců karet je tak trochu sebevražda tyto dohody nepřijmout, pokud na ně přistoupí jejich konkurenti.
Tlak na exkluzivitu
Riziko spatřované na tomto „klubu“ je v tom, že Nvidia si výměnou za zapojení vymiňuje požadavky, které ji u partnerů dávají v určitých směrech exkluzivity. Podle HardOCP je problém zejména v jedné klauzuli. Ta předepisuje, že firma musí svoji „herní značku (gaming brand)“ spojit exkluzivně jen s GPU od Nvidie. Co toto znamená? Řeč by měla být o značkách jako je třeba ROG u Asusu, které si tyto firmy budují jako „prémiovou“ či „lepší“ část nabídky (poznámka: zda je zrovna Asus nebo jiné firmy členem GPP, se neví a Bennett to nikde neuvádí). S GPP by taková firma směla tuto značku používat jen pro produkty s GeForce, ale už ne pro karty, počítače nebo notebooky založené na konkurenčních GPU.
Prémiový "gaming brand" je například značka Republic of Gamers u Asusu. Nvidia chce výrobce přinutit vyrábět takovéto produkty jen s jejími čipyProč je toto závažné? Nvidia se sice bude hájit tím, že nikomu nezakazuje vyrábět grafiky založené na konkurenčních čipech (což je pravda), ale i tato na první pohled technikálie má svůj význam – jinak by po ní také Nvidia nešla. Do „gaming brandů“ firmy jak lze vidět hodně investují a snaží se je tlačit, takže vyloučením konkurence z tohoto marketingu jí odeberete i související oporu v propagaci, marketingu a vůbec v preferencích firmy, která se snaží prosazovat svůj „lepší“ sortiment víc, než „generickou“ produkci.
Druhý problém je, že onen „gaming brand“ jako ROG nebo Aorus představuje prémiové produkty, s čímž bývá spojena sice vyšší cena, ale také kvalitnější provedení, lepší komponenty a chladiče či delší záruka. Nvidia se zde tedy aktivně snaží vytlačit konkurenty z těchto „lepších vrstev“ a odsunout je do nižšího segmentu. Tím samozřejmě hodlá dosáhnout toho, aby její značka byla vnímána jako hodnotnější a kvalitnější, zatímco konkurence jako levnější a horší náhražka. To nepřímo upevní její pozici i příjmy a oslabí konkurenty a jejich výdělečnost. Vzhledem k tomu, že je to vše realizováno tlakem na obchodní partnery, v tomto skutečně lze vidět nástroj k potlačení konkurence.
Když Nvidia vydala karty Titan Xp s motiv yhvězdných válek, Impérium mělo ironicky červenou barvu,, kdežto zelená bravy Nvidie byla přidělena rebelům. Momentálně je Nvidia všechno, jen ne "underdog"Předzvěst věcí příštích?
Ačkoli se ona k potlačení konkurence směřující klauzule tváří poměrně slabě a nevinně, na tyto tendence bude třeba si dát pozor. Jednak zde může jít o salámovou metodu, kde se nejdřív vyzkouší, zda projde první krok, a poté mohou přijít další. Ale kromě toho nejde jen o to, co je na povrchu. Výrobci karet mohou cítit větší hrozbu mezi řádky. Problematické je zejména ono rozdělení na firmy v klubu a ty mimo. Jelikož nevýhody plynoucí z nečlenství jsou dost zásadní, stojí výrobci, kteří by se chtěli vzepřít, před hodně reálnou hrozbou, že je z trhu vytlačí firmy „spolupracující“. Ty totiž budou mít od Nvidie určité formy finanční i nefinanční podpory a budou mít na trhu karty dřív. A když výrobci tuto hru na favority a zapuzené uvidí, budou pravděpodobně pod touto hrozbou náchylní k tomu, snažit se si Nvidii naklonit i nad rámec požadavků přímo daných v partnerské smlouvě, tedy větším a explicitně nevyžádaným zvýhodňováním značky GeForce před konkurencí.
Poškození konkurence na trhu vlivem těchto zákulisních praktik tedy může být závažnější, než co by vyplývalo z čistě mechanického výklady těchto smluv. A omezení konkurence není jen něco škodící konkrétním firmám, ale hlavně problém pro zákazníky, kteří nakonec budou platit víc za horší výrobky. HardOCP podotýká, že to trochu připomíná antikonkurenční kroky, kterými Intel v předchozí dekádě bránil rozšiřování procesorů AMD na trhu. Tehdy nátlakem a podmíněnými výhodami docílil třeba toho, že většina výrobců neuvedla při vydání desky pro původní Athlon, nebo exkluzivity u Dellu. Intel tyto praktiky dostaly do problémů před soudem, ovšem to neznamená, že takto narazí i Nvidia. GeForce Partner Program je nejspíš i kvůli tomuto precedentu opatrnější a také se trošku zdá, že antimonopolní dohled nad IT giganty od doby, kdy USA v roce 2001 silně zatlačily na Microsoft, poněkud zeslábl.
