MSI 870A-G54: Hi-C caps, USB 3.0 i taktování za 1900

První dojmy, parametry

První dojmy a příslušenství

Jako obvykle dostanete do ruky nejdříve krabici, na ní není v rámci své třídy asi nic
zvláštního. Poskytuje přiměřenou ochranu a jejím úkolem je jako obvykle také informovat o všech
podporovaných funkcích a vlastnostech.

Krabice samozřejmě vyzdvihuje hlavní marketingové lákadlo v podobě komponent "Military Class" (nedávno jsme vám v aktualitě představili druhou generaci). Podrobněji se na ně podíváte při prohlídce detailů desky v další kapitole.

Příslušenství zahrnuje IDE kabel, redukci napájení pro SATA disky z molexu a pouze jeden datový
SATA kabel. Samozřejmostí je instalační CD, krytka I/O panelu a manuály. Hlavní manuál v balení,
které jsem měl k dispozici, zřejmě chyběl, v balení jsem totiž objevil pouze příručku pro rychlou
instalaci, průvodce pro dodávaný software MSI Control Center a informační leták k funkci Core
Unlocker.

Při prvním zběžném ohledání desky vás možná dýchne
trochu historie, deska má na I/O panelu i klasický sériový port – kvůli absenci obrazových výstupů
je tam na něj místo, a navíc stejně všechny desky interně sériový port pořád mají, je totiž
součástí Super I/O čipu. Na této desce je z něj dokonce i vyveden port pro disketovou mechaniku.
Porty SATA jsou také zajímavé, dva z nich jsou klasicky nastojato, další čtyři jsou zalomené k
okrají základní desky, takže si každý bude moci vybrat, jaké zapojení mu z hlediska upořádání
kabelů více vyhovuje. Poslední nezvyklostí je „točítko“ v rohu základní desky, které podle názvu OC
Dial bude jistě sloužit k přetaktování.

Parametry

 

Použité komponenty a jejich osazení

Použité komponenty a jejich osazení

Deska není, co se týče výbavy nijak zvlášť výjimečná, nic základních funkcí ji však nechybí. Na
I/O panelu naleznete kombinovaný PS/2 konektor pro klávesnici nebo myš, optický S/PDIF, šest
obyčejných USB 2.0 konektorů z čipové sady a dva modré USB 3.0 z přídavného čipu NEC. Nechybí ani
RJ45 gigabitové sítě zprostředkované čipem Realtek RTL8111DL a šestice audio jacků, tu má na
svědomí Realtek ALC892.

Vnitřní konektory jsou rozmístěné podél okrajů desky, na spodním okraji naleznete konektory
související se zvukem, (CD-in, Front Audio Header a další digitální výstup), pod posledním PCI
slotem je již zmíněný konektor pro disketovou mechaniku následovaný výstupy pro přídavné USB.

  

Nejzajímavější je pravý spodní roh, kde je mimo konektorů pro signalizační diody a základní
ovládací tlačítka také dříve zmíněný otočný knoflík pro přetaktování, jehiž funkci popíšu později.
Směrem nahoru jsou u okraje desky SATA konektory, poblíž nich je propojka pro resetování CMOS a
její napájecí baterie. Následuje zalomený IDE port, který mimochodem již není vyvedený z čipové
sady (ta už ho neobsahuje), ale z přídavného čipu jMicron JMB368.

U paměťových slotů je umístěn hlavní napájecí konektor (přídavný osmipinový je nahoře hned pod
zdrojem – pokud je v tradiční pozici nahoře). Poblíž paměťových slotů jsou také konektory pro
ventilátory, nahoře čtyřpinový pro procesor, dole přídavný třípinový. Ještě jeden je také poblíž
severního můstku.

Zaměříme-li se opět na celkový pohled, tak je vidět, že se umístění procesorové patice,
severního ani jižního můstku, paměťových ani PCI(e) slotů nijak nevymyká zažitým zvyklostem, v
tomto směru deska nijak nepřekvapuje. Zpět ale k detailům, na fotkách je na desce montážní sada
chladiče Noctua NH-C12P, od výroby je však osazen klasický rámeček s backplate z tvrdého
plastu.

 

Další drobností, která stojí za povšimnutí, jsou klasické západky na obou stranách paměťových
slotů. Sloty jsou umístěny daleko od ostatních komponent, takže není problém s manipulací s
paměťovými moduly i s osazeným chladičem a grafickou kartou.

 

Systém chlazení, teploty a spotřeba

Systém chlazení

Chlazení čipové sady mě na této desce překvapilo, nejedná se o žádné designové patvary s
ozdobnými nesmysly, ale obyčejné funkční čtvercové žebrované bloky. Nejedná se tedy o žádný zázrak,
ale v této cenové kategorii nemůžeme s nějakými systémy s heatpipe počítat, ale ono to asi ani není
potřeba.

Vlastností tohoto řešení jsou i klasické plastové čepy s pružinkami, na které je potřeba při
případné manipulaci dávat trochu větší pozor. Na prosté držení chladičů ale samozřejmě bez problému
stačí.

Zato však napájecí součástky se žádného chlazení nedočkaly, což snad není v tomto případě na
škodu. Kupříkladu stejně jako ostatní desky MSI s „Military Class“ součástkami (ať už to s
vojenskými standardy má, či nemá cokoli do činění), jsou nejnamáhanější obvody osazeny tantalovými Hi-C cap (kondenzátory),
které by měly mít vysokou životnost i při vyšších provozních teplotách.

 

 

Spotřeba a zahřívání

Spotřeba se během testů držela jak v zátěži tak při „volnoběhu“ na hodnotách srovnatelných s
jinými deskami stejné třídy. Během nečinnosti to byla spotřeba celé sestavy 104 W, ta se ale ještě snížila na 88 W podtaktováním procesoru pomocí Cool'n'Quiet. Během maximální zátěže procesoru i grafické karty spoteba vystoupala na 248 W.

 

BIOS a jeho možnosti

 

BIOS a jeho možnosti

Možnosti nastavení v BIOSu jsou rozsáhlá, jak je v dnešní době zvykem. Troufám si říci, že ani zkušenější ladiči nenaleznou žádnou důležitou chybějící položku. Rozsahy nastavovaných hodnot jsou také více než dostatečné, takže přetaktování nic nebude bránit i na takovéto základní desce. Kvůli jednoduššímu napájení se budou asi limity stabilních frekvencí nižší, než na dražších deskách, přesto ale můžete počítač znatelně urychlit.

 

Detailně procházet všechna nastavení asi nemá smysl, můžete se sami podívat na sekce, které vás zajímají. No a protože mi je milejší staromódní taktování z BIOSu, než nějaké novoty z prostředí Windows, provedl jsem i několik zkoušek s přetaktovaným systémem. Na rychlost procesoru a pamětí deska samotná nemá tak úplně zásadní vliv, takže nelepší je zkoušet (z pohledu limitace deskou) nejvyšší dosaženou základní frekvenci, mě se podařilo dosáhnout 317 MHz, což je slušný výsledek. Ostatní frekvence byly samozřejmě pomocí násobičů sražené na běžné hodnoty. Pro srovnání ještě dosažená BCLK se stejný procesorem na jiných deskách:

• MSI 870A-GD54: 317 MHz
• MSI 890FXA-GD70: 332 MHz
• Gigabyte GA-870A-UD3: 280 MHz
• Gigabyte GA-890GPA-UD3H: 310 MHz
• Gigabyte GA-MA785GMT-UD2H: 352 MHz
• Asus Crosshair IV Extreme: 305 MHz (s X6 1075T pak 310 MHz)
• Asus Crosshair IV Formula: 331 MHz
• Asus M4A89GTD: 330 MHz

Testy a verdikt

Testovací sestava

Sestava se skládá z našich obvyklých komponent, pro účely testu kvůli lepší porovnatelnosti vše pracuje na standardních napětích a frekvencích, tedy i paměti, pro které je 1333 MHz za standardního napětí vyloženě odpočinkem. 

 

Z důvodu změn v metodice testování nejsou výsledky porovnatelné s předchozími testy, proto zde nenaleznete obvyklý houf grafů porovnávající mezi sebou různé testované desky, ale do tohoto stavu se zase vrátíme. Prozatím jsou tu shrnuty naměřené výsledky tabulkou.

 

OC Dial

Musel jsem také samozřejmě vyzkoušet funkci přetaktování otočným kolečkem přímo na základní desce. Přetaktování se musí aktivovat vedlejším tlačítkem (a zároveň v BIOSu), poté se dá otáčením měnit základní frekvence, nikoli však pod původních 200 MHz. Kolečko má přesné kroky
odpovídající v základním nastavení jednomu megahertzu (to se dá v BIOSu změnit).

Po změně nastavení
je doporučováno opět tlačítkem tuto funkci vypnout kvůli možnému vlivu na výkon. Nastavení však
přirozené zůstane změněné. Nevýhodou je však absence jakékoli zpětné vazby, pokud si ručně
nespustíte nějaký monitorovací program. Také není tento způsob ovládání v běžně uzavřené skříni zrovna
moc po ruce, zajímavější by byl například na I/O panelu.

Praktické je, že se změna nastavení základní frekvence neprojevuje přímo do hlavního nastavení v BIOSu, ale uchovává se nezávisle, nemůžete si tedy rozházet vaše otestované nastavení dočasnou změnou. Naopak za nepraktické považuji (mimo umístění) hlavně to, že není možné změny základní frekvence provádět i změnami napětí, takže buďto nebudete taktovat nijak vysoko, nebo budete muset i v základním stavu provozovat systém se zvýšeným napětím.

Závěrečné hodnocení

Tato deska se nesnaží nějak vyniknout (až na to přetaktovávací kolečko), snaží se být takovou deskou, jakou uživatelé potřebují, a to za rozumnou cenu. Vítám 6Gb/s SATA i na deskách tohoto segmentu (už aby i Intel měl tuto funkci přímo v čipsetech), zároveň potěší i přítomnost USB 3.0. Naproti tomu asi moc uživatelů nebude mrzet nepřítomnost FireWire, ale ti, kteří toto rozhraní potřebují, se budou muset poohlídnout po jiné desce nebo to řešit kartou. 

Nedá se tedy říci, že by deska něčím opravdu výrazně potěšila nebo naopak zklamala, prostě vše fungovalo jak mělo, dle očekávání. Pozitivně hodnotím zejména prostý a jednoduchý detail v podobě umístění rozdílných konektorů SATA, tato deska sice není určená do úplně malých skříní, přesto může ale toto uspořádání někomu přijít vhod.

Pokud byste čekali, že když 870A-G54 stojí pod 2000 Kč a ještě MSI zvolila marketingově důležité nasazení kvalitnější součástek zastřešených názvem Military Class, muselo se nevhodně šetřit jinde, jste asi nyní překvapeni. Na desce se jen těžko hledají závažnější chyby, ty dané zvoleným čipsetem (např. počet linek PCI Express), nebo platformou (vzdálenost paměťových slotů od patice) nemá cenu přičítat konkrétnímu modelu a snad až na malý počet konektorů pro ventilátory vás vzhledem k ceně bude udivovat spíše příjemně. Nezklamala ani v přetaktování a myslelo se i při rozmisťování komponent po typicky nikoli plném ATX. Volíte-li platformu AMD, máte vybránu nebo už vlastníte dedikovanou grafickou kartu a současně jste dole s rozpočtem, můžeme 870A-G54 směle doporučit. To činíme tradičním oceněním Smart Buy.

MSI 870A-G54

+ výbava (SATA 6 Gb/s i USB 3.0, možnosti BIOSu)
+ vzhledem k ceně dobrá i pro přetaktování
+ chlazení nebude zavazet snad žádnému chladiči
+ kvalitní součástky
+ zalomené i přímé konektory SATA
+ dostupná pod 2000 Kč
- není vhodná pro Multi-GPU, ani přetaktované náročné procesory
- málo konektorů pro ventilátory
 - (nemá FireWire)