Nvidia GeForce GTX 650: představení a parametry
Spolu s GTX 660 uvedla Nvidia i model GeForce GTX 650. Je postavená na starším jádře GK107, které Nvidia uvedla spolu s GeForce GTX 680, a použila jej i u GeForce GT 640. Jádro má obdobné parametry jako u GT 640, na rozdíl od ní už nový model nebrzdí paměti. Karta je osazená rychlejšími GDDR5.
Jádro GK107 má dvě SMX s celkem 384 stream procesory. Na jádře jsou dva 64b paměťové řadiče, spolu tvoří 128b sběrnici, na které může být zapojený jeden nebo dva gigabajty paměti.
Na rozdíl výkonnějších příbuzných s jádrem GK104 a GK106 nepodporuje GT 640 ani GTX 650 automatické přetaktování GPU Boost.
Výrobcem udávané TDP je 64 W, o jeden watt méně než u GT 640. Znamená to, že by si karta měla vystačit s napájením ze slotu (až 75 W). Přesto je na plošném spoji v referenčním provedení konektor přídavného napájení. I když to může budit dojem, že je GTX 650 žravější než HD 7750, na tom, zda je na kartě konektor přídavného napájení nebo ne zase tolik nezáleží. A při pohledu do nabídky výrobců vám bude jasné, k čemu je přídavné napájení u GTX 650 dobré – převážná většina modelů je už od výroby přetaktovaná.
V případě konkurenční HD 7750 je scházející konektor naopak nedostatkem – výkon čipu už brzdí PowerTune, který kartu nepustí přes spotřebu 75 W. Kvůli tomu už se objevila i přetaktovaná HD 7750 s přídavným napájením.
Spotřeba karty bez zátěže by měla být nižší než 5 W. Při přehrávání videa by se měla pohybovat pod 13 W.
Výrobci už si vyhráli
Obdobně jako v případě GeForce GTX 660 Nvidia nerozesílala do recenzí nějaké referenční karty, už s uvedením jsou v hojné míře zastoupené nereferenční modely, navíc povětšinou přetaktované.
Kartu do testu nám zapůjčila společnost MSI a jde o její nejlépe vybavený model GeForce GTX 650 Power Edition.
Ten je už v základu výrazně přetaktovaný z referenčních 1058 MHz pro jádro na 1125 MHz, paměti zůstaly na referenčních 5000 MHz efektivně.
MSI GeForce GTX 650 OC Power Edition: Představení karty, chladič, osazené součástky
V příslušenství je kromě obvyklých redukcí, instalačních příruček a média se softwarem i krabička, uvnitř které je...
...druhý ventilátor, který je součástí „TransThermal Designu“.
Za tímto označením se ukrývá neotřelá koncepce chladiče – dá se říct, že s kartou dostanete tři chladiče v jednom. V základní konfiguraci je to klasický, celkem krátký chladič s jedním ventilátorem. Po stlačení západek po stranách lze kryt s ventilátorem posunout směrem dozadu a nad žebrování do uvolněného prostoru posadit druhý ventilátor. Karta se tím výrazně prodlouží, výhodou je ale přímé ofukování napájecí kaskády přidaným ventilátorem.
A konečně třetí nejšílenější možností je posadit ventilátor nad ten stávající pro zvýšení aerodynamického tlaku. Nejšílenější je proto, že tím vyrobíte lowendovou kartu se tříslotovým chladičem. Spolu s tím se zlepší chlazení, ale zvedne se i hlučnost karty.
Základní konfigurace je asi nejrozumnější volbou – kartu se spotřebou nějakých 70-80 W s přehledem uchladí a jde o nejtišší možnost (tedy bez dodatečné manuální regulace).
Na výšku zabírá prostor dvou slotů a kryt chladiče nepřesahuje plošný spoj.
S dvojicí ventilátorů už karta rozměry v ničem nezadá s highendovými modely, na délku má kousek přes 26 cm.
Karta v referenčním provedení má plošný spoj s délkou pouhých 14,5 cm. S jedním ventilátorem odpovídá délka karty plošnému spoji, tedy 23,3 cm. Napájecí konektor je ale orientovaný směrem dozadu, takže musíte počítat s dalším centimetrem, dvěma pro konektor přídavného napájení. S posunutím krytu a přidáním druhého ventilátoru se délka karty prodlouží na 26,2 cm.
A ještě obskurní konfigurace s dvojicí ventilátorů nad sebou, pro kterou jsou zapotřebí minimálně tři volné sloty pod sebou.
Na rozdíl od výkonnějších keplerů je na záslepce jen trojice konektorů – dual link DVI-I, DVI-D a konektor mini HDMI.
Chladič jsem jako obvykle nesundával, abych neporušil původní pastu, ale kryt chladiče se dal demontovat bez následků, tak nakoukneme aspoň pod něj. Pasiv a žebrování je z jednoho kusu hliníku, ve kterém jsou v místě komponent vyfrézované drážky.
Na krabici je podrobnější popis použitých technologií a podporovaných funkcí.
Pod označením „Military Class III Components“ výrobce rozumí využití kvalitnějších komponent splňujících standard MIL-STD-810G, znamená to osazení kondenzátorů HI-c, zapouzdřených civek SFC (Super Ferrite Choke) a kondenzátorů s pevným dielektrikem.
Triple Over-Voltage s MSI Afterburner znamená podporu přetaktování s možností navýšení napětí jádra, pamětí a PLL. S ohledem na výkon a segment, pro který je karta určená, karty je to ale pro normální smrtelníky funkce celkem nezajímavá, z nehratelných her neuděláte hratelné, i kdybyste se utaktovali. Zajímavá bude spíš pro ty, kdo se přetaktováním baví a nehledí ani tak na to, jakého výsledku přetaktováním dosáhnou, ale spíš na to, o kolik se jim podaří zvednout výkon.
Enhanced PWM Design značí výkonnější napájení pro dosažení vyšší stability při přetaktování.
Trochu mě zaráží zmínka o Twin Frozr IV, skoro mám pocit, že se na krabici vyskytla omylem. Možnosti osazení jednoho nebo dvou ventilátorů je totiž věnovaná celá spodní část krabice, kde výrobce pro chladič používá označení TransThermal Design.
Kromě přídavného napájení karty je v zadní části i konektor pro připojení druhého ventilátoru.
Tam, kde najdete u výkonnějších karet konektor pro zapojení druhé karty do SLI, není u GTX 650 nic. A je to spíš dobře, propojování více karet má smysl jen když ž se k vyššímu výkonu nedá dopracovat jinak.
Testovací sestava, metodika
Nová metodika
Karta je testovaná na nové testovací sestavě, kterou jsme dali nedávno dohromady a na řadě nových her. V metodice ještě nemáme všechny hry, které bychom tam měli mít a počítáme s tím, že z podzimní záplavy novinek ještě něco přidáme. Proto je testovaný na menším množství titulů, i tak je jich ale dost a více, než kolikrát najdete v řadě normálních recenzí.
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích.
GeForce GTX 660 Ti a GTX 680 SOC od Gigabyte jsou testované na betaverzi ovladačů 305.37.
U Radeonů 7970 pro CrossFire jsem měl k dispozici „pouze“ referenční HD 7970, přetaktovanou HD 7970 OC od Sapphire a GHz edition, zvolil jsem zlatou střední cestu – referenční HD 7970 jsem přetaktoval na takty karty od Sapphire a nasimuloval tak CrossFire dvou přetaktovaných Radeonů.
Všechny karty jsou testované jen na ještě zánovních ovladačích – v případě Radeonů šlo o neveřejné ovladače Catalyst 12.7 beta přímo od AMD a u HD 7970 OC v CrossFire už o veřejnou betu. GeForce GTX 690 je testovaná na betaverzi ovladačů označené 304.79, starší modely jsou testované na betaverzi 304.48. Verze ovladačů je uvedena i v grafech.
Ve srovnání najdete GeForce GTX 680 a GeForce GTX 670 v referenčním provedení. Dále je v něm původní novinářský sample Radeonu HD 7970 v referenčním provedení, bohužel právě ten s lepší teplovodivou pastou, který se u nás po toulkách po světě zase na chvíli zastavil.
Přetaktované HD 7970 zastupuje model HD 7970 OC do Sapphire s dvojicí ventilátorů na výkonnějším 1000MHz profilu, a čtvrtým Radeonem nedávno testovaná HD 7970 GHz edition.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
DiRT Showdown
DiRT Showdown
Nastavení benchmarku odpovídá zveřejněnému srovnávacímu testu výkonu grafických karet. Shodou okolností se chvíli před uvedením GHz edice Radeonu HD 7970 objevil i patch, u kterého již lze ze hry aktivovat Global illumination počítanou pomocí OpenCL
Ještě připomínám, že na vývoji hry spolupracovalo AMD a i když hra běží na stejném enginu jako Dirt 3 nebo F1 2011, přibyly v ní nové techniky pro osvětlení scény, které jsou nejspíš šité na míru nové generaci Radeonů a (možná zatím) špatně optimalizované pro jiné karty. Zejména se zapnutím „global illumination“ se výrazně propadá snímková frekvence nejen u konkurenčních GeForce, ale i Radeonů předchozích generací. Naměřené výsledky se výrazně liší od výsledků karet v jiných hrách.
U dvouprocesorové GTX 690 se podivné chování Dirtu dostává na novou úroveň – u dvou ze tří okruhů se výkon karty propadá pod výkon jednoho čipu. Nepomohlo ani opakované měření. Soudě dle nárůstu výkonu v prvním z testů SLI funguje, ale na jiných okruzích už něco zlobí.
Testuji ve dvou nastaveních, v prvním jsou téměř všechny položky s výjimkou Global Illumination nastavené na maximum (s GI hru zvládají jen nejvýkonnější Radeony), ve druhém už je i GI zapnutá.
Jinak metodika odpovídá srovnání výkonu grafických karet, testuje se na třech okruzích, první je standardní benchmark, u kterého jsou kvůli opakovatelnosti měření odstranění soupeři a další dva odpovídají náročnějším okruhům, které lze měřit automatickým benchmarkem.
Za poskytnutí hry do testu děkujeme společnosti ConQuest entertainment
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.
Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Spotřeba (příkon), teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
MSI GeForce GTX 650
Škoda, že nemám pro srovnání kartu v referenčním provedení, neubráním se pocitu, že je spotřeba karty bez zátěže vyšší než Nvidií avizovaných 5 W a na vině může být výkonnější napájení, kterým výrobce kartu vybavil.
Přesto je spotřeba velmi nízká, bez zátěže patří i tak k nejúspornějším grafikám.
Spotřeba sestavy s grafickou kartou
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (navíc přetaktovaného). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu lehce přes 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Dále následuje spotřeba při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému.
V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.
Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší, obzvlášť to platí v případě, kdy hru brzdí procesor. Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.
GeForce GTX 690 je bohužel rozebíraná, takže už nemá původní pastu. I v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.
V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty
Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.
Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není psáno, že čidlo hlásí pravdivý údaj. Hlavně u procesorů se nezřídka stává, že jádro hlásí nižší teplotu než má vzduch, který jej chladí.
Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným jádrem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.
MSI GeForce GTX 650
Je–li něco, co bych chtěl chladiči vytknout, pak je to to, že chladí možná až zbytečně moc. Při 54 °C v zátěži jsou otáčky byť jednoho ventilátoru ještě pořád zbytečně vysoké.
Otáčky ventilátoru
Protože jen málokteré karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá porovnávání samotných hodnot valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.
Ještě připomínám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
MSI GeForce GTX 650
Bez zátěže je to, že se ventilátor točí, slyšet jen do vzdálenosti 20-30 cm a to ještě spíše v pasivně chlazené sestavě – běží jen kolem 1000 ot./min.
Ani v intenzivní zátěži se nedostaly nad 1800 ot./min. V sestavě se dvěma či třemi 120mm ventilátory na 700 ot./min už kartu nejspíš nerozlišíte od ostatních ventilátorů, v běžných herních sestavách hluk chladiče zanikne spolehlivě.
Přesto už jsem testoval i karty, které byly tišší a výrazně výkonnější. Druhý ventilátor srazí teplotu jádra a tím pádem i otáčky prvního (na cca 1560 ot./min), oproti větráku s propeller blade je ale o něco hlučnější, takže i hlučnost karty naroste o další 1–2 dBA.
Hlučnost
Předestřel jsem to už v odstavci s otáčkami – bez zátěže je karta velmi tichá, hlučnost je prakticky na neměřitelné hranici, a v zátěži se řadí k nejtišším. Co do hlučnosti je tišší než řada referenčních karet bez zátěže, i v dobře odhlučněné sestavě její ventilátory po sluchu jen stěží rozeznáte.
Cena a shrnutí výkonu
Cena
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme kvůli poměru cena/výkon, neodpovídá přímo testovanému modelu, ale o něco levnější kartě na podobných taktech. Testovaná karta od MSI je oproti ní asi o dvě stovky dražší.
Není to ale nějak dramatický rozdíl zejména s přihlédnutím ke kvalitní konstrukci a výkonnému chlazení, rozdíl je to stále menší, než často najdete u stejného modelu napříč několika e-shopy.
Průměrný výkon, aneb 2560 × 1600 jen do počtu
Na tomto místě musím zdůraznit, že rozlišení 2560 × 1600 bodů je tu opravdu jen do počtu. Při daných snímkových frekvencích a v tomto segmentu už nemá valný význam nějak se na něj ohlížet. Výkon mám ale kvůli alespoň částečné „kompatibilitě“ s ostatními testy naměřený a není důvod, proč výsledky tajit.
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
Testovaných her je méně než obvykle, takže každá odchylka od obvyklého průměru má při srovnání různých architektur a čipů výrazný vliv na celkový průměr. To je ostatně i důvod, proč do výsledků nezapočítávám Dirt Showdown, u kterého některé efekty, na kterých AMD spolupracovalo s vývojáři, běhají na konkurečních kartách se zlomkem výkonu jinak podobně rychlých Radeonů.
Pro zajímavost ještě doplním i odkazy na výsledky se započtením Dirt Showdown, pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.
Poměr cena/výkon
Poměrem cena/výkon nemůže novinka zlevněným lowendovým Radeonům moc konkurovat.
A opět ještě výsledky při započtení Dirt Showdown prostřednictvím odkazu pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.
MSI GeForce GTX 650: závěrečné shrnutí
Hodnocení poměru cena/výkon už je v tomto segmentu dost ošemetná věc, svou roli hraje každá stokoruna navíc a jen rozdíly, které jsou u stejné karty mezi dvěma e-shopy, nebo skoky v ceně, které může ta která karta udělat ze dne na den, můžou s poměrem cena/výkon zamávat víc než rozdíly ve výkonu.
Ani porovnávání výkonu už není tak jednoznačné – desetiprocentní rozdíl ve výkonu může v praxi znamenat, že karta běhá ve většině her místo 25 na 27,5 fps.
Můžete namítat, že kdybychom kartu testovali na referenčních taktech, byly by výsledky o něco horší. Když se ale podíváte do ceníků, zjistíte, že k něčemu podobnému celkem není důvod, ceny přetaktovaných karet se zatím v cenících od těch nepřetaktovanách nijak výrazně neliší a asi jen málokdo, kdo bude mít na výběr mezi nepřetaktovaným a přetaktovaným modelem za stejnou cenu, sáhne po tom pomalejším.
I tak si myslím, že se většina lidí v tomto segmentu bude už spíše než podle herního výkonu rozhodovat podle toho, co AMD a Nvidia v rámci produktů a podpory nabízí a podle toho, jaké ovladače a softwarová výbava kartám přísluší.
Co ale na hraní?
Přesto, pokud vám půjde primárně o hry, jako obvykle se v tomto segmentu nevyplatí šetřit za každou cenu – pár stovek připlacených navíc se vrátí v podobě nárůstu výkonu v desítkách procent. V takovém případě tedy stojí za zvážení něco přidat a pořídit některý model HD 7770.
Nvidia je v tomto ohledu v nevýhodě – rozdíly v parametrech čipů GK106 a GK107 jsou propastné a stejně tak je velká i výkonnostní mezera mezi GTX 650 a GTX 660. Pokud vám výkon GTX 650 nestačí, není zkrátka nic, na co by stačilo něco málo připlatit, přidat můžete jen na konkurenci nebo pomalu výprodejové GeForce z minulé generace.
V souboji HD 7750 proti GTX 650 zase o málo pomalejší HD 7750 vyhrává po slevách výrazně nižší cenou a konec konců i podstatně lepším poměrem cena/výkon. Přitom je jen o málo pomalejší – ne natolik, aby to oproti GTX 650 znamenalo výrazné snižování detailů a podstatně horší požitek z her.
GeForce GTX 650 určitě není kartou, která by svou výhodností převrátila poměry v segmentu nižší a nižší střední třídy naruby, jen zapadá do stávající nabídky. Ve srovnání se staršími GeForce jsou výraznou změnou k lepšímu jen provozní vlastnosti.
Přesto vše můžu říct, že mě GTX 650 celkem potěšila. Čekal bych, že budou nové GTX 650 dražší, zejména s přihlédnutím k tomu, že se ještě před nedávnem za podobné částky, jako teď stojí GTX 650, prodávaly podstatně pomalejší GeForce GT 640 s DDR3 a že do pěti tisíc, za které pořídíte nejlevnější GTX 660, zbývá Nvidii až do uvedení dalších modelů spousta manévrovacího prostoru, do kterého mohla ceny GTX 650 natáhnout. Naštěstí to neudělala a tak můžeme na nové karty nahlížet mnohem přívětivěji než na slabší GT 640.
Co mě potěšilo ještě víc je možnost připojení tří monitorů přes klasická rozhraní DVI a HDMI bez nutnosti využití DisplayPortu, něco podobného, co je na Radeonech možné jen s příplatkem na dražší verze FleX od Sapphire nebo na aktivní adaptér z DisplayPortu na DVI.
MSI GeForce GTX 650 Power Edition
GeForce GTX 650 Power Edition od MSI je jednou z karet, u které se nedá říct, že by se investice do ní vyplatila. Po stránce vlastností se jí nedá nic moc vytýkat – jde o tichou kartu s dobrou spotřebou.
Nedá se ale předpokládat, že by to u jiných GTX 650 bylo s provozními vlastnostmi horší – karty jako GTX 650 už není v dnešní době problém uchladit, a uchladit je tiše.
Kvůli velkému a výkonnému chladiči, složitějšímu plošnému spoji a kvůli druhému ventilátoru je karta o poznání dražší než nejlevnější GTX 650, a to se negativně projevuje i na poměru cena/výkon. Model Power Edition je spíš karta, která je dobrá pro hračičky. Zbytečně výkonné chlazení je jen bonus navíc, třeba pro experimentování s přetaktováním. Spotřeba GTX 650 je mizivá a teplota jádra, které se při relativně nízkých 1800 otáčkách pohybuje kolem 54 °C, je toho celkem jasným důkazem.
Přínos druhého ventilátoru je pro běžného smrtelníka při daném nastavení diskutabilní, s chlazením napájecích obvodů není ani tak problém a pokles už tak nízké teploty jádra z 54 °C na 51 °C při zvýšení hlučnosti o nějaký 1-2 dBA, ke kterému dojde, když vedle prvního ventilátoru posadíte přídavný, se také nedá označit za nějaký významný posun k lepšímu.
Pokud vás něco podobného neláká, výrobce vás nenutí utrácet. Nemusíte se ani poohlížet po kartách konkurence, i samotné MSI má v nabídce jednodušší a levnější modely GTX 650.
Kvůli tomu, že se testovaná karta od běžných GTX 650 liší více než obvykle, jsem plusy a mínusy tentokrát raději rozdělil:
Nvidia GeForce GTX 650
+ nízká spotřeba bez zátěže i v zátěži
+ dobré provozní vlastnosti
+ dostatečný výkon pro hráče začátečníky
+ větší prostor pro přetaktování než HD 7750
+ podpora tří LCD i bez DisplayPortu
− jen o málo levnější než výkonnější HD 7770
− o poznání dražší než o málo pomalejší HD 7750
− horší poměr cena/výkon než HD 7750 a HD 7770
MSI GeForce GTX 650
+ výrazné přetaktování už od výrobce
+ tichá bez zátěže i v zátěži
+ výkonné chlazení s obrovskou rezervou
+ variabilita nastavení chladiče
− větší rozměry
− cena srovnatelná s výkonnější HD 7770
− horší poměr cena/výkon než běžné GTX 650
Nvidia GeForce GTX 650: představení a parametry
Nvidia GeForce GTX 650: představení a parametry
Spolu s GTX 660 uvedla Nvidia i model GeForce GTX 650. Je postavená na starším jádře GK107, které Nvidia uvedla spolu s GeForce GTX 680, a použila jej i u GeForce GT 640. Jádro má obdobné parametry jako u GT 640, na rozdíl od ní už nový model nebrzdí paměti. Karta je osazená rychlejšími GDDR5.
Jádro GK107 má dvě SMX s celkem 384 stream procesory. Na jádře jsou dva 64b paměťové řadiče, spolu tvoří 128b sběrnici, na které může být zapojený jeden nebo dva gigabajty paměti.
Na rozdíl výkonnějších příbuzných s jádrem GK104 a GK106 nepodporuje GT 640 ani GTX 650 automatické přetaktování GPU Boost.
Výrobcem udávané TDP je 64 W, o jeden watt méně než u GT 640. Znamená to, že by si karta měla vystačit s napájením ze slotu (až 75 W). Přesto je na plošném spoji v referenčním provedení konektor přídavného napájení. I když to může budit dojem, že je GTX 650 žravější než HD 7750, na tom, zda je na kartě konektor přídavného napájení nebo ne zase tolik nezáleží. A při pohledu do nabídky výrobců vám bude jasné, k čemu je přídavné napájení u GTX 650 dobré – převážná většina modelů je už od výroby přetaktovaná.
V případě konkurenční HD 7750 je scházející konektor naopak nedostatkem – výkon čipu už brzdí PowerTune, který kartu nepustí přes spotřebu 75 W. Kvůli tomu už se objevila i přetaktovaná HD 7750 s přídavným napájením.
Spotřeba karty bez zátěže by měla být nižší než 5 W. Při přehrávání videa by se měla pohybovat pod 13 W.
Výrobci už si vyhráli
Obdobně jako v případě GeForce GTX 660 Nvidia nerozesílala do recenzí nějaké referenční karty, už s uvedením jsou v hojné míře zastoupené nereferenční modely, navíc povětšinou přetaktované.
Kartu do testu nám zapůjčila společnost MSI a jde o její nejlépe vybavený model GeForce GTX 650 Power Edition.
Ten je už v základu výrazně přetaktovaný z referenčních 1058 MHz pro jádro na 1125 MHz, paměti zůstaly na referenčních 5000 MHz efektivně.
MSI GeForce GTX 650 OC Power Edition: Představení karty, chladič, osazené součástky
V příslušenství je kromě obvyklých redukcí, instalačních příruček a média se softwarem i krabička, uvnitř které je...
...druhý ventilátor, který je součástí „TransThermal Designu“.
Za tímto označením se ukrývá neotřelá koncepce chladiče – dá se říct, že s kartou dostanete tři chladiče v jednom. V základní konfiguraci je to klasický, celkem krátký chladič s jedním ventilátorem. Po stlačení západek po stranách lze kryt s ventilátorem posunout směrem dozadu a nad žebrování do uvolněného prostoru posadit druhý ventilátor. Karta se tím výrazně prodlouží, výhodou je ale přímé ofukování napájecí kaskády přidaným ventilátorem.
A konečně třetí nejšílenější možností je posadit ventilátor nad ten stávající pro zvýšení aerodynamického tlaku. Nejšílenější je proto, že tím vyrobíte lowendovou kartu se tříslotovým chladičem. Spolu s tím se zlepší chlazení, ale zvedne se i hlučnost karty.
Základní konfigurace je asi nejrozumnější volbou – kartu se spotřebou nějakých 70-80 W s přehledem uchladí a jde o nejtišší možnost (tedy bez dodatečné manuální regulace).
Na výšku zabírá prostor dvou slotů a kryt chladiče nepřesahuje plošný spoj.
S dvojicí ventilátorů už karta rozměry v ničem nezadá s highendovými modely, na délku má kousek přes 26 cm.
Karta v referenčním provedení má plošný spoj s délkou pouhých 14,5 cm. S jedním ventilátorem odpovídá délka karty plošnému spoji, tedy 23,3 cm. Napájecí konektor je ale orientovaný směrem dozadu, takže musíte počítat s dalším centimetrem, dvěma pro konektor přídavného napájení. S posunutím krytu a přidáním druhého ventilátoru se délka karty prodlouží na 26,2 cm.
A ještě obskurní konfigurace s dvojicí ventilátorů nad sebou, pro kterou jsou zapotřebí minimálně tři volné sloty pod sebou.
Na rozdíl od výkonnějších keplerů je na záslepce jen trojice konektorů – dual link DVI-I, DVI-D a konektor mini HDMI.
Chladič jsem jako obvykle nesundával, abych neporušil původní pastu, ale kryt chladiče se dal demontovat bez následků, tak nakoukneme aspoň pod něj. Pasiv a žebrování je z jednoho kusu hliníku, ve kterém jsou v místě komponent vyfrézované drážky.
Na krabici je podrobnější popis použitých technologií a podporovaných funkcí.
Pod označením „Military Class III Components“ výrobce rozumí využití kvalitnějších komponent splňujících standard MIL-STD-810G, znamená to osazení kondenzátorů HI-c, zapouzdřených civek SFC (Super Ferrite Choke) a kondenzátorů s pevným dielektrikem.
Triple Over-Voltage s MSI Afterburner znamená podporu přetaktování s možností navýšení napětí jádra, pamětí a PLL. S ohledem na výkon a segment, pro který je karta určená, karty je to ale pro normální smrtelníky funkce celkem nezajímavá, z nehratelných her neuděláte hratelné, i kdybyste se utaktovali. Zajímavá bude spíš pro ty, kdo se přetaktováním baví a nehledí ani tak na to, jakého výsledku přetaktováním dosáhnou, ale spíš na to, o kolik se jim podaří zvednout výkon.
Enhanced PWM Design značí výkonnější napájení pro dosažení vyšší stability při přetaktování.
Trochu mě zaráží zmínka o Twin Frozr IV, skoro mám pocit, že se na krabici vyskytla omylem. Možnosti osazení jednoho nebo dvou ventilátorů je totiž věnovaná celá spodní část krabice, kde výrobce pro chladič používá označení TransThermal Design.
Kromě přídavného napájení karty je v zadní části i konektor pro připojení druhého ventilátoru.
Tam, kde najdete u výkonnějších karet konektor pro zapojení druhé karty do SLI, není u GTX 650 nic. A je to spíš dobře, propojování více karet má smysl jen když ž se k vyššímu výkonu nedá dopracovat jinak.
Testovací sestava, metodika
Nová metodika
Karta je testovaná na nové testovací sestavě, kterou jsme dali nedávno dohromady a na řadě nových her. V metodice ještě nemáme všechny hry, které bychom tam měli mít a počítáme s tím, že z podzimní záplavy novinek ještě něco přidáme. Proto je testovaný na menším množství titulů, i tak je jich ale dost a více, než kolikrát najdete v řadě normálních recenzí.
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích.
GeForce GTX 660 Ti a GTX 680 SOC od Gigabyte jsou testované na betaverzi ovladačů 305.37.
U Radeonů 7970 pro CrossFire jsem měl k dispozici „pouze“ referenční HD 7970, přetaktovanou HD 7970 OC od Sapphire a GHz edition, zvolil jsem zlatou střední cestu – referenční HD 7970 jsem přetaktoval na takty karty od Sapphire a nasimuloval tak CrossFire dvou přetaktovaných Radeonů.
Všechny karty jsou testované jen na ještě zánovních ovladačích – v případě Radeonů šlo o neveřejné ovladače Catalyst 12.7 beta přímo od AMD a u HD 7970 OC v CrossFire už o veřejnou betu. GeForce GTX 690 je testovaná na betaverzi ovladačů označené 304.79, starší modely jsou testované na betaverzi 304.48. Verze ovladačů je uvedena i v grafech.
Ve srovnání najdete GeForce GTX 680 a GeForce GTX 670 v referenčním provedení. Dále je v něm původní novinářský sample Radeonu HD 7970 v referenčním provedení, bohužel právě ten s lepší teplovodivou pastou, který se u nás po toulkách po světě zase na chvíli zastavil.
Přetaktované HD 7970 zastupuje model HD 7970 OC do Sapphire s dvojicí ventilátorů na výkonnějším 1000MHz profilu, a čtvrtým Radeonem nedávno testovaná HD 7970 GHz edition.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
DiRT Showdown
DiRT Showdown
Nastavení benchmarku odpovídá zveřejněnému srovnávacímu testu výkonu grafických karet. Shodou okolností se chvíli před uvedením GHz edice Radeonu HD 7970 objevil i patch, u kterého již lze ze hry aktivovat Global illumination počítanou pomocí OpenCL
Ještě připomínám, že na vývoji hry spolupracovalo AMD a i když hra běží na stejném enginu jako Dirt 3 nebo F1 2011, přibyly v ní nové techniky pro osvětlení scény, které jsou nejspíš šité na míru nové generaci Radeonů a (možná zatím) špatně optimalizované pro jiné karty. Zejména se zapnutím „global illumination“ se výrazně propadá snímková frekvence nejen u konkurenčních GeForce, ale i Radeonů předchozích generací. Naměřené výsledky se výrazně liší od výsledků karet v jiných hrách.
U dvouprocesorové GTX 690 se podivné chování Dirtu dostává na novou úroveň – u dvou ze tří okruhů se výkon karty propadá pod výkon jednoho čipu. Nepomohlo ani opakované měření. Soudě dle nárůstu výkonu v prvním z testů SLI funguje, ale na jiných okruzích už něco zlobí.
Testuji ve dvou nastaveních, v prvním jsou téměř všechny položky s výjimkou Global Illumination nastavené na maximum (s GI hru zvládají jen nejvýkonnější Radeony), ve druhém už je i GI zapnutá.
Jinak metodika odpovídá srovnání výkonu grafických karet, testuje se na třech okruzích, první je standardní benchmark, u kterého jsou kvůli opakovatelnosti měření odstranění soupeři a další dva odpovídají náročnějším okruhům, které lze měřit automatickým benchmarkem.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.
Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Spotřeba (příkon), teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
MSI GeForce GTX 650
Škoda, že nemám pro srovnání kartu v referenčním provedení, neubráním se pocitu, že je spotřeba karty bez zátěže vyšší než Nvidií avizovaných 5 W a na vině může být výkonnější napájení, kterým výrobce kartu vybavil.
Přesto je spotřeba velmi nízká, bez zátěže patří i tak k nejúspornějším grafikám.
Spotřeba sestavy s grafickou kartou
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (navíc přetaktovaného). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu lehce přes 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Dále následuje spotřeba při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému.
V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.
Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší, obzvlášť to platí v případě, kdy hru brzdí procesor. Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.
GeForce GTX 690 je bohužel rozebíraná, takže už nemá původní pastu. I v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.
V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty
Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.
Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není psáno, že čidlo hlásí pravdivý údaj. Hlavně u procesorů se nezřídka stává, že jádro hlásí nižší teplotu než má vzduch, který jej chladí.
Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným jádrem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.
MSI GeForce GTX 650
Je–li něco, co bych chtěl chladiči vytknout, pak je to to, že chladí možná až zbytečně moc. Při 54 °C v zátěži jsou otáčky byť jednoho ventilátoru ještě pořád zbytečně vysoké.
Otáčky ventilátoru
Protože jen málokteré karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá porovnávání samotných hodnot valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.
Ještě připomínám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
MSI GeForce GTX 650
Bez zátěže je to, že se ventilátor točí, slyšet jen do vzdálenosti 20-30 cm a to ještě spíše v pasivně chlazené sestavě – běží jen kolem 1000 ot./min.
Ani v intenzivní zátěži se nedostaly nad 1800 ot./min. V sestavě se dvěma či třemi 120mm ventilátory na 700 ot./min už kartu nejspíš nerozlišíte od ostatních ventilátorů, v běžných herních sestavách hluk chladiče zanikne spolehlivě.
Přesto už jsem testoval i karty, které byly tišší a výrazně výkonnější. Druhý ventilátor srazí teplotu jádra a tím pádem i otáčky prvního (na cca 1560 ot./min), oproti větráku s propeller blade je ale o něco hlučnější, takže i hlučnost karty naroste o další 1–2 dBA.
Hlučnost
Předestřel jsem to už v odstavci s otáčkami – bez zátěže je karta velmi tichá, hlučnost je prakticky na neměřitelné hranici, a v zátěži se řadí k nejtišším. Co do hlučnosti je tišší než řada referenčních karet bez zátěže, i v dobře odhlučněné sestavě její ventilátory po sluchu jen stěží rozeznáte.
Cena a shrnutí výkonu
Cena
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme kvůli poměru cena/výkon, neodpovídá přímo testovanému modelu, ale o něco levnější kartě na podobných taktech. Testovaná karta od MSI je oproti ní asi o dvě stovky dražší.
Není to ale nějak dramatický rozdíl zejména s přihlédnutím ke kvalitní konstrukci a výkonnému chlazení, rozdíl je to stále menší, než často najdete u stejného modelu napříč několika e-shopy.
Průměrný výkon, aneb 2560 × 1600 jen do počtu
Na tomto místě musím zdůraznit, že rozlišení 2560 × 1600 bodů je tu opravdu jen do počtu. Při daných snímkových frekvencích a v tomto segmentu už nemá valný význam nějak se na něj ohlížet. Výkon mám ale kvůli alespoň částečné „kompatibilitě“ s ostatními testy naměřený a není důvod, proč výsledky tajit.
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
Testovaných her je méně než obvykle, takže každá odchylka od obvyklého průměru má při srovnání různých architektur a čipů výrazný vliv na celkový průměr. To je ostatně i důvod, proč do výsledků nezapočítávám Dirt Showdown, u kterého některé efekty, na kterých AMD spolupracovalo s vývojáři, běhají na konkurečních kartách se zlomkem výkonu jinak podobně rychlých Radeonů.
Pro zajímavost ještě doplním i odkazy na výsledky se započtením Dirt Showdown, pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.
Poměr cena/výkon
Poměrem cena/výkon nemůže novinka zlevněným lowendovým Radeonům moc konkurovat.
A opět ještě výsledky při započtení Dirt Showdown prostřednictvím odkazu pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.
MSI GeForce GTX 650: závěrečné shrnutí
Hodnocení poměru cena/výkon už je v tomto segmentu dost ošemetná věc, svou roli hraje každá stokoruna navíc a jen rozdíly, které jsou u stejné karty mezi dvěma e-shopy, nebo skoky v ceně, které může ta která karta udělat ze dne na den, můžou s poměrem cena/výkon zamávat víc než rozdíly ve výkonu.
Ani porovnávání výkonu už není tak jednoznačné – desetiprocentní rozdíl ve výkonu může v praxi znamenat, že karta běhá ve většině her místo 25 na 27,5 fps.
Můžete namítat, že kdybychom kartu testovali na referenčních taktech, byly by výsledky o něco horší. Když se ale podíváte do ceníků, zjistíte, že k něčemu podobnému celkem není důvod, ceny přetaktovaných karet se zatím v cenících od těch nepřetaktovanách nijak výrazně neliší a asi jen málokdo, kdo bude mít na výběr mezi nepřetaktovaným a přetaktovaným modelem za stejnou cenu, sáhne po tom pomalejším.
I tak si myslím, že se většina lidí v tomto segmentu bude už spíše než podle herního výkonu rozhodovat podle toho, co AMD a Nvidia v rámci produktů a podpory nabízí a podle toho, jaké ovladače a softwarová výbava kartám přísluší.
Co ale na hraní?
Přesto, pokud vám půjde primárně o hry, jako obvykle se v tomto segmentu nevyplatí šetřit za každou cenu – pár stovek připlacených navíc se vrátí v podobě nárůstu výkonu v desítkách procent. V takovém případě tedy stojí za zvážení něco přidat a pořídit některý model HD 7770.
Nvidia je v tomto ohledu v nevýhodě – rozdíly v parametrech čipů GK106 a GK107 jsou propastné a stejně tak je velká i výkonnostní mezera mezi GTX 650 a GTX 660. Pokud vám výkon GTX 650 nestačí, není zkrátka nic, na co by stačilo něco málo připlatit, přidat můžete jen na konkurenci nebo pomalu výprodejové GeForce z minulé generace.
V souboji HD 7750 proti GTX 650 zase o málo pomalejší HD 7750 vyhrává po slevách výrazně nižší cenou a konec konců i podstatně lepším poměrem cena/výkon. Přitom je jen o málo pomalejší – ne natolik, aby to oproti GTX 650 znamenalo výrazné snižování detailů a podstatně horší požitek z her.
GeForce GTX 650 určitě není kartou, která by svou výhodností převrátila poměry v segmentu nižší a nižší střední třídy naruby, jen zapadá do stávající nabídky. Ve srovnání se staršími GeForce jsou výraznou změnou k lepšímu jen provozní vlastnosti.
Přesto vše můžu říct, že mě GTX 650 celkem potěšila. Čekal bych, že budou nové GTX 650 dražší, zejména s přihlédnutím k tomu, že se ještě před nedávnem za podobné částky, jako teď stojí GTX 650, prodávaly podstatně pomalejší GeForce GT 640 s DDR3 a že do pěti tisíc, za které pořídíte nejlevnější GTX 660, zbývá Nvidii až do uvedení dalších modelů spousta manévrovacího prostoru, do kterého mohla ceny GTX 650 natáhnout. Naštěstí to neudělala a tak můžeme na nové karty nahlížet mnohem přívětivěji než na slabší GT 640.
Co mě potěšilo ještě víc je možnost připojení tří monitorů přes klasická rozhraní DVI a HDMI bez nutnosti využití DisplayPortu, něco podobného, co je na Radeonech možné jen s příplatkem na dražší verze FleX od Sapphire nebo na aktivní adaptér z DisplayPortu na DVI.
MSI GeForce GTX 650 Power Edition
GeForce GTX 650 Power Edition od MSI je jednou z karet, u které se nedá říct, že by se investice do ní vyplatila. Po stránce vlastností se jí nedá nic moc vytýkat – jde o tichou kartu s dobrou spotřebou.
Nedá se ale předpokládat, že by to u jiných GTX 650 bylo s provozními vlastnostmi horší – karty jako GTX 650 už není v dnešní době problém uchladit, a uchladit je tiše.
Kvůli velkému a výkonnému chladiči, složitějšímu plošnému spoji a kvůli druhému ventilátoru je karta o poznání dražší než nejlevnější GTX 650, a to se negativně projevuje i na poměru cena/výkon. Model Power Edition je spíš karta, která je dobrá pro hračičky. Zbytečně výkonné chlazení je jen bonus navíc, třeba pro experimentování s přetaktováním. Spotřeba GTX 650 je mizivá a teplota jádra, které se při relativně nízkých 1800 otáčkách pohybuje kolem 54 °C, je toho celkem jasným důkazem.
Přínos druhého ventilátoru je pro běžného smrtelníka při daném nastavení diskutabilní, s chlazením napájecích obvodů není ani tak problém a pokles už tak nízké teploty jádra z 54 °C na 51 °C při zvýšení hlučnosti o nějaký 1-2 dBA, ke kterému dojde, když vedle prvního ventilátoru posadíte přídavný, se také nedá označit za nějaký významný posun k lepšímu.
Pokud vás něco podobného neláká, výrobce vás nenutí utrácet. Nemusíte se ani poohlížet po kartách konkurence, i samotné MSI má v nabídce jednodušší a levnější modely GTX 650.
Kvůli tomu, že se testovaná karta od běžných GTX 650 liší více než obvykle, jsem plusy a mínusy tentokrát raději rozdělil:
Nvidia GeForce GTX 650
+ nízká spotřeba bez zátěže i v zátěži
+ dobré provozní vlastnosti
+ dostatečný výkon pro hráče začátečníky
+ větší prostor pro přetaktování než HD 7750
+ podpora tří LCD i bez DisplayPortu
− jen o málo levnější než výkonnější HD 7770
− o poznání dražší než o málo pomalejší HD 7750
− horší poměr cena/výkon než HD 7750 a HD 7770
MSI GeForce GTX 650
+ výrazné přetaktování už od výrobce
+ tichá bez zátěže i v zátěži
+ výkonné chlazení s obrovskou rezervou
+ variabilita nastavení chladiče
− větší rozměry
− cena srovnatelná s výkonnější HD 7770
− horší poměr cena/výkon než běžné GTX 650
