Nvidia dnes konečně uvádí GeForce, na kterou letos většina hráčů čekala asi nejvíc – model GTX 660, čistokrevnou střední třídu.
Právě tato kategorie karet patří mezi hráči k těm nejvyhledávanějším. Proto je s podivem, že Nvidia s uvedením konkurence pro populární HD 7850 a HD 7870 otálela tak dlouho. Můžeme se jen dohadovat o tom, jestli byla příčinou odkladů snaha nekanibalizovat stále dobré prodeje GTX 560 a GTX 560 Ti, nebo horší výtěžnost nového 28nm procesu a snaha setrvat na osvědčených 40nm alespoň u mainstream co nejdéle, a nebo je za vším jen déle trvající vývoj mainstreamového jádra GK106.
Spolu s GTX 660 dnes Nvidia uvádí i model GeForce GTX 650, který by měl v nižší třídě konkurovat Radeonům HD 7750 a HD 7770. GTX 650 je už tak trochu stará známá. Je totiž postavená na starším jádře GK107. Má obdobné parametry jako GT 640, na rozdíl od ní už ji ale neškrtí paměti – je osazená rychlejšími GDDR5. Kartu od MSI už máme v redakci a její recenzi připravujeme.
Ale teď už k tomu, na co všichni čekáte především. GeForce GTX 660 je postavená na novém grafickém jádře GK106 s architekturou Kepelr vyráběném 28nm procesem. U modelu GTX 660 by mělo jít o nejvýkonnější variantu desktopových karet s tímto jádrem.
Karta má aktivních 960 stream procesorů. Základní takt jádra je shodný s GTX 670 a GTX 660 Ti – běží na 980 MHz, udávaná průměrná frekvence s GPU Boost je 1033 MHz. Paměti typu GDDR5 jsou připojené přes 192b sběrnici. I když by se mohlo zdát, že kvůli tomu bude karta výrazně ztrácet na Radeony HD 7850 a HD 7870 se 256b sběrnicí, vězte, že nižší propustnost užší sběrnice minimálně částečně kompenzují rychlejší 6GHz paměti.
TDP karty je stanoveno na 140 W, což znamená, že vyžaduje přídavné napájení. Na většině karet se tedy asi potkáte s jedním přídavným šestipinem, který v kombinaci se 75 W ze slotu PCIe stačí na 150W spotřebu.
U předcházejících generací začínala Nvidia s dvojicí modelů postavených na highendovém čipu a mainstream následoval zanedlouho po nich. U GeForce 600 se ještě před uvedením karet s GK106 objevily hned tři jednoprocesorové modely s různě ořezaným výkonným jádrem GK104 – GeForce GTX 680, GTX 670 a GTX 660 Ti, a dokonce i dvouprocesorová GTX 690. Teprve po nich, právě dnes Nvidia uvádí GeForce GTX 650 a GeForce GTX 660.
Orientace v modelech GK106 bude kvůli tomu asi o něco komplikovanější – zespoda se na karty tlačí GTX 650 s jádrem GK107 a shora GTX 660 Ti s GK104. Na mainstreamové GTX 660 a jejich odlehčené varianty s jádrem GK106 tak nezůstává moc prostoru a uvidíme, jak se Nvidia se značením karet vypořádá.
Výrobci už si vyhráli
Obdobně jako v případě GeForce GTX 660 Ti Nvidia nerozesílala do recenzí nějaké referenční karty, už s uvedením jsou v hojné míře zastoupené nereferenční modely, navíc povětšinou přetaktované.
My se v krátkém sledu za sebou podíváme hned na dva. Dnes si představíme model N660 TF 2GD5/OC od MSI.
Po ní se můžete těšit na recenzi karty od u nás nepříliš často recenzovaného výrobce EVGA. Potěší především ty, kterým nevyhovuje v současnosti asi nejpouživanější koncepce chlazení s dvojicí axiálních ventilátorů, které vyfukují vzduch ohřátý grafickou kartou do prostoru skříně místo toho, aby jej tlačily ven.
Model GTX 660 SC má zdánlivě provedení podobné s referenční GTX 670, která mě tehdy právě kvůli chladiči příliš nenadchla. Nenechte se ale mýlit podobným provedením chladiče, pod kapotáží se skrývá výkonnější pasiv s heatpipe a na nižší hlučnosti má zásluhu i lépe provedená perforace záslepky.
MSI GeForce GTX 660 CO Twin Frozr III: Představení karty, chladič, osazené součástky
Testovaná karta od MSI používá osvědčenou koncepci s dvojicí axiálních ventilátorů, které shora ofukují pasiv s podélným žebrováním. Jde o levnější, byť přetaktovaný model s Twin Frozrem III z předchozí generace. Neznamená to, že by výrobce na čtvrtou generaci zanevřel, nechal si ji pro výkonnější model Hawk.
Starší Twin Frozr není vůbec na škodu, na kartu se spotřebou GTX 660 i Twin Frozr III stačí s obrovskou rezervou.
Karta je už v základu přetaktovaná, i když rozdíl není oproti referenčním taktům tak dramatický, jako u některých modelů GTX 660 Ti či GTX 670. Může to být dáno i limitem ze strany napájení.
Takt jádra je navýšený z referenčních 980 MHz na 1033 MHz, průměrný takt s GPU Boost by měl být kolem 1098 MHz.
U pamětí výrobce zůstal na 6008 MHz, což je maximální oficiální rychlost pamětí, která se v současnosti vyrábí.
Teplo od jádra na dvouslotovém chladiči odvádí trojice heatpipe – uprostřed jedna osmimilimetrová a po stranách dvě 6mm.
Karta má na délku 22,5 cm, samotný plošný spoj má 22 cm.
Samotný plošný spoj mohl být klidně o dva centimetry kratší, když se podíváte na detail konce karty s přídavným šestipinem, všimnete si, že na něm už nejsou žádné součástky ani klikatící se spoje.
Výstupy jsou už standardní pro výkonnější Keplery – kombinace konektorů DVI-I, DVI-D a HDMI doplněná o DisplayPort.
Karta má na mainstream solidní a robustní konstrukci – a samozřejmostí jsou i u MSI obvyklé zapouzdřené cívky a kondenzátory s pevným dielektrikem.
Na kartě jsou osazené paměťové čipy Samsung K4G20325FD-FC03 pro takt 1500 MHz (tedy 6 GHz efektivně).
V příslušenství najdete jen to základní, s ohledem na bohatou konektorovou výbavu na záslepce to ale není problém. Kromě redukce z DVI-I na analogový D-Sub už je to jen redukce pro přídavné napájení (ze 2× 4pin molex na 6pin PCIe) a rychlá instalační příručka a médium s ovladači.
Tolik ve stručnosti k testované kartě, a můžeme přejít k samotným výsledkům.
Testovací sestava, metodika
Nová metodika
Karta je testovaná na nové testovací sestavě, kterou jsme dali nedávno dohromady a na řadě nových her. V metodice ještě nemáme všechny hry, které bychom tam měli mít a počítáme s tím, že z podzimní záplavy novinek ještě něco přidáme. Proto je testovaný na menším množství titulů, i tak je jich ale dost a více, než kolikrát najdete v řadě normálních recenzí.
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích.
GeForce GTX 660 Ti a GTX 680 SOC od Gigabyte jsou testované na betaverzi ovladačů 305.37.
U Radeonů 7970 pro CrossFire jsem měl k dispozici „pouze“ referenční HD 7970, přetaktovanou HD 7970 OC od Sapphire a GHz edition, zvolil jsem zlatou střední cestu – referenční HD 7970 jsem přetaktoval na takty karty od Sapphire a nasimuloval tak CrossFire dvou přetaktovaných Radeonů.
Všechny karty jsou testované jen na ještě zánovních ovladačích – v případě Radeonů šlo o neveřejné ovladače Catalyst 12.7 beta přímo od AMD a u HD 7970 OC v CrossFire už o veřejnou betu. GeForce GTX 690 je testovaná na betaverzi ovladačů označené 304.79, starší modely jsou testované na betaverzi 304.48. Verze ovladačů je uvedena i v grafech.
Ve srovnání najdete GeForce GTX 680 a GeForce GTX 670 v referenčním provedení. Dále je v něm původní novinářský sample Radeonu HD 7970 v referenčním provedení, bohužel právě ten s lepší teplovodivou pastou, který se u nás po toulkách po světě zase na chvíli zastavil.
Přetaktované HD 7970 zastupuje model HD 7970 OC do Sapphire s dvojicí ventilátorů na výkonnějším 1000MHz profilu, a čtvrtým Radeonem nedávno testovaná HD 7970 GHz edition.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
DiRT Showdown
DiRT Showdown
Nastavení benchmarku odpovídá zveřejněnému srovnávacímu testu výkonu grafických karet. Shodou okolností se chvíli před uvedením GHz edice Radeonu HD 7970 objevil i patch, u kterého již lze ze hry aktivovat Global illumination počítanou pomocí OpenCL
Ještě připomínám, že na vývoji hry spolupracovalo AMD a i když hra běží na stejném enginu jako Dirt 3 nebo F1 2011, přibyly v ní nové techniky pro osvětlení scény, které jsou nejspíš šité na míru nové generaci Radeonů a (možná zatím) špatně optimalizované pro jiné karty. Zejména se zapnutím „global illumination“ se výrazně propadá snímková frekvence nejen u konkurenčních GeForce, ale i Radeonů předchozích generací. Naměřené výsledky se výrazně liší od výsledků karet v jiných hrách.
U dvouprocesorové GTX 690 se podivné chování Dirtu dostává na novou úroveň – u dvou ze tří okruhů se výkon karty propadá pod výkon jednoho čipu. Nepomohlo ani opakované měření. Soudě dle nárůstu výkonu v prvním z testů SLI funguje, ale na jiných okruzích už něco zlobí.
Testuji ve dvou nastaveních, v prvním jsou téměř všechny položky s výjimkou Global Illumination nastavené na maximum (s GI hru zvládají jen nejvýkonnější Radeony), ve druhém už je i GI zapnutá.
Jinak metodika odpovídá srovnání výkonu grafických karet, testuje se na třech okruzích, první je standardní benchmark, u kterého jsou kvůli opakovatelnosti měření odstranění soupeři a další dva odpovídají náročnějším okruhům, které lze měřit automatickým benchmarkem.
Za poskytnutí hry do testu děkujeme společnosti ConQuest entertainment
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.
Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Spotřeba (příkon), teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
MSI GeForce GTX 660
Co se spotřeby týče, novinka mě potěšila ve všech ohledech. Nepodporuje sice režim ZeroCore, i tak je ale spotřeba velmi nízká. Dá se říct, že z nižší spotřeby oproti HD 7850 a HD 7870 při běžné práci mám větší radost než z úsporného režimu Radeonů. Ty by měly papírově mít spotřebu pod 3 W, u nereferenčních karet to výrobci ale často nedodrží.
Při běžné práci už jsou pak srovnatelné Radeony o několik Wattů náročnější.
Ve srovnání s bližším konkurentem – HD 7870 – je to pak o poznání lepší i v zátěži.
Spotřeba sestavy s grafickou kartou
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (navíc přetaktovaného). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Dále následuje spotřeba při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému.
V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.
Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší, obzvlášť to platí v případě, kdy hru brzdí procesor. Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.
GeForce GTX 690 je bohužel rozebíraná, takže už nemá původní pastu. I v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.
V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty
Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.
Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není psáno, že čidlo hlásí pravdivý údaj. Hlavně u procesorů se nezřídka stává, že jádro hlásí nižší teplotu než má vzduch, který jej chladí.
Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným jádrem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.
MSI GeForce GTX 660
Teplotám není co vytýkat, jak bez zátěže, tak v zátěži byly hluboko pod normou. Alespoň co se jádra týká, je ještě dostatek prostoru pro případné další snižování otáček ventilátoru. Ale s ohledem na to, že jádro není jediná součástka na kartě, která vyžaduje chlazení, a ventilátory už na nízkých 1500 otáčkách zase tolik nefoukají (a ani nehlučí) by to bylo zbytečné a ani bych to nedoporučoval.
Otáčky ventilátoru
Protože jen málokteré karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá porovnávání samotných hodnot valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.
Ještě připomínám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
MSI GeForce GTX 660
Bez zátěže je to, že se ventilátory točí, slyšet jen do vzdálenosti 20-30 cm a to ještě spíše v pasivně chlazené sestavě – ventilátory běží jen na 1000 otáčkách.
Ani v intenzivní zátěži se nedostaly nad 1500 ot./min, což novinku řadí k nejtišším testovaným kartám. V sestavě se dvěma či třemi 120mm ventilátory na 700 ot./min už kartu nejspíš nerozlišíte od ostatních ventilátorů, v běžných herních sestavách hluk chladiče zanikne spolehlivě.
Hlučnost
Předestřel jsem to už v odstavic s otáčkami – bez zátěže je karta velmi tichá, hlučnost je prakticky na neměřitelné hranici, a v zátěži se řadí k nejtišším. Co do hlučnosti je tišší než řada referenčních karet bez zátěže, i v dobře odhlučněné sestavě její ventilátory po sluchu jen stěží rozeznáte.
Přetaktování s GPU Boost, cena a shrnutí výkonu
Automatické přetaktování
K testům přetaktování jsem se kvůli časovému presu a vyšší náročnosti taktování s GPU Boost nedostal, takže jen stručně k tomu, jak kartu přetaktovává automatika.
Výrobce uvádí průměrnou frekvenci jádra s GPU Boost 1098 MHz. U testované karty (a připomínám, že je to do jisté míry otázkou toho, jak se vydařil konkrétní kus čipu) se i v náročné scéně takt pohyboval o něco výše na 1110 MHz. Při běžné herní zátěži tedy firmware pustí kartu ještě o pár desítek MHz výše (~1162 MHz).
Cena
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme kvůli poměru cena/výkon, neodpovídá přímo testovanému modelu, ale o něco levnější kartě na podobných taktech. Testovaná karta od MSI je oproti ní asi o dvě stovky dražší.
Není to ale nějak dramatický rozdíl zejména s přihlédnutím ke kvalitní konstrukci a výkonnému chlazení, rozdíl je to stále menší, než často najdete u stejného modelu napříč několika e-shopy.
Průměrný výkon
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
Testovaných her je méně než obvykle, takže každá odchylka od obvyklého průměru má při srovnání různých architektur a čipů výrazný vliv na celkový průměr. To je ostatně i důvod, proč do výsledků nezapočítávám Dirt Showdown, u kterého některé efekty, na kterých AMD spolupracovalo s vývojáři, běhají na konkurečních kartách se zlomkem výkonu jinak podobně rychlých Radeonů.
Pro zajímavost ještě doplním i odkazy na výsledky se započtením Dirt Showdown, pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.
Poměr cena/výkon
Poměrem cena/výkon obsadila novinka i po výrazných slevách Radeonů přední příčky. Protože je po vlnách slev Radeonů a poklesu ceny v dolarech v cenících takový zmatek, že nikdo neví, jestli jsou stávající ceny nejlevnějších karet už po slevách, nebo se ještě můžete těšit na další zlevňování, berte je ještě s rezervou. Zejména než si teď po uvedení GTX 660 zase trochu sednou.
A opět ještě výsledky při započtení Dirt Showdown prostřednictvím odkazu pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.
MSI GeForce GTX 660: závěrečné shrnutí
Nová verze interaktivních grafů
Než přistoupíme k hodnocení, rád bych na místě, které bývá asi nejčtenější částí článku, upozornil na to, že jsem použil novější verzi interaktivních grafů, ve které už lze snadno přidat i další položky, podle kterých můžete výsledky řadit. Obzvlášť zajímavé je porovnání výkonu při setřídění výsledků podle ceny karet.
MSI GeForce GTX 660 Ti
Po uvedení GTX 660 Ti jsem se bál, že bude startovací cena GTX 660 podstatně výše. V tomto ohledu předčila nová GTX 660 očekávání, cena je, zejména po tom, co výrobci v posledních měsících šponovali ceny karet nahoru, výborná. GTX 660 dosahuje jednoho z nejlepších poměrů cena/výkon, směle se řadí na čelo žebříčku nových karet.
I když jsme v testu neměli nejlevnější GTX 660, kterou seženete, ale lépe vybavený model s cenou začínající těsně pod 5400 korunami, můžeme o ní říci díky nevelkému příplatku říci prakticky totéž.
Můžeme se na to dívat i skeptičtěji s tím, že by si Nvidia nemohla půl roku po Radeonech HD 7800 dovolit uvést kartu, která bude mít horší poměr cena/výkon, a že jen dorovnává to, co zmeškala, ale nebýt GTX 660, stěží by byly i Radeony v současnosti s cenou tam, kde jsou. A protože se nejedná o highend, neobstojí ani argument, že karty s podobným výkonem jsme tu měli už dlouho a kdo takhle výkonnou kartu chtěl, mohl si ji pořídit dávno – podobně výkonná byla třeba už GTX 570 a ještě před ní GTX 480, jenže podobně jako při uvedení konkurenčních HD 7870 to bylo za jiné ceny.
Co se provozních vlastností týče, zdědila novinka vše dobré od jádra GK104. Jádro GK106 nabízí vynikající provozní vlastnosti – díky nízké spotřebě se dají karty s GK106 zpackat asi jen v případě, že výrobce vykrade, co se dá.
To ale rozhodně není případ GeForce GTX 660 od MSI, u ní je tomu naopak – provedení karty je nadprůměrné, cena příjemná a tak mě nenapadá, co by se jí dalo vytýkat.
Z předchozího odstavce už vytušíte, že novou kartu od MSI ocenění Smart Buy! nemine.
A nezapomeňte, už brzo můžete čekat recenzi konkurenční karty od EVGA a následovat bude i GTX 650.
MSI GeForce GTX 660 OC Twin Frozr III
+ přetaktovaná už od výrobce
+ neslyšná bez zátěže, velmi tichá v zátěži
+ chladič má obrovskou rezervu
+ cena
+ výborný poměr cena/výkon, nejlepší z Keplerů
+ spotřeba bez zátěže i v zátěži
+ poměr výkon/watt
− proč to trvalo tak dlouho?
