Vypadá to, že 20. května, neboli za 13 dní se konečně dočkáte recenzí procesorů Comet Lake, kde se po táhnoucím se čekání dozvíte, jak tato nejnovější generace desktop CPU od Intelu dopadla. Hodně se asi čeká zejména na to, jak se budou tyto novinky dát přetaktovat. Ačkoliv zatím je na testy pořád v platnosti NDA, firma MSI vypustila informace, které by přetaktovávače mohly zajímat: totiž něco o charakteristikách, které jeho inženýři zaznamenali u množství vzorků, které jim prošly rukama. Tyto informace MSI publikovalo ve videu, které běželo v přímém přenosu MSI Insider, upozornil na ně například web VideoCardz. Firma pro svoji potřebu testovala větší množství vzorků Comet Lake, které měla k dispozici, a dělala z nich statistiku dosahovaných frekvencí či z pohledu overclockera kvality. Ve videu pak ukázala grafy pro tři odemčené modely: šestijádro Core i5-10600K(KF), osmijádro Core i7-10700K(KF) a desetijádrové Core i9-10900K(KF).
Mezi šestijádry a osmijádry prý bude málo kusů s lepším OC
V grafu je oranžově „kategorie B“, což jsou čipy, které se dají charakterizovat jako průměrné. MSI to na videu má podáno tak, že dokáží to, co Intel inzeruje, ale těžko říct, co přesně to znamená. Zelený sloupeček „kategorie C“ představuje čipy, které jsou pod průměrem, a modrý sloupeček „kategorie A“ naopak lepší kusy, které překračují průměr. Dlužno říct, že grafy nedávají dohromady 100 % – možná, že jsou ještě nějaké další skupiny superšpatných nebo superexkluzivních výsledků, které nejsou zahrnuté v těchto grafech. Toto bohužel nebylo nijak vysvětleno.
Z těchto čísel každopádně vyplývá, že u Core i5-10600K či i5-10600KF a Core i7-10700K a i7-10700KF je nějakých 50–60 % čipů zhruba průměrných a něco přes 30 % podprůměrných. A jen málo čipů je nadprůměrných – u Core i5 jen 2 %, u Core i7 je to 5 %. Málokdy se vám tedy asi poštěstí s nimi udělat výrazný výsledek v OC. To bude nejspíše tím, že výjimečné křemíky Intel při třídění přesunul mezi kandidáty na desetijádrové modely Core i9.
U Core i9-10900K a i9-10900KF je totiž distribuce mnohem vyrovnanější. 35 % má být průměr, 27 % podprůměr a také 27 % nadprůměr. Zde totiž už není vyšší model, který by lepší křemík „odsával“ (nebo aspoň zatím, pokud by Intel vymyslel opět nějakou speciální edici jako Core i9-9900KS, může se to změnit). Pokud tedy budete chtít taktovat pro maximální výkon, musíte počítat s tím, že lepší šance na nejkvalitnější křemík je mezi dražšími desetijádry.
Křivky frekvencí a napětí
Něco podobného ukazuje druhý slajd o kvalitě křemíků, který MSI ukázalo. Jde vlastně o dva grafy v jednom. Jednak je zde křivka napětí (ta má osu Y nalevo), které CPU nastavují během boostu pro určité frekvence (násobiče). Zde můžete vidět, že na stejný takt potřebují šestijádra (modrá linie) průměrně vyšší napětí než osmijádra (červeně) a ta zase vyšší než desetijádra (zeleně). Napětí se nedá zvyšovat do nekonečna, takže z tohoto opět asi vyplývá, že na osmijádru se bude dát docílit vyšší OC než na šestijádru a nejvyšší na desetijádru.
Linka pro Core i5-10600K/KF končí u 4,8 GHz, což je jeho maximální boost, toto se dosahuje při napětí 1,3 V. Core i7-10700K/KF pak na svůj maximální boost 5,1 GHz (na preferovaných jádrech) údajně potřebuje 1,35 V. Core i9-10900/10900KF své maximum 5,2 GHz (bez Thermal Velocity Boostu, ale na preferovaných jádrech) dává také při 1,35 V.
Package Power po přetaktování klidně: 200–260 W
Sloupcové grafy v pravé části grafu (jejich osa Y je napravo, neplést) by měly ukazovat spotřeby (jde o Package Power, tedy spotřebu celého procesoru indikovanou jeho senzory), které jednotlivé procesory vyvinou při běhu na dané frekvenci. Core i5-10600K/KF by se podle tohoto mělo při 5,2 GHz dostávat přes 200 W, byť jde jen o šestijádro. Core i7-10700K/KF a Core i9-10900K/KF na frekvenci 5,2 GHz jsou obě těsně nad 260 W, přes rozdíl v počtu jader. Toto je asi odlišnou kvalitou a napětím. Už na 4,9 GHz jsou obě CPU skoro na 200 W.
Toto vypadá hodně žravě, nicméně zde by to již měly být výsledky ve stavu po přetaktování. Také není jasné, zda napětí byla skutečně vyladěná, nebo byla volena s rezervou. Pokud byste použili trošku nižší napětí (a stabilita zůstala), měli byste pochopitelně nižší spotřebu.
MSI ale také neuvádí, pro jakou zátěž jsou tyto spotřeby naměřené. U procesorů Intel se spotřeba značně liší podle charakteru kódu, například Cinebench R15 na nich často nebyl příliš drastický, ale programy využívající silně AVX a AVX2 (třeba Blender) mají odběr vyšší. A například Prime95 s využitím AVX vede kvůli netypicky velkým vytížením SIMD FPU k vyloženě patologickým číslům. Co z toho MSI použilo, není jasné, takže zatím tyto údaje berte s rezervou. Na otázku spotřeby si asi budeme muset počkat na recenze, které uvádějí, s jakým programem byla spotřeba měřena.
Cinebench R20
MSI separátně ukazovalo také slajd, kde byla spotřeba pro běh Cinebench R20 na Core i9-10900K: procesor bez přetaktování a jen s XMP u pamětí (DDR4-3200) měl spotřebu 203–207 W, při ručním přetaktování všech jader na 5,1 GHz pak 240–255 W.
Cinebench R20 sice používá instrukce AVX, ale pokud víme, jen se 128bitovými vektory. Je tedy možné, že s 256bitovými SIMD operacemi a frekvencí zamčenou na tuto hodnotu by byla spotřeba vyšší. Tedy pakliže by CPU zůstalo stabilní, což není automatické (proto se pro AVX operace často používá offset, aby se během nich takt snížil).
Zdroj: MSI, via VideoCardz