MSI P45 Diamond: vodník doplněný X-Fi

3. 8. 2008

Krátké představení

Po základních deskách Asus a Gigabyte si nyní představíme i nejvybavenější model základní desky od MSI s čipovou sadou Intel P45. Také tato firma od tohoto čipsetu hodně očekávala a věnovala deskám na něm založených patřičnou pozornost. I když se jedná v podstatě o mainstreamový čipset, najdete na něm vodní chlazení, které ještě MSI doplnilo šetřícími funkcemi GreenPower.

Hlavními rivaly této desky tak jsou Asus P5Q Deluxe a Gigabyte GA-EP45-DQ6. MSI oproti nim nabízí v příslušenství dobrou hráčskou zvukovou kartu Creative X-Fi, celkem čtyři systémová tlačítka a funkci Green Power podporující i přetaktování.

Samotné čipové sadě jsem se již podrobněji věnoval v recenzi základní desky Asus P5Q Deluxe, proto jen ve zkratce připomenu, že hlavními lákadly jsou 65nm výrobní proces, nový jižní můstek ICH10(R) a podpora pamětí DDR2 i DDR3. Láká také celkem rozumně postavená cena desek s těmito čipsety, což se ale příliš netýká dnes testované MSI P45 Diamond. Naopak režim CrossFire zde najdete pouze v podobe 2× 8 PCIe linek, ty jsou ale standardu PCI express 2.0.

Balení a parametry

Balení, příslušenství, základní info

Na balení a příslušenství MSI skutečně nešetřilo. Krabice je doslova napěchována kabely, redukcemi, fitinky, moduly a cédéčky s manuály.

Datových kabelů najdete u desky více než dost. SATA kabely jsou doplněny napájecími redukcemi, nechybí ani eSATA modul.

Severní můstek je osazen nevelkým pasivem s připojením na vodní chlazení. Patřičné fitinky najdete u desky také.

Specialitou MSI, která má souvislost s šetřící funkcí GreenPower, je napájecí přechodka, kterou připojíte mezi napájecí kabel od zdroje a základní desku.

V příslušenství najdete i zadní USB/FireWire modul, CrossFire můstek a M-Connectory pro snadné zapojení předního panelu.

K nejvybavenějším modelům svých desek MSI již tradičně přidává zvukovou kartu z dílny Creative, tentokrát model X-Fi.

Technické parametry základní desky shrnuje následující tabulka:

Použité komponenty a jejich osazení

MSI nad rozložením komponent celkem přemýšlelo. V zásadě nikde nic s ničím nekoliduje, konektory jsou pěkně při okraji desky a chladiče jsou dostatečně vzdáleny od patice procesoru.

Zadní blok konektorů je řešen poměrně netradičně. Nenajdete zde konektory zvukové karty, zato zde našlo své místo celkem osm USB, dva eSATA, jeden FireWire, dva PS/2 a dva síťové konektory. Malé tlačítko slouží k vymazání nastavení BIOSu.

Pro napájení procesoru používá deska šestifázové napájení. Použité cívky jsou s feritovým jádrem, takže se nemusíte bát nepříjemného pískání.

Datové konektory jsou zahnuty, což usnadňuje organizaci kabelů ve skříni. Celkem na desce najdete dva přídavné řadiče JMicron a tedy osm SATA a dva eSATA konektory. Nechybí ani obstarožní IDE a konektor pro disketovou mechaniku.

USB konektory jsou barevně označeny. To se netýká pinů k přednímu panelu, k nimž ale dostanete M-Connector. Specialitou MSI jsou tři tlačítka pro spuštění, restart a start ze záložního nastavení.

Na desce najdete celkem dva přídavné řadiče JMicron, jeden FireWire a dva síťové kodeky.

Paměťové sloty jsou od procesoru dostatečně vzdáleny. Při troše dobré vůle jsou odklopit i pojistky při osazené grafické kartě. Do konektoru pro větrák za SATA porty však s delší grafikou ventilátor nepřipojíte. Při osazení našeho chladiče na procesor Freezer těsně dosedl na pasiv na napájecích mosfetech. U nižšího chladiče by se již mohlo jednat o problém.

Systém chlazení

Systém chlazení jsem bohužel nemohl vyzkoušet v celé jeho síle, protože jsem v době testování této desky neměl k dispozici vodníka. Nicméně podle zkušeností se základními deskami Asus, které si bez vodního okruhu naprosto bez problémů stačily, jsem se rozhodl pro test pouze s pasivním chlazením.

Všechny napájecí mosfety jsou chlazeny měděnými pasivy, přičemž pouze ty nad procesorem nejsou provázány s ostatními pasivy pomocí heatpipe. Na severním můstku trůní pasiv doplněný vodním blokem, donějž je přiváděno teplo z jižního můstku a napájecích mosfetů za zadními konektory. Spodní strana je opatřena hliníkovým páskem, který je pod severním můstkem a napájecími mosfety.

Pro připojení větráků je určeno celkem šest konektorů, z nichž je pouze jeden 4pinový s PWM regulací. Ten je určen pro procesor. Otáčky větráku je pak možné korigovat v BIOSu u dvou 3pinových konektorů, v prostředí Windows pak SpeedFanem u prvních čtyř.

BIOS a jeho možnosti

I když je vidět, že se MSI s BIOSem celkem snažilo, je zde několik nedostatků, které na deskách Asus nebo Gigabyte nenajdete.

Bohužel trochu nestíhám a tak tuto kapitolku doplním během dopoledne.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

MSI DrMOS a úspora s Green Power

Po Gigabytu a Asusu zařadilo i MSI do svého repertoáru funkci snažící se ušetřit nějaký ten watt efektivnějším provozem procesoru a celého systému. V podání MSI nese tato funkce označení Green Power a je součástí technologie DrMOS. Kromě šetření energií spadá pod DrMOS ještě i systém pasivního chlazení doplněný regulací větráků (XpressCool) a rychlejší odezvu mosfetů (RapidBoost).

Oproti zmíněným výrobcům MSI přidává do balení přechodku napájení, která je osazena několika čipy, které by se měly starat o efektivnější využití energie. Stejně jako Asus i Gigabyte, používá i MSI systém vypínání jednotlivých fází. Nenajdete zde ale žádnou aplikaci pod operační systém, vše se nastavuje přímo v BIOSu v příslušné sekci.

Zde najdete nejdříve výpis systémových hodnot při standardním nastavení s aktivovaným EIST a C1E, následně pak se zapnutými funkcemi Green Power. Jak sami vidíte, Green Power se systémovými hodnotami prakticky nic nedělá, umožní jen nepatrné snížení napětí procesoru a především vypínání fází.

Velkou výhodou MSI Green Power oproti Asus EPU Six Engine a Gigabyte D.E.S. je ale to, že umožňuje přetaktování systému. Zkusmo jsem na desce nastavil FSB na 300 Mhz, napětí procesoru na 1,4 V a vše naběhlo bez problémů i se zpanutým C1E a EIST. Vypínání fází pak signalizovalo šest modrých diod pravém horním rohu desky. V iddle kleslo napětí procesoru na 1,248 V, v zátěži se pak zvýšilo na nastavených 1,4 V.

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

K testování základních desek používáme také ustálenou sestavu testů, které desky prověří po všech stránkách.

Jak sami vidíte, testy se dají rozčlenit do několika základních kategorií:

•    Testy procesoru a paměti
•    Testy propustnosti rozhraní
•    Testy grafiky
•    Práce s multimédii

Do testů procesoru a vůbec celkové propustnosti systému lze počítat i všechny herní testy v nízkém
rozlišení, kde se hry škálují právě podle výkonnosti procesoru a nikoli grafické karty. Více o tom ale v samostatné kapitole.

Přetaktování

Také testovaná deska MSI víceméně potvrdila výsledky přetaktování, které jsem dosáhl na dříve testovaných deskách s čipsetem Intel P45. Oproti desce Asus P5QL-E se mi sice podařilo dosáhnout trochu vyšší frekvence FSB (429 MHz oproti 410 MHz), nicméně nejvyšší takt procesoru Intel Core2Quad Q6600 skončil na 3510 Mhz. Při vyšší frekvenci již počítač odmítal naběhnout. Je ale docela dost dobře možné, že při použití vodního chlazení by byly výsledky ještě lepší. Severní můstek, na němž sedí nevelký pasiv, který je ještě ukryt pod plastem, se velmi špatně chladil a výše zmíněných výsledků bylo možné dosáhnout až po ofukování dvěma větráky. V případě dvoujádrového C2D E8500 se zázraky také nekonaly a frekvence FSB zůstala stejná, jako v případě čtyřjádrového procesoru.

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 s vypnutými šetřícími funkcemi a virtualizací a pak i při přetaktování. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz i při přetaktování na 3,33 GHz (9× 370 MHz). Frekvence 3,33 GHz byla stanovena tak, aby ji bylo možné dosáhnout na doufám všech základních deskách, tedy i těch, které nejsou přímo určené k přetaktování. Při přetaktování je zvednuté i napětí procesoru na 1,475 V, aby se ukázalo, jestli se nebude deska přehřívat a jak vysoké teploty se při tomto nastavení naměří. Za normálních podmínek by procesor mohl na této frekvenci běžet s podstatně nižším napětím. V tomto případě se však přetaktování nekonalo a tak zde najdete pouze výsledky na základní frekvenci.

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Do těchto testů zahrnuji propustnost SATA a USB rozhraní měřenou HD Tachem na interním a externím pevném disku a kvalitu integrované zvukové karty měřenou pomocí RightMark Audio Analyzeru a hlavně nově pomocí zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29.

Propustnost rozhraní USB i SATA koresponduje s dříve naměřenými výsledky na jiných deskách s tímto čipsetem. V případě SATA rozhraní jsem se však jen těsně nepřehoupl přes 200 MB/s.

Kvalita dodávané zvukové karty SoundBlaster X-Fi není špatná, ale naměřené výsledky mohly být ještě o něco lepší. Týká se to např. odstupu signálu od šumu nebo dynamický rozsah. Konkrétně se jedná o model Creative SB X-Fi Xtreme H/W Audio Card (MS-4132) s udávaným odstupem signálu od šumu 100 dB a podporou EAX 5.0.

Dynamický rozsah

Odstup signálu od šumu

Přeslechy mezi kanály

Harmonické zkreslení

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili v nejnižším možném rozlišení (nejčastěji v 640 × 480) bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vysokém rozlišení 1 600 × 1200 nebo 1 280 × 1 024 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním.

Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

V herních testech kromě UT3 Demo dosahovala deska průměrných, místy trochu podprůměrných výsledků. Rozdíly se však stále pohybovaly v řádu jednotek fps.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří v prvé řadě kódování videa do DivX a XviD. Zatímco DivX ve verzi 6.8 podporuje vícevláknové zpracování, a výsledky se tak neškálují jen podle frekvence procesoru ale i počtu jeho jader, XviD ve verzi 1.11 zatím stále zvládá pouze jednovláknové zpracování. Výsledky v XviD tak čistě záleží na frekvenci procesoru a jeho schopnostech. Již sice uvolněný XviD ve verzi 1.12, který vícevláknové zpracování podporuje, nicméně je stále nestabilní, a proto jej pro testování nepoužívám.

Do této části se pak jistě řadí i kódování do MP3 pomocí lame 3.97. Převáděn je v tomto případě 200MB WAV soubor. Posledním testem v této kategorii je pak provádění grafických operacích v Paint.NET. Při tomto testu se měří, za jak dlouho dokáže systém požadovaný sled úkonů provést.

Také v multimediálních testech deska nijak nepřekvapila a motala se kolem šedého průměru.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Měření teploty je v tomto případě nutné brát trochu s rezervou. Na severním můstku totiž sídlí nevelký pasiv, který je však na své horní straně opatřen plastovým krytem, který téměř znemožňoval měření tohoto čipu. I tak jsou ale teploty na ostatních měřených místech velmi nízké a je vidět, že chlazení funguje dobře. Při použití vodního okruhu by byly výsledky jistě ještě o poznání lepší.

Při testování spotřeby v zátěži dopadla deska zatím nejlépe ze všech testovaných desek pro Intel. Bez zátěže ji o prvenství připravila jen deska Gigabyte GA-EP45-DS3R, která však nešla tak dobře přetaktovat.

Dodávané aplikace

MSI zapracovalo i na dodávaných aplikacích a k této desce tak dostanete novou verzi CoreCentra. Ta umožňuje nastavovat napětí nejdůležitějších komponent, měnit frekvenci FSB i GPU a otáčky tří větráků. Na dalším CD pak dostanete aplikaci HDD Backup pro snadné zálohování dat. Jedná se o jednoduchý linuxový prográmek, který nabootujete po startu systému. Umožňuje zálohovat a obnovovat vybrané pevné disky.

Závěrečné hodnocení

I když se tak před rokem mohlo zdát, že MSI od trhu s komponentami upouští a bude se dále věnovat hlavně notebookům, nehází nakonec flintu do žita ani v této oblasti a snaží se s konkurencí držet krok. Důkazem je právě tato deska, která kromě zajímavého chlazení, kvalitních součástek a velmi bohaté výbavy přináší pro MSI i novou funkci pro efektivnější provoz desky – Green Power.

Deska také velmi příjemně překvapila po stránce spotřeby a teplot. Hodnoty na severním můstku byly sice u teploty zkresleny osazeným plastem, nicméně jsem si jist, že při použití vodního chlazení, pro které je tato deska také dělána, budou výsledky ještě lepší, než mnou naměřené. V takovém případě není vyloučeno ani lepší přetaktování, které bylo právě v tomto případě omezeno nedostatečným chlazením.

Celkově se tak po delší době jedná o povedenou desku, s níž jsem při testování nezažil žádné nepříjemné překvapení. Bohatá výbava i příslušenství společně s netradičním chlazením si však vybrali svou nepříjemnou daň na ceně. Kdo oželí vodní blok a spokojí se s méně hodnotným příslušenstvím, může se podívat po MSI P45 Platinum. Ta se pohybuje přibližně o 2000 Kč níže.

+ rozložení komponent
+ bohatá výbava a příslušenství
+ nízká spotřeba i teploty
+ Green Power funguje i při přetaktování

- dlouhá grafika zasahuje nad konektor větráku
- vyšší cena

Za zapůjčení základní desky MSI P45 Diamond děkujeme společnosti MSI.