MSI R6870 Hawk: supertichý Barts se dvěma BIOSy

MSI R6870 Hawk – jestřáb vyšlechtěný k přetaktování

Karty z  řady MSI Hawk spolu se starší MSI Lightning s řadou vychytávek pro příznivce přetaktování patří ke špičkovým modelům společnosti MSI.

Nový R6870 Hawk je první Radeon od MSI osazený třetí generací firemního chladiče Twin Frozr III. S takty 930 MHz u jádra a 4200 MHz u pamětí je (byť jen o ždibíček) nejvýkonnějším Radeonem HD 6870 od MSI. Kromě něj a referenčního provedení má MSI v nabídce ještě dva Radeony 6870 s předcházející generací chladiče R6870 Twin Frozr II/OC (jádro na 920 a paměti na 4200 MHz) a R6870 Twin Frozr II (900/4000 MHz).

Základní taktovací frekvence, které výrobce zvolil, budou asi pro leckoho zklamáním, zejména s ohledem na cenu karty. Vyrovná se nejlevnějším Radeonům HD 6950 a i když se s kartou dá při přetaktování dostat o dost dál, výrobce garantuje jen 30 MHz u jádra navíc a žádné navýšení taktů pamětí, což za tisícovku navíc oproti nejlevnějším Radeonům HD 6870 není zrovna lákavá nabídka.

Jaké jsou tedy další klíčové novinky a vlastnosti, které R6870 Hawk nabízí, kterými se liší od konkurence a co se pod marketingovými pojmy ukrývá?

Propeller Blade

Jako první MSI zmiňuje ventilátory s technologií „Propeller Blade“, což se dá snad přeložit jako vrtulové listy.

Na rozdíl od tradičních lopatek, které mají náběžnou hranu do oblouku, mají lopatky u nových ventilátorů rovnou náběžnou hranu a také v profilu je oblouk menší (s větším poloměrem). Vrub na lopatce má zvětšit vzdálenost, do které ventilátor fouká. Vyleštěný okraj lopatek má snížit odpor vzduchu a hluk, který ventilátor vydává. Lopatky mají na koncích zakulacený okraj, díky kterému má proud vzduchu z ventilátoru nižší směrovost, proud vzduchu se víc rozptýlí a ofukuje větší plochu.

Výsledkem je ventilátor, který by měl mít při stejných otáčkách oproti tradičním ventilátorům asi o 20 % větší průtok vzduchu. Dvojice ventilátorů v kombinaci s velkým pasivem má podle výrobce snížit teplotu jádra ve srovnání s referenčním chladičem až o 21 °C.

Vše je názorně vysvětleno na videu od výrobce:

P/S Switch

Miniaturní přepínač dovoluje přepínat mezi dvěma režimy výkonu chladiče – Performance pro vysoký výkon a Silent pro tichý chod. Oba dva režimy mají podle výrobce stačit na excelentní chlazení, uživatelé si ale mohou vybrat, který z režimů budou preferovat.

Extrémní možnosti přetaktování

Pod tuto položku spadá hned několik vlastností modelu R6870 Hawk. Předně je to návrh napájení – namísto referenčního provedení se 4+1 fází má karta hned osm fází pro grafický čip a dvě fáze pro paměti.

Tripple Over Voltage

Podpora softwarové úpravy napájení jádra je u lepších modelů karet dnes běžná, v případě modelu Hawk to jde ale ještě dál – karta umožňuje vedle napětí jádra zvedat i napětí pamětí a VDDCI. Napětí lze měnit ve firemní utilitce MSI Afterburner, jednoduššímu verzi Riva Tuneru, který je populární nejen u majitelů karet značky MSI.

V-Check Points

Změnu napájecího napětí lze rovnou ověřit díky trojici kontrolních bodů označených jako V-Check Points pomocí voltmetru.

Military Class II

Tradičním prvkem u lepších modelů MSI jsou osazené komponenty „Military Class II“ – pevné cívky SFC (Super Ferrite Choke), Hi-C kondenzátory a kondenzátory s pevným dielektrikem.

APS – Automatic Power Switching

Funkce APS se stará o automatické vypínání nevyužitých fází. Výsledkem je nižší spotřeba karty bez zátěže. V případě testovaného Radeonu je ale jedno nepříjemné omezení – vypínání fází bohužel nefunguje v kombinaci s MSI Afterburner.

Podrobný popis R6870 Hawk a příslušenství

Podrobněji o kartě a příslušenství

Nová karta je o něco delší než referenční Radeon R6870. Částečně je na vině delší tištěný spoj, především za to může ale celohliníkový kryt chladiče, který PCB karty přesahuje o necelé dva centimetry.

I když je chladič dvouslotový stejně jako u referenční karty, na výšku je na tom naopak o nějaký milimetr lépe a také dovoluje lepší chlazení v případě osazení více karet do CrossFireX.

Rozměrný pasiv s pěti heatpipe (dvě mají větší průměr 8 mm) chladí dvojice 80mm ventilátorů s nestandardními lopatkami, které jsme už probrali v předcházející kapitole.

Kryt chladiče je z masivního broušeného eloxovaného hliníku. Ventilátory jsou připojené přes čtyřpinový konektor s PWM regulací, monitorování otáček je samozřejmost.

Pro napájení stačí dva přídavné šestipinové napájecí konektory vyvedené do strany. Výrobce deklaruje TDP karty 225 W, což je maximum, které lze do karty přes dva 75W konektory a 75W slot PCI Express dostat. Neznamená to, že by karta měla oproti referenční HD 6870 s deklarovanou maximální spotřebou  151 W o 74 W vyšší spotřebu, ale jen to, že je dimenzovaná na maximální spotřebu 225 W.

Karta má videovýstupy uspořádané stejně jako referenční model Radeon HD 6870. Znamená to jeden plnohodnotný dual-link DVI-I s možností vyvést přes dodávanou redukci analogový D-Sub, jeden single-link DVI, jeden HDMI ve verzi 1.4 a dva mini DisplayPorty.

Dva BIOSy jako u Caymana

Nenápadný přepínač na Radeonech HD 6970 a 6950 byl kutily a overclockery přijat velmi vřele coby veskrze užitečná funkce. V MSI se nejspíš právě proto rozhodli něco podobného přidat i na Radeon HD 6870.

Zatímco z popisku v propagačních materiálech to tolik zřejmé nebylo, v rychlém průvodci už je jasně napsané, že „P/S Switch“ je ve skutečnosti přepínač BIOSů se vším všudy. V případě, že kartu přepnete z jednoho režimu do druhého, vás po startu Windows přivítá hlášení o nově nalezeném hardwaru a automatická instalace ovladačů, která si před používáním vyžádá restart.

Celé řešení by tedy mělo fungovat identicky jako u Radeonů řady HD 6900 a mělo by možné jeden z BIOSů využít jako záložní (byť se oba liší minimálně v nastavení regulace otáček ventilátoru), bohužel vám to nepotvrdím ani nevyvrátím, protože s flashováním BIOSu jsem neexperimentoval.

Pokud máte doma nějaký multimetr, zdánlivě trochu zbytečný V-Check point se při přetaktování se změnou napájecího napětí náramně hodí. Na rozdíl od MSI Afterburneru a ne vždy spolehlivných diagnostických a monitorovacích utilit nekecá a jednoznačně tak při změně nastavení poznáte, jestli se napětí skutečně zvedlo nebo nikoliv. Ke konektorům z redukcí jen malou noticku – pravděpodobně jde o standardní piny ze čtyřpinových diskových molexů, jejichž průměr je o malinko větší než u koncovek měřících kabelů k multimetru, aby držely, je zapotřebí je trochu zmáčknout kleštěmi.

Stav napájecích fází indikuje baterie miniaturních červených LED. Poblíž nich je ještě dvojice miniaturních DIP přepínačů popsaných jako OCP Unlocker (Over Current Protection), která je přelepená bezpečnostní fólií.

V manuálu o těchto přepínačích MSI taktně mlčí, na svých stránkách uvádí vysvětlení:

Nezbývá než dodat, že jde o funkci pro extrémní přetaktování a pokud nepočítáte s tím, že kartu můžete třeba pod tekutým dusíkem zlikvidovat, není radno si s těmito přepínači moc hrát.

V příslušenství ke kartě toho ani přes vyšší cenu moc nenajdete, na poměry běžné u levnějších karet se ale snad dá mluvit o lehce nadprůměrné výbavě. V příslušenství jsou dvě stručné uživatelské příručky, CD s ovladači a utilitou MSI Afterburner ve verzi 2.0, dvě napájecí redukce ze dvou čtyřpinových diskových molexů na dva šestipinové přídavné napájecí konektory, jeden adaptér z mini DisplayPortu na klasický DisplayPort a adaptér z DVI-I na analogový D-sub. Co mě překvapilo je absence u Radeonů standardního můstku pro CrossFire. Na stránkách výrobce je uváděný jako volitelné příslušenství, ale neobjevil jsem recenzi, ve které by mezi příslušenstvím byl. Uvidíme, jestli k tomu MSI ještě nedoplní něco konkrétnějšího.

V grafech najdete srovnání výsledků referenčního Radeonu HD 6870 a karty od MSI na základních taktech výrobce a při přetaktování bez navýšení napětí.

Testovací sestava

Testovací konfigurace

Podrobný popis testovací sestavy najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Testoval jsem na hotfix verzi ovladačů AMD Catalyst 11.1a. Ve stávající verzi 11.2 podle release notes k žádným změnám, které by byly v případě naší konfigurace a testovaných titulů podstatné.

V grafech tentokrát nenajdete srovnání všech naměřených karet – jednak se zajímáme především o škálování v CrossFireX, jednak je ještě nemám přeměřené na nové sestavě. Pro orientaci jsem alespoň doměřil v současnosti ještě nejvýkonnější kartu Nvidie – GeForce GTX 580.

Základní deska Gigabyte EX58-UD5 je osazená „extrémním“ šestijádrovým Core i7-980X. Procesor je přetaktovaný na 3,8 GHz při napětí zvýšeném na 1,344 V (podle CPU-Z).

V BIOSu jsou vypnuté úsporné technologie. Důvod je opět jednoduchý – co nejvíce omezit vliv procesoru při měření spotřeby grafické karty. Kvůli snížení chyby při měření, ke kterým by jinak docházelo kvůli automatickým a nevyzpytatelným změnám taktovací frekvence, je vypnutý TurboBoost.

Paměti DDR3-1600 běží na 1360 MHz při časování 8-8-8-22-1T a 1,64 V.

Procesor chladí výkonný Coolink Corator DS, který můžete znát z testu zveřejněného na ExtraHardware.

„Levný“ Centurion od Cooler Master se k podobné sestavě na pohled ani trochu nehodí, ale jde o skříň s typickou (a stále ještě nejčastěji používanou) koncepcí a konfigurací chlazení. V bočnici jsem zalepil otvor v místě chladiče procesoru – při použitém chladiči procesoru a daném uspořádání systémového chlazení nadělal víc škody než užitku.

Vepředu je 1000otáčkový Cooler Master dodávaný se skříní. Zadní systémový ventilátor Nanoxia FX12 (možná si jej ještě pamatujete z naší recenze) může v případě potřeby běžet až na 2000 ot./min, pomocí panelu je zregulovaný na 1500 ot./min, při kterých je aerodynamický hluk ještě únosný.

O napájení se stará 920W Enermax Revolution 85+ má vysokou účinnost, nabízí vysoký výkon a umožňuje i bezproblémový provoz řešení postavených na 3-way SLI či CrossFireX ze tří karet. Při časté manipulaci se náramně hodí odpojitelná kabeláž, která ve skříni zbytečně nepřekáží. K samotnému průvanu ve skříni zase tolik nepřispívá, ventilátor obvykle běží v rozmezí 800-900 ot./min.

Pevný disk VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS) s kapacitou 300 GB používáme především kvůli rychlejšímu načítání her.

Procesor
	Intel Core i7-980X
	základní parametry
	počet jader / vláken	6 / 12
	taktovací frekvence	3,33 GHz
	násobič	25×
	TurboBoost	až 3,6 GHz, násobič 1/1/1/1/2/2
	cache	12 MB
	použité nastavení
	taktovací frekvence	3,8 GHz (28 × 136 MHz), 1,344 V, vypnutý HyperThreading, TurboBoost a C1E/EIST
	recenze
	Šestijádrový Intel Core i7-980X (Gulftown) v testu
	Za zapůjčení procesoru děkujeme společnosti Intel

Základní deska
	Gigabyte GA-EX58-UD5
	základní parametry
	patice	LGA 1366
	čipová sada	Intel X58, ICH 10R
	paměťové sloty	6× DDR3, max. 24 GB
	PCIe sloty, PCI sloty	3× PCIe ×16 (16+16+1/16+8+8), 1× PCIe x4, 1× PCIe ×1, 2× PCI
	podrobné specifikace	viz specsheet
	recenze
	Gigabyte EX58-UD5: výkon s Ultra Durable 3
	Za zapůjčení základní desky děkujeme společnosti Gigabyte

Paměti
	Kingston KHX1600C7D3K3/6GX (3× 2 GB)
	základní parametry
	typ	DDR3
	taktovací frekvence	1600 MHz
	časování	7-8-7-20
	napájecí napětí	1,65 V
	udávaná spotřeba	1,8 W na modul
	podrobné specifikace	viz specsheet
	použité nastavení
	takt/časování	1360 MHz, 8-8-8-22-1T, 1,64 V
	Za zapůjčení pamětí děkujeme společnosti Kingston

Pevný disk
	Western Digital VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS)
	základní parametry
	kapacita	300 GB
	otáčky	10 000 ot./min
	rozhraní	SATA 3 Gb/s
	vyrovnávací paměť	16 MB
	průměrná přístupová doba (čtení/zápis)	4,2 ms / 4,7 ms
	podrobné specifikace	viz specsheet
	Za zapůjčení pevného disku děkujeme společnosti Western Digital

Optická mechanika
	Lite-On DH4O1S
	základní parametry
	typ	BD-ROM
	podporované formáty	[BD] BD-R, BD-RE , BD- ROM , BD-R DL , BD-RE DL , BD- ROM-DL [DVD] DVD Video, DVD-5, DVD-9, DVD-10, DVD-18, DVD+RW 4.7GB, DVD+R 4.7GB, DVD-RW 4.7GB (closed session), DVD-R 4.7GB, DVD+R9 [CD] CD-DA, RAW, CD-ROM XA (m1,m2,m2f1/m2f2), CD-R, CD-RW, CD-PLUS, CD-I
	rychlost čtení	BD-R/RE/ROM/SL/DL : 4× CAV DVD +R/-R SL : 12× DVD +R/-R DL : 8× DVD +RW/-RW SL : 8× DVD-9 : 8× CDR/CDRW : 32×
	podrobné specifikace	viz specsheet
	Za zapůjčení optické mechaniky děkujeme společnosti LiteOn

Zdroj
	Enermax Revolution 85+ ERV920EWT-00, 920 W
	základní parametry
	celkový výkon	920 W
	špičkový výkon	1010 W
	podrobné specifikace	viz specsheet
		Za zapůjčení zdroje děkujeme společnosti Enermax

Skříň
	Cooler Master Centurion 534
	základní parametry
	formát	miditower
	standard	ATX

Chladič
	Coolink Corator DS
	základní parametry
	podporované patice	Intel LGA 775/1156/1366, AMD AM2/AM2+/AM3
	rozměry	155 × 140 × 121 mm
	hmotnost pasivu	1040 g
	materiál	měděná základna, hliníková žebra
	ventilátor	120 × 120 × 25 mm, 800–1700 ot./min, PWM
	podrobné specifikace	viz specsheet
	recenze
	Test chladičů (finále): Noctua, Thermalright, Zalman…
	Za zapůjčení chladiče děkujeme společnosti Rascom

Operační systém, nastavení a ovladače

• Microsoft Windows 7 Ultimate (64bitová verze)
• vypnuta automatické defragmentace, aktualizace i swap file na
  všech jednotkách
• DirectX redist August 2010
• Intel INF
  9.1.1.1
• ATI Catalyst 11.1a pro Radeon HD6970
• Nvidia GeForce 266.58 pro GeForce GTX 580

Jak měříme hlučnost

Sestava, kterou jsme dali dohromady speciálně pouze kvůli měření hlučnosti, je přinejmenším atypická. Protože chceme měřit pouze hlučnost grafické karty s co nejmenším vlivem okolí, výběr komponent jsme podřídili především tomu, aby byl výsledek co nejtišší. V celém počítači jsou jen dva ventilátory – jeden 120mm ve zdroji a jeden na spodní straně pasivu chladiče a nenajdete zde žádné další mechanické prvky – schází optická mechanika a pro systém slouží 64GB SSD od Kingstonu. Díky otevřené konstrukci už není zapotřebí žádný další systémový ventilátor. Další výhodou je možnost měřit přímo hlučnost chladiče karty, aniž by v cestě byly nějaké překážky.

Nejpodstatnější je ale nízký hluk chladiče a zdroje, který je ošetřený natolik, že po zapnutí sestavy s pasivní grafikou okolní hluk dosahuje úrovně 30,3 dBA, což je téměř na spodní hranici toho, co dokáže hlukoměr rozlišit.

Hlučnost měříme na speciálním „bench tablu“, který umožňuje měření hlučnosti v poloze odpovídající provedení desktop i tower. Podrobný popis celé konstrukce a osazených komponent najdete rovněž v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti.

V případě testů hlučnosti už není při dané metodice výkon procesoru, desky nebo pamětí podstatný. Proto stačí i dvoujádrový Athlon II X2. Díky SSD je při měření hlučnosti celkem jedno, jestli disk swapuje nebo ne, proto si sestava vystačí i se 2 GB RAM. 

Procesor
	AMD Athlon II X2 250
	základní parametry
	počet jader / vláken	2 / 2
	taktovací frekvence	3,0 GHz
	násobič	15×
	Turbo	-
	cache	2× 1024 KB
	použité nastavení
	taktovací frekvence	3,0 GHz (15 × 200 MHz)
	recenze
	Test 40 procesorů v interaktivních grafech
	Za zapůjčení procesoru děkujeme společnosti AMD

Základní deska
	Gigabyte GA-890FXA-UD7
	základní parametry
	patice	Socket AM3
	čipová sada	AMD 890 FX
	podrobné specifikace	viz specsheet
	Za zapůjčení základní desky děkujeme společnosti Gigabyte

Paměti
	Kingston KHX16000D3K2/2GN (2× 1 GB)
	základní parametry
	typ	DDR3
	taktovací frekvence	2 000 MHz
	časování	9-9-9-27
	napájecí napětí	2,0 V
	udávaná spotřeba	1,02 W na modul
	podrobné specifikace	viz specsheet
	recenze
	Duel DDR3 pamětí: Corsair versus Kingston
	Za zapůjčení pamětí děkujeme společnosti Kingston

Zdroj
	Enermax Modu 87+, EMG500AWT, 500W
	základní parametry
	celkový výkon	500 W
	špičkový výkon	550 W
	podrobné specifikace	viz specsheet
	recenze
	500 wattů se zlatou účinností: Enermax Modu87+
	Za zapůjčení zdroje děkujeme společnosti Enermax

Chladič
	Noctua NH-C14
	základní parametry
	podporované patice	Intel LGA 775/1155/1156/1366, AMD AM2/AM2+/AM3 (vyžadován backplate)
	rozměry	105 × 140 × 166 mm
	hmotnost pasivu	700 g
	materiál	měděná základna (poniklovaná), hliníková žebra
	ventilátor	2× 140 × 140 × 25 mm, 750–1200 ot./min, PWM
	podrobné specifikace	viz specsheet
	použitá konfigurace
	ventilátor	1× ventilátor NF-S12-800@450 ot./min
	recenze
	Noctua NH-C14: chladíme ve jménu (r)evoluce
	Za zapůjčení chladiče děkujeme společnosti Noctua

Grafické karty testujeme na 30" LCD panelu HP LP3065

Za

poskytnutí her Battlefield Bad Company 2 děkujeme
společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Za
poskytnutí hry Aliens vs. Predator děkujeme společnosti CD Projekt.

Za
poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

Herní testy

Herní testy

Nárůst výkonu u výrobcem nastavených taktů 930/4200 MHz je ve srovnání s referenčními takty 900/4200 MHz prakticky nepozorovatelný. Rozdíl ve výkonu se napříč všemi tituly, které běžně testujeme, pohybuje v rozmezí 1-3 % (v průměru 2,1 %), více či méně je to výjimečně jen u her s větší chybou měření či u her, ve kterých vestavěný benchmark zaokrouhluje průměrný framerate na celá čísla v důsledku zaokrouhlovacích chyb.

Při ručním přetaktování už je to jiná. S přetaktováním bez zvýšení napětí na 1002/4900 MHz naroste výkon oproti referenčnímu modelu asi o 12 %. S overclockingem s navýšením napájecího napětí poskočil výkon o

Přetaktování, hlučnost, spotřeba, teploty

Přetaktování

Výrobce byl při přetaktování velmi skoupý, navýšil pouze takty jádra a ke všemu jen o 30 MHz. Další přetaktování už je čistě na vás. Ještě předesílám, že dosažené výsledky přetaktování se liší kus od kusu. Testovanou kartu nám navíc zapůjčilo přímo MSI a není tedy vyloučeno, že může jít o nějaký vybraný lepší kus.

Na základním napětí byla karta při 1025 MHz nestabilní, nakonec jsem se dostal na 1002 MHz (nevylučuji, že by jádro sneslo ještě nějaký megahertz navíc). Takt jádra se mi podařilo zvýšit o dalších 70 MHz, výsledek je tudíž o 100 MHz lepší než u referenční karty.

Pokračoval jsem s navyšováním napětí. Kolem 1040 MHz byly už i s napětím zvýšeným na 1,284 V problémy se stabilitou (po 20 minutách zátěže ve scéně, kterou využívám pro měření „maximální“ spotřeby).

Postupně jsem ještě pomalu zvedal takty a spolu s tím i napájecí napětí. Dá se ale říct, že každý megahertz navíc znamenal zároveň zvýšit napětí. Navýšení na 1,320 V už nestačilo ani na stabilních 1060 MHz, s 1,325 V karta ustála asi pětiminutovou intenzivní zátěž, takže jsem zkusil jít ještě o kousek výš na 1065 MHz a 1,330 V. Při nich karta vytuhla po cca 10 minutách ve standardním benchmark_GPU z Crysis.

S dalším navýšením napětí jádra, tentokrát už jen o ždibíček na 1,335 V a snížením taktu jádra na 1050 MHz se mi nakonec kartu podařilo protáhnout úspěšně půlhodinovým zátěžovým testem v Crysis a následně asi dvouhodinovým testováním. To ještě nezaručuje, že je karta stoprocentně stabilní, každopádně už má ke stabilitě velmi blízko.

Přetaktování pamětí šlo velmi dobře už (nebo spíše jen) bez navyšování napájecího napětí. Jejicht takty se mi povedlo zvednout z původních 4200 na 4900 MHz efektivně. S navýšením napájecího napětí o 20 mV se mi jejich frekvenci podařilo zvednout ještě o dalších 15 MHz (×4) na celkových 4960 MHz efektivně, další navyšování napětí jsem vzdal poté, co zvednutí napětí na +40 mV nestačilo k tomu, aby se frekvence čipů zvedla o 10 MHz (či chcete-li jinak o 40 MHz efektivně).

Při manipulaci s externím napájením, či chcete-li jinak Aux Voltage, VDDCI či PLL voltage (MSI tomu říká na různých místech pokaždé jinak) jsem nějaký viditelný přínos za daných podmínek nezaznamenal. Neznamená to ale, že se za jiných podmínek (extrémní OC) nemusí hodit.

Hlučnost, spotřeba, teploty

Je–li něco, co je na této kartě opravdu ohromující, je to hlučnost, nebo přesněji nehlučnost použitého chladiče bez zátěže, která mě donutila měřit ve čtyři hodiny v noci a déle než obvykle. Při té příležitosti jsem už přeměřil i hlučnost testovací sestavy a seznal, že je na tom se 30,4 dBA přece jen o něco lépe, než na 30,9 dBA, které jsem s pasivně chlazenou kartou naměřil poprvé.

Hlučnost karty v režimu Silent se pohybovala téměř na spodní hranici toho, co lze naším hlukoměrem ze vzdálenosti 21 cm od karty naměřit – 30,8 dBA je zatím z rekord ze všech testovaných karet. Zásluhu na tom mají především nízké otáčky relativně malých axiálních ventilátorů, které běží v režimu Silent jen na cca 930 otáčkách. Při nich není slyšet žádný aerodynamický hluk, vrzání ložisek, jen do vzdálenosti cca 15 cm od karty uslyšíte slabounké vrnění motorků.

Velmi decentní aerodynamický hluk začíná být znát na cca 1300 otáčkách, opět se ale bavíme o hlučnosti, kterou budete vnímat jen u absolutně tiché odkrytované sestavy někdy v noci, kdy je jinak absolutní klid.

V režimu Performance už ventilátory bez zátěže běží na o něco vyšších, přesto však stále tichých 1517 ot./min, při kterých má karta rovněž téměř neslyšných 32,9 dBA, které i v tišších sestavách zaniknou už jen v hluku zdroje s ventilátorem na 900 ot./min.

Aerodynamický hluk je nízký, dokud se ventilátory nepřehoupnou přes 2500 otáček – v režimu Silent se do těchto otáček vejde i v případě naší „maximální“ zátěže v Crysis. V režimu Performance je to už o něco horší.

K maximálním 4140 ot./min, která lze nastavit manuálně, se karta dostala za už poměrně dramatických podmínek – při zátěžovém testu s náročnou scénou v Crysis a taktech jádra zvýšených na 1064 MHz při napětí zvednutém na 1,335 V. I tak si ale udržela teplotu na dobrých 77 °C

Referenční chladič není kvůli klasické koncepci s radiálním ventilátorem a vyfukováním vzduchu skrz záslepku žádný zázrak. I když se pořád dá označit za tišší chladič, Hawku nemá šanci konkurovat.

Spotřeba ve Windows byla asi o 5 W nižší, podotýkám ale, že při testu ještě nebyla kvůli nekompatibilitě s MSI Afterburner nainstalována utilitka, která by měla nepotřebné napájecí fáze odpojit.

Spotřeba v zátěži je asi o 10 W nižší než u referenční karty, můžeme to přičítat na vrub vyšších taktů a robustnějšího napájení. S maximálním přetaktováním s navýšením napětí se spotřeba v tomto testu zvedla až na 342 W.

Teplota jádra bez zátěže dosahovala nízkých 29 °C, je to o něco míň než u referenční karty. Chtělo by se říct, že výrobce mohl ještě snížit otáčky ventilátoru, s ohledem na to, že jakýkoliv jiný větrák ve skříni je přehluší by to ale bylo asi zbytečné.

Zejména v zátěži je chladič podstatně chladnější, rozdíl se pohyboval kolem 18-20 °C, výrobci tedy s těmi až o 21 °C nižími teplotami můžeme dát za pravdu.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení

Za základ pro relativní srovnání výkonu jsem zvolil referenční kartu. Jak je zřejmé, nárůst výkonu oproti referenčním taktům je jen minimální. Při přetaktování už je to lepší, nikde ale není psáno, že se dopracujete k podobným frekvencím. Na maximálním přetaktování (podotýkám že na podstatně menším vzorku her než obvykle) je už výkon srovnatelný s GeForce GTX 560 na referenčních taktech. U ní ale platí, že zatímco R6870 Hawk na těchto taktech končí, GeForce na nich teprve začíná a ke všemu má pro přetaktování i podstatně větší rezervu. Ke všemu ji seženete levněji.

Snad jedinou opravdovou slabinou této karty je její cena. Nejen že kvůli ní nemůže poměrem výkon/cena konkurovat GeForce GTX 560, ale i ve vlastní stáji se najde přemožitel v podobě Radeonu HD 6950, který se prodává o nějakou stokorunu levněji.

Vysoká cena se odráží i na poměru cena/výkon, ani při maximálním přetaktování se nevyrovná kartám s referenčními parametry. Z uvedených karet je horší už jen Radeon HD 6970, který v tomto ohledu za slabším modelem HD 6950 výrazně zaostává.

Když se podíváte na seznam kladů a záporů, je zřejmé, že toho není moc, co by se této kartě dalo vytýkat. Pokud bychom měli brát v potaz jen vlastnosti a schopnosti karty, ocenění by ji neminulo. Karta má vynikající provozní vlastnosti, kvalitní komponenty i konstrukci a spoustu zajímavých i užitečných funkcí. Otázkou zůstává, zda to běžnému smrtelníku stojí za v této kategorii vysoký tisícikorunový příplatek. Najde se řada levnějších karet, která na tom s provozními vlastnostmi nebude nějak dramaticky hůře, ale jsou podstatně levnější.

Bohužel právě kvůli ceně dá asi spousta lidí přednost výkonnějšímu Radeonu HD 6950 či konkurenční GeForce GTX 560. Z tohoto důvodu po ní budou pokukovat spíše příznivci přetaktování, kteří nejdou především po co nejvyšším výkonu za utracené peníze, ale baví je ždímat klidně i z méně výkonných komponent, co se dá.

MSI R6870 Hawk

+ výkonné a tiché chlazení
+ z testovaných karet v idle nejtišší aktivní chlazení
+ možnost navýšení napájecího napětí jádra, pamětí i napájecích obvodů
+ vysoké přetaktování

+ kvalitní součástky
+ MSI Afterburner

- od výrobce přetaktovaný jen o 30 MHz na jádře
- cena srovnatelná s nejlevnějšími Radeony HD 6950